Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Pro zemi Moravskoslezskou zřizuje se zemědělská rada moravskoslezská.

(2) Pro tuto zemědělskou radu platí ustanovení zákona ze dne 19. května 1897, č. 40 mor. z. z., jenž se týče zemědělské rady pro markrabství Moravské, se změnami a doplňky dále uvedenými.

Jmění, fondy, majetková práva a závazky moravské i slezské zemědělské rady přecházejí na zemědělskou radu moravskoslezskou, při čemž práva třetích osob, jakož i zvláštní účely těchto fondů a jmění zůstávají nedotčeny.

(1) Zaměstnanci moravské i slezské zemědělské rady přecházejí do služeb zemědělské rady moravskoslezské se všemi platovými a služebními právy a nároky, pokud tato práva a nároky nepřesahují míru stanovenou v § 212, odst. 1 až 3 platového zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n.

(2) Odpočivné platy zaměstnanců moravské i slezské zemědělské rady, kteří před účinností tohoto zákona vstoupili do výslužby, a zaopatřovací platy pozůstalých po těchto zaměstnancích a po zaměstnancích, kteří zemřeli v činné službě před účinností tohoto zákona, hradí se podle předpisů pro ně dosud platných s tou změnou, že závazky země Moravské i Slezské přecházejí na zemi Moravskoslezskou.

První volby delegátů ve Slezsku jest provésti podle § 12, odst. 4 zák. č. 40/1897 mor. z. z. Z takto zvolených delegátů českého odboru zvolí se tři členové výboru, z nichž jeden budiž polské národnosti, z delegátů německého odboru zvolí se dva členové výboru. Volby těchto členů výboru provede shromáždění delegátů příslušného odboru zemědělské rady moravskoslezské v nejbližší schůzi po pravoplatném provedení voleb podle ustanovení první věty.

Funkce delegátů moravské zemědělské rady, pokud tito nebyli zvoleni podle §§ 2 a 3 zák. č. 40/1897 mor. z. z. za celý soudní okres, končí účinností tohoto zákona. Nové volby provedeny budou v těchto okresích podle týchž ustanovení jako v § 4.

Zákon č. 40/1897 mor. z. z. se mění a doplňuje takto:

1. V § 2 vkládá se jako odstavec 3:

"Spolky polské národnosti vysílají podle předchozích ustanovení delegáty do českého odboru."

2. § 6, odst. 1, bod 5 se mění a bude zníti:

"5. z osmnácti členů, pokud jde o výbor českého odboru, při čemž jeden z nich budiž polské národnosti, a ze sedmnácti členů, pokud jde o výbor německého výboru. Tyto členy výborů zvolí delegáti dotyčného odboru."

3. V § 8, odst. 1, bodu 2 nahrazují se slova "z místopředsedy zemědělské rady, jejž" slovy "ze dvou místopředsedů zemědělské rady, jež".

4. § 8, odst. 1, bod 6 se mění a bude zníti:

"6. ze šesti členů, z nichž volí výbor českého odboru čtyři a výbor německého odboru dva."

5. § 11 se mění a bude zníti:

"Zvláštní zastoupení jednotlivých spolků v zemědělské radě.

Spolkům, jež podle stanov povolány jsou ku zvelebení zemědělství, zahrnujíc v to hospodářský průmysl aneb některé odvětví jeho, jichž působnost vztahuje se na celý obvod země nebo aspoň na celý obvod Moravy neb na celý obvod Slezska anebo na značnější část jejich, a které trvale rozvinují prospěšnou činnost, může ministr zemědělství, vyslechna zemský výbor a příslušný výbor odboru nebo výbory obou odborů, propůjčiti právo vysílati zvláštního zástupce do dotyčného shromáždění delegátů nebo do obou shromáždění delegátů; spolek ten nemá pak již práva volebního do odboru ve smyslu §§ 2 a 3."

6. Usnesení ústředního sboru zemědělské rady podle § 3, odst. 2, a § 35, odst. 2 schvaluje vláda poslyšení zemského výboru.

(1) Ode dne účinnosti tohoto zákona (čl. IV, odst. 1) budou vykonávati působnost orgánů zemědělské rady moravskoslezské dosavadní orgány moravské zemědělské rady rozšířené o další členy podle ustanovení dále uvedených.

(2) Dalšími delegáty padle ustanovení odst. 1 ve shromáždění delegátů obou odborů budou:

a) Oba presidenti, jakož i delegáti dosavadní slezské zemědělské rady, vyslaní organisacemi podle dosud platných ustanovení, kteří vstupují do shromáždění delegátů obou odborů, odpovídajících jejich národnosti, po případě národnosti organisací, které je vyslaly. Delegát vyslaný organisací národnostně smíšenou stává se delegátem obou odborů.

b) Delegáti, které ustanoví slezská zemědělská rada ve schůzi svolané přede dnem stanoveným v čl. IV, odst. 1 za přítomnosti jakéhokoliv počtu členů. Do obou odborů stanoví se takto po devíti delegátech, z nichž připadají v českém odboru čtyři na národnost polskou. Při tom třeba, pokud možno, přihlížeti k tomu, aby byly přiměřeně zastoupeny všechny výrobní oblasti Slezska. Delegátem může býti ustanoven, kdo jest československým státním občanem, svéprávným a jest členem hospodářského spolku nebo družstva, jakož i volitelným podle řádu volení v obcích.

(3) Dalšími členy výborů obou odborů podle ustanovení odst. 1 budou:

a) Oba presidenti dosavadní slezské zemědělské rady, kteří vstupují do příslušného výboru, odpovídajícího jejich národnosti.

b) Další členové, které zvolí shromáždění delegátů příslušného odboru z delegátů, uvedených v odst. 2. Do výboru českého odboru volí se dva členové, z nichž jeden budiž polské národnosti, do výboru německého odboru volí se jeden člen.

(2) Funkce těchto delegátů a členů výborů (odst. 2 a 3) končí pravoplatným provedením voleb podle ustanovení čl. I, § 4.

(1) Zákon tento nabývá účinnosti 46 dní po svém vyhlášení.

(2) Zároveň pozbývají platnosti zákon ze dne 9. října 1910, č. 1 z r. 1911 slez. z. z., o zájmových společenstvech zemědělců a zemědělské radě pro vévodství Horní a Dolní Slezsko, jakož i nařízení vlády republiky Československé ze dne 18. listopadu 1919, č. 615 Sb. z. a n., kterýmžto se zřizuje "Slezská zemědělská rada", ve znění nařízení ze dne 9. prosince 1919, č. 647 Sb. z. a n.

(3) Ustanovení čl. III, odst. 2 a 3 nabývají účinnosti vyhlášením tohoto zákona.

(4) Počátek účinnosti, jakož i provedení čl. II, bodu 4 stanoví vláda nařízením nejdéle do jednoho měsíce po pravoplatném provedení voleb podle ustanovení čl. I, §§ 4 a 5.

(5) Ministr zemědělství se zmocňuje, aby učinil v dohodě s ministrem vnitra opatření přechodná a opatření, jež zákon ku včasnému provedení předpokládá.

(6) Zákon tento provede ministr zemědělství v dohodě s ministrem vnitra.

Zákon ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n., o organisaci politické správy stanoví mezi jiným též sloučení země Moravské a Slezské v zemi Moravskoslezskou. Tím stává se též aktuelní otázka přizpůsobení zemědělských rad obou zemí nové organisaci veřejné správy.

I když tento zákon výslovně neřeší zmíněné otázky, intenduje přece všeobecně novou organisaci úřadů a orgánů, které dosud pro každou z těchto zemí působily (§ 9).

Kromě toho padá na váhu, že zemědělské rady jsou u nás organisovány zásadně na teritoriálním podkladu zemí, takže s hlediska nové organisace veřejné správy, nepřihlížejíc ani k otázce úspornosti, odpadá podmínka pro existenci dvou zemědělských rad v zemi Moravskoslezské.

Zemědělské rady v Čechách a na Moravě zapadají do zemské autonomní organisace, jsouce přímo ústavy zemskými. Této zásady třeba se přidržovati též, pokud jde o území Slezska, kde tomu tak dosud nebylo. Slezská zemědělská rada není ústavem zemským, zemská správní komise pro Slezsko uvázala se jen dobrovolně hraditi polovici režijních nákladů, kdežto druhou polovici nese stát. Zaměstnanci slezské zemědělské rady nejsou také zaměstnanci zemskými, nýbrž byly jim zemskou správní komisí pro Slezsko pouze garantovány starobní a pensijní požitky ve výši požitků zemských zaměstnanců.

Nebylo by dobře možným, aby v zemi Moravskoslezské, jejíž území nebude dosahovati teritoriálního rozsahu zemí České a Slovenské, byla veřejná zemědělská zájmová organisace tříštěna, čímž by nepochybně vzcházely též správní komplikace.

Kromě toho přichází však ještě v úvahu značná rozdílnost v organisaci moravské a slezské zemědělské rady, hlavně pokud jde o složení a rozsah působnosti obou korporací.

Zemědělská rada pro Moravu, zřízena byvši zákonem ze dne 19. května 1897, č. 40 mor. z. z., má již svoji tradici. Táž jest organisována celkem na stejných zásadách jako zemědělská rada pro Čechy, spočívajíc na zastoupení hospodářských spolků (na Moravě též hospodářských družstev), které vysílají odděleně podle národnosti delegáty do zemědělské rady za jednotlivé soudní okresy.

Slezská zemědělská rada zřízena byla teprve po převratu vládním nařízením ze dne 18. listopadu 1919, č. 615 Sb. z. a n., pozměněným vlád. nař. č. 647/1919 Sb. z. a n., a to jako provisorium. Složení její spočívá na zásadě zastoupení hlavních (5) zemských zemědělských organisací a družstevních svazů, jimž přiřknut počet zástupců podle jejich významu. Tato není národnostně sekcionována.

Obor působnosti zemědělské rady pro 117 Moravu jest oproti rozsahu působnosti slezské zemědělské rady daleko širší; činnost této se vztahuje jen na výkon prací přikázaných někdejšímu t. zv. subvenčnímu výboru pro Slezsko, kdežto vlastní péči zvelebovací provádějí zemské organisace soukromé.

Z toho, co stručně uvedeno, vyplývá potřeba splynutí zemědělských rad v území, jež bude nyní zemí Moravskoslezskou.

Vzhledem na dnešní stav organisace této instituce a nutnost jednotného řešení této otázky jeví se účelným vzíti za základ platný zákon o zemědělské radě pro Moravu, čímž bude učiněn též další krok k cíli unifikace veřejných zemědělských zájmových organisací.

Opatření to vyžaduje formy zákonné, ježto plná moc daná vládě v § 9, odst. 4 zák. č. 125/1927 Sb. z. a n. ke zrušení úřadů a orgánů správy vnitřní a školské zřízených pro Slezsko a přenesení jich působnosti na jiné úřady a orgány nařízením, jest pro shora vytčený účel příliš úzkou, zejména, když tu nejde o pouhé zrušení nebo přenesení působnosti úřadů a orgánů, nýbrž též o potřebu změny zákona o zemědělské radě pro Moravu, vyplývající z povahy věci.

Čl. I obsahuje zásadní organisační předpisy pro zemědělskou radu moravskoslezskou.

Ad § 1. Zemědělská rada moravskoslezská má vzniknouti splynutím dosavadních zemědělských rad moravské a slezské, při čemž mají býti měněny do jisté míry i dosavadní organisační základy. Vzhledem k tomu zastává osnova důsledně stanovisko, že tu vznikne nová korporace. Základ organisace má tvořiti pozměněný a doplněný zákon o zemědělské radě moravské.

Ad § 2. Se shora uvedeného zásadního hlediska nutno stanoviti sukcesi moravskoslezské zemědělské rady v majetková práva dosavadních organisací, jež mají zaniknouti.

Ad § 3. Rovněž třeba učiniti opatření ohledně převodu zaměstnanců moravské i slezské zemědělské rady na zemědělskou radu moravskoslezskou.

Zaměstnanci slezské zemědělské rady nejsou zemskými zaměstnanci, stanou se zaměstnanci ústavu země Moravskoslezské teprve přechodem do zemědělské rady moravskoslezské.

Odst. 2 týká se hlavně zaměstnanců dosavadní slezské zemědělské rady, kteří před účinností navrženého zákona vstoupili do výslužby, a pozůstalých po těchto zaměstnancích a po zaměstnancích, kteří zemřeli v činné službě před účinností tohoto zákona, jichž odpočivné a zaopatřovací platy jsou dosud pojištěny u Všeobecného pensijního ústavu Zemské úřadovny v Opavě, při čemž zajišťuje zemský správní výbor pro Slezsko rozdíl oproti odpočivným a zaopatřovacím platům zemských zaměstnanců.

Ad § 4. Jelikož na Moravě byly teprve nedávno provedeny všeobecné volby delegátů do zemědělské rady a ustavení se orgánů této zemědělské rady bude brzy provedeno, nařizuje se pro zbytek volebního období provedení doplňovacích voleb delegátů ve Slezsku, jakož i doplnění výborů obou odborů ve smyslu pozměněného § 6, odst. 1, bodu 5 zákona. o zemědělské radě pro Moravu. Přirozeně, že předpisy § 4 mají platiti pouze pro první volby delegátů ve Slezsku podle navrženého zákona.

Ad § 5. Jelikož ve dvou t. zv. moravských enklávách, které pozůstávají jen z části obcí dotyčných soudních okresů Bílovec a Opava (v prvém případě z jedné, v druhém případě z 11 obcí), jsou zvoleni delegáti do moravské zemědělské rady pouze hospodářskými spolky podle §§ 2 a 3 zák. č. 40/1897 mor. z. z. z dotyčných obcí, nebyly by při zřízení moravskoslezské zemědělské rady hospodářské spolky těch obcí, které nenáležely k moravským enklávám, zastoupeny v moravskoslezské zemědělské radě. Proto nutno mandáty ty, jež by ostatně odporovaly předpisům § 2 cit. zák., prohlásiti za neplatné a provésti v těchto soudních okresích doplňovací volby.

Čl. II obsahuje nutné změny zákona o zemědělské radě pro Moravu, vyplývající z povahy věci.

ad 1. Dosavadní zákon moravský spočívá na zásadě národnostního sekcionování zemědělské rady, ovšem s hlediska národnostních poměrů moravských. Připojením Slezska přistoupí však k národnostem české a německé ještě národnost polská (dle posledního sčítání lidu asi 70.000 příslušníků). Hospodářským spolkům této národnosti třeba přiznati stejná oprávnění jako spolkům národností ostatních, pokud jde a oddělené provádění voleb delegátů (§§ 2 a 3 zák. č. 40/1897 mor. z. z.). Vzhledem však na celkem nepatrný počet delegátů, které vyšlou hospodářské spolky polské národnosti (podle odhadu 3 - 4), nelze tu myšlenku národnostního sekcionování provésti do důsledků, nýbrž jest plně odůvodněným přiděliti je v intencích zákona českému odboru.

ad 2. Rozšířením teritoriálního základu moravské zemědělské rady o území Slezska rozšíří se též počet delegátů moravskoslezské zemědělské rady, a to podle odhadu o 14 - 15 delegátů v českém odboru (včetně 3 - 4 delegátů polských), a o 17 delegátů v německém odboru; jest tudíž odůvodněným zvýšiti přiměřeně též počet členů obou výborů. Jelikož jest třeba poskytnouti polskému živlu též zastoupení ve výboru, navrhuje se rozšířiti výbor českého odboru o 3 členy, z nichž by 1 byl vyhražen polské národnosti, a výbor německého odboru o 2 členy. Tím snížil by se z části též nepoměr ohledně počtu členů výborů obou odborů.

ad 3. Zřízení dvou míst místopředsedů v ústředním sboru zemědělské rady moravskoslezské odůvodňuje se potřebou zjednati možnost zastoupení všem význačným složkám zemědělských organisací.

ad 4. Počet členů ústředního sboru, volených výbory obou odborů přizpůsobuje se poměrům národnostním, na nichž zákon spočívá.

ad 5. Jelikož hlavní zemědělské organisace v území slezském potrvají i po splynutí obou zemí v zemi Moravskoslezskou, třeba zmírniti podmínky pro propůjčení oprávnění t. zv. zemským hospodářským spolkům, vysílati zástupce do shromáždění delegátů podle § 11 zák. č. 40/1897 mor. z. z., pokud jde o teritoriální rozsah jejich činnosti. Jinak byla by odůvodněnou obava, že by se nevystačilo s hlediska slezských organisací s dosavadním zněním zákona.

ad 6. Vzhledem na změněný poměr zemského výboru ku státní správě upravuje se součinnost zemského výboru v záležitosti vydání volebního a jednacího řádu.

Čl. III obsahuje ustanovení o přechodné organisaci orgánů (shromáždění delegátů a výborů obou odborů) zemědělské rady moravskoslezské po dobu, než budou tyto orgány doplněny na základě doplňovacích voleb ve Slezsku (čl. I, § 4).

Opatření to jest tím odůvodněno, že s hlediska veřejné správy třeba požadovati, aby splynutí zemí Moravské a Slezské projevilo se ve svých důsledcích v plné míře též ohledně zemských orgánů a ústavů, které dosud pozůstávaly pro každou zemi zvláště, a to tím více, že doplňovací volby delegátů ve Slezsku vyžádají si pravděpodobně delší doby.

Navržené opatření vychází z myšlenky, že jest nejschůdnější cestou sloučiti členy orgánů zemědělských rad na Moravě a ve Slezsku na tuto přechodnou dobu, ježto obě tyto korporace spočívají na společné zásadě zastoupení zemědělských organisací, byť i poněkud v odchylném provedení. Vyhraněná národnost slezských zemědělských organisací, které vysílají zástupce do dosavadní slezské zemědělské rady, umožňuje přičlenění činovníků této instituce do příslušných odborů dosavadní moravské zemědělské rady. Zástupce Slezského zemského spolku pro chov koní (Slezského svazu spolků chovatelů koní) v Opavě, jehož činnost vztahuje se na celou oblast Slezska, má fungovati v obou odborech.

Oba předsedové dosavadní slezské zemědělské rady mají se státi ze zákona též členy výboru, odpovídajícího jejich národnosti. Vzhledem však na tu okolnost, že na Moravě může býti každý soudní okres zastoupen v příslušném odboru zemědělské rady zvláštním delegátem, třeba v zájmu náležitého uplatnění se slezského živlu v zemědělské radě moravskoslezské zvýšiti počet slezských delegátů do té míry, aby odpovídal pravděpodobnému počtu delegátů, který vyplyne z doplňovacích voleb. Takovéto rozšíření počtu slezských delegátů navrhuje se kooptací, již provede slezská zemědělská rada; při tom třeba zásadně požadovati splnění podmínek pro volitelnost delegátů.

Doplnění výborů dosavadní moravské zemědělské rady, pokud se tak již nestalo vstupem obou presidentů dosavadní slezské zemědělské rady, má býti provedeno volbou shromážděných delegátů, při čemž by byli volitelni pouze delegáti slezští.

Čl. IV obsahuje formální předpisy. Zákon nabývá účinnosti 45 dní po svém vyhlášení, poněvadž bude nutno získati potřebný čas ku provedení jeho předpisů. (Čl. III, odst. 2 a 3).

Pouze ustanovení čl. III, odst. 2 a 3 mají nabýti účinnosti ihned vyhlášením navrženého zákona, aby mohly býti včas provedeny přípravy k doplnění orgánů moravské zemědělské rady ve smyslu čl. III.

Zrušení předpisů vztahujících se na samostatnou organisaci zemědělské rady ve Slezsku (odst. 2) jest odůvodněno odpadnutím této.

Změnu § 8, odst. 1, bodu 6 zák. č. 40/1897 mor. z. z. doporučuje se k cíli zjednodušení provésti teprve po pravoplatném skončení doplňovacích voleb ve Slezsku podle čl. I, §§ 4 a 5 osnovy, ke kterémuž dni by bylo též odložiti počátek účinnosti dotyčného ustanovení (čl. II, bod 4). Ježto tento den nelze předem určiti, navrhuje se stanoviti počátek účinnosti a provedení tohoto ustanovení vládním nařízením.

Odstavec 5 obsahuje zmocnění, aby mohla býti učiněna opatření, kdyby některé předpisy v zákoně o zřízení zemědělské rady moravskoslezské nebyly z jakýchkoliv důvodů provedeny.

K cíli posouzení finančního zatížení země Moravskoslezské, vzcházejícího z této osnovy, se uvádí, že režie dosavadní slezské zemědělské rady, která provedením návrhu se z části ještě sníží, jest rozpočtena na rok 1929 Kč 111.100. Země Slezská neplatí dosud žádných příplatků k odpočivným a zaopatřovacím platům zaměstnanců slezské zemědělské rady, po případě pozůstalých po těchto zaměstnancích (čl. I, § 3, odst. 2 osnovy).

Vláda doporučuje, aby tato osnova byla přikázána v poslanecké sněmovně výboru zemědělskému a rozpočtovému a v senátě výboru národohospodářskému a rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší a aby byla projednána ve zkráceném řízení podle § 55 jednacího řádu obou sněmoven. Pilnost předlohy odůvodňuje ta okolnost, že podle zák. č. 125/1927 Sb. z. a n. o organisaci politické správy, jenž nabývá účinnosti prvým prosincem 1928, země Moravská a Slezská se slučují v zemi Moravskoslezskou a že jest nutno, aby též organisace zemědělských rad byla novým poměrům co nejdříve přizpůsobena.