Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

15. března 1928 předložil klub sociálně demokratických poslanců vládě naléhavou interpelaci o předložení automobilového zákona (tisk 1523). V této interpelaci poukázali jsme na zastaralost dosavad platných předpisů a nařízení z r. 1910. Ačkoli automobilismus doznal od r. 1910 velmi pronikavého rozmachu, zůstaly v platnosti staré předpisy, jež neodpovídají dnes ani automobilovému rozvoji ani změněným poměrům dopravním a hospodářským, ani postavení a úkolům řidičů automobilů. V rozpočtovém výboru poukázáno bylo již dvakrát na velký počet automobilových nehod, zvláště v Praze samotné, při nichž došlo často i k úrazům smrtelným. Nehody tyto zaviňovány jsou jednak neopatrností passantů, jednak také nedostatečným školením řidičského dorostu v soukromých autoškolách, což jsou podniky rázu soukromovýdělečného. Požadavek, aby řidiči automobilů byli náležitě školeni při průmyslových školách státních a podrobeni přísnějším zkouškám, jest plně oprávněn v zájmu veřejné bezpečnosti. Poukazujeme také, že politické úřady trpí vydávání samostatných vyhlášek v různých obcích, jež jsou v přímém odporu s dosavadními předpisy i s rozvojem automobilismu u nás a uvádějí často v chaos automobilovou dopravu. Řidiči automobilů nemohou často vyhověti zastaralým předpisům, trpí anarchií dosavadního stavu, jsou bez potřeby šikanováni a trestáni citelnými pokutami a tím hospodářsky při svém poměrně malém platu těžce postiženi. Dle sdělení ministerstva veřejných prací byla nová osnova, odpovídající potřebám moderní doby, vypracována a rozeslána zájmovým organisacím v červenci 1927. Technicko-dopravní výbor senátu zabýval se již několikráte naléhavými otázkami, souvisejícími s vydáním automobilového zákona a jednotlivé kluby odložily vlastní iniciativní návrhy automobilového zákona po prohlášení zástupců příslušných ministerstev, že vláda sama předloží příslušnou osnovu automobilního zákona.

Na naši naléhavou interpelaci došla odpověď vládní v tisku č. 1557. Pan ministr veřejných prací dr. Spina zdůraznil v této odpovědi, že v červenci 1927 nešlo o konečnou osnovu automobilového zákona, nýbrž, že ministerstvo považovalo tehdejší referentský návrh toliko za první podklad pro jednání s interesovanými kruhy a súčastněnými úřady. Ve své odpovědi dotkl se také pan ministr důležité otázky psychotechnických zkoušek řidičů, jež dle jeho sdělení působila také určité těžkosti a zdržení.

V odpovědi ujistil pan ministr veřejných prací, že důležité náměty a připomínky ve věci automobilového zákona jsou předmětem studia příslušných oddělení, která v pracích těch s největším urychlením postupují tak, aby definitivní osnova zákona mohla býti v době co nejkratší projednána vládou a předložena Národnímu shromáždění.

Odpověď dána byla 16. dubna 1928, přes to však, že od té doby uplynul téměř rok a přes to, že osnova zákona vládou navrhovaná byla již předmětem jednání všech zájmových korporací, které k ní zaujaly stanovisko - přes to, že celá veřejnost a zejména přímo zainteresované kruhy by vřele přivítaly okamžité předložení příslušné osnovy, není osnova stále ještě předložena na pořad jednání.

Podepsaní obracejí se proto na vládu s naléhavým dotazem, zda je ochotna působiti k tomu, aby příslušná ministerstva připravila a předložila ještě v tomto zasedání osnovu automobilního zákona, odpovídající dnešním potřebám řidičstva, dnešnímu rozvoji automobilismu a potřebám veřejné bezpečnosti?