Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

II. volební období.7. zasedání.


2032.

Naléhavá interpelace

poslanců inž. J. Nečasa, J. Koudelky, A. Kříže a soudruhů

vládě

o potřebě zvýšené kontroly nad hospodařením cizích zahraničních koncesionářů na bývalém panství Schönbornově na Podkarpatské Rusi.

Veliká část Podkarpatské Rusi (komplex 100.000 ha) bývalého panství Schönbornova v berežské župě odevzdána byla bez vědomí lidu Podkarpatské Rusi na 40 let do hospodaření cizincům, kteří pod francouzskou firmou Bignonovou utvořili společnost nazvanou podkarpatsko-slovenským jménem "Latorica". Dle zpráv v odborných listech ("Hospod. Politika", "Dřevařské Listy" atd.) je však "Latorica" financována z téhož zdroje, který financuje pověstnou dřevařskou "Ofu" na Slovensku, jejíž generální ředitel p. Sonnenfeld má sídlo v Budapešti.

Před několika dny přinesly polooficielní Podkarpatské Hlasy rozhovor s nynějším ředitelem "Latorice" p. Steffenem, podle něhož tato společnost meliorovala v minulém roce značnou část Černého Močálu a postavila lesní dráhu u Vereček v délce 35 km. Hned na to přinesl však mukačevský časopis Kárpáti Hiradó prohlášení ředitele Steffena, že interview, jak jej přinesly Podkarpatské Hlasy, je smyšlenkou, že se ještě nic nemeliorovalo, že se žádná dráha nestavěla, že vše závisí na schválení ministerstva zemědělství atd.

Tato okolnost, stejně jako mnoho jiných zjevů, nabádá k zvýšené opatrnosti. V interpelaci klubem sociálně-demokratickým o lesní reformě podávané zdůraznili jsme již, že oddálení pozemkové reformy na tak ohromném komplexu půdy, jaký byl pronajat "Latorici", je v odporu s duchem zákona o pozemkové reformě.

Při propachtování 100.000 ha půdy na Podkarpatské Rusi cizincům vyslovovány byly obavy o způsobu hospodaření zahraniční společností a žádány byly záruky racionelního hospodaření, ježto o altruismu cizího anonymního kapitálu k Podkarpatské Rusi nebylo možno vážně mluvit. Příslušní činitelé však obavy tyto rozplašovali s poukazem na domněle velmi přísná ustanovení smlouvy uzavřené s "Latoricí".

První rok hospodaření "Latorice" v Podkarpatské Rusi ukázal však naléhavou nutnost zvýšené kontroly nad jejím hospodařením. Všechen tisk na Podkarpatské Rusi - a to nejen stran oposičních, nýbrž i koaličních - zabýval se povážlivými zjevy a stížnostmi z bývalého panství Schönbornova.

Stěžovali si propuštění staří zaměstnanci, kteří po celoživotní prácí byli s nepatrnou pensí nebo odbytným propuštěni, stěžovali si i dělníci zaměstnaní v podnicích, jimž "Latorica" vypověděla smlouvy, takže ohrozila jejich provoz. V Podkarpatské Rusi s tak malým průmyslem, kde otázka industrialisace země je ze životních otázek obyvatelstva, pociťuje se pochopitelně velmi těžce, že "Latorica" nepřikročila dosud k žádné větší investici, která by znamenala pro budoucnost uskutečnění velkorysejší nějaké akce, a že naopak příchod "Latorice" uškodil hospodářskému životu v zemi.

V ustavující schůzi okresního zastupitelstva svaljavského (Svaljava leží v centru panství "Latorice") zaprotestoval dle svědectví úředního listu republikánské strany na Podkarpatské Rusi "Zemědělské Politiky" z 8. t. m. i zástupce republikánské strany proti "Latorici" těmito slovy:

"Třeba nám obrátiti pozornost ke společnosti "Latorica", od níž závisí osud našeho lidu. Čekali jsme od ní více. Čekali jsme, že pomůže lidu, že dá obyvatelstvu možnost, vydělat si chléb; - místo radosti a naděje však "Latorica" ničí a zhoršuje postavení lidu. Posuzujeme-li nynější situaci, třeba přiznat, že osud celého okresu závisí na "Latorici" - bohužel však po jejím příchodu k nám vše o 50 - 60% podražilo a v mnohých místech není možnost dostat od "Latorice" ani věci každodenní potřeby, t. j. dřevo na otop atd."

Ježto za daných poměrů jsou oprávněné obavy, že "Latorica" pokusí se vykáceti cenné porosty dubové v jižní části země a jiné lesy v snadno přístupných polohách - a nepustí se do rozsáhlejších investicí, jež jedině mohly by prospěti lidu Podkarpatské Rusi, otevříti lesní bohatství, zjednati nutné komunikace a umožniti zprůmyslnění země, obracejí se podepsaní na pana předsedu vlády s tímto naléhavým dotazem:

1.) Je-li vláda ochotna působiti k tomu, by propuštění starých zaměstnanců panství "Latorice" a jich odškodnění dálo se způsobem neohrožujícím jich existenci?

2.) Je-li vláda ochotna působiti k tomu, aby "Latorice" nepůsobila potíží všem firmám a podnikům v její oblasti pracujícím, aby tak nebyl zastavován a ohrožován dosavadní ohromný provoz i v těch několika málo podnicích, které až do nynějška pracovaly?

3.) Je-li zejména vláda ochotna, nedopustiti za žádných okolností neracionelní hospodaření s lesy panství Schönbornova, zvláště vykácení dubů na jihu země a jiných cennějších porostů snadno přístupných - a je-li za tím účelem ochotna působiti k tomu, aby jak provisorní, tak i definitivní pracovní program "Latorice" byl již sestaven, zkontrolován a včas byl dán příslušným sborům ke schválení?

4.) Je-li vláda ochotna působiti k tomu, aby v provisorním i definitivním pracovním plánu byla "Latorica" přinucena především k melioračním investicím v oblasti Černého Močálu a ke stavbě lesních drah v lesní částí Verchoviny, jež by umožnily v budoucnosti těžení také v nesnadno přístupných polohách?

5.) Je-li vláda ochotna vysvětliti, proč byl dán cizí společnosti "Latorici" souhlas ke koupi celého ohromného, více než 100 tisíc ha měřícího komplexu za cenu pouhých 35 milionů Kč, kterážto cena dle odhadu odborníků činí jen asi 1/8 skutečné ceny, když tímto způsobem poškozen je stát i město Mukačevo ušlými dávkami o milionové částky?

V Praze dne 18. února 1929.

Inž. Nečas, Koudelka, Kříž,

Tayerle, Chalupník, Karpíšková, Chalupa, dr. Macek, Biňovec, dr. Dérer, Hampl, Stivín, Svoboda, Prokeš, Bechyně, Remeš, dr. Meissner, Srba, Pik, Klein, Brožík, Bečko, Jaša.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP