Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Předloženým vládním návrhem tisk č. 1896 má býti novelisován zákon ze dne 13. června 1922, č. 188 Sb. z. a n., jímž založeny byly za účasti státní správy československé plavební společnosti Labská a Dunajská, do té míry, že má býti změněno ustanovení § 3. zmíněného zákona. Dle tohoto ustanovení zákonného bylo snížení akciového kapitálu možno toliko úměrným snížením jak přednostního, tak kmenového kapitálu.

Předložený vládní návrh ponechává sice zásadu o úměrném snížení obou druhů akciového kapitálu v platnosti, přes to však přináší nové ustanovení tím, že prohlašuje za přípustno, aby ze zvláštních důvodů bylo snížení provedeno toliko na vrub kapitálu kmenového. Tento důvod jest dán v daném případě, jak vysvítá z důvodové zprávy. Při akciovém kapitálu 70 mil. Kč, jenž znamenal rozhodně překapitalisování obou společností, nebyly by tyto společnosti mohly tento kapitál zúročiti a zvláště nebylo by nikdy bývalo došlo na zúročení akcií kmenových.

Uváží-li se, že společnosti zakládány byly v době neurovnaných hospodářských a měnových poměrů, bylo jistě na čase při nynějších stabilisovaných hospodářských poměrech jak u nás, tak i v okolních státech postaviti je na základnu, jež by přiblížila je nynějším skutečným hospodářským poměrům.

To odůvodněno jest také tou okolností, že provoz i finanční hospodářství obou společností rok od roku utěšeně se vzmáhá.

Obě společnosti se dostatečně vžily, a také jejich finanční hospodářství je na vzestupu tak příznivém, že v posledních dvou letech příjmové položky převyšují položky výdajové; z diference té je však také zjevno, že by na zúročení kapitálu 70 mil. Kč nebylo pomyšlení, poněvadž docílené přebytky nestačí ani na povinné odpisy a pojištění parku nehledě k nutným investicím a opravám. Nově uspořádány mají býti poměry tak, že by akciová základna čsl. plavební akc. společnosti Labské činila 40 mil. Kč a čsl. akc. plavební společnosti Dunajské 30 mil. Kč. K těmto základnám došlo se tím, že porovnány byly poměry obou našich podniků a to jak co do tonáže, tak co do akciového kapitálu s poměry konkurujících cizozemských plavebních podniků a na konec poměr lodního parku čsl. plavební akc. společnosti Labské ku lodní tonáži čsl. akc. plavební společnosti Dunajské.

Na Labi vydalo šetření, že park čsl. plavební akc. společnosti Labské je o 25% slabší nežli lodní tonáž společnosti německé Vereinigte Elbeschiffahrtsgesellschaften (V. E. G.) a že naše společnost jest o 25% mocnější, nežli druhá společnost Neue Deutsch - böhmische Gesellschaft (N. D. B.). Akciový kapitál V. E. G. činí však v Kč 59 mil., N. D. B. v Kč 42 mil., nepočítaje reservní fondy, jimiž tyto společnosti disponují. Tím nalezena byla základna Kč 40 mil. pro čsl. plavební akc. společnost Labskou.

Na.Dunaji zjištěno bylo, že vídeňská společnost Donau - Dampfschiffahrtsgesellschaft má tažnou sílu 6 kráte větší, lodní tonáž 3¹/₂ kráte větší; akciový kapitál 90 mil. Kč a reservní fondy rovněž 90 mil. Kč; druhá společnost "Bavorský Lloyd" oproti naší společnosti má tažnou sílu větší o 87% a lodní tonáž větší o jednu třetinu a při tom akciový kapitál 79 mil. Kč.

Jelikož pak lodní park čsl. plavební akc. společnosti Labské má větší tažnou sílu a dvakrát tolik tonáže nežli lodní park čsl. akc. plavební společnosti Dunajské, objevilo se, že z tohoto poměru resultuje pro naši dunajskou společnost akciová základna 30 mil. Kč.

Důvodová zpráva vhodně odůvodňuje, že v daném případě provádí se snížení pouze na vrub akciového kapitálu kmenového, uvádí-li, že na súročení kmenových akcií nemohlo nikdy dojíti, takže byl vlastně fiktivním majetkem, nehledíme-li ani k tomu, že bylo kmenových akcií přes dvě třetiny, takže i po této stránce je remedura odůvodněna.

Pro novou úpravu poměru československé státní správy k soukromým účastníkům v obou společnostech zvolena byla proti dřívějšímu stavu účast 51% ku 49%, takže státní správě zůstává většina kapitálové účasti a tím i rozhodující vliv, a soukromým účastníkům přikazuje se větší percentuelní účast na akciovém kapitálu, aby tak vyrovnána byla škoda způsobená tím, že za minulé období 6 roků investovaný kapitál ničeho nevynášel.

O provedení celé transakce; k níž Národní shromáždění vládu tímto zmocňuje, podá tato zprávu Národnímu shromáždění.

V článku 2. udílí se vládě zmocnění, aby zmíněným plavebním podnikům poskytla příspěvky, podpory a výhody k provozování plavby, zvláště vyžaduje-li toho obecný zájem státní. Důvodová zpráva věcně podotýká k tomu, že naše zákonodárství nemá, pokud jde o plavbu říční, žádné ustanovení o subvencování plavby, jakkoli otázka ta je velice důležitá a v jiných státech plavba bývá stálými a značnými ročními příspěvky případně i na dlouhá léta zajištěnými, podporována. Za udílení subvencí může si vláda vyhraditi podstatný vliv, jak o tom zmiňuje se odstavec druhý článku 2.

Článek 3. obsahuje prováděcí doložku:

Výbor pro dopravu a veřejné práce usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně ke schválení připojenou vládní osnovu zákona.

Předloženým vládním návrhem zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona č. 188/22 Sb. z. a n. má podle důvodové zprávy dosavadní akciová základna čsl. plavební akc. společnosti Labské a sl. akc. plavební společnosti Dunajské přiblížena býti nynějším stabilisovaným hospodářským poměrům. Toho se má docíliti snížením akciového kapitálu obou společností a to na vrub akcií kmenových, na jichž súročení by za nynějšího překapitalisovaného stavu nebylo vyhlídky. Pro budoucnost má býti akciová základna čsl. plavební akc. společnosti Labské 40 mil. Kč a čsl. akc. plavební společnosti Dunajské 30 mil. Kč. K této základně došla státní správa tím, že přirovnala stav československých společností k poměrům jiných plavebních podniků cizozemských s nimi konkurujících a to jak co do tonáže, tak co do výše akciového kapitálu.

Jelikož rozvoj obou společností jak co do provozu, tak i co do finančního hospodářství je rok od roku příznivější, je vidno, že obě společnosti plní své obchodní poslání a je tudíž jenom ve všeobecném zájmu, aby jich hospodářské základny byly jak vzhledem k stabilisovaným hospodářským poměrům, tak vzhledem k zvláštním poměrům v plavebním obchodě uspořádány tak, jak přítomný návrh obsahuje. Výbor předpokládá, že hospodářské a sociální poměry zaměstnaného dělnictva u obou společností odpovídají příslušným zákonům republiky.

Jelikož pak obě společnosti slouží zájmům československého obchodu a napomáhají neméně i československému průmyslu, lze se stanoviska výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu s předloženým vládním návrhem projeviti souhlas. - Z těchto důvodů připojuje se výbor pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu k usnesení výboru pro dopravu a veřejné práce, učiněnému ve schůzi dne 26. února 1929, a doporučuje poslanecké sněmovně vládní osnovu zákona, jakož i výborem přijatou resoluci ke schválení.

Se stanoviska výboru rozpočtového třeba zvlášť zdůrazniti, že navrhovaná změna předloženým vládním návrhem týká se § 3. zákona č. 188/22 Sb. z. a n. Zachovává sice předložený vládní návrh i nadále zásadu původního zákona, že snížení akciového kapitálu plavebních společností Labské a Dunajské má se díti úměrně na vrub kapitálu přednostního i kmenového, připouští však, že ze zvláštních důvodů lze provésti snížení toliko na vrub kapitálu kmenového. Případ ten, jak z důvodové zprávy k článku prvnímu vysvítá, je právě dán. Akciová základna 70 mil. Kč znamená překapitalisování společností, neboť při této základně nedošlo by nikdy na zúročení akciového kapitálu. Hospodářské poměry dneška jsou také jiné, nežli byly v době založení obou společností a je tedy pochopitelno, že třeba přiblížiti poměry obou společností nynějším hospodářským poměrům.

Případným srovnáním s konkurenčními podniky plavebními jak na Labi, tak na Dunaji, nalezena byla základna, a to pro společnost Labskou 40 mil. Kč, pro společnost Dunajskou 30 mil. Kč. Děje-li se pak snížení na vrub akcií kmenových, jichž dosaváde bylo oproti jiným akciovým podnikům příliš mnoho, t. j. skoro 64%, je odůvodněn tento fakt tím, že takové množství kmenových akcií tvořilo vlastně fiktivní majetek. Důvodová zpráva naznačuje dále, že při zamýšleném snížení bude vyrovnána škoda, jíž měli soukromí účastníci z toho, že za minulé období 6 roků neměli z kapitálu investovaného do plavebních podniků žádného zisku. Tato náhrada má se státi přikázáním větší percentuelní účasti na. akciovém kapitálu, ale tak, že si státní správa vyhradí většinu kapitálové účasti a tím i rozhodující vliv. Bude tedy přesun v držbě akcií tak, že státní správa vlastniti bude 51% a soukromí účastníci 49%. Utváří se pak poměr v držbě akcií následovně: U Československé plavební akciové společnosti Labské bude míti státní správa celkem 51.000 akcií, z nichž bude 14.000 prioritních a 37.000 kmenových v celkové hodnotě 20,400.000 Kč. Na soukromé zakladatele připadne 49%, t. j. 49.000 akcií prioritních v ceně 19,600.000 Kč.

U Čsl. akciové plavební společnosti Dunajské celkem 38.250 akcií, z nich bude 10.600 prioritních a 27.650 kmenových v celkové hodnotě 15,300.000.- Kč. Na soukromé zakladatele připadne 49%, t. j: 36.750 akcií prioritních v ceně 14,700.000.- Kč.

Obět, která se tu přináší v zájmu dalšího rozvoje plavebních podniků jest vlastně první vydatnější podporou domácím plavebním podnikům, aby mohly obstáti v konkurenci s jinými zahraničními plavebními podniky, jichž lodní park je daleko větší, značně odepsaný a jichž kapitálová základna je značně nižší v poměru ke kapitálové základně našich dvou plavebních podniků.

Je tedy návrh na snížení akciového kapitálu ze zvláštních důvodů výhradně na vrub akcií kmenových, v daném případě úplně oprávněný.

V článku druhém obsahujícím ustanovení o podporách lze spatřovati jistou benevolenci se strany státní správy pro případ, že by naše plavební podniky hlavně ze zájmů veřejných potřebovaly státního příspěvku. Jelikož podobného ustanovení zákonného o subvencích pro říční plavbu dosud nemáme, lze jenom vítati, že subvencím tohoto druhu dává se také zákonný podklad. Při tom bych vzpomenul toho, že stálá subvence se tímto nezajišťuje ani jednomu ani druhému podniku, jakkoliv bývá v jiných státech obvyklým, že národní plavba subvencuje se stálými, značnými a, na dlouhá léta zajištěnými státními příspěvky.

Výbor rozpočtový pojednal o tomto vládním návrhu ve své schůzi dne 28. února 1929 a usnesl se doporučiti jej poslanecké sněmovně ke schválení i s resolucí, přijatou ve výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ustanovení § 3. zákona ze dne 13. června 1922, č. 188 Sb. z. a n., jímž se upravuje poměr československé státní správy k československým plavebním společnostem Labské a Dunajské se mění a bude zníti takto:

1. Objeví-li se v budoucnu z jakýchkoliv důvodů potřeba snížiti kapitál některé z obou plavebních společností (§ 1), budiž zpravidla snížen úměrně jak přednostní, tak kmenový akciový kapitál, ze zvláštních důvodů je však přípustno, provésti snížení toliko na vrub kapitálu kmenového. Vláda se zmocňuje, aby vstoupila, budou-li to hospodářské poměry celkové anebo zvláštní poměry společností vyžadovati, za tím účelem v jednání se zakladatelskými bankami uvedenými v § 1., sjednala a provedla úmluvu o odpisu akciového kapitálu v souhlasu s tímto ustanovením.

2. Vláda se dále zmocňuje, aby se zakladatelskými bankami sjednala a provedla změny ustanovení zakladatelské smlouvy, pokud souvisejí se snížením akciového kapitálu.

3. Vláda jest povinna podati o tom, co podle předešlých odstavců zařídila, neprodleně zprávu Národnímu shromáždění.

1. Vláda se zmocňuje, aby těmto plavebním společnostem poskytla v případech zřetele hodných a zejména, vyžaduje-li toho obecný zájem státní, příspěvky, podpory a výhody k provozování plavby.

2. Při tom může si vláda vyhraditi vliv na určování dopravních sazeb, na stanovení plavebních linií a na jejich provoz, jakož i na přijímání zaměstnanců a vymíniti si úkony a služby pro státní a jiné veřejné účely.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provésti jej ukládá se ministru průmyslu, obchodu a živností v dohodě se zúčastněnými ministry.

Vláda se vybízí, aby současně s úpravou poměru československé státní správy k československým plavebním společnostem na Labi a Dunaji započala a provedla modernisaci, respektive vybudování zastaralých přístavů na Labi.