Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Železniční personál na Slovensku těžce nese, že si musí nabytá práva vymáhati soudně a to proto, že všecky kroky k řešení otázky slovenské výhody, podniknuté cestou služební, zůstaly bez povšimnutí, rekursy, v roce 1927 podané, dodnes nejsou vyřízené a mimo to vláda republiky Československé na naléhavou interpelaci politických zástupců odborových organisací železničních prohlásila ústy úřadujícího předsedy vlády monsignora Šrámka dne 9. července 1928, že - ježto jde o soukromoprávní poměry, při nichž právo zúčastněných jest zabezpečeno ochranou soudní - jest třeba v každém konkrétním případu vyčkati autoritativního rozhodnutí soudního a tím nepřímo donutila železniční zaměstnance, aby k uhájení práv podali žaloby u okresního soudu v Bratislavě.

Tvrzení, jako by železniční správa postupovala v každém jednotlivém případě dle ustanovení platných předpisů, je velmi odvážné a nevážné. Nelze mluviti o požadavcích přes meze slovenské výhody kladené. Spíše lze mluviti o vynucování reversů železniční správou na zaměstnanci, který uchází se o přeložení ze Slovenska do historických zemí, že se zřekl dobrovolně a bez nátlaku slovenské výhody, řádně nabyté a k termínu 1. ledna 1926 do základního platu trvale započítané, a to je činem, který znamená, že státní správa železniční stala se ve slovenské úpravě kontrahentem, který nátlakem poškozuje odvislého slabšího zaměstnance. Je pravda, že dle judikatury nejvyšších instancí nárok zaniká zřeknutím se práva, ale je také pravda, jak to vyslovil Nejvyšší správní soud již ve starých nálezech, uveřejněných v Bohuslavově sbírce pod čís. 4929 a 5042 z roku 1925 a č. 16423 ze dne 13. června 1928, že veřejný zaměstnanec nemůže se platně vzdáti nároku na služební platy. K uvedenému nátlaku na železniční zaměstnance na Slovensku se dnes přidružuje další postup železniční správy, že váže udělení místa v historických zemích úředníkům ze Slovenska na podmínku, že nesmí míti podánu žalobu na slovenskou výhodu, - jak prokazatelně se stalo u ředitelství státních drah v Olomouci inspektoru ředitelství státních drah v Bratislavě a vrchnímu adjunktu státních drah Františku Soukupovi, přednostovi stanice v Hričově na Slovensku - a dále že zavádí disciplinární řízení z titulu žaloby o slovenskou výhodu, jak se stalo vrchnímu inspektoru státních drah Františku Charvátovi, náměstku přednosty oddělení VIII. v Bratislavě. To je pronásledování železničních zaměstnanců na Slovensku, kteří dle občanského zákona mají plné právo hájiti své požadavky cestou soudní a proto táží se podepsaní:

1. Zná pan ministr železnic a vláda republiky Československé právě vylíčený postup ministerstva železnic, resp. ředitelství státních drah v Olomouci a Bratislavě?

2. Jest pan ministr železnic a vláda ochotna učiniti všechna opatření, aby tento postup ministerstva železnic a jemu podřízených ředitelstev státních drah byl okamžitě zrušen?

3. Jest pan ministr železnic a vláda ochotna zaručiti interpelantům, že státní železniční správa ihned upustí od jakéhokoliv pronásledování železničních zaměstnanců na Slovensku, kteří žalobami hájí svá poškozená práva?

4. Jest pan ministr železnic i vláda ochotna podati interpelantům náležité vysvětlení?