POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1929.

II. volební období.7. zasedání.


2099.

Návrh

poslanců R. Mlčocha, V. Hýbnera, J. Macha a druhů

na zavedení průkazu způsobilosti pro živnost mlynářskou.

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Podepsaní navrhují:

Zákon

ze dne .......................................,

kterým se zavádí průkaz způsobilosti pro živnost mlynářskou.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Pro nastoupení živnosti mlynářské zavádí se průkaz způsobilosti.

§ 2.

(1) Průkaz způsobilosti budiž podán listem výučným; vydaným příslušným společenstvem po ukončení doby učební (§ 14, odst. 4 ž. ř.) v živnosti mlynářské a dokladem o tříletém zaměstnání pomocnickém v téže živnosti, stvrzeným příslušným společenstvem.

(2) Ministr průmyslu, obchodu a živostí, vyslechna obchodní a živnostenské komory, zřízené snad společenstevní jednoty a společenstva, ve shodě s ministrem školství a národní osvěty, označí úřední vyhláškou vyučovací ústavy, jichž absolvování nahrazuje dobu učební, po případě zkracuje dobu zaměstnání pomocnického, potřebného pro průkaz způsobilosti.

§ 3.

(1) Od průkazu způsobilosti v předchozím paragrafu uvedeném jest osvobozen, kdo před účinností tohoto zákona

1. živnost mlynářskou samostatně provozoval,

2. byl nejméně po 5 let v živnosti mlynářské zaměstnán.

(2) Osobám uvedeným v odst. 1 bod 2, které v den účinnosti tohoto zákona ještě nedokončily pětiletou dobu zaměstnání tam požadovanou, započítává se do tohoto pětiletí také doba ztrávená v zaměstnání po účinnosti tohoto zákona.

§ 4.

Ostatní ustanovení živnostenského řádu, pokud zákon tento nemá odchylných ustanovení, zůstávají v platnosti.

§ 5.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provedení jeho přísluší ministru průmyslu, obchodu a živností ve shodě s ministry vnitra a školství a národní osvěty.

Odůvodnění.

Již po léta domáhají se organisace mlynářské zavedení průkazu způsobilosti pro živnost mlynářskou. Požadavek tento stal se akutním hlavně v době poválečné, kdy následkem nezaručených, ve veřejnosti rozšířených zpráv, byly poměry stavu mlynářského považovány za neobyčejně příznivé. Následek této nesprávné domněnky byl, že mnozí lidé v živnosti mlynářské nevyučení, nemající dostatek theorie a prakse mlynářské k účelnému využití podniku, počaly živnost tuto následkem jejího svobodného charakteru provozovati, ku škodě nejen celého stavu, nýbrž, a to v prvé řadě, i samých konsumentů.

Netřeba zajisté uváděti znovu celou řadu důvodů svědčících ve prospěch tohoto požadavku, dostačí snad poukázati pouze na to, že zavedení průkazu způsobilosti v živnosti mlynářské není snad jen v zájmu živnosti této samé, nýbrž a to snad v prvé řadě z důvodů zdravotních tak, aby konsumentům dostalo se skutečně výrobků zdraví neškodných a různými příměsky neznehodnocených. Tomuto požadavku může vyhověti pouze takový žadatel o živnost mlynářskou, kterému byla poskytnuta možnost seznati veškeré potřeby svého stavu delším vyučením a zaměstnáním v živnosti, po případě i návštěvou odborné školy živnostenské, a zabrání se přístup k živnosti této snad těm osobám, které ztroskotavše v kterémkoliv jiném zaměstnání, hodlají se nyní právě vzhledem k jeho volnosti, uplatniti v této živnosti.

Pro zřemeslnění živnosti mlynářské mluví také ta okolnost, že jsou zde většinou po ruce odborné organisace mlynářské a dorostu mlynářskému dostává se již nyní po stránce teoretické náležitého vzdělání, jednak v pokračovacích školách všeobecných, jednak v odborné škole mlynářské v Břeclavi.

Jelikož návrhem státní finance zatíženy nejsou, netřeba navrhovati úhrady.

Po stránce formální navrhujeme, aby návrh tento byl přikázán výboru iniciativnímu a výboru pro záležitosti obchodu, živností a průmyslu.

V Praze dne 8. února 1929.

Mlčoch, Hýbner, Mach,

Horák, Jiráček, Mašata, Tůma, Malík, Vencl, Branecký, dr. Hnídek, dr. Králik, Macek, Molík, Kyncl, Vávra, Pechman, Pekárek, Ostrý, Anděl, Náprstek, Haupt, Bradáč, Bečák, dr. inž. Botto, A. J. Beneš.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP