Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Vláda republiky Československé se vyzývá, aby město Znojmo s ohledem na mimořádné poměry drahotní a vzhledem k jeho hospodářskému a kulturnímu významu pro jižní Moravu zařadila do skupiny míst B činovného ve smyslu § 12. zákona č. 103 Sb. z. a n.

Město Znojmo mělo podle sčítání lidu z r. 1921 21.197 obyvatel a jako takové bylo až do platnosti zákona ze dne 24. června 1926 č. 103 Sb. z. a n. zařazeno ve druhé skupině míst činovného. Zmíněným zákonem bylo však přeřazeno do skupiny činovného C mezi místa s počtem obyvatel od 2.000 - 25.000 Tímto snížením činovného ztratili veškeří zaměstnanci efektivně všechny výhody z nového zákona plynoucí a v úhrnu svých požitků byli citelně poškozeni, což projevilo se tím, že veliký počet jich ještě po druhém postupu dostává vyrovnávací přídavek. Tím prakticky na několik let ztratili možnost dosáhnouti vyšších požitků.

Vládním nařízením ze dne 14. září 1928 č. 163 Sb. z. a n. vláda příkrosti nového zařazení do skupiny činovného pro některá místa odstranila. Ale Znojmo bylo při tom opomenuto a ve skupině C činovného ponecháno, ačkoliv počet obyvatel od r. 1921 se podstatně zvýšil a jedná se o krajské a největší město jižní Moravy, které svojí exponovanou polohou na hranicích státu tvoří důležité kulturní a hospodářské středisko. Také drahotní poměry citelně se zhoršují, krise cenová na trhu za poslední rok se přiostřila a bytová tíseň a z ní plynoucí drahota bytů je trvalá.

Opomenutím Znojma ve zmíněném vládním nařízení cítili se dotčeni nejen veřejní zaměstnanci, ale všechno obyvatelstvo, neboť mnoho míst menších a s příznivějšími podmínkami životními bylo do vyšší skupiny činovného přeřazeno, kdežto Znojmo jako krajské město přes zhoršené poměry drahotní pociťuje stále tíži nepříznivé litery zákona. Kromě toho stará výsada města, vlastní statut (magistrát) byl vládou zrušen, aniž by se městu dostalo za to jiné náhrady.

Příliv velkého počtu zaměstnanectva jakož i dělnictva a stálý růst počtu obyvatel působí neustálý vzestup cen životních potřeb a v důsledku toho jsou poměry veřejného zaměstnanectva každým měsícem nepříznivější. Vzestup cen tržních v místě za jediný rok jeví se u poživatin: Mouka chlebová dražší o 25 h, chléb o 20 h, uzenky o 2 Kč, sádlo syrové o 2 Kč, máslo o 2 Kč, margarin o 80 h, vejce o 30 h, cukr o 25 h, rýže o 90 h až 1 Kč, zdražila jablka, káva žitná o 80 h, káva zrnková o 1 Kč, dřevo tvrdé o 25 Kč, měkké o 5 Kč.

Tíseň bytová a drahota bytů je od války trvalá a stále tíživá. Starousedlí majitelé domů z důvodů nacionálních neochotně pronajímají byty českým veřejným zaměstnancům ve starých domech. Po zrušení zákona o zabírání bytů obcemi byli nuceni veřejní zaměstnanci hledati byty v novostavbách, jichž byl nedostatek a nájemné vysoké. Poněvadž ani státní stavební péče nestačila, byli donuceni ku svépomoci a budovati rodinné domky, na něž věnovali všechny svoje úspory a ještě na celý život se zadlužili. Jen s největšími potížemi kryjí spojené se stavbou náklady.

Jest proto nejvýš spravedlivé, aby město Znojmo bylo zařazeno do skupiny B míst činovného, aby tak zmírněna byla nouze mezi zaměstnanci aspoň natolik, aby se mohli klidně věnovati své zodpovědně práci.