Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Podepsaní navrhují:

Slavná sněmovno, račiž se usnésti:

Vláda republiky Československé se vyzývá, aby v době nejkratší, nejdéle však do tří měsíců předložila Národnímu shromáždění osnovu zákona na zřízení státního dopravního dohlédacího úřadu, v níž by vyhověno bylo těmto zásadním požadavkům:

Novým organisačním statutem budiž ministerstvo železnic zbaveno všech běžných provozních agend, jeho působnost jakožto nejvyššího úřadu vedoucího správu státních drah musí býti omezena jen na agendy, které nutno nevyhnutelně říditi z jediného místa pro veškeré dráhy v Československu.

Jemu přísluší vykonávati železniční politiku, finanční hospodářství, všeobecnou úpravu pro provoz a technická zařízení státních drah, udělováních koncesí, státní dohlédací správa nad podřízenými úřady, zákonodárství, věci finanční, cizinecký ruch.

Reorganisace československých státních drah spočívej podstatně v tom, aby zajištěno bylo rychlejší úřadování, správní aparát provozu aby nebyl přílišně nákladný a aby zejména správa vyvarovala se všeliké dvojité práce a odstranila zbytečné a přílišné psaní a referování v aktech.

Počet instancí budiž zmenšen a styk mezi jednotlivými departementy zjednodušen, zejména použitím moderních prostředků dorozumívacích.

Způsob příští organisace železniční správy závisí na zásadním rozhodnutí, ponecháme-li pro správu drah soustavu tří instancí. t. j ministerstvo železnic a ústřední ředitelství oproti dosavadnímu způsobu soustavy dvou instancí, t. j. ministerstvo železnic a 8 ředitelstev státních drah.

Zákon č. 404 o úpravě hospodaření ve státních závodech má na mysli i zavedení správy železniční podle soustavy tří instancí, t. j. ministerstvo železnic, generální ředitelství a tomuto podřízená ředitelství podle jednotlivých oblastí.

Jest tedy na vládě, aby se v tom směru rozhodla.

Ministerstvo budiž zbaveno všech běžných provozních agend, jeho působnost jakožto nejvyššího úřadu vedoucího správu státních drah budiž omezena jen na agendy, které jest nutno říditi nevyhnutelně z jediného místa pro veškeré státní dráhy.

Dosavadní provozní správa, pokud je v ministerstvu železnic, budiž decentralisována a přičleněna do působnosti jednak generálního ředitelství, jednak ředitelstvím podle oblastí. Ministerstvu železnic jest nadále ponechati všechny agendy, které mu přísluší jako nejvyššímu správnímu úřadu státně-železničnímu, t. j. výkon výsostního práva a státní dohled na dráhy vůbec. Podle těchto zásad působnosti bylo by ministerstvo železnic rozděleno na tyto sekce:

I. sekce presidiální,

II. sekce právní,

III. sekce finanční,

IV. sekce tarifní,

V. sekce stavebně-technická,

VI. sekce strojně-elektrická,

VII. sekce dohlédací a dozorčí,

VIII. sekce provozní, t. j. generální ředitelství.

V sekci I. - VI. byly by soustředěny agendy ministerstva železnic jako nejvyššího správního úřadu železničního, v sekci VII. byl by soustředěn stání dohled, jehož přednosta byl by přímo podřízen ministrovi železnic a sekce VIII. prováděla by agendy středního vedení provozu státních drah.

Nejen v široké veřejnosti, ale i mezi členy zákonodárných sborů je jednotné mínění, že se jistě naplnil čas, aby rázným skutkem zastaven byl krvavý pochod nynějších železničních systémů nazvaných úsporných a pokusných, kteréžto systémy velmi vážně by za krátko způsobily naprostou stagnaci našeho dopravnictví.

Vidíme, že hrozné katastrofy na našich železnicích v roce 1928 a na začátku roku letošního odkrývají jiné viníky než jsou ony přímé jejich oběti, lidé fysicky a morálně uštvaní, nešťastníci, jímž dal osud sloužiti v době, kdy není žádné odpovědnosti pro ty, kteří tu dobu způsobili, ale kdy všechna odpovědnost je odvratitelná na lidi nejnepatrnější.

Dne 14. listopadu 1919 podal klub poslanců československé strany národně socialistické v Revolučním Národním shromáždění iniciativní návrh poslance Buřívala na zřízení dohlédacího úřadu republiky Československé, jímž vyzval vládu, aby zřízen byl dopravní dohlédací úřad, jenž by prováděl dozor nad provozem nejen našich železnic, nýbrž také nad provozem našich státních automobilů, nad letectvím a paroplavbou. Tento návrh stal se předmětem jednání tehdejšího výboru dopravního a technického, nebyl však v plénu Revolučního Národního shromáždění projednán, jelikož zatím volby do Národního shromážděni změnily zcela - po stránce vnitropolitické - poměry ve státě.

Ve svých interpelacích na vládu republiky Československé jakož i v našich častých projevech při projednávání státního rozpočtu, činili jsme výtky dosavadní správě železniční, že provoz na našich železnicích není dosti bezpečný a zejména po oné strastiplné katastrofě v Zaječí tázali jsme se odpovědného ministra, zda pokládá za správné, aby ihned byla provedena účelná reforma tak, aby ministerstvo železnic přestalo býti výkonným úřadem železničním, poněvadž jsme byli přesvědčeni, že nelze v jednom úřadě soustřediti agendy exekutivní, výsostnou a dohlédací.

Je nám s podivením, že na tuto naši vážnou interpelační snahu ani vláda, ani resortní ministr neodpověděl, ač nám je známo, že otázka zřízení generálního ředitelství zaměstnávala zemřelého ministra dr. Rašína a dopravně-technický výbor nejednou volal po zřízení dohlédacího úřadu.

Odpor v řadách vyšších úředníků ministerstva byl značný nejen proti našemu v roce 1919 podanému návrhu na zřízení dohlédacího úřadu, ale i proti požadavku Rašínově proto, poněvadž se byrokracie mylně domnívala, že není myslitelno přejíti z nynějšího stavu dvou instancí do systému tří instancí.

Poslední událostí v našem dopravnictví vůbec, zejména však velmi časté nehody, úrazy a katastrofální srážky na našich železnicích přesvědčily kde koho, že organisace ministerstva železnic zůstala po celých 10 roků nezměněnou kopií bývalého vídeňského úřadu až na to, že na počátku našeho státního života zrušená generální inspekce vybudována znovu v tomtéž obmezeném rozsahu jako za starého Rakouska a že vlastní dozor a dohlédání přináleží dnes jako dříve ministerstvu železnic, ač co úřad výkonný podle našeho názoru nemůže býti současně úřadem dohlédacím a úřadem chránícím výsostná práva státní.

Vládním nařízením č. 206 ze dne 25. září 1924 provádí se zákon o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní. Mezi podniky spravované podle zásad obchodního hospodaření zařazeny československé státní dráhy a československá pošta.

Zásady správy vytýčené v § 2 tohoto vládního nařízení ukládají podniky spravovati tak, aby plníce co nejdokonaleji národohospodářský, případně správní úkol a dbajíce všeobecně uznaných zájmů veřejných, byly vedeny podle zásad řádného obchodníka.

Podle § 9 do působnosti správního sboru náležejí všechny záležitosti podniku pokud nejsou vyhrazeny zákonem nebo všeobecným organisačním řádem výslovně buď vládě nebo resortnímu ministrovi. V důsledcích tohoto vládního nařízení vyvolán u ministerstva železnic 12ti členný správní sbor, který měl v prvé řadě povinnost pracovati na řádné reorganisaci našich železnic a to tím spíše, jelikož se nejednou přesvědčil o tom, že nelze práva výkonné moci slučovati s právem výsostným a dohlédacím, čili, že nelze prováděti provoz železnic a bdíti nad dodržováním předpisů a zákonů současně v jednom úřadě.

Po desetileté zkušenosti s našimi železnicemi přicházíme k přesvědčení, že ministerstvu železnic musí býti odlehčeno zřízením provozního centrálního úřadu, aby mohlo s úspěchem vykonávati vrchní dohled na nejdůležitější administrativní, technické a finanční otázky železniční, aby zbaveno bylo přílišné centralisace a aby provozní služba mohla se s větší dbalostí a přesností vykonávati, a dále, že dohlédací služba musí se státi naprosto neodvislou od exekutivy a aby tato jako zvláštní sekce podléhal nikoliv správním u sboru při ministerstvu železnic, nýbrž přímo resortnímu ministrovi, který je odpovědným ministerské radě a tím oproti celé veřejnosti.

Návrh náš odpovídá i vládnímu nařízení č. 206 ex 1924 podle něhož vedení podniku obstarává ředitelství (ústřední ředitelství), jehož působnost stanoví organisační řád, a dále podle § 11 tohoto nařízení může býti zřízeno pro podniky velikého rozsahu nebo pro několik podniků téhož druhu ústřední ředitelství, které je nadřízeným orgánem ředitelství jemu přidělených. Bezprostředního vedení podniku zúčastní se ve věcech zásadních a důležitějších.

Ministrovu pravomoc a odpovědnost nařizují platné zákony. Ministr schvaluje a rozhoduje v jejich mezích zásadní a důležitější věci vrchnostenského práva a dozoru za účasti správního sboru zásadní a důležitější věci vrchního vedení podniku. Může také v hranici platných zákonů a nařízení zasáhnouti do kterékoliv věci podniku a vyhraditi ji svému rozhodnutí. Ministr stanoví vnitřní organisaci a vnitřní rozdělení pravomoci ministerstva železnic.

Ministrovi podléhá generální ředitel a přednosta dohlédacího úřadu, správní sbor, stálá revisní komise, presidium, finanční a rozpočtová služba, jakož i ostatní, předem jmenované sekce.

Dohlédací úřad bdí nad řádným a včasným prováděním všech služebních úkonů, zákony a předpisy nařízených. Shledá-li nedbalost nebo nesprávnost, může zachovávaje instanční postup, úkon ihned napraviti proti dodatečnému schválení ministrova.

Otázka reorganisace státních drah býv. Rakouska zaměstnávala příslušné kruhy od roku 1896 až do roku 1899 a měla svůj původ v nepříznivých výsledcích státních drah.

Naše státní správa železniční v důsledcích katastrofálních událostí dává podnět k novému pokusu a předmětem tohoto kroku jsou tyto otázky:

Má zůstati při instancích dvou anebo příště mají býti zřízeny instance tři? Dále otázka má-li býti ministerstvo železnic naprosto samostatné, jemuž by byly podřízeny úřady výkonné a konečně má-li generální inspekce státi se samostatným úřadem aneb býti zvláštním oddělením ministerstva železnic.

Po všem shora uvedeném navrhujeme, aby vydán byl ve formě jakékoliv zákon, jímž se upravuje správa československých státních drah a dozor na ně, podle něhož: nejvyšší správa československých státních železnic a dozor na ně přísluší výhradně státu, jenž vykonává tuto správu i řečený dozor ministerstvem železnic, po případě zřízením ministerstva dopravy,

pro přímý dozor zřizuje se dohlédací úřad, za který oproti státu odpovídá ministr železnic,

veškerá dosavadní působnost výkonná přenáší se na generální ředitelství československých stáních drah po případě na generální ředitelství pošt a telegrafů.

Podle § 90 ústavní listiny republiky Československé se výslovně praví, že do oboru moci nařizovací náleží zřizovati a organisovati státní úřady obstarávající jen správu hospodářskou bez jakékoliv výsostné pravomoci.

§ 92 určuje, jakým způsobem ručí stát za škodu způsobenou nezákonným výkonem veřejné moci a poznamenává, že tak určuje zákon. Bohužel takové zákonité praxe u nás nemáme.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh, který nevyžaduje žádné zvláštní úhrady, projednán byl výborem dopravně-technickým a rozpočtovým.