Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Zákon o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných ze dne 19. července 1921, č. 267/1921 Sb. z. a n., který nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1925, stanoví v § 1, odst. 2., že příslušníci cizího státu mohou obdržeti státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti za týchž podmínek jako příslušníci českoslovenští, má-li, tento stát obdobné opatření a nakládá-li s příslušníky československými jako se svými příslušníky.

Vzhledem k tomu, že tato okolnost byla konstatována u republiky Rakouské, stanovilo ministerstvo sociální péče výnosem ze dne 6. dubna 1925, č. j. 6475/III-E/25, že státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti podle cit. zákona se přiznává státním příslušníkům republiky Rakouské za stejných podmínek jako státním příslušníkům československým.

S československými příslušníky bylo v Rakousku, pokud se týče podpor v nezaměstnanosti, nakládáno stejně jako se státními příslušníky rakouskými. Tento postup byl v Rakousku zachováván i při změně formy podpůrné péče o nezaměstnané, t. j. po přechodu k pojištění proti nezaměstnanosti a to i v příčině t. zv. nouzových podpor, které jsou doplňkem řádných podpor v nezaměstnanosti a které se poskytují po vyčerpání nároku na řádnou podporu v nezaměstnanosti.

O těchto nouzových podporách ustanovuje čl. IV., odst. 3. novely XVIII. k rakouskému zákonu o pojištění proti nezaměstnanosti, že na základě rozhodnutí spolkového ministra pro sociální správu mohou býti přiznávány příslušníkům cizího státu tehdy, když tento cizí stát sám poskytuje nejméně obdobné podpory a při tom nenakládá s rakouskými příslušníky hůře než s vlastními.

Pojednou koncem roku 1928, odchylujíc se od dosavadní několikaleté praxe, dospěla vláda rakouská k názoru, že se strany československé právě uvedené předpoklady reciprocity nejsou dány a zastavila výplatu nouzových podpor československým státním příslušníkům dnem 31. prosince 1928.

Vzhledem ke změně názoru rakouské vlády na věc soudí ministerstvo sociální péče, že by nově mohl býti dán předpoklad pro reciprocitu i ohledně tak zv. nouzových podpor, bude-li ústavně projednán vládní návrh zákona, jímž se pro případ mimořádné nezaměstnanosti mění a doplňují některá ustanovení zákona o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti (tisk č. 1126 posl. sněm.).

Také ustanovení § 2, odst. 3. vládního návrhu zákona o státních starobních podporách (tisk č. 1897 posl. sněm.), podle něhož cizincům, bydlícím na území Československé republiky, může býti v mezích zákona poskytnuta státní starobní podpora, když jejich domovský stát má podobné zařízení a nakládá s československými státními příslušníky jako s příslušníky vlastními, bude moci býti použito za podklad jednání s vládou rakouskou v otázce znovuzavedení nouzových podpor pro československé příslušníky v Rakousku podle směrnic platných do 31. prosince 1928.

Pokud věc nebude upravena, bude nutno vystačiti s podpůrnou akcí, kterou ministerstvo sociální péče zařídilo svým výnosem ze dne 12. listopadu 1928, č. j. 11.393/III-E/28, davši československým zastupitelským úřadům v Rakousku zmocnění, aby na jeho účet poskytovaly v odůvodněných případech československým státním příslušníkům, nalézajícím se v nouzi, od případu k případu, jednorázové výpomoci.

Jistého zmírnění situace, v níž se ocitli českoslovenští státní příslušníci v Rakousku v důsledku shora uvedeného rozhodnutí rakouské vlády o zastavení výplaty nouzových podpor, bude moci býti také docíleno na základě ustanovení § 2, odst. 2. vládního návrhu zákona o státních starobních podporách, podle něhož ministr sociální péči může v dohodě s ministrem financí v případech zvláštního zřetele hodných poskytnouti státní starobní podpory také československým státním příslušníkům bydlícím v cizině.