Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

"Vládě republiky Československé se ukládá, aby město Lázně Kynžvart vzhledem k mimořádným drahotním poměrům přeřadila podle odst. 7 §u 12 platového zákona ze dne 24. června 1926 čís. 103 Sb. z. a n. do skupiny míst C činovného státních zaměstnanců."

Podle posledního výsledku sčítání lidu ze dne 15. února 1921 byl úhrnný počet obyvatel v Lázních Kynžvartě stále bydlících 1752. Podle potvrzení městského úřadu stoupl počet obyvatel v poslední době rapidně (282), takže nyní činí přes 2000 stálých obyvatel. Město jest v poslední době více vyhledáváno lázeňskými hosty a též zaznamenává ve svých statistikách stálý přírůstek lázeňských hostů (v r. 1926 osob 791, v r. 1927 osob 1144, v r. 1928 pak 1148 osob).

Budoucnost lázní jest úplně zaručena, jelikož v místech lázeňské čtvrti staví se nové hotely a samozřejmě s nimi přichází nový život, daleko čilejší let předešlých.

Podotýkáme, že již při posledním sčítání mělo město přijíti v úvahu, neb toto se dělo v zimním měsíci únoru, kdy místní obyvatelstvo musí za výdělkem do větších míst, neboť nemůže za stávajících drahotních poměrů zde sebe a své rodiny uživiti. Zůstávají tu pak jen obchodníci, kteří jsou si dobře vědomi, že státní zaměstnanec je nejlepší konsument, kterému se mohou čítati stále horentní ceny lázeňské, aniž by se zde drahotě čelilo.

Vzhledem k tomu, že vládním nařízením ze 14. září 1928 č. 163 zařazeny některé obce do vyšší skupiny činovného podle §u 12 odst. 7 zákona čís. 103/1926, aniž dosahují stanovený počet obyvatel, jest proto nutno zejména tento návrh kladně vyříditi. Na příklad byla přeřazena města:

a mnoho jiných míst.

Město Lázně Kynžvart skýtá i hostům Mariánských lázní (6 km, 1 stanice vlakem, mající skupinu B) výletní místo a v zimě, pro velice výhodnou polohu, pro všechny druhy sportů a proto jest normál obyvatelstva po dobu celého roku značně převýšen.

Zákon čís. 103/1926 stanoví též odchylky, vzhledem k mimořádným místním drahotním poměrům, které v lázeňském a pohraničním městě lázních přicházejí hlavně v úvahu. Veškeré ceny nezbytných potřeb životních jsou o 30% vyšší cen míst středních Čech, ačkoliv zdejší státní zaměstnanci měli doposud tu nejnižší stupnici činovného - D a zaslouží si aspoň částečného odškodnění za jejich dvojnásobnou práci, kterou musí v pohraničním území vykonávati. Menšině zvláště na tom záleží, neboť jedině státní zaměstnanci to jsou, kteří udržují český živel v místě. Přiřknutím vyšší stupnice činovného dalo by se lépe čeliti přesázkám z neudržitelných poměrů drahotních, neb znamená pro každého jednotlivce - přesazení - vykoupení z bídy a dluhů, což hlavně u mladých úředníků a zřízenců s malými platy se objevuje.

Jsou proto dány podmínky pro mimořádné přeřazení této obce do vyšší skupiny míst činovného státních zaměstnanců. Po stránce formální navrhujeme, aby návrh tento byl přikázán výboru sociálně-politickému a rozpočtovému k brzkému ústavnímu projednání.