Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

Vládě republiky Československé se ukládá, aby podle odst. 7. §u 12 zákona ze dne 24. června 1926, čís. 103 Sb. z. a n. zařadila město Mladou Boleslav, vzhledem k mimořádným drahotním poměrům do skupiny míst B činovného státních zaměstnanců.

Město Mladá Boleslav bylo již za Rakouska nařízením ze dne 7. října 1913, čís. 216 pro mimořádné drahotní poměry přeřaděno do II. třídy aktivních přídavků, do níž podle zákona ze dne 16. února 1907 čís. 34 ř. z. patřila města mající přes 40.000 obyvatel, ačkoliv Mladá Boleslav měla podle sčítání ze dne 31. prosince 1910 jen 16.340 obyvatel. Toto zařazení Mladé Boleslavě do vyšší třídy aktivní bylo ponecháno v platnosti i za republiky, až zákonem čís. 103 ai 1926 (§ 12 bod 3) bylo zrušeno.

Ale mimořádné drahotní poměry, jež přiměly rakouskou vládu k přiznání vyšších aktivních přídavků zaměstnancům státním v Ml. Boleslavi nejen se nezmírnily, ba naopak se zhoršily.

Mimořádná drahota v Ml. Boleslavi a jeho nejbližším okolí vznikla za Rakouska i za republiky a dosud vzniká jednak převážně průmyslovým rázem města a jeho okolí, jednak jeho geografickou polohou.

V městě Mladé Boleslavi a jeho okolí jsou četné závody průmyslové, které zaměstnávají velice mnoho dělnictva a úřednictva (cca 7000), čímž spotřeba produktů zemědělských i průmyslových jest nadmíru vysoká. Z větších podniků jsou to:

Též Kosmonosy se svým ústavem choromyslných, majícím 160 zaměstnanců a přes 1200 nemocných, zeslabují značně zásoby životních potřeb v Mladé Boleslavi a okolí.

Tímto průmyslovým rázem okolí mladoboleslavského se stalo, že blízké obce: Čejetice, Dalovice, Debř, Josefův Důl a Kosmonosy měly při sčítání 15. února 1921 na ploše cca 34 čtv. km 8864 obyvatel, takže připadá na 1 čtv. km 258 obyvatel, ač hustota obyvatelstva v soudním okrese mladoboleslavském jest pouze 166 obyvatel.

Počet obyvatelstva v Ml. Boleslavi a tím spotřebu životních potřeb zvyšuje také vojenská posádka, četné úřady státní, školy i ústavy peněžní, které z důvodů politických, kulturních i hospodářských v městě jsou umístěny, geografickou polohou svou a dobrým železničním spojením láká město Mladá Boleslav a zemědělská část jeho okolí přečetné kupce z přelidněných končin severních Čech, jež jak známo, v oboru zemědělské výroby nestačí krýti potřebu tamního obyvatelstva. Proto přijíždějí ze severních Čech houfně drahou, automobily a jinými povozy na týdenní trhy do Mladé Boleslavi, ano i do okolí a dávají za vše cenu žádanou, často i přeplácejí, jen aby zásobili sebe nebo mohli uspokojiti své zákazníky. Množství potravin takto z Ml. Boleslavě a jejího okolí různým způsobem vyvezené nelze nikterak zjistiti.

K dopravě drahou do severních Čech bylo na nádražích mladoboleslavských v měsíci září odevzdáno: Na hlavním nádraží v Ml. Boleslavi: 140.910 l mléka, 5040 kg másla, 623.480 kg mouky, 90.430 kg zeleniny, 60.080 kg ovoce.

Na místním nádraží v Ml. Boleslavi: 200 kg másla, 2900 kg zeleniny, 850 kg tvarohu.

Na nádraží Josefův Důl - Kosmonosy: 5520 kg zeleniny, 28.790 kg ovoce.

Tak se odebírá Ml. Boleslavi velké množství denních potřeb životních, lepších kvalit a pro mladoboleslavské obyvatelstvo zůstává zboží celkem druhořadé, k tomu ještě množství, nepostačující poptávce. Proto také požadují se za ně ceny jako za zboží prvořadé. Tím se stává, že mnohé rodiny zaměstnanecké i občanské z města Mladé Boleslavě, zařazené do skupiny C činovného (čili skoro nejnižší - tedy skoro nejlacinější) nakupují životní denní potřeby i výrobky průmyslové v hlavním městě Praze, zařazené do skupiny A činovného (čili nejvyšší - tedy v místě nejdražším) a přes vysoké jízdné drahou, při společném nákupu získávají.

Jsou totiž nejen denní potřeby životní, nýbrž i výrobky průmyslové v Ml. Boleslavi dražší než v Praze. Vedle drahoty potřeb těžce doléhá na zaměstnance nedostatek bytů a výše nájemného. Řada zaměstnanců, do Ml. Boleslavě po převratě přeložených, nemá zde bytu rodinného, je nucena žíti rozděleně, na dvě strany. Nájemné v domech novějších i za skrovný dvoupokojový byt převyšuje činovné skupiny C i B. Menší nájemné v domech starých má býti podle chystaného zákona o stavebním ruchu zvýšeno příspěvky do bytového fondu na úroveň nájemného v domech nových.

Je-li v Praze, Brně, Bratislavě přiznáno činovné skupiny A snad nikoliv z důvodů drahotních, nýbrž jen proto, že to jsou města hlavní, Praha sídlo centrálních a nejvyšších úřadů, Brno a Bratislava sídlo úřadů zemských, nelze pak přehlížeti, že po provedení zákona o župním zřízení Mladá Boleslav má býti městem župním a že jako sídlo úřadů župních snad zaslouží, aby zaměstnanci, v úřady zdejší ustanovení, lišili se činovným od zaměstnanců v posledním okresním (župním) městečku, nebo i větší vesnici.

Zvláštní prosbu vznášejí k vládě železniční zaměstnanci, jichž služebnou jest "Mladá Boleslav hlavní nádraží", aby totiž zvýšeno jim bylo činovné stejnou měrou jako zaměstnancům jiných státních úřadů a podniků mladoboleslavských, aby nebyli trestáni za to, že bez jejich viny nebo zásluhy hlavní nádraží mladoboleslavské nestojí v katastru obce Mladoboleslavské, nýbrž v katastru sousední obce Čejetice.

Shora uvedené důvody svědčí o tom, že jsou dány podmínky odst. 7. §u 12. zákona ze dne 24. června 1926 čís. 103 Sb. z. a n. pro přeřazení města Ml. Boleslavi o přilehlých obcí Čejetic a Čejetiček, které tvoří vlastně jednu souvislou obec, do skupiny míst B činovného státních zaměstnanců.

Po stránce formální navrhujeme, aby iniciativní výbor přikázal tento návrh výboru sociálně politickému a rozpočtovému k brzkému ústavnímu projednání.