Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Die endgiltige Lösung des Staatspensionistenproblems durch Erlassung eines allgemeinen Pensionsgesetzes, die Gleichstellung aller Pensionistenkategorien beinhaltend, ist so oft erhoben worden, dass heute die gesamte Oeffentlichkeit in diesem Staate mit Recht von der Regierung die schleunigste Beseitigung dieser kranken und volkswirtschaftlich unhaltbaren Zustände erwartet.

Es ist selbstverständlich, dass in der Pensionistenfrage die Stellung des Finanzministeriums zu derselben von grösster Wichtigkeit ist. Mit grösster Beunruhigung muss es daher nicht nur die Pensionisten, sondern die ganze Oeffentlichkeit erfüllen, wenn der Herr Finanzminister in einer so wichtigen Frage widersprechende Mitteilungen kurz nacheinander in den gesetzgebenden Körperschaften macht.

Am 5. November 1928 erklärte der Herr Finanzminister Dr. Vlasák im Budgetausschusse des Senates, dass zur Gleichstellung aller Pensionisten 200 Millionen Kronen, beziehungsweise mit den Beamten der staatlichen Unternehmungen insgesamt 300 Millionen Kronen erforderlich seien.

Am 14. April 1929 erschien in allen Tageszeitungen ein Artikel unter der Uiberschrift "Staatsbeamtengehälter - was der Minister sagt." Nach diesem Artikel hat der Herr Finanzminister im Senat erklärt, dass die Gleichstellung aller Pensionistenkategorien 800 Millionen jährlich erfordern würde, dass im Jahre 1929 die staatlichen Pensionen um fast 200 Millionen Kronen höher sein werden als im Jahre 1928, dass man im Jahre 1929 mit mehr als 150.000 Pensionsempfängern rechnen müsse.

Nur das Finanzministerium allein ist imstande, die Höhe des Aufwandes für die Regelung der Pensionistenfrage einwandfrei zu berechnen. Es ist daher ganz unverständlich, wie so der Heer Finanzminister diesen Aufwand das einmal mit 300 Millionen Kronen, das anderemal mit 800 Millionen Kronen beziffern kann. Selbstverständlich gewinnt die Befürchtung Raum, dass die Erhöhung dieses Aufwandes auf 800 Millionen Kronen nur zu dem Zwecke erfunden wurde, um die Oeffentlichkeit darauf vorzubereiten, dass die Bedeckung hiefür in einem aktiven Budget nicht vorhanden sei und dass daher die Ruheständler aus "Konsolidierungsrücksichten" weiter darben und hungern sollen. Eine Aufklärung über diese Angelegenheit ist dringend notwendig.

Die Unterzeichneten stellen daher an den Herrn Finanzminister die Anfrage:

1. Wie erklärt der Herr Finanzminister den Widerspruch in seinen beiden oben zitierten Ausführungen im Senate?

2. Ist der Herr Minister bereit, den gesetzgebenden Körperschaften eine genaue Statistik der staatlichen Ruheständler vorzulegen, damit diese die Höhe des Aufwandes eines einheitlichen Pensionsgesetzes selbst berechnen und nachprüfen können?

3. Ist der Herr Minister bereit anzugeben, wann im Laufe dieses Jahres das einheitliche Pensionsgesetz den gesetzgebenden Körperschaften vorgelegt werden soll?

Bylo již žádáno, aby otázka státních pensistů byla konečně vyřízena vydáním všeobecného pensijního zákona, jímž by pensisté všech druhů byli postaveni na roveň, a žádost opakována tak často, že dnes celá veřejnost v tomto státě právem očekává od vlády, že tyto nezdravé a národohospodářsky neudržitelné poměry napraví co nejrychleji.

Jest samozřejmo, že v otázce pensistů jest nesmírně důležité, jak se k ní staví ministerstvo financí. Největší znepokojení musí tedy vzbuditi nejen u pensistů, nýbrž i celé veřejnosti, jestliže pan ministr financí v tak důležité otázce učiní krátce po sobě v zákonodárných sborech odporující si sdělení.

Dne 5. listopadu 1928 prohlásil pan ministr financí dr. Vlasák v rozpočtovém výboru senátu, že na zrovnoprávnění všech pensistů jest třeba 200 milionů korun nebo s úředníky státních podniků celkem 300 milionů korun.

Dne 14. dubna 1929 objevil se ve všech denících článek s nadpisem: "Platy státních zaměstnanců - co říká ministr." Podle tohoto článku prohlásil pan ministr financí v senátě, že by zrovnoprávnění všech druhů pensistů vyžadovalo ročně 800 milionů, že roku 1929 státní pense budou asi o 200 milionů vyšší než roku 1928, že v roce 1929 dlužno počítati s více než 150.000 zaměstnanců ve výslužbě.

Jedině ministerstvo financí jest s to vypočítati přesně výši nákladu na úpravu otázky pensistů. Nelze tedy naprosto pochopiti, jak může pan ministr financí tento náklad odhadnouti jednou 300 miliony Kč, po druhé 800 miliony Kč. Ovšem obáváme se, že zvýšení tohoto nákladu na 800 milionů Kč stalo se jen proto, aby veřejnost byla připravena, že úhrada na to nebude v aktivním rozpočtu a že tedy pensisté "z důvodů konsolidačních" mají i nadále strádati a hladověti. Jest tedy naléhavě třeba, aby tato věc byla vysvětlena.

Podepsaní táží se tedy pana ministra financí:

1. Jak vysvětlí pan ministr financí rozpor v obou svých svrchu uvedených výrocích v senátě?

2. Jest pan ministr ochoten předložiti zákonodárným sborům přesnou statistiku státních pensistů, aby mohly výši nákladu jednotného pensijního zákona samy propočítati a přezkoumati?

3. Jest pan ministr ochoten oznámiti, kdy má býti letošního roku předložen zákonodárným sborům jednotný pensijní zákon?