Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1929.

Mezi bývalými urbariálními hospodáři obcí Dubové a Krasnošory (okres Terešva, župa marmarošská) a mezi vlastníky pozemků vedl se po desítky let soudní spor o úpravu urbariálních poměrů a rozdělení vlastnictví půdy. Práva vlastníka půdy vykonává státní lesní erár, jehož zastupovala v tomto sboru státní finanční prokuratura v Marmarašské Sihoti a ředitelství státních lesů v Buštině.

Předmětem tohoto soudního sporu byly lesy ležící v obvodu zmíněných obcí ve výměře asi 22.000 katastrálních jiter. V tomto hodnotném lese hospodaří státní lesní erár svým zvláštním personálem bez všeliké účasti urbariálních občin, majících na to práva, takže důchody z celého tohoto lesa plynou do pokladny ředitelství státních lesů v Buštině a rozpočet příjmů a vydání se neoznamuje urbariálním hospodářům.

Soudní: spor po dlouhém a drahém šetření a na základě odborných inženýrských dokladů byl pravoplatně ukončen rozhodnutím maďarské královské kurie v r. 1912, ale provedení rozsudku a rozdělení sporných lesních prostranství mezi urbariální občiny zmařila světová válka. Po válce, když se Marmaroš stal částí Československé republiky, urbárníci, kteří vyhráli spor proti státnímu lesnímu eráru a kteří měli veliký hmotný zájem, aby se spor úplně ukončil, znovu naléhali jak u ředitelství státních lesů v Buštině, tak i u ministerstva zemědělství v Praze, aby se provedl pravoplatný rozsudek, a aby se urbárníkům, kteří spor vyhráli, části lesa odevzdaly na místě.

Jak ředitelství státních lesů v Buštině tak i ministerstvo zemědělství v Praze uklidňovaly urbárníky, aby čekali trpělivě a dovolávaly se toho, že všechny soudní spisy, listiny a původní mapy jsou zatím ještě v archivu soudní sedrie v Marmarošské Sihoti, to jest v Rumunsku, a aby se odtamtud dostaly, jest zapotřebí delšího diplomatického vyjednávání.

Ježto československá vláda neučinila žádných diplomatických kroků, aby od Rumunska získala tyto spisy, část urbárníků majících na tom zájem a nemohoucích se dočkati "dlouhého a diplomatického řízení" zvláštní cestou, sama se obrátila na soudní sedrii v Marmarošské Sihoti a odtamtud dostala všechny původní spisy a mapy tohoto sporu a odevzdala je ředitelství státních lesů v Buštině a to ještě v r. 1924. Ačkoliv ředitelství státních lesů v Buštině mělo již ve svých rukou potřebné spisy a mapy ku provedení rozsudku a rozdělení sporného lesa, přece pro nedostatek odborných úředníků zaslala všechny tyla spisy soudní sedrii v Chustu.

Sedrie v Chustu nevěděla, co dělati s těmito spisy, poslala je finanční prokuratuře do Užhorodu, u které také není odborného úředníka, který by měl ponětí o takovém zvláštním "urbariálním" sporu. Proto tyto spisy, listiny a mapy, jejichž získání vyžadovalo mnoho peněz a které v četných případech jsou nezbytné a nezměnitelné, již 5 let spočívají v zásuvce v koutě jednoho pokoje finanční prokuratury.

Přes to, že ředitelství státních lesů v Buštině má tyto spisy a mapy již od r. 1924, přece neudělalo ani kroku, aby splnilo své povinnosti, které mu pravoplatně uložil soudní rozsudek.

Poněvadž nejrychlejší ukončení tohoto starého sporu a skutečné odevzdání částí lesa oprávněným stranám jest životním zájmem dvou ruských obcí, Duhového a Krasnošor, dále poněvadž ředitelství státních lesů v těchto dosud "společných lesích" provádí poslední dobou nešetrné vykořisťování lesů ve svůj prospěch bez vědomí a souhlasu urbárníků, čímž urbárníci trpí značné hmotné škody, poněvadž přerušení tohoto "společného hospodářství" je v zájmu i státního eráru, neboť jest odpovědný za nakládání s urbariálními lesy, mám čest tázati se vlády:

1. Je-li ochotna přikázati příslušným úřadům, aby neprodleně učinily všechna opatření, aby tento spor byl úplně likvidován?

2. Hodlá-li přikázati ředitelství státních lesů v Buštině, aby předložilo účet o množství všeho dříví, které vykácelo v těchto lesích od 1. ledna 1927 a aby všechny peníze, které dostalo za toto množství dřeva, složilo - jako společný důchod - do soudního depositu, než sporné lesy budou rozděleny?

3. Hodlá-li, než budou tyto lesy rozděleny a části jejich odevzdány do rukou urbárníků, učiniti ihned přítrž vykořisťování těchto lesů, které zahájilo ředitelství státních lesů ve velkých rozměrech?

4. Konečně je-li vláda ochotna oznámiti poslanecké sněmovně, jaké kroky v této věci učinila?