Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Ve schůzi dne 3. května 1929 konané projednal zemědělský výbor shora uvedený vládní návrh zákona.

Návrh ten v § 1 především sjednocuje předpisy o hájení některých nejdůležitějších druhů lovné zvěře užitkové a nutno zejména vítati, že proti dosavadnímu stavu prodlužuje dobu hájení u jelenů, srnců, zajíců, bažantů a koroptví. Výbor vsunul do odst. 1. za slovo "koroptev" slova "a křepelka" a navrhuje pro křepelku stejnou dobu hájení, která je stanovena pro koroptev.

Zvláště je důležitý předpis § 2. Zemské úřady se tu zmocňují, aby majíce na zřeteli místní, klimatické a jiné rozhodné poměry, měnily dobu hájení zvěře, jak toho budou poměry vyžadovati. Toto ustanovení možno označiti jako pokrok proti dosavadnímu právu, platnému v Čechách, na Slovensku a v Podk. Rusi, kde lhůty o hájení zvěře a tím doba odstřelu byly pevně stanoveny a nebylo rnožno regulovati dobu hájení a tím i dobu odstřelu podle skutečné potřeby. V oboru slezského honebního zákona bylo sice možno dobu hájení zkrátiti, nikoli však prodloužiti. Nyní budeme míti, stane-li se osnova zákonem, v celém státě jednotný předpis, podle kterého bude možno upravovati dobu hájení podle toho, jak toho bude vyžadovati ohled na zájmy zemědělské i na stanovisko lovecké. Možnost měniti dobu hájení nevztahuje se jen na druhy lovné zvěře užitkové, které vypočítává § 1, nýbrž týká se i jiných druhů zvěře, na př. chřástalů, čejky, sluk a pod. Se zřetelem k veliké užitečnosti, kterou má pro zemědělství zejména koroptev a křepelka, byla v závěru druhé věty odst. 1, kde se dává zemskému úřadu možnost stanoviti i celoroční dobu hájení některého druhu zvěře, vsunuta věta "zejména pokud se týče koroptví a křepelek". V zájmu ochrany přírody pamatuje návrh i na zachování druhů vzácné zvěře, kterým by hrozilo vyhubení.

Ustanovení § 3 o povolení výjimek z předpisů o hájení jest nutné, aby mohla býti odstřelována v době hájení zvěř nemocná, postřelená nebo aby mohl býti v zájmu zdatnosti chovu vyrovnán nepoměr mezi pohlavím toho kterého druhu zvěře.

Myšlenka, uvedená v § 4 o odstřelu přebíhavé zvěře jelení a dančí v honitbách převážně polních, je převzata v podstatě z moravského honebního zákona, jenže se možnost odstřelu této zvěře omezuje; tato zvěř smí býti odstřelována jenom na poli, a to ještě jen tehdy, když není silná pokrývka sněhová. Kromě toho je třeba k takovémuto odstřelu zvláštního povolení úřadu.

K § 5. Znění tohoto paragrafu bylo pozměněno a dán výraz výslovně myšlence, že ohrožovaní zájemníci mohou se k odvrácení škod, které by jim působil některý druh zvěře na hospodářství polním a lesním, domáhati toho, aby úřad nařídil tomu, kdo jest oprávněn k výkonu honebního práva, odstřel určitého počtu takového druhu zvěře i v době hájení.

Předpis § 6 o oborách odpovídá dosavadnímu právu; tisková chyba (citace § 4 místo správného § 5) byla opravena.

V § 7 návrh omezuje pána myslivosti co do chytání koroptví do sítí a co do sbírání vajec užitkové zvěře pernaté, čímž má býti podporován racionelní provoz myslivosti, neboť nelze na př. připustiti, aby nájemce v posledním roce pachtovním vychytal v najatém revíru všechny koroptve do sítí.

Za nynějším § 7 vsunul výbor nový paragraf (§ 8) tohoto znění:

"V záležitostech odborných má příslušný úřad, nejde-li o působnost trestní, vyžádati si vyjádření příslušné zemědělské rady, a v zemi Podkarpatoruské, dokud tam nebude zřízena zemědělská rada vyjádření té zemědělské organisace, kterou určí ministerstvo zemědělství."

V důsledku vsuvky tohoto nového paragrafu přečíslují se další paragrafy (8 - 11) na §§ 9 - 12; tomu jest již přizpůsobena citace dalších paragrafů této zprávy.

Předpis § 9 týká se jen Slovenska a Podk. Rusi, kde bude jistě uvítáno zemědělskými kruhy ustanovení, že škody, způsobené zvěří černou, mají býti hrazeny jako škody, způsobené zvěří jelení a dančí. V těchto zemích se totiž vyskytuje černá zvěř i ve volné přírodě a. způsobuje tam podle nabytých zkušeností značné škody na polích.

Zostření trestních ustanovení, jak je upravuje § 10, odpovídá skutečným poměrům a hlavně nynějšímu znehodnocení měny.

K §§ 11 a 12 netřeba zvláštních poznámek.

Osnova tato je průpravou pro jednotný honební zákon a její ustanovení, pokud jde o zvýšení ochrany zvěře, budou na místě zvláště letos, kdy dlouhá a krutá zima vyžádala si na zvěři tolik obětí.

Zemědělský výbor navrhuje posl. sněmovně, aby vládní návrh zákona byl v připojeném znění schválen. Současně se navrhuje přijetí níže uvedených dvou resolucí.

Tím vyřízen současně iniciativní návrh tisk 2127 a petice čís. 1348 a 1369.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Následující druhy lovné zvěře užitkové nesmějí býti stíhány, ani chytány, ani usmrcovány:

(2) Při zvěři jelení; dančí a srnčí považují se mláďata za kolouchy a srnčata až do posledního dne měsíce října následujícího po vylíhnutí.

(1) Zemský úřad může pro jednotlivé nebo všechny honitby jednoho nebo několika politických okresů nebo i pro celý svůj obvod měniti dobu hájení určitých druhů zvěře, pro které jest podle tohoto zákona nebo podle dosavadních honebních předpisů stanovena doba hájení, je-li změna ta místními, klimatickými nebo jinými poměry odůvodněna, přihlížeje zejména k tomu, aby jednak nepoměrným rozmnožením některých druhů zvěře nebylo ohroženo provozování polního, lesního, rybničního hospodářství, jednak, aby všechny druhy zvěře zůstaly zachovány. V případech zvlášť mimořádných, na př. při živelních pohromách, kterými byl stav některého druhu zvěře povážlivě ztenčen, lze takto stanoviti i celoroční dobu hájení, zejména pokud se týče koroptví a křepelek.

(2) Opatření v předcházejícím odstavci zmíněná lze stanoviti zpravidla jen na rok a jen z důležitých důvodů na více let nebo do odvolání.

(3) Hrozí-li některému druhu zvěře, který není podle tohoto zákona nebo podle dosavadních honebních předpisů hájen, vyhubení, může zemský úřad stanoviti částečnou nebo celoroční dobu hájení takového druhu zvěře.

Výjimky ze zákazů obsažených v předpisech o hájení zvěře může okresní úřad v jednotlivých případech povoliti, je-li toho třeba, aby byl zachován zdravý stav zvěře, nebo aby bylo zabráněno jejímu degenerování.

Jelení a dančí zvěř, která v honitbě převážně polní jen přebíhá, může býti, není-li pro ni ochrana podle § 2 zvýšena, zastřelen, v době hájení s povolením okresního úřadu tím, kdo jest oprávněn k výkonu honebního práva, a to jen mimo les a jen tehdy, není-li půda pokryta vrstvou sněhovou.

Objeví-li se v některé honitbě potřeba, aby počet některého druhu zvěře v zájmu odvrácení škody na hospodářstvích polních a lesních byl zmenšen, může okresní úřad k žádosti ohrožovaných zájemníků naříditi, nebo k žádosti toho, kdo jest oprávněn k výkonu honebního práva, povoliti, aby určitý počet tohoto druhu zvěře byl v oné honitbě třeba i v době hájení odstřelen.

Ustanovení §§ 1, 2 a 5 neplatí o zvěři chované v oborách, nemůže-li přebíhati přes ohrazení obory.

(1) Chytati koroptve do sítí jest přípustné jen tehdy, dosáhne-li ten, kdo jest oprávněn k výkonu honebního práva, zvláštního povolení okresního úřadu.

(2) Sbírati vejce užitkové zvěře pernaté jest dovoleno jen tehdy, činí-li tak osoba k výkonu honebního práva oprávněná pro účely vlastního chovu; jde-li o sbírání vajec těch pro jiné účely, jest k němu třeba zvláštního povolení okresního úřadu.

V záležitostech odborných má příslušný úřad, nejde-li o působnost trestní, vyžádati si vyjádření příslušné zemědělské rady a v zemi Podkarpatoruské, dokud tam nebude zřízena zemědělská rada, vyjádření té zemědělské organisace, kterou určí ministerstvo zemědělství.

Ustanovení § 7 zák. čl. XX/1883 (honební zákon) o náhradě škod způsobených zvěří jelení a dančí platí v zemích Slovenské a Podkarpatoruské i co do náhrady škod způsobených černou zvěří.

(1) Přestupky tohoto zákona i dosavadních zákonů honebních, jakož i přestupky předpisů podle nich vydaných, trestá, pokud nejde o čin trestný soudem, okresní úřad pokutou až do 1000 Kč, kterážto pokuta, by-li přestupek opětován nebo vzešla-li z něho značná škoda, může býti zvýšena až do 5000 Kč.

(2) Nedobytné pokuty buďtež přeměněny podle míry zavinění v náhradní trest vězení, nejdéle však dvacetidenní.

(3) Jde-li o těžší přestupky, které byly po delší čas páchány nebo opětovány, nebo o případy mimořádně těžké, může na místě pokuty býti uložen trest vězení v mezích stanovených v předchozím odstavci.

(4) Pokud podle dosavadních zákonů honebních bylo přípustné stíhati některé přestupky jen na žádost poškozeného, jest je nyní stíhati z povinnosti úřední.

Pokud není v tomto zákoně jinak stanoveno, zůstávají dosavadní honební předpisy nedotčeny.

Zákon tento nabude účinnosti osmým dnem po vyhlášení a provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministry.

Vládě se ukládá předložiti neprodleně k ústavnímu projednání návrh zákona o ochraně ptactva, jehož stav byl letošní zimou velmi zdecimován.

Vláda se vyzývá, aby v době co nejbližší předložila poslanecké sněmovně návrh celostátního zákona honebního.