Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Nouzové vagonové kolonie v Praze vznikly původně tím způsobem, že lidé nemající dostatečných prostředků, aby si zaopatřili drahé byty v době bytové nouze, zakoupili anebo jen najali v různých místech dílce pozemků a postavili na nich obytné budovy veřejným zájmům nevyhovující, bez jakéhokoliv povolení stavebního úřadu. Pokusy stavebního úřadu odstraniti takové budovy anebo zabrániti dalším podobným stavbám, ztroskotaly a nemožnost opatřiti majitelům těchto stavení nezávadné příbytky jiné, zejména za podmínek, na které by majitelé mohli aneb chtěli přistoupiti. Z té příčiny obec provedené již budovy prozatím trpěla a stavbu nových usměrnila aspoň tím, že je připouští jen na obecních pozemcích k tomu zvlášť vykázaných a které stavebníkům pronajala. Poměr majitelů budov a pozemku, na kterém jsou vybudovány, jest tedy různý; někde jsou jeho vlastníci, jinde jeho nájemci a někde snad mnozí prekaristé, jimž užívání pozemků bylo dovoleno jen do odvolání jako pouhá výprosa (presarium).

Z uvedeného lze souditi, jak různé budou požadavky majitelů takových budov a jaké se vyskytnou praktické potíže, dojde-li k nucenému odstranění budov přesto, že by s hlediska výhradně jen veřejno-právního odstranění to nenarazilo na žádné obtíže.

Otázku, které kolonie mají býti zachovány a které mají býti zrušeny, řeší státní regulační komise ve svých návrzích přehledného regulačního a zastavovacího plánu. Při tom snaží se opatřiti předpoklady pro možnost zachovati ony budovy, které byly vystavěny důkladněji a nebudou na překážku účelné regulaci okolí. Plánem tím řeší se také možnost opatřiti pro budovy, které by se zachovaly, komunikace, kanalisaci, vodovod a osvětlení.

K požadavku, uvedenému v interpelaci, aby bylo ihned přikročeno k vybudování náhradních kolonií, vyhovujících všem zdravotním a technickým předpisům, za ony kolonie, které mají v budoucnosti býti zrušeny, se podotýká, že náhradní kolonie bude lze stavěti jen v místech, vykázaných regulačním plánem pro stavby toho druhu. Proto byla státní regulační komise již vyzvána, aby uspíšila vypracování přehledného plánu pro ony části obce, kde barákové kolonie jsou. Kolonie nové bylo by možno v prvé řadě stavěti na pozemcích obecních, na kterých by obec zřídila ulice, kanalisace, vodovod atd. a které by obec dala do dlouholetého nájmu se stavebním právem těm uchazečům z barákových kolonií, kteří by chtěli na nich postaviti definitivní náhradní domky. Při tam bylo by lze použíti zákona ze dne 26. dubna 1912, č. 86 ř. z. a dědičném stavebním právu.

Postavení takových náhradních kolonií přináleží v první řadě obci samé. Obci přináleží rovněž, pokud je to technicky možno, vybaviti zřízené již barákové kolonie provisorními komunikacemi, kanalisací (případně skupinovými záchody a žumpami), vodovody a osvětlením alespoň do té doby, pokud nebude postavena kolonie náhradní.