Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Služebním poměrům veškerých zaměstnanců finanční stráže, tudíž i zaměstnanců u potravní daně věnuje ministerstvo financí náležitou pozornost a vyhovělo vždy oprávněným požadavkům těchto zaměstnanců, pokud ovšem tím výkon služby nebyl ohrožen a pokud to platné předpisy dovolovaly. V přítomné době pracuje se na nové úpravě služebních poměrů finanční stráže, při čemž ministerstvo financí zamýšlí upraviti nově kvalifikaci zřízenců finanční stráže a zrušiti dosavadní jejich tajnou kvalifikaci. Rovněž zamýšlí ministerstvo financí upraviti při této příležitosti nově příspěvek na stravu, který bylo by možno též paušalovati. Bližší úprava těchto otázek závisí ještě od výsledku meziministerského jednání.

Při povyšování zřízenců finanční stráže po provedené systemisaci bylo postupováno vzhledem k ustanovení §u 32. podle 2. odstavce §u 17. platového zákona ze dne 24. června 1926 č. 103 Sb. z. a n., podle něhož jsou pro povýšení zaměstnance rozhodny zvláštní způsobilost pro místo, jež se propůjčuje, schopnost, upotřebitelnost a důvěryhodnost.

Přesázky zaměstnanců finanční stráže jsou prováděny pouze v případech, kdy toho služební zájem vyžaduje, a dovoluje-li to služba, poskytuje se zaměstnanci dostatečná lhůta k přesídlení.

Hraniční strážní přídavek nelze zaměstnancům finanční stráže u potravní daně přiznati, protože nekonají hraniční služby, kterou se rozumí pouze služba finanční stráže v pohraničním pásmu, s výjimkou služby v podnicích, stálému důchodkovému dozoru podrobených. Strážní přídavek zaměstnancům finanční stráže u potravní daně přísluší a jeho výše se řídí délkou služby, kterou konali tito zaměstnanci před tím na hranicích. Nelze ovšem přiznati strážní přídavek oněm zaměstnancům finanční stráže, kteří službu na hranicích vůbec nekonali, poněvadž zmíněným přídavkům má býti finanční stráž odměněna za těžkou a mnohdy životu nebezpečnou službu na hranicích, které nelze klásti na roveň službu u potravní daně. Na těchto ustanoveních není důvodů čeho měniti, poněvadž je plně odůvodněno, aby zaměstnanci finanční stráže, konající službu na hranici, byli lépe honorováni než zaměstnanci finanční stráže, konající službu u potravní daně.

Výhodu, uvedenou v §u 13. vládního nařízení z 18. října 1923 č. 201 Sb. z. a n., nelze přiznati zaměstnancům, převzatým od obce pražské případně brněnské za dobu, kdy sloužili jako zaměstnanci zmíněných obcí, ježto nejsou splněny podmínky zmíněného §u 13. vládního nařízení č. 201/1923 Sb. z. a n. Tito zaměstnanci nebyli totiž v uvedené době příslušníky sboru finanční stráže, což zmíněné ustanovení stanoví jako předpoklad pro přiznání uvedené výhody.

Pokud jde o 24hodinovou službu zaměstnanců fin. stráže u potravní daně, podotýkám, že během této služby je zaměstnanci poskytnuta možnost odpočinku a to jak v době polední, tak zejména v hodinách večerních a nočních. Ostatně 24hodinová služba udržuje se na výslovné přání orgánů finanční stráže u potravní daně, kterým právě tato úprava úředních hodin je vítána. Poznamenávám, že po odbyté 24hodinové službě má zaměstnanec plných 24 hodin volno.

Není mi známo, že by příslušníkům finanční stráže byly ve výkonu občanských povinností a to jako zástupcům ve sborech samosprávných a členům porot činěny obtíže. Má-li býti tato věc ministerstvem financí vyšetřena, bylo by vhodno, aby byly tomuto ministerstvu oznámeny konkrétní případy, kdy a kde se tak stalo.

Ku konci poznamenávám, že úpravě služebních poměrů finanční stráže věnuji zvláštní pozornost a že jsem neshledal, že by příslušníkům finanční stráže u potravní daně byla způsobena nějaká křivda.