Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Ústřední oranisace českých hostinských v historických zemích a Sväz slovenských hostinských a výčapníkov pre Slovensko a Podk. Rus se sídlem v Bratislavě domáhaly se již po delší dobu, aby byl zrušen § 11. zákona ze dne 10. prosince 1918, č. 6 Sb. z. a n. a aby také byl zrušen zákonný článek XXV/1899 o státním důchodku z výčepu nápojů. Poslední požadavek stal se akutním od chvíle, kdy byl unifikován živnostenský řád pro Slovensko a Podk. Rus, zejména od jeho platnosti 1. června 1925. Do této doby udělovaly finanční úřad povolení k výčepu dle zák. čl. XXV/1899. Tyto finanční úřady vykonávaly dozor nad majiteli výčepních povolení a vybíraly každoročně licenční poplatek. Zavedením živnostenského řádu pro Slovensko a Podk. Rus bylo přiznáno právo do udělování nových hostinských koncesí živnostenským úřadům. Od této doby měli jsme dvě různá povolení k výčepu alkoholických nápojů. Jedno povolení ze starší doby, t. zv. licence, které do června 1925 povolovaly finanční úřady a vybíraly z nich každoročně licenční poplatky a druhé "hostinské koncese", jež od 1. června 1925 měly právo udělovati pouze živnostenské úřady. Majitelé licenčních poplatků neměli povinnosti přístupu ke společenstvům, byli mimo a dodnes jsou mimo společenstva, kdežto majitelé hostinských koncesí jsou povinnými členy společenstev a podléhají úřadům živnostenským. Právo či lépe řečeno oprávnění živnostenské k výčepu alkoholických nápojů je však v obou případech stejné. Bylo přirozeným tedy požadavkem zájemných kruhů, že domáhaly se nápravy, kterážto snaha byla silně zvýšena od doby unifikace živnostenského řádu pro Slovensko a Podk. Rus.

Druhým požadavkem slovenského hostinstva a výčepníků a daleko starším bylo žádání o zrušení § 11 zákona ze dne 10. prosince 1915, č. 6 Sb. z. a n., jednajícího o mimořádných přechodných ustanoveních na Slovensku. § 11 zní takto:

"Všechna udělená práva výroby, výčepu a prodeje všech druhů lihových nápojů podléhají revisi a mohou býti odvolána.

Výčep lihových nápojů. mimo pivo a víno se prozatím zakazuje."

Tento zákon byl preventivním opatřením vládním proti omezení pijáctví lihovin, které tehdá na Slovensku a Podk. Rusi hluboce bylo zakořeněno a rozšířeno. Zejména v té době byla nesmírná touha se strany pijáků po lihovinách, kterých bylo sice nedostatek, avšak opatření jich bylo pijáky hledáno všemi prostředky a cestičkami. Z té doby a ještě po celou řadu roků po převratu finanční naše správa ukazuje, jak rozšířeno bylo u nás pašování lihu a to nejenom sloužícího ku výrobě lihovin, avšak také lihu denaturovaného z pohraničních států jako Polska, Rumunska a Maďarska. Na tento zjev finančně stát náš poškozující bylo poukazováno i z kruhů politických stran a bylo v této věci zakročováno u nadřízených úřadů. Rovněž v této době byly velmi nevyjasněné politické poměry na Slovensku a Podk. Rusi, které zavdávaly často příčiny k různým třenicím a rozmíškám veřejně se projevujícím.

Tyto důvody vedly ku tehdejšímu opatření zákazu výčepu lihovin, kterýžto zákaz byl také na Slovensku a Podkarpatské Rusi nazýván zákonem Šrobárovým, vyslovujícím zákaz " pohárkování". Tento zákaz sváděl ovšem k četným přestupkům samotného zákona, byl obcházen, pil se denaturavaný líh a ještě jiné lihové nápoje zdraví lidskému škodlivé a to v některých místech v tak ohromném množství, že budilo to velkou pozornost samotných úřadů, které šetřením přicházely k tomu poznání, že zákon je všeobecně téměř překročován a výčep lihovin, který všeobecně byl zakázán a postihoval nejvíce hostinské, byl všeobecně neoprávněně provozován. Byly často pořádány o odstranění tohoto zjevu různé schůze nejenom svolávané hostinskými, avšak samotnými úřady i zemským finančním ředitelstvím v Bratislavě. Na sjezdech hostinských zástupci všech politických stran slibovali odstranění tohoto zákona zřejmě nedodržovaného a překročovaného, na zemském finančním ředitelství v Bratislavě bylo na anketě veřejně prohlášeno, že musí nastati změna ve směru opětného volného výčepu lihovin pod dozorem ovšem úředním a dodržováním všech předpisů živnostenských, finančních i policejních. Zkušenost celého zákona byla známa u všech příslušných úřadů i samotného ministerstva obchodu. Proto nynější ministr obchodu rozhodl se a předložil vládní návrh ze dne 9. března 1928 č. t. 782, kterým se zrušuje zák. čl. XXV/1899 o státním důchodku z výčepu nápojů, dále § 11 zákona ze dne 10. prosince 1918, č. 64 Sb. z. a n. o mimořádných přechodných ustanoveních na Slovensku a doplňuje živnostenský zákon pro území Slovenska a Podkarp. Rus. Tento návrh byl podán senátu. Senát Národního shromáždění přijal ve 171. schůzi 20. března 1929 osnovu zákona, odkud přišel ku projednání do sněmovny a předložen výboru pro průmysl, obchod a živnosti, aby byl dále projednán a po projednání předložen ku podpisu presidentově.

Chystaným zákonem bude odstraněn zmíněný neudržitelný stav pokud se týče starých licencí hostinských a to v § 1, odst. 1. osnovy, kde je vyslovena zásada, že majitelé výčepních povolení udělených podle zákon. čl. XXV/1899 podrobují se předpisům živnostenského zákona jako noví majitelé hostinských koncesí jim udělených dle živn. řádu ze dne 1. června 1925. Z platnosti tohoto zákona jsou vyňati v § 1, odst. 2. majitelé povolení na výčep vína vlastní produkce, to jsou výčepníci vína pod víchem a to proto, že prvovýroba vyloučená v § 250 ž. ř.; lit. a) předpisu živnostenského zákona bude upravena zvláštním zákonem.

Definice a předpisy o neomezeném výčepu byly též do zákona převzaty, ačkoliv po revisi § 11 zákona č. 64 Sb. z. a n. nebyl již nikomu až do této doby neomezený výčep povolen. Pod lihovými nápoji rozumí se všecky druhy alkohol obsahujících tekutin jako je víno, vinný mošt, ovocné víno, pivo, líh, obyčejná i zvláštní pálenka, likér, rum, arak atd.

Pod pálenými lihovými tekutinami mají se rozumět ty nápoje, které obsahují alkohol, vyrobený cestou destilační. Sem patří: Zvláštní líh a t. zv. pálené druhy jako je obyčejná pálenka z lihu studeným způsobem zhotovená, specielní pálenky (terkelica, slivovice, všecky druhy pálenky z ovoce atd.).

§ 6 stanoví, který úřad je kompetentní pro odvětví výčepního povolení a ta je nyní živnostenský úřad I. stolice. Pro vdovské právo platí předpis § 72 živn. zákona. Zákonný článek z r. 1899 měl sice také ustanovení o vdovském právu, avšak nebyla jím chráněna dostatečně práva nezletilých.

To jsou všechny změny v krátkém výtahu, jichž vládní návrh zákona přijatého v senátě se dotýká. Důsledek tohoto zákona bude ten, že bude jednak zjednán pořádek a vyrovnání mezi dosavadními majiteli povolených výčepů licencemi a mezi majiteli hostinských koncesí; jichž právo bude takto unifikováno a po stránce finanční povinnosti rovněž také sjednoceno a v živnostenském společenstvu na základě členství obou stejně vyrovnáno.

Pokud se týče zrušení zákona o zákazu "pohárkování", nastane pořádek v tom, že zákon nebude veřejně přestupován, že legitimnímu výčepníku lihovin v době předpisy stanovené bude konečně vráceno jeho živnostenské oprávnění a nastane všeobecná náprava ve výčepu i prodeji lihovin ve směru, pokud se týče postupného zmírňování požívání lihovin zlepšeném.

Výbor pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu doporučuje poslanecké sněmovně ku schválení usnesení přijaté senátem.

Národné shromaždenie republiky Československej usnieslo sa na tomto zákone:

(1) Majitelia výčapných povolení, udelených podľa zák. čl. XXV/1899 podrobujú sa predpisom zákona zo dňa 10. októbra 1924, č. 239 Sb. z. a n. (živnostenského zákona pre územie Slovenska, a Podkarpatskej Rusi), nakoľko v tomto zákone nie je inak stanovené.

(2) Ustanovenie predchádzajúceho odstavca netýka sa majiteľov licencií, udelených podľa zák. čl. XXV/1899 na výčap alebo predaj vína vlastnej produkcie v malom. Licencie tieto však sa zrušujú. Predaj víra vlastnej produkcie držiteľmi vinohradov a sadov upravuje zvláštny zákon.

Rozsah oprávnenia majiteľov povolení, ktorých sa týka § 1, odst. 1., zostáva nezmenený. Je preto oprávnený:

a) majiteľ povolenia na neobmedzený výčap: po živnostensky liehové nápoje čapovať a podávať hosťom, sediacim alebo stojacim v obchodných miestnostiach alebo mimo nich, k požívaniu alebo v otvorených alebo uzavretých nádobách v malom;

b) majiteľ povolenia na obmedzený výčap:

aa) pohárkovať, t. j. podávať k požívaniu v obchodných miestnostiach len v kalíškoch najvyššie jednodecilitrových liehové nápoje s vylúčením liehu a z tohoto zhotovenej obyčajnej pálenky, ako aj s vylúčením piva;

bb) čapovať cez ulicu, t. j. podávať k požívaniu mimo obchodných miestností v otvorených nádobách v malom liehové nápoje s vylúčením liehu a z neho zhotovenej obyčajnej pálenky, ako aj s vylúčením piva;

cc) predávať pivo a víno v láhvach, t. j. podávať pivo a víno v uzavretých láhvach k požívaniu v obchodných miestnostiach;

c) majiteľ povolenia na predaj liehových nápojov v malom: predávať liehové nápoje po živnostensky len v uzavretých nádobách k požívaniu mimo obchodných miestností,

d) majiteľ povolenia na predaj liehových nápojov vo veľkom predávať víno, vinný mušt a ovocné víno v množstve najmenej 50 litrov, pivo najmenej po 25 litroch, lieh a z tohoto zhotovenú obyčajnú pálenku aspoň po 100 litroch, ostatné pálené liehové nápoje najmenej po 25 litroch alebo vo väčšom množstve.

Nakoľko už vydané výčapné povolenia stanovia iný rozsah oprávnenia než v jednotlivých ustanoveniach § 2 tohoto zákona je uvedené, je smerodajná pre rozsah oprávnenia výčapná listina.

Za liehové nápoje vo smysle tohoto zákona, považuje sa lieh, pálené liehové tekutiny, ďalej liehoviny spôsobilé k požívaniu, pivo, víno.

(1) Povolenie treba vždy odňať, keď vzniknú alebo objavia sa také okolnosti, ktoré keby jestvovaly alebo boly známe pri udelení povolenia, boly by dôvodom k odopretiu povolenia.

(2) Ďalej môže byt povolenie odňaté okrem prípadov upravených predpismi živnostenského zákona z nasledujúcich dôvodov:

a) keď majiteľ povolenia upadne do konkurzu;

b) keď majiteľ povolenia uvedie do obchodu akýkoľvek zdraviu škodlivý nápoj, alebo víno zákonným článkom XLVII/1908 zakázanej akosti, alebo nejaký iný nápoj pod falošným menom alebo falošným označením;

c) keď majiteľ povolenia neučiní zadosť záväzkom s povolením spojeným ani napriek napomenutiu;

d) keď majiteľ povolenia bez príčiny neprovodzuje povolenie po tri mesiace od vydania povolenia, alebo pozdejšie z ktorejkoľvek príčiny po celý jeden mesiac;

e) keď majiteľ povolenia svoje povolenie prenajme alebo povolenie toto prenesie na iného;

f) keď majiteľ povolenia nevyhovie výzve živnostenského úradu, aby preniesol povolenie z nevyhovujúcej miestnosti do miestnosti nezávadnej;

g) keď prestane zamestnanie majiteľa povolenia, na základe ktorého povolenie obdržal;

h) v prípade priestupkov § 85 zákonného článku XL/1879 stanovených.

K odňatiu povolenia je príslušný živnostenský úrad I. stolice.

Ohľadom práva vdovského platia predpisy § 72 zák. č. 259/1924 Sb. z. a n.

Zákon tento nadobudne účinnosti dňom vyhlásenia, ktorým dňom pozbýva platnosti § 11 zákona zo dňa 10. decembra 1918, č. 64 Sb. z. a n., o mimoriadnych prechodných ustanoveniach na Slovensku a zák. čl. XXV/1899. Pre obdobie počínajúce dňom 1. januára 1929 poplatok za povolenie nebude viac vyrubovaný.

Prevedením tohoto zákona poveruje sa minister priemyslu, obchodu a živností v dohode s ministrom financií, ministrom zemedelstva a ministrom sociálnej pečlivosti.