Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

II. volební období.8. zasedání.


2273.

Naléhavá interpelace

poslanců dra Frankeho, Fr. Zeminové, Fr. Buřívala, E. Špatného, Langra a druhů

předsedovi vlády

o nepřípustném projevu ministrů dra Mayr-Hartinga a dra Spiny stran řešení otázky menšin našeho státu.

Podle zpráv denního tisku vyslovili se ministři dr. Mayr-Harting a dr. Spina o stanovisku německých vládních stran ku projednávání otázky menšinové ve Společnosti národů takto vůči funkcionáři Německo-politického úřadu práce v Praze, kterýžto úřad jako centrála Němců v Československu za předsednictví senátora dra Ledebur-Wichelna vede také záležitosti sudetsko-německé (!) skupiny evropského kongresu národností:

"Jestliže u některých členů Společnosti národů vznikl snad dojem, že účast německých stran na československé vládě znamená již rozřešení zdejší, nejvýš obtížné otázky menšinové, pak je to nutno vysvětliti pouze nedostatečnými informacemi anebo nedorozuměním. Naše účast na vládě vznikla z naší vůle o spolupráci ve státě a ze zvláštní vnitropolitické situace. Může sice v ohledu národně-politickém býti považována za významný počátek řešení, ale rozhodně ještě nikoliv za konečné řešení. Proto podle našeho názoru nestaly se zbytečnými ani smlouvy o ochraně menšin, ani základní zlepšení řízení v otázce menšin u Společnosti národů. I když spoléháme, že se podaří zdejší národnostní (!) problém při trošce dobré vůle ponenáhlu vyříditi vnitropoliticky, je ta odvislé především od pochopení českého a (!) slovenského lidu. Protože vývoj v tak obtížných otázkách není nikdy možno s jistotou předpovídati, je vždy vítána vhodně zlepšená, dalekosáhlá záruka ochrany práva menšin Společnosti národů. Aby k dosažení tohoto vysokého cíle přispěly, jsou také německé vládní strany zároveň s ostatními sudetsko-německými (!) stranami zastoupeny v evropském kongresu národností a stojí plně a zcela za zlepšovacími návrhy, odevzdanými tímto kongresem Komitétu tří u Rady Společnosti národů."

Tážeme se proto pana předsedy vlády:

1. Ví pan předseda vlády o tomto projevu obou jmenovaných ministrů?

2. Co učinil pan předseda vlády, když se s tímto projevem seznámil, aby oba jmenovaní ministři vyvodili nutné důsledky ze svého projevu, příčícího se naprosto jejich úřadu a jejich slibu?

3. Je pan předseda vlády ochoten sděliti, považuje-li vláda republiky Československé účast německých vládních stran ve vládě za významný počátek řešení otázky menšin u nás?

4. Je pan předseda vlády ochoten sděliti, zda platné zákony republiky Československé a mírové smlouvy nečiní zbytečnými ani nové smlouvy o ochraně našich menšin, ani základní zlepšení řízení v otázce menšin u Společnosti národů, pokud jde o menšiny v Československé republice?

5. Je pan předseda vlády ochoten sděliti, zda existuje u nás "národnostní problém", jejž třeba vůbec ještě řešiti vnitropoliticky?

6. Je pan předseda vlády ochoten sděliti, zda a pokud podle názoru vlády jest třeba vhodně zlepšené a dalekosáhlé záruky ochrany práva menšin Společností národů, pokud jde o menšiny v našem statě?

7. Je pan předseda vlády ochoten sděliti, jaké přesné stanovisko má vláda republiky Československé k pozměňovacím návrhům, odevzdaným evropským kongresem národností Komitétu tří o Společnosti národů?

8. Je pan předseda vlády ochoten sděliti, zda vláda republiky Československé zaujala v otázce ochrany menšin své vlastní stanovisko a zda je odevzdala Komitétu tří?

9. Je pan předseda vlády ochoten vyšetřiti, zda a jaký vztah je mezi prohlášením obou jmenovaných ministrů Československé republiky a mezi stanoviskem, jež zaujímá ve Společnosti národů zástupce německé říše v otázce ochrany menšin?

10. Je pan předseda vlády ochoten sděliti, jaká opatření učinila vláda republiky Československé, aby ministři, vázaní slibem poslaneckým, slibem ministerským a všeobecnou občanskou povinností zachovávati platné zákony republiky, všude a vždy jich hájiti a neposilovati snahy po zeslabování platných zákonů jakýmkoli zahraničním vlivem, napříště se nemohli dopustiti takového protistátního přehmatu, jakého se dopustili oba jmenovaní ministři?

V Praze dne 23. května 1929.

Dr. Franke, Zeminová, Buříval, Špatný, Langr,

inž. Záhorský, Lanc, Sladký, Riedl, Chvojka, dr. Klapka, Vlček, Pechmanová, Červinka, Tučný, Knejzlík, Mikuláš, dr. Uhlíř, Moudrý, dr. Patejdl, Netolický, Hrušovský, Bergmann.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP