| II. volební období. | 8. zasedání. |
Ve dnech 26. a 29. dubna t. r. došlo v továrně
na výbušné látky v Semtíně
u Pardubic ke katastrofálnímu výbuchu, který
si vyžádal 7 lidských životů, mimo
mnoha raněných a jímž způsobena
škoda ve vůkolních obcích, jdoucí
do velkých peněz.
Tato továrna je sice podnik soukromý, ale vláda
má nepopiratelné právo dozoru a odpovědnost.
Už proto, že dala za některých kautel
podniku tomuto monopolní práva k výrobě
třaskavin pro celou republiku a pro export. Dle těchto
kautel vyhradila si dozor. Ministerstva národní
obrany, ministerstvo financí a j. mají tam zástupce,
kteří dozírají na výrobu nejen
se stanoviska vojenského, finančního, ale
i bezpečnostního. Pokud se tak děje, nechceme
zatím kritisovati, ale zmíněné katastrofy
by nasvědčovaly dozoru nedostatečnému.
Zmíněná katastrofa zvláště
v pondělí dne 29. dubna t. r., kdy byly vyhozeny
do vzduchu 3 podzemní objekty na výrobu nitroglycerinu,
vyžádala si 5 dělnických životů,
a řada dělníků pocítí
nervové následky dříve nebo později.
Výbuch byl daleko slyšitelný. Obyvatelé
blízkých obcí utrpěli značných
škod rozbitím oken a poškozením budov.
Těchto 5, a při výbuchu 26. dubna zahynuvší
2, celkem 7 dělníků, zanechalo manželky
- vdovy a nezaopatřené dítky. Správa
závodu vyplatila každé poškozené
rodině 2000 Kč. - Máme za to, že tím
ani správa závodu nepokládá odškodné
za vyřízené. Špatný příklad
máme však z roku 1924, kdy rodině zabitého
dělníka dostalo se celkového odškodného
4 nebo 5.000 Kč. - Upozorňujeme, že život
dělníka a zvláště dělníka-otce
nutno ceniti jako život každého bohatce. Ba více,
neboť rodina bohatce má z čeho býti
živa, kdežto rodina dělníka byla na práci
a výdělek svého živitele odkázána.
Má právo žádati náhradu nejméně
takovou, aby hmotné potřeby její byly dostatečně
uhrazeny. Budeme proto pevně trvati na tom, aby se tak
stalo v tomto případě a aby též
revidována byla zmíněná náhrada
z roku 1924.
Za nutné a nezbytné pokládá se však
zabezpečení dělníků v podobných
případech do budoucnosti. Zabezpečení
po stránce ochranné. Pro tyto případy
musíme činiti odpovědnou nejen správu
závadu, ale i správu státní, aby neústupně
trvala na zavedení všech bezpečnostních
opatření při výrobě a dala
dozírati, aby se přesně prováděly.
Zabezpečení dělníků a rodin
jejich pro případ úrazu a smrti musí
býti přesné a jasné. Má to
býti závazek závodu naproti dělnictvu.
Celé okolí semtínské jest zamořeno
tuberkulosou, která řádí zvláště
u žen. Zaměstnanci v továrně nemocnělí
jsou propuštěni po 4týdenní nemoci.
Noví zaměstnanci jsou znova přijímáni,
ale jakmile onemocní, jsou zase propuštěni.
Tím se tuberkulosa stále rozšiřuje.
Žádáme, aby do 1 roku nemoci nebyl nikdo propuštěn.
Podle koncesní listiny je továrna v Semtíně
povinna nahraditi škodu, která by výbuchem
způsobena byla majitelům domů, domků
a p. v okolí. Jak této povinnosti správa
továrny v Semtíně rozumí, dokazuje
nynější případ. Vymlouvá
se, že výbuch není její vinou, že
způsoben byl vyšší mocí, která
ji zbavuje povinnosti k úhradě. Samozřejmě,
že tento výklad pokládáme za nepřípustný
a očekáváme, že vláda donutí
továru v Semtíně k plné náhradě
i těchto škod.
Vykazuje-li závod v Semtíně v bilanci za
rok 1928 přes 9 milionů Kč zisku, mimo odpis
a investice, při zavodním kapitálu 60 mil.
Kč, a má-li fondy k náhradě věcných
škod přes 18 mil. a k úhradě na úrazy
a zabití přes 3 mil. Kč, nemůže
žádati, aby risiko výroby nesli pouze dělníci
a jejich rodiny nebo ohrožené okolí.
Nevysvětlitelnou zůstává až dosud
příčina zvláště posledního
výbuchu. Správa továrny vyšetřuje
sice a hledá vinníka. Činí to však
jednostranně a neúplně. Pokládáme
za nutné, aby k vyšetření těchto
příčin dosazena byla úřední,
nestranná komise, která by nejen majitele, resp.
vedení závodu, ale i zaměstnance vyslechla,
a příčinu výbuchu zjistila, pokud
to bude možno.
Z těchto důvodů táží se
podepsaní:
1. Jest pan ministerský předseda a celá vláda
si vědoma odpovědnosti a povinnosti dozoru v továrně
na výbušné látky v Semtíně?
2. Jak a pokud této povinnosti dostála?
3. Je pan ministerský předseda ochoten naříditi,
aby učiněna a důsledně prováděna
byla všechna bezpečnostní opatření
při výrobě?
4. Je ochoten působiti k tomu, aby pozůstalým
dostalo se dostatečné náhrady, a aby také
po stránce té revidován byl případ
z roku 1924?
5. Je ochoten působiti na správu továrny
výbušných látek v Semtíně,
aby pro budoucnost zabezpečena byla určitá
náhrada, přesně stanovená, za účasti
a souhlasu dělnictva, za úraz a smrt pro dělníky
a jejich rodiny?
6. Je ochoten působiti k tomu, aby veškerému
dělnictvu dostalo se plné mzdy při nynějším
nezaviněném přerušení práce?
7. Je ochoten naříditi, aby příčiny
zmíněných výbuchů byly vyšetřeny
nestranně úřední komisí za
spolupůsobení důvěrníků
dělnictva?
8. Je ochoten postarati se o to, aby plně nahraženy
byly všechny věcné škody v dalekém
okolí způsobené?