II. volební období. | 8. zasedání. |
Zákonem ze dne 23. května 1919, č. 281 Sb.
z. a n., byla zmocněna vláda, aby podporovala stavby
domů s malými byty a to dvojím způsobem:
jednak měla poskytovati státní záruku
za zápůjčky, které byly poskytnuty
na novostavby, jednak měla udělovati peněžité
příspěvky k úhradě úroků
a úmoru. Tato cesta, nastoupená v r. 1919, sledována
byla dalšími zákony, tak zákonem ze
dne 6. űnora 1920, č. 92 Sb. z. a n., dále
zákonem ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb.
z. a n. atd. Jak plyne zejména z posléze citovaného
zákona, měl býti umožněn stavební
ruch tím způsobem, že stát přejímal
na sebe část úrokové a amortisační
služby a že takto umožňoval provádění
staveb v těch dobách, kdy bez veřejné
podpory nebylo možno očekávati zmírnění
bytové tísně. V § 32 zákona č.
100 z roku 1921 se zdůrazňuje, že se stát
zaručí věřiteli za zápůjčky,
za jejich zúrokování, umořování,
vedlejší platy a za jejich splácení,
zcela jasně byla vyslovena forma příspěvku
a to tím způsobem, že stát se zavázal
přispívati od 4 do 2 a 1/2%
stavebního nákladu na úrokování
a úmor kontrahovaných dluhů. Stavebníci,
kteří obdrželi záruku a příspěvek
dle uvedených a pozdějších zákonů,
stavěli v přesvědčení, že
k jejich tíži připadne toliko ta část
nákladu stavebního, za kterou stát záruky
nepřevzal, nebo na kterou přispívati se nezavázal.
V tom smyslu vydána byla také prováděcí
nařízení k zákonům o stavebním
ruchu.
Dle zpráv, které se vyskytly v tisku, má
prý nyní dojíti k revisi poskytnutých
záruk a příspěvků a vláda
prý má úmysl prohlásiti, že stavebníci
musí převzíti bud celý peníz
státem zaručený, nebo část
jeho jako svůj vlastní dluh.
Tímto opatřením, které po stránce
právní jistoty znamená otřesení
důvěry v právní řád,
nebyli by ovšem postiženi lidé bohatí,
kterým se podařilo postaviti domy se státními
zárukami a příspěvky, ale byla by
postižena celá řada lidí nemajetných,
kteří ztěží sehnali kapitál
základní, t. j. část stavebního
nákladu státem nezaručenou. U těchto
stavebníků, jakož i u celé řady
družstev, která postavila obývací domy
s malými byty pro lidi nezámožné, znamenalo
by toto stanovisko. úplné finanční
zhroucení a existenční úpadek.
Táží se proto podepsaní:
1. Jest vláda republiky Československé ochotna
k uklidnění tisíců těchto malých
stavebníků prohlásiti, že nebude změněna
prakse dosavadní, a že záruky za zápůjčky
stavební nebudou měněny ve břemena
stavebníků?
2. Jest vláda republiky Československé ochotna
prohlásiti, že výplata úroků
a úmorů ze zápůjček státem
převzatých a výplata příspěvků
na zúročení a umoření zápůjček
stavebníků bude se nerušeně dále
díti státem ve smyslu zákonů o stavebním
ruchu a prováděcích nařízení?
Žádáme, aby této interpelaci byla přiznána
pilnost dle § 69 jednacího řádu.