Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Die Unterzeichneten beantragen, das Abgeordnetenhaus möge beschliessen:

Die Regierung der Tschechoslowakischen Republik wird aufgefordert, durch eine Verordnung ausnahmsweise mit Rücksicht auf die besonderen örtlichen Verhältnisse der Industriestadt Haida, die Stadt Haida in die Gruppe B der Aktivitätszulagen, im Sinne des Absatzes 7 § 12 des Gesetzes vom 24. Juni 1926, Zl. 103 einzureihen.

Haida ist als Industriestadt, die ein sehr geringes landwirtschaftliches Hinterland besitz, von überaus teuerer Lebenshaltung. Aus dieser Erkenntnis heraus wurde Haida schon vor dem Kriege von der 4. in die 3. Ortsklasse umgereiht. Vor Inkrafttreten des neuen Gehaltsgesetzes vom 24. Juni 1926, welches nur 3 Ortsklassen vorsieht, bemühte sich die gesamte Staatsbeamten- und Angestelltenschafts Haidas, dass die Industrie- und Bezirksstadt wieder eine günstige Berücksichtigung finde und in die Ortsklasse B eingereiht werde. Trotzdem wurde Haida nach Inkrafttreten des neuen Gehaltsgesetzes nicht in die Klasse B sondern in die Klasse C eingereiht.

Die Antragsteller sind der Ansicht, dass die Regierung bei Industriestädten, die nahezu alle Bedarfsartikel des täglichen Lebens von auswärts beziehen müssen, von dem starren Grundsatze, dass allein die Einwohnerzahl das Entscheidende bei der Festsetzung der Gehaltsklasse sein muss, absehen müsste, da ja die Lebenshaltung in einer Industriestadt wie Haida, die rings umgeben ist von lauter Industriegemeinden, naturgemäss teurer ist, wie die in Brünn oder einer anderen grossen Stadt, die in einem agrarischen Gebiete gelegen ist.

Aus den angeführten Gründen wäre die Umreihung der Stadt Haida in eine höhere Gehaltsklasse mehr als hinreichend begründet, weshalb die Unterzeichneten erwarten, dass ihrem Antrage stattgegeben wird.

Die Kostenbedeckung ist bei der Abfassung des Staatsvoranschlages vorzusehen.

In formaler Hinsicht wird die Zuweisung des Antrages an den Sozialpolitischen- und den Budgetausschuss beantragt.

Prag, den 22. Mai 1929.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Vláda Československé republiky se vybízí, aby výjimečně, přihlížejíc ke zvláštním místním poměrům v průmyslovém městě Boru u České Lípy, nařízením zařadila město Bor u České Lípy do skupiny B činovného podle odst. 7 § 12 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n.

V Boru u České Lípy jest nadmíru drahé živobytí, neboť jako průmyslové město má velice nepatrné zemědělské vnitrozemí. Proto již před válkou byl Bor u České Lípy přeřazen ze 4. do 3. místní třídy. Než nabyl platnosti nový platový zákon ze dne 24. června 1926, který obsahuje jen tři skupiny míst, usilovali všichni borští státní úředníci a zaměstnanci, aby se k tomuto průmyslovému a okresnímu městu znovu příznivě přihlíželo a aby bylo zařazeno do místní skupiny B. Přes to byl Bor, jakmile nový platový zákon nabyl působnosti, zařazen nikoliv do třídy B, nýbrž do třídy C.

Navrhovatelé se domnívají, že by vláda u průmyslových měst, která skoro všechny potřeby denního živobytí musejí dovážeti odjinud, měla upustiti od ztrnulé zásady, že pro určení platové skupiny rozhoduje jedině počet obyvatelů, poněvadž přece živobytí v průmyslovém městě jako jest Bor, které jest obklopeno samými průmyslovými obcemi, jest přirozeně dražší než živobytí v Brně nebo v jiném velkém městě ležícím v zemědělském území.

Z těchto důvodů jest přeřazení města Boru u České Lípy do vyšší platové skupiny odůvodněno více než dostatečně a proto podepsaní očekávají, že se jejich návrhu vyhoví.

Na úhradu nákladů budiž pomýšleno při zpracování státního rozpočtu.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán výboru sociálně-politickému a rozpočtovému.