II. volební období. | 8. zasedání. |
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Ministerstvo (úřad) pro zásobování
lidu se zrušuje. Jeho působnost přechází
na ministerstvo vnitra.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. července 1930 a provede jej ministr vnitra v dohodě
se zúčastněnými ministry.
Ministerstvo (úřad) pro zásobování
lidu bylo zřízeno záhy po převratu
nařízením Národního výboru
ze dne 5. listopadu 1918, č. 20 Sb. z. a n. V té
době byl citelný nedostatek i nejnutnějších
potřeb životních a poměry výrobní
i odbytové vyžadovaly různých mimořádných
opatření. Zejména bylo nutno pokračovati
ve vázaném hospodářství. Během
prvého desetiletí trvání republiky
se poměry do té míry konsolidovaly, že
bylo možno zrušiti četná mimořádná
opatření, zejména pak uvolniti vázané
hospodářství obilím, moukou, tuky
a jinými životními potřebami.
Následkem toho zmenšily se úkoly státní
správy ve směru původně zásobovacím
tou měrou, že není zapotřebí,
aby je obstarával zvláštní úřad
ústřední, takže možno přikročiti
ke zrušení ministerstva pro zásobování
lidu.
Při řešení otázky, kterému
úřadu má býti zbývající
agenda tohoto ministerstva přikázána, lze
postupovati dvojím způsobem: buďto lze přikázati
ji podle povahy jednotlivých jejích složek
několika resortům nebo lze přenésti
celou agendu na některé jiné ministerstvo.
Rozdělení agendy ministerstva pro zásobování
lidu na resorty s agendou příbuznou jsou na překážku
mnohé vážné důvody. Agenda ta
tvoří organický celek, jehož jednotlivé
články spolu těsně souvisejí
a do sebe zasahují tak, že nemohou býti bez
újmy věci od sebe odloučeny.
Přikázání agendy několika resortům
mělo by však vzhledem k organické souvislosti
jednotlivých jejích složek v zápětí
také potíže povahy technické, zejména
pokud jde o rozdělení personálu a rozdělení
spisů. Při rozdělení tomto bylo by
v mnohých případech nutno vyžádati
si vysvětlení od dřívějšího
referenta, nyní v jiném oboru činného,
předchozí spisy bylo by nutno po léta požadovati
odjinud a pod. Okolnosti tyto způsobily by nejen značnou
ztrátu času, ale mohl by býti jimi v daném
případě i veřejný zájem
porušen.
Nezbývá proto, než-li přikloniti se
k jednoduché variantě druhé, totiž převedení
celé zbylé agendy na jiné ministerstvo. Agendu
tohoto druhu může nejúčinněji
obstarávati resort, který má vlastní
výkonné orgány a tím jest ministerstvo
vnitra. Proto se také navrhuje v osnově, aby zásobovací
agenda ve svém zbytku byla převedena na toto ministerstvo.
Zrušením ministerstva pro zásobování
lidu jako samostatného úřadu a přikázáním
jeho působnosti ministerstvu vnitra, uplatní se
zásada úspornosti a zjednodušení státní
správy v duchu zákona č. 286 1924 Sb. z.
a n.
Ministerstvo pro zásobování lidu jest v osnově
(§ 1) označeno i jako úřad pro zásobování
lidu, a to vzhledem k slovnému znění nařízení
Národního výboru č. 20/1918 Sb. z.
a n., jímž bylo zřízeno, a na které
tato osnova zákona se připíná.
V §u 2 osnovy se navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti
dne 1. července 1930, a to z té příčiny,
aby ministerstvo pro zásobování lidu mohlo
zkoncovati práce, které podle své povahy
mohou býti jen jím samým úspěšně
provedeny, a ke kterým náleží na příklad
likvidace moučné dávky, jednokorunových
příplatků k dovoznému v zásobovacím
období 1921/1922 a pod.
Provedení navrhovaného zákona nebude vyžadovati
žádného nákladu; naopak bude jím
docíleno úspor, zejména na vydáních
věcných a částečně i
osobních.
Odpadá tudíž rozpočtová a úhradová
položka ve smyslu §u 41 úst. listiny.
Po stránce formální se navrhuje, aby návrh
byl projednán nejprve ústavně-právním
a zásobovacím výborem poslanecké sněmovny,
v senátu pak výborem ústavně-právním
a národohospodářským.