POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1929.

II. volební období.8. zasedání.


2342.

Návrh

poslanců Bradáče, Mlčocha, dra Budaye, dra Dolanského, dra Kramáře, dra Luschky, Stenzla, Windirsche a druhů

o zrušení ministerstva pro zásobování lidu.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ........................................ 1929,

o zrušení ministerstva pro zásobovaní lidu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ministerstvo (úřad) pro zásobování lidu se zrušuje. Jeho působnost přechází na ministerstvo vnitra.

§ 2.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1930 a provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Ministerstvo (úřad) pro zásobování lidu bylo zřízeno záhy po převratu nařízením Národního výboru ze dne 5. listopadu 1918, č. 20 Sb. z. a n. V té době byl citelný nedostatek i nejnutnějších potřeb životních a poměry výrobní i odbytové vyžadovaly různých mimořádných opatření. Zejména bylo nutno pokračovati ve vázaném hospodářství. Během prvého desetiletí trvání republiky se poměry do té míry konsolidovaly, že bylo možno zrušiti četná mimořádná opatření, zejména pak uvolniti vázané hospodářství obilím, moukou, tuky a jinými životními potřebami.

Následkem toho zmenšily se úkoly státní správy ve směru původně zásobovacím tou měrou, že není zapotřebí, aby je obstarával zvláštní úřad ústřední, takže možno přikročiti ke zrušení ministerstva pro zásobování lidu.

Při řešení otázky, kterému úřadu má býti zbývající agenda tohoto ministerstva přikázána, lze postupovati dvojím způsobem: buďto lze přikázati ji podle povahy jednotlivých jejích složek několika resortům nebo lze přenésti celou agendu na některé jiné ministerstvo.

Rozdělení agendy ministerstva pro zásobování lidu na resorty s agendou příbuznou jsou na překážku mnohé vážné důvody. Agenda ta tvoří organický celek, jehož jednotlivé články spolu těsně souvisejí a do sebe zasahují tak, že nemohou býti bez újmy věci od sebe odloučeny.

Přikázání agendy několika resortům mělo by však vzhledem k organické souvislosti jednotlivých jejích složek v zápětí také potíže povahy technické, zejména pokud jde o rozdělení personálu a rozdělení spisů. Při rozdělení tomto bylo by v mnohých případech nutno vyžádati si vysvětlení od dřívějšího referenta, nyní v jiném oboru činného, předchozí spisy bylo by nutno po léta požadovati odjinud a pod. Okolnosti tyto způsobily by nejen značnou ztrátu času, ale mohl by býti jimi v daném případě i veřejný zájem porušen.

Nezbývá proto, než-li přikloniti se k jednoduché variantě druhé, totiž převedení celé zbylé agendy na jiné ministerstvo. Agendu tohoto druhu může nejúčinněji obstarávati resort, který má vlastní výkonné orgány a tím jest ministerstvo vnitra. Proto se také navrhuje v osnově, aby zásobovací agenda ve svém zbytku byla převedena na toto ministerstvo.

Zrušením ministerstva pro zásobování lidu jako samostatného úřadu a přikázáním jeho působnosti ministerstvu vnitra, uplatní se zásada úspornosti a zjednodušení státní správy v duchu zákona č. 286 1924 Sb. z. a n.

Ministerstvo pro zásobování lidu jest v osnově (§ 1) označeno i jako úřad pro zásobování lidu, a to vzhledem k slovnému znění nařízení Národního výboru č. 20/1918 Sb. z. a n., jímž bylo zřízeno, a na které tato osnova zákona se připíná.

V §u 2 osnovy se navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti dne 1. července 1930, a to z té příčiny, aby ministerstvo pro zásobování lidu mohlo zkoncovati práce, které podle své povahy mohou býti jen jím samým úspěšně provedeny, a ke kterým náleží na příklad likvidace moučné dávky, jednokorunových příplatků k dovoznému v zásobovacím období 1921/1922 a pod.

Provedení navrhovaného zákona nebude vyžadovati žádného nákladu; naopak bude jím docíleno úspor, zejména na vydáních věcných a částečně i osobních.

Odpadá tudíž rozpočtová a úhradová položka ve smyslu §u 41 úst. listiny.

Po stránce formální se navrhuje, aby návrh byl projednán nejprve ústavně-právním a zásobovacím výborem poslanecké sněmovny, v senátu pak výborem ústavně-právním a národohospodářským.

V Praze, dne 11. června 1929.

Bradáč, Mlčoch, dr. Buday, dr. Dolanský, dr. Kramář, dr. Luschka, Stenzl, Windirsch,

Pechman, Horák, dr. Petersilka, Hawelka, Eckert, Tichý, Zierhut, Böllmann, Grebáč-Orlov, dr. Ravasz, Petrovický, Votruba, dr. Mičura, Stašek, Mašata, dr. inž. Botto, Staněk, Hodina.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP