Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

II. volební období.8. zasedání.


2344.

Návrh

poslanců H. Bergmanna, dra O. Klapky, Fr. Zeminové, Em. Špatného a druhů na reorganisaci bezpečnostní služby v republice Československé.

Podepsaní navrhují:

Národní shromáždění republiky Československé, račiž se usnésti:

Vládě se ukládá, aby v době nejkratší předložila zákonodárným sborům osnovu zákona na sjednocení bezpečnostní služby v republice Československé, sloučením státní a samosprávné policie.

Státní správa nechť převezme řízení služby bezpečnostní v celém státě do své moci, postará se o jednotnou instrukci pro výkon služby bezpečnosti, zařídí policejní školství, v němž by se dostala každému příslušníku policie řádného vyškolení. Školství toto budiž vypraveno všemi moderními prostředky a pomůckami pro službu bezpečnostní nutnými. Sociální postavení veškeré policie budiž upraveno dle stejných norem, aby nastal interně všeobecně nutný klid v zájmu státu. - Policie, ať státní, nebo samosprávná; budiž placena státem a obce nechť přispívají dle poměru, v jakém rozsahu pro ten který útvar policie pracuje. - Obvody jednotlivých působišť policejních nebuďtež omezovány, jako dosud, na katastrální obvod obce, nýbrž buďtež do nich zabrány i periferie větších středisk, byť by i náležely k obcím cizím, aby bylo policii možno zasahovati v celém obvodě, jehož vývoj průmyslový, hospodářský a sociální žije životem stejným. Policii i četnictvu buďtež uloženy stejné povinnosti.

Odůvodnění:

§ 20. zákona ze dne 7. února 1919 č. 76 Sb. z. a n. bylo stanoveno, že širší sbory samosprávné, po případě státní správa, převezmou různé obory dosavadní působnosti obecní, mezi nimi "policii bezpečnostní a polní, zdravotní a mravnostní".

Dosud převzal stát pouze náklad na obvodní a městské lékaře, ale břímě policie bezpečnostní, polní, zdravotní a mravnostní bylo ponecháno nadále na bedrech obecní samosprávy, ačkoliv hospodaření její bylo značně okleštěno zákonem ze dne 15. července 1927, čís. 77 Sb. z. a n.

V obecních rozpočtech znamená náklad na bezpečnostní, polní, zdravotní a mravnostní policii značné zatížení obecního hospodářství, tak jako v rozpočtu státním činí velmi slušnou položku náklad na policii státní a četnictvo.

Udržování této trojí koleje bezpečnostní služby, policie státní, samosprávné a četnictva je nejen značně nákladné, ale po stránce hospodářské i bezpečnostní nepraktické.

Ve velkých městech a jen v několika městech menších byla zřízena policie státní. Tato vykonává svou službu v obvodech jí přidělených a překročuje hranice těchto obvodů, jde-li o pátrání po trestných činech v místech jiných, jež mají určitá spojení ve věci, která je předmětem pátrání. Činívá tak proto, že se buďto jedná o čerstvou stopu, aby nebyla věc předávána jinému, který by se do ní tak rychle nevpravil, nebo proto, že policii samosprávné a četnictvu nedůvěřuje. Nedůvěra tato vyčerpává z různých důvodů. Jednak, že se namnoze zdá státní policii policie samosprávná málo vyškolenou, nebo že je do jisté míry závislou a četnictvo že nemůže ve službě vystupovati v občanském oděvu a tudíž těžko do některých věcí zasahuje, aniž by nejbližší okolí místa zákroku ihned nechápalo, oč v daném případě jde. Avšak zakročí-li policie státní v místech cizích, musí si zjednati informace buďto u policie místní nebo četnictva a bez součinnosti těchto zpravidla nejedná. To je důvod, že by v případě reorganisace služby bezpečnosti ve státě těchto cest a zákroků nemuselo být, kdyby ve věci vždy zasáhla policie, pro dotyčné místo ustanovená.

Samosprávná policie, hlavně ve městech větších, dosáhla svou organisací služby, kázně a vyškolení na mnoze úrovně policie státní. To vyvřelo z potřeb sociálních, kulturních, hospodářských, průmyslových, finančních atd. v místě jejího působiště. - Tato je však vázána místními okolnostmi, a není nikdy samostatnou, nýbrž podléhá často nezkušeným representantům, voleným občanstvem, a je po zákonu jenom málokdy oprávněna překročiti hranice svého působiště.

Je to jistě velký nedostatek služby bezpečnostní, když pátrající orgán nemůže svou činnost rozvinouti ku prospěchu celku, jsa poután malichernými důvody. - Četnictvo působí na venkově a zasahuje i v místech do služby bezpečností, kde je policie samosprávná řádně organisována a tu se stává, že jednu a tutéž věc vyšetřuje policie i četnictvo, což znamená velikou ztrátu času a energie pracovní. Četník má ve své instrukci nařízeno, že musí po trestném činu pátrati, výsledek příslušnému úřadu oznamovati a veškeré případy hlásiti přednostovi okresní správy politické a totéž činí i policie samosprávná.

Vylíčená trojí, kolej vyžaduje velkého nákladu, jenž by se hodně snížil, kdyby byla provedena řádná reorganisace služby bezpečnostní vůbec.

Koná-li státní policista cestu do míst venkovských, kde je řádně organisovaná policie samosprávná, která by mohla věc vyříditi, je náklad cesty zbytečný, a vyšetřuje-li některý z jmenovaných orgánů věc již jiným orgánem vyšetřenou, je zde veliká ztráta času a náklad personální za nevyužitou dobu obou těchto orgánů vyžaduje často tolik, že vydání přesahuje hodnotu věci, o níž jde.

Jedině státní správě musí na tom záležeti, aby měla otěž služby bezpečnosti ve svých rukou. Náš mladý stát je dosud ve vývoji a interní poměry nejsou ještě pevně uspořádány. K udržení pořádku a bezpečnosti jest v první řadě povolána policie bezpečnostní. Má-li státu svým posláním prospěti, musí míti společnou organisaci a řízení její musí vycházeti z jediného centrálního místa.

Úspěch policie kriminální vyžaduje, aby mezi jednotlivými útvary policie i četnictva byl přímý styk.

Dosavadní korespondence mezi policií samosprávnou a četnictvem prostřednictvím okresních politických správ je zdlouhavá, nepraktická a na úkor věci.

Aby toho mohlo býti docíleno, musí míti policie i četnictvo stejné odborné vzdělání. Vyškolený policista zastane práce několika jiných, pro policejní službu správně nevycvičených: Má-li býti policie pro službu řádně vypravena, musí ovládati nejen všechny zákony a jiné předpisy se službou policejní související, ale také daktyloskopii, antropometrii, fotografii, grafologii a společný kodex, jehož účelem jest dorozumívati se rychle i s jinými bezpečnostními orgány cizího nářečí ve službě pátrací, i když dotyčný orgán případnou řeč neovládá. Řádné vyškolení policie a četnictva bude mít i úsporný význam, poněvadž řádně vypravených a moderními pomůckami nadaných orgánů bezpečnosti může býti méně, nežli policistů nevyškolených a dosáhnou téhož úspěchu. Spojení vícero obcí na sebe přiléhajících v jeden policejní obvod je v zájmu služby velmi nutné, aby mohla býti služba policejní vykonávána intensivně nejen v městě samém, nýbrž i v přilehlých osadách, byť by tyto byly pod jinou obecní správou, poněvadž zpravidla v těchto osadách usazují se i individua cizímu majetku nebezpečná a unikají dohledu policie. Námitka, že by tyto útvary měly potíže, není odůvodněna, neboť právní postavení policie bylo by zabezpečeno tím, že by policii platil stát a obce by z veřejných fondů přispívaly podle počtu obyvatelstva v nich žijícího.

Myšlenka sjednocení služby bezpečnostní není novou a byla často v denním i odborném tisku diskutována.

Poněvadž provedení tohoto návrhu znamenalo by značnou úsporu veřejných výdajů, nepřichází v úvahu otázka úhrady.

Po stránce formální navrhujeme, aby iniciativní výbor přikázal tento návrh výboru ústavně-právnímu k projednání.

V Praze dne 11. června 1929.

Bergmann, dr. Klapka, Zeminová, Špatný,

Chvojka, Prášek, dr. Uhlíř, Slavíček, Červinka, Mikuláš, dr. Franke, Pechmanová, Vlček, Riedl, Netolický, Sladký, Knejzlík, Buříval, Procházka, Hrušovský, Lanc, Langr.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP