| II. volební období. | 8. zasedání. |
Požadavek organisací mlynářských
za prohlášení živnosti mlynářské
za živnost řemeslnou není kladen pouze v zájmu
příslušníků řemesla mlynářského
ale i v zájmu celé veřejnosti.
Zkušenosti v době poválečné,
kdy následkem ve veřejnosti šířených
zpráv byly poměry stavu mlynářského
považovány za neobyčejné příznivé,
ukázaly nebezpečné příznaky
vyplývající z povahy živnosti mlynářské
jako živnosti svobodné.
A z těchto zkušeností vyplynul požadavek
příslušníků živnosti mlynářské,
aby živnost tato byla prohlášena za živnost
řemeslnou. Požadavku vyšel vstříc
návrh poslanců R. Mlčocha, Hýbnera
a druhů (tisk 2099) a vládní návrh
(tisk 2296), kterými se prohlašuje živnost mlynářská
za řemeslnou.
Zástupci veškerých organisací mlynářských
vyslovili s osnovou svůj souhlas na schůzi konané
dne 27. února a současně vyslovili přání
pro brzké její uzákonění. Pro
průkaz způsobilosti vyslovila se nejen většina
mlynářských společenstev, ale i v
celé řadě projevů dělnictvo
mlynářské. Projevy tyto nelze vykládati
jako důsledek úzkoprsého stanoviska stavovského,
ale nutno na ně pohlížeti jako na pramen vyvěrající
z dlouholeté zkušenosti v praktickém působení
v živnosti mlynářské.
S hlediska celonárodního hospodářství
jest nutno starati se o rozvinutí a zvelebení živnosti
a průmyslu mlynářského tak, aby mohl
čeliti jakékoli zahraniční konkurenci.
A to lze docílit ne pouze využitím veškerých
technických vymožeností, ale i řádnou
odborovou výchovou příslušníků
živnosti mlynářské. Tomuto účelu
sloužily doposud jednak odborové mlynářské
organisace, dále živnostenské pokračovací
školy a zejména odborná škola mlynářská
v Bratislavě.
Zákonem má se pro příště
zabezpečiti těm, kdož nabudou odborné
vzdělání dobou učební, případně
vzděláním na škole odborné a
pracovní dobou požadovanou živnostenským
řádem účelná ochrana proti
těm, kteří bez jakéhokoliv odborného
vzdělání živnost mlynářskou
provozují nejen ku škodě příslušníků
tohoto stavu, ale i všeho konsumentstva.
Zdravotní zájem konsumentů vyžaduje,
aby výrobky živnosti mlynářské
byly co nejdokonalejší a zejména po stránce
zdravotní bezvadné.
Výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností zabýval se ve své schůzi
konané dne 13. června 1929 oběma podanými
návrhy. Za podklad jednání vzat byl vládní
návrh (tisk 2296), který jest ve většině
souhlasný s iniciativním návrhem posl. Mlčocha
a druhů (tisk 2099) a usnesl se doporučiti slavné
sněmovně vládní osnovu zákona
k ústavnímu schválení.
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Živnost mlynářská prohlašuje se
za řemeslnou s obmezeními vytčenými
v § 1, odst. 5. živnostenského řádu
(živnostenského zákona).
(1) Od průkazu způsobilosti pro živnosti řemeslné
jinak předepsaného (§ 14 živnostenského
řádu, § 15 živnostenského zákona)
jest osvobozen, kdo před účinností
tohoto zákona
a) živnost mlynářskou samostatně provozoval
nebo
b) byl nejméně po 5 let v živnosti mlynářské
zaměstnán.
(2) Osobám, uvedeným v odst. 1., lit. b), které
v den účinnosti tohoto zákona ještě
nedokončily pětiletou dobu zaměstnání
tam požadovanou, započítává se
do tohoto pětiletí také doba ztrávená
v zaměstnání po účinnosti tohoto
zákona.
Ustanovení živnostenského řádu
(živnostenského zákona), pokud zákonem
tímto jinak se neustanovuje, zůstávají
v platnosti.
(1) Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
(2) Provésti jej přísluší ministru
průmyslu, obchodu a živností v dohodě
s ministrem školství a národní osvěty.