| II. volební období. | 8. zasedání. |
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
"Vládě republiky Československé
se ukládá, aby město "Lázně
Bohdaneč" přeřadila, vzhledem k mimořádným
poměrům drahotním do skupiny míst
B činovného státních zaměstnanců
podle § 12, odst. 7 zákona ze dne 24. června
1926, číslo 103 Sb. z. a n.
Podle ustanovení zákona ze dne 24. června
1926, č. 103 Sb. z. a n., § 12, odst. 7, mohou býti
výjimečné jednotlivé obce, vzhledem
k mimořádným drahotním poměrům
zařazeny vládním nařízením
do vyšší skupiny míst činovného.
V důsledku tohoto zákona žádáno
bylo dne 9. září 1926 o zařazení
města Lázně Bohdaneč do skupiny míst
"B", ale vláda nevyhověla této
žádosti. Odpověď vlády, že
drahotní poměry v místě nejsou toho
druhu, aby toto bylo přeřazeno, nezakládá
se na správném podkladě, jelikož veškeré
životní potřeby jsou zde o mnoho dražší,
než v sousedních Pardubicích.
Že nájemné z bytů v místě
jest vysoké, potvrzuje ta okolnost, že pro zdejší
lázeňské místo platí všeobecná
daň činžovní, stanovená pro místa
léčebná, do kterýchžto míst
jest město Lázně Bohdaneč zařazeno
zákonem ze dne 5. června 1927, 143, odst. 4, č.
76 Sb. z. a n., jednajícím o přímých
daních a vyhláškou ministerstva financí
ze dne 5. ledna 1929, kteroužto se vyhlašuje seznam
míst léčebných.
A konečně vyhlášení vlády,
že je město Lázně Bohdaneč městem
lázeňským s počtem obyvatel přes
5000, ve smyslu zákona ze dne 5. února 1920, č.
89 Sb. z. a n., § 3, odst. 4 (Zem. Věstník
pro Čechy ze dne 19. února 1929, vyhláška
zem. pres. ze dne 15. února 1929, čís. 74.229
ai 1929 15/A-237/68 ai 1929), v důsledku čehož
se zaměstnancům vládou ukládají
vyšší platební povinnosti.
Jsou proto podmínky zákona pro přeřazení
této obce dány.
Po stránce formální navrhujeme, aby iniciativní
výbor přikázal tento návrh výborům
sociálně-politickému a rozpočtovému
k brzkému ústavnímu projednání.