Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Senát Národního shromáždění republiky Československé přijal ve 182. schůzi dne 19. června 1929 tuto osnovu zákona:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Právní pravidla obsažená v úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců ze dne 7. listopadu 1928 o úpravě vzájemných pohledávek a dluhů, vzniklých před 26. únorem 1919 ve starých korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a srbochorvatskoslovinskými (nadále zvané "úmluva"), pokud upravují látku vyhrazenou zákonodárství Československé republiky, mají moc zákona.

Peněžními ústavy československými podle článku 2., odst. 1., úmluvy (§ 1) rozumějí se veškeré tuzemské ústavy uvedené v § 2 zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů, a tuzemské filiálky stejných ústavů cizozemských.

(1) Peněžní ústavy československé (§ 2) jsou povinny, a to i tehdy, když snad již dříve podaly jakékoliv oznámení či přihlášku, oznámiti Československému zúčtovacímu ústavu v Praze do 15 dnů od účinnosti tohoto zákona své dluhy uvedené ve článku 1., odst. 1., úmluvy, pokud trvaly ve starých korunách rakouskouherských ještě dne 3. října 1928, a to podle stavu ze dne 26. února 1919 a z 3. října 1928 a připojiti zároveň příslušné výpisy z účtů. V oznámení uvésti jest též veškeré skutečnosti potřebné k objasnění případu jakož i případné pochybnosti o povinnosti peněžního ústavu dluh oznámiti. Oznámení padati jest na tiskopisu, jejž dodá na požádání zdarma Československý zúčtovací ústav v Praze.

(2) Peněžní ústav, který oznámení v odstavci 1, uvedené včas nepodal, nebo dopustil se vědomě nebo z neomluvitelné nedbalosti jakékoliv nesprávnosti, neúplnosti nebo nejasnosti v oznámení, bude potrestán berní správou svého sídla (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi finančním ředitelstvím) pokutou do 50.000 Kč; kromě toho zaplatí československému zúčtovacímu ústavu povinnou částku svého dluhu (čl. 2., odst. 1., úmluvy) dvojnásobně.

(3) Peněžité pokuty ukládané podle tohoto zákona připadají státu.

(1) Československý zúčtovací ústav provede o závazcích peněžních ústavů (§§ 2 a 3) potřebná šetření.

(2) Uzná-li Československý zúčtovací ústav, že jde o závazek peněžního ústavu (§ 2), který náleží do úpravy padle úmluvy (§ 1), vyzve peněžní ústav, aby povinnou částku podle čl. 2., odst. 1., úmluvy do 15 dnů Československému zúčtovacímu ústavu zaplatil. V opačném případě vrátí Československý zúčtovací ústav oznámení peněžnímu ústavu jako bezpředmětné.

(3) Proti těmto rozhodnutím (odst. 2.) není přípustna stížnost podle § 4 zákona ze dne 30. června 1922, č. 207 Sb. z. a n., o způsobu vyrovnání pohledávek a závazků vzniklých v korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a cizími, ani podle § 9 vládního nařízení ze dne 7. srpna 1922, č. 264 Sb. z. a n., o Československém zúčtovacím ústavu pro pohledávky a závazky v korunách rakousko-uherských; peněžní ústav může námitky proti nim uplatňovati toliko žalobou u řádného soudu příslušného podle sídla československého zúčtovacího ústavu v Praze. Žalobu nutno podati nejdéle do 30 dnů po doručení rozhodnutí Československého zúčtovacího ústavu. Československý zúčtovací ústav má ve sporech postavení soukromého věřitele; zastoupen bude českou finanční prokuraturou v Praze.

(4) Platební vyzvání Československého zúčtovacího ústavu (odst. 2.), proti němuž nebyla v předepsané lhůtě podána žaloba (odst. 3.), jest vykonatelno soudní exekucí.

Rozdělení vybraných částek bankám uvedeným ve článku 2., odst. 2., úmluvy (§ 1) provede Československý zúčtovací ústav podle výkazů, jež mu tyto banky na vyzvání předloží. O případných stížnostech proti rozdělení, jež podati jest u Československého zúčtovacího ústavu do 30 dnů po doručení příslušného rozhodnutí, rozhoduje ministerstva financí.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí v dohodě s ministry spravedlnosti a vnitra.

Vláda se vybízí, aby těm lidovým peněžním ústavům, které na základě úmluvy Československé republiky s královstvím SHS odvésti mají československému zúčtovacímu ústavu 50% částky svého dluhu, pokud možno poskytla odškodnění.