Na řadu dotazů jsem si však dovolil odpověděti již ve svém prohlášení jako ministr národní obrany v dnešní schůzi proneseném. V první řadě odpověděl jsem na dotazy, od které doby a v jakém množství se vozí třaskaviny u nás na těch vozících. Tento předpis datuje se z r 1905. my jej převzali od staré vojenské správy a podle tohoto předpisu jednotlivá vojenská tělesa granáty se zásobovala Pokud se týká specielního případu a dotazu, na který mohu odpověděti hned, zdali byly ze zbrojnice v Hostivicích rozváženy v tom povoze rozbušky, anebo roznětky konstatují v tomto konkrétním případě po nejpřísnějším vyšetřování dvěma komisemi, že byla tato eventualita úplně vyloučena.

Pokud se týče dotazů pana senátora, proč dosud jsem neodpověděl na dotaz váženého klubu strany sociálnědemokratické po příčinách množících se sebevražd v armádě, konstatuji, že dosud branný výbor nebyl svolán mně jeho schůze nebyla oznámena, neměl jsem možností odpověděti na věc a dnes jsem pokládal za nesprávné, abych s navrženým programem toto ztotožňoval. Jsem kdykoliv k disposici o té velmi vážné otázce podati náležité zprávy, podložené všemi potřebnými daty.

K požadavku který vyslovil pan sen. dr. Procházka a ke kterému se připojil pan sen. Ant. Novák po odstranění kasáren z města vnitřního na periferii poznamenávám, že tento požadavek není nikterak v rozporu se zájmy vojenské správy, a my bychom žehnali okamžiku, kdybychom na místo zastaralých, nehygienických kasáren ve vnitřním městě mohli poskytnouti armádě moderně vybavené všem hygienickým požadavkům vyhovující kasárny, jež stavíme na periferii města, jak jíž jsme dokázali. (Hlas: Ale peníze!) To je otázka, kde pánové budou v této věci míti spolurozhodující slovo.

Pokud se týká odborných výkladů pana sen. Ant. Nováka, jenž dokazoval ukázkami část kovových těles, že prý nelze předpokládati, jakoby výbuch způsobil sám ruční granát a porovnával to s fotografiemi, jež za mého svolení byly mu dány k disposici, jak o ukázku vybuchlého již granátu, konstatuji malý omyl. Tyto fotografie jsou doprovázeny dopisem výrobce, který výslovně poznamenává, že fotografie znázorňuje ruční granát vzorku 25 a nikoliv 21. to je jedna věc. Dále konstatuji, že jsme se snažili všechno okamžitě zjistiti a jestliže někdo po způsobu jak učinil pan sen. Ant. Novák v dobré vůli, tyto věci dříve, než komise mohla všechno sebrati, si vzal, pak vina nepadá na naši stranu. Ale vysvětlení mohu podati hned. - Našly se větší kusy, než jsou tyto. To jsou kusy, které pocházejí z kování krabic, v nichž byly ruční granáty ukládány (Hlas: To není pravda! Ani jeden!) a kovové součástky roztrženého kování na voze, který byl skoro úplně demolován. To je odborný úsudek znalců, jejichž jména bych mohl při této příležitosti jmenovati.

Slavný senáte! Já tedy slibuji, že všecky náměty přednesené v dnešní debatě poněvadž jsem předem prohlásil, že nepovažuji vyšetřování za skončené podrobím nejbedlivější úvaze a šetření. Není u nás snahy viníka někde skrývati nebo docíliti bezvýslednosti vyšetřování. Pravý opak je v naší intenci. Ale pří tom při všem pokládám za svou povinnost abych kategoricky odmítl paušální obviňování vojenské správy z lajdáctví, když to není ničím doloženo. (Výborně! Potlesk)

Místopředseda Donát (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Jokl. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. Jokl (německy): Slavný senáte! Dovolte mi abych dříve nežli se pustím do meritorního projednávání, splnil jistou povinnost, při čemž vím, že se mnou jsou zajedno všichni přítomní, kteří si přejí, aby vážnost zástupců lidu zůstala zachována. Musíme s veškerou energii odmítnouti nechutné, provokující výpady pana ministra národní obrany. (Souhlas na levici.) Litujeme nesmírně, že předseda senátu nenalezl více slov energických ke konstatování nepřístojnosti, která byla obsažena ve způsobu vyjadřování pana ministra národní obrany.

Místopředseda Donát (zvoní): Prosím pana řečníka, aby nepolemizoval s panem předsedou.

Sen. Jokl:(pokračuje): Domnívá-li se pan ministr národní obrany, že se na senátory hodí "pendrek", pák se domníváme my, že na něho se hodí rákoska. (Výkřiky německých a komunistických senátorů.)

Pánové. Není to první nehoda, která se uvnitř naší vojenské organisace udála v posledních letech. Byly již nehody, kde rovněž oběti byly lidské životy. Jestliže však právě poslední neštěstí, katastrofální výbuch v Praze, mysli tolik vybičoval, pak je to proto, poněvadž konečně také české mu obyvatelstvu bylo předvedeno před oči, že militarismus není žádnou parádou, nýbrž že je to ničitel kultury a lidských životů, a obyvatelstvo v srdci tohoto města si uvědomilo, že zde na ně číhají nebezpečí, že lidé, kteří si nejsou vědomi svých povinnosti, mohou přivoditi jednu katastrofu za druhou. Od roku 1919 vydávali jsme ročně asi 140 milionů Kč na opatření výbušných látek, prachu granátů a střeliva. Od roku 1919 preliminovali jsme pro tyto účely asi 1200 milionů Kč a jak účetní závěrky ukazují, také jsme je spotřebovali. A tu byl to v prvé řadě katastrofální výbuch, nedbalost, s jakou vojenská správa jedná ve všech oborech, jak ještě dokáži, nedbalost. která se ukázala právě při zacházení s výbušnými látkami tímto katastrofálním výbuchem, které nám ukládají povinnost tázati se pana ministra národní obrany Kde jsou shromážděny spousty výbušných látek, jež byly opatřeny za tyto obnosy, kde jsou uloženy? Jsou snad uloženy poblíže měst a míst, která jednoho krásného dne mohou býti vydána všanc nejstrašnější katastrofě, která denně jsou v nebezpečí, že budou smetena s povrchu zemského? Měli jsme již v uplynulé době takové katastrofy. (Výkřiky na levici [německy]: Ministr přece ani neposlouchá!) Budu panu ministrovi vypravovati o honech na medvědy v Podkarpatské Rusi, to ho patrně bude více zajímati! Již tyto nesmírné spousty výbušných látek, které se nepřetržitě objednávají, ukazují pánům, že by bylo na místě vždy nějakou část toho vypotřebovati. Již opětovně jsem v branném výboru poslanecké sněmovny dokázal při podobných nehodách, že cvičení, která se provádějí s ostrou munici, i ve vážném případě, chci-li se postaviti na půdu argumentace pánů od vojska, jsou zcela bezúčelná. Vzpomeňte si na světovou válku. Tu šly na frontu vlaky dělostřelectva náhradní zálohy, aniž by v zázemí bylo bývalo jen jednou vystřeleno. Dnes, při vysoce vyvinuté technice můžeme matematickými formulkami zcela přesně vypočítati, kam střela dopadne. Cvičení ve střelbě na ostro u dělostřelectva je zcela bezúčelné již proto, poněvadž je mnohem nebezpečnější, nežli cvičení ve vrhání ručních granátů. Cvičení ve vrhání ručních granátů,je vyložená hra s lidskými životy, neboť ohrožen v prvé řadě je voják, ale poslední událost dokazuje již v tomto státě, že ještě více anebo alespoň stejně ohroženy jsou osoby civilní. Není pochybnosti, a na týž účet dlužno zapsati řad neštěstí, kde civilní osoby na cvičištích staly se oběti chybného výstřelu. A také zde byla to vždy vis major, vojenská správa omývala své ruce. "Zde se nedá nic dělat, to už je tak běh věcí." Takovéto nehody se udaly ve Frývaldově, v Návsi a v Bruntále a všechny tyto nehody nedovedly vojenskou správu pohnouti k tomu, aby v tomto oboru jednala s větší opatrnosti,

Myslím, že již jeden řečník přede mnou nadhodil otázku, co vlastně s těmito granáty v kasárnách. Faktum je, že ani ostré náboje do pušek nemají býti v kasárnách. Alespoň ve starém Rakousku tomu tak bylo, to také odpovídá služebním předpisům, které ještě dnes platí v tomto státě, před každou střelbou na ostro bylo střelivo dopravováno teprve z muničních skladišť na místo, kde se mělo stříleti na ostro. Ale o tom nechceme vůbec mluviti. Věc má velikou stránku politickou a ta to je, kterou dlužno vzíti v úvahu, abychom do pravého světla postavili jednání vojenské správy, naší celé vojenské organisace. Máme dvojí vedení knih na naší vládní lavici. Pan ministr zahraničí pracuje v míru a dovedete se ještě upamatovati jak výmluvnými slovy před několika měsíci smlouva Locarnská s Německem byla líčena jako úspěch pana ministra věcí zahraničních. Tu bylo nám řečeno a podle písmeny se to také shoduje že nyní všechny spory jsou vlastně odstraněny se světa a že bylo učiněno ujednání, podle kterého dokonce je vyloučena možnost, aby vůbec došlo k ozbrojenému, střetnuti mezi Německem a Československem. Na jedné straně zapisuje se do knihy mír a pracuje se pro mír, na druhé straně však soudruh ve straně pana ministra věcí zahraničních pracuje nepřetržitě ve zbrojení a pěl zde píseň, kterou patrně odposlouchal ve starém rakouském parlamentě starým generálům, že nejlepší obranou státu je zbrojení v míru.

Pánové, pan ministr národní obrany a jeho rádcové jsou velmi špatní vojáci a kdy bychom zkoumali zdali skutečně pochopili svoji úlohu, činiti opatření na obra nu státu ve vážném případě, pak musili bychom jim dáti známku "nedostatečnou." Neboť, přichází-li někdo vážně v době války s jedovatými plyny, v době válečné methody, která celé vedení války a celé hromadné vražděni postavila na jinou základnu organisace přichází-li někdo v takové drobě s ručními granáty, aby snad letadla chtěl zapuzovati ručními granáty, tu činí se již více nežli směšným. Jestliže původce naléhavého návrhu mírně řečeno měl tolik nevkusu, že strašného neštěstí, jež skončilo smrti dvou lidí a mnoho set lidí uvedlo v nebezpečí života, použil k agitační řeči pro militarismus, pak je to velmi podivné. (Výkřiky na levici.) Jestliže pánové operuji s ochranou hranic, pak bych jim jen řekl, aby trochu listovali v dějinách vlastního státu. Vzpomenou si pak na zcela zvláštní věci, které by jim vlastně musili říci, že politika, kterou pěstovali v oboru organisace vojska, není žádnou politikou poznání. Neboť dějiny tohoto státu učí nás zcela jasně Můžeme všechny hranice obsaditi bajonety, strojními puškami a děly pušky a děla samy nestřílejí někdo je musí spustiti i táži se: Co učinili pánové v tomto státě, aby proletariát bez rozdílu národností, aby národy nečeskoslovenské přivedli k tomu stupni cítění, že by svůj život položily pro obranu tohoto státu? Již jistý francouzský státník řekl Všechno můžeme učiniti se špičkami bajonetů, jen sedět na nich nemůžeme.

Pánové, katastrofální výbuch v Praze je školským příkladem toho, jak frivolní hru militarismus bude prováděti s lidskými životy, hru s lidskými životy, která v podstatě dnešního militarismu jest obsažena. Jakou úlohu hrají dva lidské životy, když jsme každé chvíle připravení povražditi a obětovati celé hekatomby lidí. Ale katastrofální výbuch v Praze je také školským příkladem toho, jak ve všech oborech naší vojenské organisace panuje nedbalost, nesvědomitost a lajdáctví. Ve všech oborech naši vojenské organisace Není žádnou náhodou, že během krátké doby se v olomoucké posádce u dělostřeleckého pluku a u pěšího pluku č. 27 po sobě událo 8 případů ztrnutí šíje a že se v těchto dnech v Plzni udál případ ztrnutí šíje, této strašlivé nemoci, která má svoji příčinu jen v nedostatečném umístění a v zanedbávání péče o zdraví vojínů. Probrati řadu těžkých korupčních případů vyhrazuji si pro pozdější dobu. Během příštích dnů bude se zodpovídati 43 vojáků, přeď divisijním soudem pro vzpouru. V pražské posádce bylo v době od 1. do 20. ledna neméně nežli 7 sebevražd. To jsou následky systému, jenž veden je kastovnickým duchem, duchem povýšenosti nad obyčejnými smrtelníky.

Mluvil jsem před chvíli o dvojím účetnictví na vládní lavici. Toto dvojí účetnictví bylo v posledních dnech velmi drasticky ilustrováno. Pan dr. Beneš jakožto zástupce našeho státu uzavřel v červnu 1925 v Ženevě u Společnosti Národů konvenci o omezení soukromého obchodu zbraněmi, Československo přistoupilo ke konvencí a převzalo řadu závazků. Nejdůležitější z nich je, že se vede dozor nad obchodem zbraněmi, že se zjistí, kde a kdo vede obchod zbraněmi a že je tento obchod možný jen pod přestrou kontrolou Rady Společnosti Národů. A tu nyní časopis "Sozialdemokrat" uveřejnil v posledních dnech řadu dopisů, ze kterých vychází, že ministerstvo národní obrany a ministerstvo věcí zahraničních pracuje ruku v ruce s nejvíce pověstnými keťasy se zbraněmi a že ministerstvo věcí zahraničních co nejblahovolněji vychází těmto keťasům vstříc (Výkřiky [německy] Slyšte! Slyšte!) že osvědčují při provozu výbušných látek, při jejich vývozu největší ochotu, ba ještě více, je zde dopis na pana Beno Spiro v Hamburku, jednoho z nejpověstnějších keťasů se zbraněmi, od zdejšího důvěrníka této firmy, ve kterém se praví "Jedná se o tajné patenty, které by nám naše vláda jen ze zvláštní ochoty dala k disposici". Tu se dělají tajnosti s naší výzbrojí a ministerstvo věcí zahraničních, anebo snad dokonce ministerstvo národní obrany, to není zjištěno, je beze všeho ochotno vydati nejtajnější zařízení, měřiče vzdálenosti u dělostřelectva, soukromé podloudné firmě se zbraněmi. (Sen. dr. Heller [německy]: Kdo při tom vydělá?) Kdo vydělá, jest otázka, na kterou by byla odpověď velmi zajímavá, kdyby ji bylo lze obdržeti.

Slavný senáte! Pan ministr národní obrany trval zde úporně na tom, že byly vezeny jen ruční granáty, které byly nabity tritolem. Je zvláštní, že se všeobecné tvrdí, a to od odborníků, kteří rovněž skutkovou podstatu podrobně zkoumali, že je vyloučeno, že by ručními granáty, které jsou naplněny tritolem, byl mohl býti způsoben tento katastrofální výbuch. Také řečník přede mnou Ant. Novák poukázal obšírně na tuto skutečnost a chtěl bych se přece pana ministra národní obraný otázati, zdali se přece na voze nenalézaly brisantní granáty o kterých on snad ničeho neví. Faktum je, že Janečkovy ruční granáty, obzvláště systém 22. jenž prý také byl naložen a nejen systém 21. jsou krajně nebezpečné a že již nejmenší otřes může přivoditi výbuch. Není bohužel možno a nebude možno přesně zjistiti, jak se vlastně neštěstí událo, poněvadž ti kdož by o tom mohli podati vysvětlení stali se oběti katastrofy Obě verse i když se také pan ministr národní obrany namáhal tyto verse rozptýliti - mají mnoho do sebe, že možnost katastrofy hledati dlužno v tom, že buď špatným dlážděním, otřesem, explose byla způsobena; ale ještě více má pro sebe domněnka, že katastrofa způsobena byla tím, že jedna z beden spadla s vozu a vybuchla. Poučením musilo by býti, že granáty, mají-li se vůbec dopravovati, co jsem již jak známo na počátku popáral, musily by se dopravovati tak, aby se dopravovaly neadjustované, že by se zápalky a střela balily zvlášť. Zanedbání, lajdáctví, o které zde jde, dlužno tím více odsouditi, ježto se roku 1921 udála podobná katastrofa ve Vídni. Také tehdy byl dopravován vůz s náboji pro ručnice a vylétl v Prátru za časných hodin ranních do vzduchu.

Naše vojenská správa, o které se musíme domnívati, že kráčí světem s otevřenýma očima, měla tehdy této katastrofy použiti, aby pátrala, zdali také u,nás nejsou poměry, které podobnou katastrofu umožňují Táži se pana ministra národní obrany, zdali se přes tento katastrofální výbuch ve Vídni v roce 1921 přešlo beze vší stopy a proč si z toho nikdo nevzal nutné ponaučení. Pan ministr národní obrany ve svém exposé pomlčel o tom, jaké bezpečnostní opatření podle rozkazů je třeba zachovávati, dopravuje-li se střelivo. Není pravda, že není žádných předpisů. Máme celou řadu předpisů ze starého Rakouska, ve kterých zcela přesně,je stanoveno, jak a za jakých okolnosti se výbušné látky mají nakládati a dopravovati Ale nad to máme vojenské služební knížky - pocházejí ovšem z roku 1905 - které upravují dopravu střeliva a výbušných látek. Proč nebylý zachovány předpisy, které v těchto knížkách jsou obsaženy? Je přímo nejapnou výmluvou, když se řekne, že tyto služební knížky pocházejí z roku 1905. To se shoduje. Ale naše služební knížky pocházejí z roku 1905 poněvadž jsme ód starého Rakouska převzali organisaci vojska v základech a když se pánové při vypláceni cestovních diet a podobných požitků dovolávají těchto knížek pak nesmí také odmítati služební knížku z roku 1905 která byla, vydána pro službu u dělostřelectva. Což pánové nevědí jak se ve starém Rakousku děla doprava střeliva? Opětovně vedeny byly dopravy střeliva, ale před každou šla mnoho kroků napřed silná vojenská patrola, která chodce upozorňovala a vybízela, aby se uchýlili v bezpečí. Nikdy nesměla doprava střeliva jíti městem nýbrž musila býti vedena kolem města, po silnicích, po kterých je nejméně dopravy, a ponejvíce byly tyto dopravy prováděny v časných hodinách ranních. Při každém nakládání, i u vojska musil dozor míti důstojník a mužstvo, nežli počalo s dopravou, nežli nakládalo, bylo upozorněno na zachovávání předpisů a bylo poučeno, jak obrovské nebezpečí mu z teto dopravy hrozí. U nás? Nepérovaný vůz veze nějakých 40 beden střeliva při tom není zjištěno jak tento vůz vypadal, máme všechnu příčinu domnívati se, že bylo užito obyčejného valníku, jinak nelze si vysvětliti, že nějaká bedna spadla. Doprava děla se v poledne, v době největší frekvence a středem města, kde tím tisíce lidí jest ohroženo na životech. Pak jednu otázku. Proč pan ministr národní obrány nedal vysvětlení o tom, co při tom činili dozorčí důstojníci? Proč byla tato doprava vyslána bez důstojníka? (Výkřiky na levici) O tom zpráva úplně mlčí. Je to neslýchaná surovost - kolega Ant Novák to potvrdil - že části mrtvol byly smeteny koštětem a pendantem k tomu, že jak noviny sdělují, se s poškozenými, s obětmi s obchodníky a obyvateli v Truhlářské ulici handrkuje při vyplácení odškodného, Je to ovšem něco velmi smutného, nejsmutnější však za všech okolností je, když se pohřbu právě tak jako zde v senátě rozpravy o případě využitkuje k řeči která upomíná na nejpustší prázdný patriotismus starého Rakouska. Při pohřbu byl to duchovní, nevím jaké hodnosti, jakýsi Medek, který prohlásil, že armáda je k tomu, aby stát bránila nejen proti vnějšímu, nýbrž také proti vnitřnímu nepříteli. (Výkřiky,) To, co farář řekl u hrobu, kryje se přibližně s vývody pana ministra národní obrány, kryje se s tím, co odůvodňovatel naléhavého návrhu zde řekl. Branný zákon je dílem revolučního Národního shromáždění, ve kterém byla ještě snaha se odrakouštiti. Ale již nový branný zákon není prost starého Rakouska, neboť jako v rakouském branném zákoně bylo ustanovení, že vojsko je zde na ochranu státu proti vnějšímu a vnitřnímu nepříteli, tak je toto ustanovení obsaženo také v našem branném zákoně. Vnitřní nepřítel! Zdá se přímo, že maše vojenská správa, že osoby, které zde udávají tón o organisaci a vojenské správě, domnívají se míti jen jednu úlohu, a to je chrániti stát proti vnitřnímu nepříteli (Výkřiky.) Duší naší vojenské správy není pan ministr národní obrany, ten hraje úlohu jen velmi podřízenou. Diktátorem, jenž poroučí, činitelem, jemuž se veřejnost dívá příliš málo na prsty, je generální štáb, který až do nedávna stál pod diktátem francouzské vojenské mise. (Výkřiky [německy]: Také dnes ještě!) Také dnes ještě máme francouzskou vojenskou misi, nepomýšlí se na to ji zrušiti, ačkoli smlouva s ní končí v tomto roce. Stalo se jen jedno. Na místě francouzského generálního štábu ustanoven byl československý generál jako šéf generálního štábu, Je to generál Syrový, jeho zástupcem je v tomto státě, obzvláště u československých legionářů generál Gajda, oba mužové veskrz reakcionářští, oba mužové s reakcionářskou minulosti. Nejen my Němci, nýbrž českoslovenští legionáři to jsou (Sen. dr. Heller [německy] Trmal už vstává!) jeden československý.

Místopředseda Donát (zvoní): Volám pana řečníka k pořádku.

Sen. Jokl (pokračuje): Rád bych věděl, proč mne voláte k pořádku. Šéf generálního štábu,.

Místopředseda Donát (zvoní) Upozorňuji pana řečníka, že lhůta řečnická minula.

Sen. Jokl (pokračuje): Ach tak! Pan předsedající mne upozorňuje, že moje lhůta řečnická právě v tomto zajímavém okamžiku minula. Nezbývá mi nic jiného, nežli promluviti o této kapitole obšírněji příště. Konstatuji, že československý major Kratochvíl v knize "Cesta revoluce" poukázal na to, že generál Gajda dal v Sibiři popraviti 138 československých legionářů, poněvadž se zpěčovali vstoupiti do armády Kolčakovy. (Výkřiky [německy]: Slyšte! Slyšte!) Duch Gajdův to je, který ve vojenské správě nařizuje a vede, duch Gajdův to je, jenž předpisuje, aby vojenská organisace namířena byla proti vnitřnímu nepříteli. (Souhlas a potlesk na levici.)

Místopředseda Donát (zvoní): K slovu je přihlášen pan sen. Friedrich.

Sen. Friedrich (německy): Slavný senáte! Také já chci především odmítnouti urážku, která se nám senátorům dnes stala jedním členem vlády. Zní to zcela zvláštně, když člen vlády se odváží říci "Na vás stačí pendrek". Víme, že on je nejvyšším, prvním vojákem. Ale těmito slovy nedělá žádnou náladu pro vojsko v Československu. Projednávaná právě katastrofa obrátila pozornost na celé vojenství. Chtěl bych zde také něco doplniti, co dosud nebylo řečeno. Slyšeli jsme tolik slov o tom, proč vznikl výbuch, proč se v Praze musí voziti granáty sem a tam. Neslyšel jsem však ještě ani slova o nešťastnících, kteří této katastrofě padli za oběť, doplňuji to já pro svoji osobu a jsem přesvědčen a moji kolegové budou se mnou souhlasiti, když s tohoto místa především vyslovuji nejupřímnější soustrast obětem a postiženým, že takovýmto aktem svévole, lajdáctví, přišli o svůj život, anebo na svém zdraví a jmění musili utrpěti škodu. (Souhlas na levici.)

Katastrofální výbuch nutí bezpodmínečně k úvaze k čemu pak má Československá republika tak nesmírné vojsko a jak vynadá vlastně toto vojsko? Na první otázku odpověděl nám český ministr. Ministr Bechyně mluvil na voličské schůzi ve Šternberku a řekl tam. "My nepotřebujeme vojsk a proti nepříteli zevnějšímu, nýbrž proti našim Němcům, našim Maďarům a komunistům! (Výkřiky [německy]: Slyšte! Slyšte! - Výkřik: Je dokázáno, že to neřekl!) Tedy tento nesmírný aparát nepředstavuje vojsko ve vlastním slova smyslu, nýbrž obrovský policejní aparát. Není to urážlivé pro ministra samotného, jenž to praví, není to blamáží pro celý názor o konsolidaci státu, který na místě vojska, jak jsme si to dříve představovali, sestaví jen spolek policejních pochopů a není to urážkou pro ty, kteří slouží ve vojsku? Což může někdo s radostí sloužiti u vojska, když je zde jen k tomu, aby vytrhl proti svým spolubratřím nikoli s pendrekem, nýbrž také s granáty a výbušnými látkami? Podle ministra Stříbrného, který zde více není, má vojsko ovšem také ještě jinou úlohu a jak on právě praví pro nás a snad také pro naše voliče stačí pendrek.

My Němci jsme od počátku říkali: Československo nemůže potřebovati stálého vojska, Československo že by mohlo míti jen lidové vojsko, totiž pro každý národ své vlastní vojsko. To by mělo smysl. Jen ve formě milice mohlo by býti vytvořeno vojsko, které má skutečnou cenu. Předně podíváte-li se na mapu a na hranice Československa, tu si musí říci každý, kdo smýšlí spravedlivě a objektivně, jak obrovské vojsko musili byste míti, kdybyste hrance, které tam jsou naznačeny, ve skutečnosti chtěli hájiti. K obraně toto vojska nestačí, neboť obyvatelstvo 12 až 14 milionů nemůže postaviti vojsko, které by bylo s to takovéto hranice uhájili. Ale co předem nemohu splniti, toho nepřevezmu a vůbec s tím nezačnu.

Za druhé obyvatelstvo Československa skládá se z mnoha národů. Více než polovina národů jsou nespokojené národy. Jak můžete ze všech těchto národů sestaviti vojsko, z mládeže těchto národů, které kdyby splynuly mohly by dáti něco celého, něco skutečného a upotřebitelného. Viděli jste ve světové válce a obzvláště český národ to dokázal, jak strašlivé účinky ve skutečnosti může míti takovéto vynucené umělé spojení různých národů v jedno vojsko. Neboť to rakouská vojska v Karpatech a v Haliči všechno prodělala s sebou. Nepotřebuji se o tom dále zmiňovati.

Pravím za třetí: Československo nemůže si vydržovati žádné takové vojsko, nemá k tomu peněz. Od roku 1919 vydáno bylo 18,8 miliard pro vojenské účely. Každého roku bylo toho více. A co bylo k tomu ještě investováno, co bylo vůbec přejato hotového. Jsou to tak obrovské sumy, že by si toho obyvatelstvo 12 milionů a v sestavení, jak vytvořeno bylo roku 1918, za žádných okolnosti nemohlo dovoliti a což trvale také nabude moci snésti. A co bylo vykonáno za tyto nesmírně výdaje! (Německý výkřik na levici: mobilizace proti Maďarsku!) O tom se ihned zmíním. Výsledkem bylo především četné nehody letadel, které přicházely jedna za druhu. Všude letci spadali. Znáte benzinový proces; nehody mohou nastati všude, ale zde toho bylo takovou měrou, že celý svět na to musil býti upozorněn. Pan ministr hájí nyní vojsk a až do podrobnosti, že vozy byly správné, že granáty byly správně naloženy atd., vzorek, který zde ukazoval, byl asi prázdný. Podle všeho co od začátku zde bylo řečeno, nebyl tento granát systém Janeček od začátku bezpečný, v každém případě je to střela s brisantním nábojem bez dostatečného zabezpečení proti výbuchu. I ve válce byly granáty do zákopů dopravovány po částech zápalky zvlášť a teprve v zákopech byly granáty sestavovány. Považuji tedy za prázdnou výmluvu, když se praví, že by se mohlo klidně jednati tak, jak to pan ministr líčil. To je naopak něco, co namířeno je proti obyvatelstvu, je to lajdáctví a i kdyby to byla pouhá domněnka, škodí to veškerému obyvatelstvu. V žádném případě to není vis major a po mém názoru je povinnosti státu nahraditi všechny škody a všechno to, co výbuchem bylo způsobeno.

A o tom, co vojsko jinak vykonalo, chci se zmíniti v několika dalších bodech, prvním výkonem byl 4. březen 1919. To byly skvělé výkony. Já sám jsem to viděl v Chebu, v Aši stál jsem u hrobu obětí a mluvil jsem tam, viděl jsem následky v Kadani. Ano, to byly skvělé výkony, jak se na obyvatelstvo střílelo, zrovna jako na zajíce. S nemalou povýšeností dovolili si vojáci jednati takto s obyvatelstvem, s občany, kteří platí daně! To byl výkon. Má takovýto výkon u někoho vzbuditi radost z československého vojska? (Výkřiky na levici.)

Dále stala se zmínka o mobilizaci proti Maďarsku. Kdo tehdy nenarukoval? Veliký počet. Narukovali tehdy přece jen málokteří, což ovšem vyšla najevo teprve dodatečně, ale veliký počet těch, kteří nenarukovali, pochází právě z českého národa. Tvrdím, že by vůbec nikdo nešel do zákopů, kdyby dnes k něčemu došlo: Neboť, kdo viděl jen něco z války, ten toto divadlo už neprodělá s sebou, leda že by se jednalo o svatou věc, která přichází od srdce. Pak ale musíte s Němci jednati zcela jinak, má-li věc jíti Němcům k srdci, mají-li mít zájem na vojenských věcech.

Poslední výkon byl nyní, smím-li tak říci, bitva v Truhlářské ulici. Může a má lid pro toto vojsko ochotně platiti nesmírné daně, tyto neustálé miliardy? A obzvláště německé obyvatelstvo? Nezapomínejte přece pánové, že Němci jsou přece sami nabiti jako granáty, jen vybuchnout. Díváte-li se dnes na ta všechno, co se nám stalo od válečných půjček, vidíte-li pozemkovou reformu, rozdílení zbytkových statků, vidíte-li jak s našimi daňovými penězi doprostřed našich německých okresů se dosadí kolonie, jen aby se uměle vytvořila česká menšina, jak se pro 8 českých školních dítek zřídí škola, kdežto se u nás při 39 dětech škola ihned zavře, poněvadž jich není 40. Nemá při tom všem dotyčné osoby popadnouti vztek a nemá zde v obyvatelstvu nastati nálada, která se rovná naplněnému granátu, kde třeba jen něco málo pohrnouti zápalkou, aby došlo k výbuchu?