4. Pomoc válečným poškozencům je naprosto nedostatečná pro nedostatečné úvěry v rozpočtu. Žádáme proto, aby příslušné položky na zápůjčky a dary a na osamostatnění invalidů byly podstatně zvýšeny.
5. Žádáme vydání zákona o povinném zaměstnávání invalidů.
6. Bezplatné léčení vdov a sirotků na účet státu.
7. Vyhraditi trafiky, nádražní prodejny novin a knih stejně jako zadávání nádražních restaurací válečným poškozencům. Dosud se restaurace, prodejny knih a novin rozdělovaly mezi příslušníky koaličních stran, kteří ani válečnými poškozenci nejsou.
Podávám zároveň pozměňovací návrhy a jeden návrh resoluční tohoto obsahu:
Čl. I. znějž:
Ustanovení §u 2 odst. 1. zák. ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, čís. 39 Sb. z. a n., se mění a bude zníti takto:
Nárok na požitky přísluší válečnému poškozenci, jehož roční příjem není větší nežli 16.000 Kč.
Je-li však vyšší příjem menší nežli součet Kč 16.000 a důchodu podle §u 6, jenž by válečnému poškozenci jinak příslušel, je mu přiznati důchod v částce doplňující tento součet.
Odstavec 4, § 5 zákona č. 142 ve znění zákona č. 39/1922 se zrušuje.
Bude-li zamítnut náš první pozměňovací návrh na změnu článku 1. navrhujeme:
Článek I. znějž:
Ustanovení § 2 odst. 1. zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., platí až na další.
Konečně podávám tento resoluční návrh:
Dosavadní zákon o válečných poškozencích neodpovídá v žádném směru sociálním potřebám. Senát vyzývá vládu, aby předložila v nejkratší době po slyšení organisací válečných poškozenců návrh nového zákona, který důchody válečných poškozenců příslušně zvyšuje, stanoví novou lhůtu k přihláškám válečných poškozenců bez jakýchkoliv výjimek a omezení a v každém ohledu vyhovuje oprávněným požadavkům válečných poškozenců.
Paní a pánové! Jménem všech nevinných obětí světové války, jménem invalidů, vdov i sirotků a rodičů i ostatních předků po padlých, vás žádám, abyste zmírnili bídu trpících a hlasovali pro naše pozměňovací návrhy.
Místopředseda dr Brabec: Byly podány pozměňovací návrhy a resoluční návrhy pánů sen. Koutného a soudr. a pánů sen. Prause a soudr.
Žádám, aby byly přečteny.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
>Pozměňovací návrh sen. Koutného a soudr. k vládnímu návrhu tisk sen. 65:
Čl. I. znějž:
Ustanovení § 2 odst. 1. zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., se mění a bude zníti takto:
Nárok na požitky přísluší válečnému poškozenci, jehož roční příjem není větší nežli 16.000,-; je-li však vyšší příjem menší nežli součet Kč 16.000,- a důchodu (§ 6), jenž by válečnému poškozenci jinak příslušel, jest mu přiznati důchod v částce doplňující tento součet. Odst. 4. § 2 zákona č. 142/1920 ve znění zákona č. 39/1922 se zrušuje.
Eventuelní pozměňovací návrh sen. Koutného a soudr.:
Bude-li zamítnut náš první pozměňovací návrh na změnu čl. I., navrhujeme:
Čl. I. znějž:
Ustanovení § 2 odst. 1. zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., platí až na další.
Resoluční návrh sen. Koutného a soudr.:
Dosavadní zákon o válečných poškozencích neodpovídá v žádném směru sociálním potřebám. Výbor vyzývá vládu, aby předložila v nejkratší době po slyšení organisací válečných poškozenců návrh nového zákona, který důchody válečných poškozenců příslušně zvyšuje, stanoví novou lhůtu k přihláškám válečných poškozenců bez jakýchkoliv výjimek a omezení a v každém ohledu vyhovuje oprávněným požadavkům válečných poškozenců.
Resoluční návrh sen. Prause, Lipperta, Böhra a soudr.:
Vláda se vybízí, aby při připravované novelisaci zákona dbala zásady, aby hranice příjmů osob hospodářsky samostatných byla postavena na roven hranici příjmů osob hospodářsky nesamostatných.
Resoluční návrh sen. Prause, Lipperta, Böhra a soudr.:
Vláda se vybízí, aby válečným poškozencům ponechala vyplacené již důchody válečných poškozenců, které v některých případech na základě platebního rozkazu o dani z příjmů za leta 1920 až 1923 jsou zase požadovány zpět.<
Místopředseda dr Brabec: Prosím pana zpravodaje, má-li doslov, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. Hrejsa: Slavný senáte! Debata, která byla právě provedena, ukazuje, jak veliký zájem jest o tuto předlohu zákona. Jedná se o 514.500 válečných poškozenců, značné procento našeho obyvatelstva. A tu je ovšem přirozeno, že všecky strany se o tuto otázku zajímají.
Většina pánů řečníků vyslovila se proti této vládní předloze z důvodů, že požitky, které se poskytují válečným poškozencům, jsou nedostatečné, dokonce také padlo slovo, že ustanovení tohoto zákona, pokud se požitků týká, jsou krutá. Zajisté všechny strany tohoto senátu uznávají, že, kdyby poměry finanční státu to dovolovaly, bylo by nutno a bylo by potom také možno, požitky válečných poškozenců vyšší měrou vyměřiti. Ale je známo, že požitky válečných poškozenců vyžadují značné procento našich státních příjmů. Aby to vysvitlo, dovolím si sděliti obnosy, které byly vyplaceny válečným poškozencům od r. 1919 do konce r. 1925.
Roku 1919 vyplaceno bylo 7.654 tisíc Kč, roku 1920 90.778 tisíc Kč, r. 1921 245.065 tisíc Kč, r. 1922 535.295 tisíc Kč, r. 1923 568.175 tisíc Kč, roku 1924 docela 911.427 tisíc Kč a r. 1925 678.875 tisíc Kč, celkem tedy 3.137,075.253 Kč, takže loňského roku vydání na válečné poškozence obnášelo skoro 7 % celkových příjmů státních.
Zajisté i my bychom rádi válečným poškozencům jejich renty zvýšili, kdyby to finanční prostředky státu dovolovaly. Pan sen. Koutný připomněl, že při preliminovaných obnosech bylo ušetřeno 500 milionů Kč. Je tomu tak, ale to stalo se pouze v prvých třech letech. R. 1919 bylo méně vyplaceno, než bylo preliminováno, o 11 milionů, roku 1920 o 855 milionů, r. 1921 o 376 milionů, ale od roku 1922 vždycky byl rozpočet překročen, a bylo vyplaceno více, než bylo preliminováno, roku 1922 o 43 miliony, roku 1925 o 198 milionů, roku 1924 docela o 354 miliony a roku 1925 o 145 milionů. Tedy v posledních 4 letech bylo daleko více vyplaceno, než bylo v rozpočtu preliminováno, takže úspory zde už dávno nejsou a vyčerpány jsou jinakým způsobem.
Zajisté je snadno činiti návrhy na zvýšení těchto rent, ale nebyly podány návrhy na úhradu, nebylo řečeno, kde peníze takové vzíti. Proto zajisté, ačkoliv s těžkým srdcem, musím navrhnouti, aby tyto návrhy na zvýšení renty byly zamítnuty, jelikož nebyly podány návrhy, jak v letošním rozpočtu zvýšené obnosy najíti a kde je vzíti.
Bylo zde řečeno, že náš stát zaplatil také na 350 milionů pohledávek za bývalým rakousko-uherským erárem, že bylo vyplaceno za kanóny, šrapnely atd. Zajisté byla část vyplacena i továrnám. Na tom měli zájem také dělníci, aby celá řada továren, které jinak by byly musily likvidovati, mohla zase svoji činnost dále provozovati. Vedle toho nejen továrníci a velicí fabrikanti a zbrojovky dostaly náhradu od státu, nýbrž také celá řada živnostníků a řemeslníků, jejichž existence byla by bývala úplně zničena, kdyby nebyli tuto náhradu od státu dostali.
Totéž platí o válečných půjčkách. Nejen ti velcí fabrikanti, finančníci němečtí a peněžní ústavy upisovaly statisíce a miliony, ale také řada našich malých lidí, i dělníci a sirotci byli nuceni válečné půjčky upisovati, a kdyby se jim se strany státu nebyla poskytla pomoc a náhradní dluhopisy, byli by úplně ožebračeni. Z těchto důvodů Národní shromáždění přijalo zákon o honorování válečných půjček. Lituji tedy velmi, že se musím jménem sociálně-politického výboru vysloviti proti návrhům pana sen. Koutného, který sice navrhuje zvýšení - podle způsobů této strany - státního vydání, avšak neukazuje, kde tato vydání uhraditi. Tato strana, jak víme, v městech i na venkově hlásá našemu lidu, že je pro odstranění a zrušení veškerých daní. To je znamenitá methoda daně zrušiti, ale výdaje zvyšovati. Kdepak to bráti? Takovými kouzelníky nejsme a nikdy nebudeme. Bez obrovského zvýšení daní není možno zvyšovati státní výdaje. Na výši daní si stěžují a naříkají zvláště střední lidé, jako zemědělci a živnostníci, a není možno, aby ještě toto břímě daňové bylo zvyšováno. Tedy jménem výboru sociálně-politického navrhuji, aby pozměňovací návrhy sen. Koutného a spol. byly zamítnuty.
Pokud se týká návrhu pana sen. Prause a spol.: >Vláda se vybízí, aby při připravované novelisaci zákona dbala zásady, aby hranice příjmů osob hospodářsky samostatných byla postavena na roveň hranici příjmů osob hospodářsky nesamostaných,< navrhuji, aby byla přijata. Zajisté odpovídá principu parity, rovnoprávnosti, aby s jedním i druhým bylo stejně nakládáno.
Rovněž doporučuji k přijetí návrh sen. Prause a spol.: >Vláda se vybízí, aby válečným poškozencům ponechala vyplacené již důchody válečných poškozenců, které v některých případech na základě platebního rozkazu o dani z příjmů za léta 1920 - 1923 jsou zase požadovány zpět.< Páni navrhovatelé mají asi na mysli, že podle vládního nařízení musí zemské úřady pro péči o válečné poškozence dotázati se berních správ, jak který poživatel renty je zdaněn. Naše berní správy nepředpisují daň z příjmu podle předpisu zákona z r. 1896, čís. 220, a novely tohoto zákona z r. 1914, čís. 13 ř. z., kde je psáno, že za základ ke zdanění daně z příjmu má sloužiti čistý výnos dosažený u rolníků z polního a lesního hospodářství z předchozího berního roku, nýbrž stanovily si své paušály libovolné a podle těchto paušálů vypočítávají příjem každému zemědělci, živnostníkovi atd. Tento předválečný výpočet neodpovídá skutečnosti, ale je úřední moc zde. Na dotaz zemských úřadů odpovídají berní správy, že tak a tak odhadly toho poplatníka, vždy přes 6000 Kč, přes existenční minimum, a na základě toho dobrozdání zase zemské úřady zastavují rentu válečným poškozencům a ministerstvo sociální péče tato rozhodnutí obyčejně potvrdí. Proti tomu jsme již učinili kroky a učiníme také další. Je také v zájmu spravedlnosti, aby těmto důchodcům, kteří zpravidla nesprávně byli takto zdaněni, anebo jichž příjmy nesprávně byly oceněny, nebo kteří podali odvolání, která nejsou vyřízena, kteří renty dnes neberou, a ještě mají rentu vraceti, čímž by byli hmotně zničeni, byly ve smyslu této resoluce tak zv. přeplatky prominuty.
Doporučuji tento resoluční návrh pana sen. Prause a spol. k přijetí. To je, co jsem chtěl říci.
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Prosím zaujmouti místa. (Děje se.)
Jsou zde pozměňovací návrhy. Dám tudíž hlasovati o osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli takto:
O pozměňovacím návrhu sen. Koutného a soudr. ke čl. I.;
bude-li návrh tento zamítnut, o eventuelním pozměňovacím návrhu senátora Koutného a soudr. k článku 1.;
bude-li i tento návrh zamítnut, o osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou podle zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Námitek nebylo.)
Námitek není, tedy možno tak postupovati.
Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem sen. Koutného a soudr. k čl. l., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí s eventuelním pozměňovacím návrhem sen. Koutného a soudruhů k čl. l., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna a jak je vyznačen v senátním tisku č. 65, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. (Výkřik sen. dr Hellera: Koalice! Koukněte na ni!) Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se ve čtení prvém v souhlasném znění s usnesením poslanecké sněmovny, tisk č. 65.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém. (Výkřiky u německých a českých sociálních demokratů. - Sen. dr Soukup: My jsme pro to, aby dostali něco, od vás by nedostali nic! - Odpor na straně komunistů. - Hlas: To je omyl!)
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Prosím o ticho! Má pan zpravodaj nějaké opravy nebo změny textové?
Zpravodaj sen. Hrejsa: Nemám žádných změn.
Místopředseda dr Brabec: Pan zpravodaj nemá žádných změn, přikročíme tedy k hlasování.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla právě přijata ve čtení prvém - také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.).
To je většina. Naznačená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v souhlasném znění také ve čtení druhém.
Nyní přistoupíme k hlasování o resolucích.
Kdo souhlasí s resolucí výboru, otištěnou ve zprávě výborové tisk č. 74, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená resoluce, otištěná ve zprávě výborové, se schvaluje.
Dále přikročuji k hlasování o resoluci pana sen. Koutného a soudr.
Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Výkřiky německých sociálních demokratů: No, hlasujte! - Děje se.)
To je menšina. Resoluce se zamítá.
Dále prosím, aby byla přečtena před hlasováním prvá resoluce pana senátora Prause a soudr.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
>Vláda se vybízí, aby při připravované novelisaci zákona dbala zásady, aby hranice příjmů osob hospodářsky samostatných byla postavena na roven hranici příjmů osob hospodářsky nesamostatných.<
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce se přijímá.
Dále prosím, aby byla přečtena druhá resoluce pana sen. Prause a spol.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
>Vláda se vybízí, aby válečným poškozencům ponechala vyplacené již důchody válečných poškozenců, které v některých případech na základě platebního rozkazu o dani z příjmů za léta 1920 až 1923 jsou zase požadovány zpět.<
Místopředseda dr Brabec: Přikročíme k hlasování.
Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce se přijímá.
Tím je tento bod pořadu vyřízen a přikročíme k bodu dalšímu, jímž je:
2. Zpráva výboru živnostensko - obchodního k usnesení poslanecké sně-movny (tisk 66) o vládním návrhu zákona o podomním obchodě. Tisk 72.
Navrhuji, aby věc tato byla projednána v celkové době l,5 hodiny se stanovením řečnické lhůty na 20 minut. (Hluk. - Zvoní.)
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku.
Prosím o hlasování. (Sen. dr Hilgenreiner: Nikdo nehlasuje! - Veselost.)
Prosím pány o hlasování.
Kdo souhlasí s návrhem, aby byla řečnická lhůta stanovena na 20 minut, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Návrh se přijímá. (Sen. dr Hilgenreiner: To je menšina!)
To je většina, prosím!
Zpravodajem je pan sen. Čipera, prosím, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. Čipera: Slavný senáte! Zpráva výboru živnostensko-obchodního k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o podomním obchodě pojednává hlavně o sociálně nejslabším obchodnictvu. Z největší části jsou to místní horští výrobci, výrobci různého druhu zboží, kteří, aby výrobu tuto mohli odprodati, stávají se zároveň také podomními obchodníky. Již za starého Rakouska usilováno bylo o novou úpravu podomního obchodu a bylo také několik vládních předloh podáno v tomto smyslu. Ale žádná z nich z politických důvodů nebyla přijata, protože rakouské vládě, jak známo, šlo o něco jiného, než o úpravu těch, kteří toho nejvíce potřebovali. Také u nás bylo uvažováno a jednáno o tom, aby předpisy o podomním obchodě byly vyřízeny až při opravě živnostenského řádu. Ale vzhledem k tomu, že předpisy dosavadní jsou příliš zastaralé, neboť nejstarší z nich datuje se z 14. září r. 1852 a odporují si u nás v Československé republice různými předpisy v historických zemích, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, předložila vláda návrh na konečnou úpravu této velmi důležité otázky, obchodu a živnosti se týkající. Ministerstvo vyslechlo již o této věci odborové korporace, hlavně obchodní a živnostenské komory a ústřední organisace živnostensko-obchodní. Veškeré tyto korporace prohlásily se pro okamžitou úpravu podomního obchodu. Také poslanecká sněmovna vyřídila již tuto ožehavou otázku, a jak ve výboru pro záležitosti živností, průmyslu a obchodu, tak také v plénu sněmovny předlohu propracovala a přijala.
Podaným vládním návrhem zákona vyhovuje se také žádostem usedlých živnostníků a obchodníků, kteří budou chráněni přespřílišné konkurence, neboť nutné omezení bude tímto zákonem provedeno. Zákon jasně stanoví, co všechno musí podomní obchodník zachovávati ve styku s kupujícím, na př. on nesmí s sebou bráti ani děti školou povinné. Nesmí vstupovati bez svolení přednosty domácnosti, nebo jejího oprávněného člena do příbytku, nesmí vstupovati do domácnosti za šera. Tedy, jak viděti, jest omezení podomního obchodu jistě už značné, a to z hlavní části proto, aby bylo žádostem usedlých živnostníků vyhověno.
Jde dále o to, aby podomní obchod byl provozován zbožím tuzemským, a vylučuje se z něho podle §u 10 zboží a předměty, jež snadno podléhají zkáze a jež činí hlavně usedlý obchod závislým na tom, aby se netrpěl.
Také fotografie v podomní knížce má pro obecenstvo určité vymoženosti, a to proto, že dnes je možno, abv vvžádal si kupující podomní knížku, v níž může shledati, zdali odpovídá skutečnosti a zdali nabízí opravdu zboží ten, jenž je k tomu po zákonu oprávněn.
Úplné odstranění podomního obchodu, poněvadž děje se tak od těch nejnižších tříd od obchodu, abych tak řekl, nejchudšího, nebylo možno vyloučiti proto, že se jedná o sociálně nejslabšího živnostníka. Nabytá práva se neruší a jsou patřičně chráněni ti, kdož již podomní obchod po delší dobu provozují.
Se zřetelem na státní bezpečnost a z ohledu na pokud možné omezení podomního obchodu poskytuje se povolování tohoto obchodu hlavně státním občanům a činí se všecko, aby neloudili pro naši Československou republiku obchodníky, kteří k nám nepřísluší.
Živnostenský výbor sněmovny provedl opravy vládní osnovy v §§ 2, 3, 6, 9, 12 a 17, s kterými živnostensko-obchodní výbor plně souhlasí.
Výbor živnostensko-obchodní navrhuje proto: Slavný senáte, račiž schváliti osnovu zákona o podomním obchodě tak, jak se na ni usnesla poslanecká sněmovna a jak jest otištěna v senátním tisku č. 66, jakož i resoluci dole připojenou, která zní:
>Vláda se vyzývá, aby ještě před vydáním příslušného vládního nařízení slyšela příslušné odborné korporace.<
Místopředseda dr Brabec: Zahajuji debatu. Prvními řečníkem je pan sen. Roháček. Dávám mu slovo.
Sen. Roháček: Slávny senát! Donesený zákon o podomovom obchode ukončí iste utrpenie podomových obchodníkov, alebo ako sa oni volajú, >hauzírerov<. Zaniknutím ríše rakúsko- uhorskej, zhoršil sa aj na Slovensku podomový obchod, takže jednotliví administratívní úradníci vysvětľovali si to všelijako a zťažovali obchod pre týchto našich ľudí. Podomový obchod je na Slovensku pradávny. Prvenstvo dal by som tu našim sklenárom a drotárom, ktorí sú známí aj u vás a nachádzali často aksi priateľské prijatie. Ale známi sú i v širšom světe. A síce mnohí drotári a sklenári přešli celú strednú Europu. Už za dôb Jozefa II. a Marie Terezie obchod podomový bol predopretý rozličnými nariadeními a patentami.
Požívali tito ľudia výhod, ktoré mali ztratiť práve donesením tohoto nového zákona. Najviac podomových obchodníkov nachádza sa v t. zv. kraji Podjavorinskom, kde ležia obce Stará Turá, Lubina, Bzinec, Moravská Liesková atď. Podľa dôvodovej zprávy majú byť aj uvedené dopodrobna menovite v zákone, aby títo ľudia podľa výnosu a patentu z časov Marie Terezie účastní boli i naďalej týchto výhod.
Novou administrativou a jej novými ľuďmi bolo podomovým obchodníkom často bránené túto živnosť prevádzať. Boli to často i stabilní obchodníci, ktorí videli v podomovom obchode konkurentov svojich a za ochráncov dovolávali sa často aj úradov. Vyháňaní bývali z miesta a trhov. Následkom zmenenej mapy strednej Europy umenšil sa aj ich okruh teritoriálnej činnosti a k tomu poválečná psota, všetko toto vyvolávalo i na Slovensku rozhorčenosť v kruhu podomových obchodníkov. A není sa čo diviť, lebo obchodom týmto živí sa dnes najmenej na Slovensku viac ako 100.000 ľudí. Prekážať týmto podomovým obchodníkom v hľadaní živnosti bol by najväčší nerozum a preto len vítať možno vynesenie dnešného zákona o podomovom obchode, ktorý poskytuje dosti výhod, zabezpečuje staré práva a hlavne reguluje tento zákon a dáva direktnú úpravu administrativným úradom jak ho majú prevádzať.
Niektorý kolega zo živnostenského výboru pomenoval podomový obchod nutným zlom, ktoré treba čím skorej zlikvidovať. Ak sa toho potreba ukazuje v zemiach historických, ja bych nemal proti tomu nič, poneváč zeme historické sú zemami viac industriálnymi, takže v procentoch možno to vysloviť až na 40 %, kdežto Slovensko je zemou čiste roľnickou, ale zem táto nepatřila tým našim chudobným podomovým obchodníkom. Viete veľmi dobre, že musel byť donesený záborový zákon, ktorý dnes sa prevádza a ktorý - viete už ako na svet nič dokonalého donesené byť nemôže - i pri jeho chybách predsa len je pre slovenský ľud dobrodiním a následkom toho posledný prichádza dnes k pôde a chlebu. Preto je ten veľký rozdiel. Hovorím, že na Slovensku vznikol podomový obchod následkom nedostatku industrie a nedostatku pôdy, za ktorú ľud túžil.
Neradil bych niak a nikomu, aby podomový obchod dnes na Slovensku mal byť zrušený. Lebo pôda a lesy, ako som vzpomenul, neboly majetkom slovenského ľudu. Dnes v tomto ohľade sme na tom lepšie. A my, ktorí slovenský ľud milujeme, istotne radi doprajeme mu, aby i pomocou podomového obchodu jeho živnosť bola podopretá. Preto životaschopnosť slovenského ľudu je tak silná, že sa chopil i výroby domácich potrieb a s nimi podniká obchod po celom svete. Poznáte dobre našich drotárov, sklenárov z Trenčianskej, plátenkárov z Oravy. Títo plátenkári z Oravy chodievali po celej maďarskej dolnej zemi a odtiaľ vymenovaním plátna dovážali si do chudobnej Oravy potravu, ako rozličné obilniny a strukoviny. Olejkári a šafraníci prevádzali podomový obchod tiež čiastočne na Slovensku, ale najviace v Rusku, a v Rusku vyvinul sa veľmi široký a bohatý obchod. Títo ľudia pochádzali z Turčianskej župy. Pozakladali v Rusku ďaleko a široko známe veľké obchodné domy. a stá a stá ľudí ešte i dnes v Rusku obchoduje a živí sa podomným obchodom. Kuchyňské náradie, vidíte to vy sami po ulici, roznášajú ženičky. Sú to ženičky z podjavorinského kraja, ktoré sa živia týmto jednoduchým obchodom, predávaním kuchyňského náradia. Vo zvolenskej župe je bohate zastúpené pletenie krajôk alebo čipôk velmi krásnych vzorov, ktoré tiež roznášajú sa po celej Československej republike. Je tam a bol za starších časov nožiarsky obchod a vyrábanie zpežovcov a rozličných zámkov. Z okolia Piešťan a Trnavy roznášajú krásné slovenské kroje a výšivky, a takto hľadajú živnosť v republike. Túto životaschopnosť musíme podporovať všestranne hlavne dobrým zákonom. U nás ešte podomný obchodník nerobí podomnú konkurenciu svojskému doma usadlému obchodníkovi. Stabilný obchod na Slovensku neovládajú ešte Slováci a preto by bolo i podivným, keby stabilný obchodníci jaksi sa proti podomnému obchodu stavali. Je vám známo, že každá slovenská dedina má svojho žida, a práve tento Slovák - podomný obchodník býva často konkurentom tomuto. Tedy sú to celkom odlišné pomery medzi historickými zemami a Slovenskom, kde obchodníci stabilní postavujú sa práve proti podomnému obchodu a chceli ho do takej úzkej kazajky sovrieť, že by tento obchod pomalu hynul. Snahou našou je, z podomného obchodu vyvinúť obchod stabilný a slovenský. A ja poznám dnes i takých, ktorí z podomného obchodu nadobudli toľko zkúseností a vedomostí, že si sami otvorili stabilné obchody. Také existujú už po našich mestečkách jako v Trnave, Novem Meste, Ružomberku, Mikuláši. Ale nielen že z podomných obchodníkov stávajú sa stabilní obchodníci, ale i z tých, ktorí provodzujú domácí priemysel, drotári a sklenári, stávajú sa ich pilnosťou a snahou fabrikantami, a tiež v samom Petrohrade nejaký Dražko, drotár, postavil veľkú továrňu na výroby drotárskeho tovaru.
Zákon tento vynesený bol po vypočutí mnohých korporácií a smerodatných ľudí. Niekde zdá sa, že zahaťuje volnosť. Zvlášte sa mi nezdá obmedzenie dať certifikát takým podľa §u 22, čo nezaplatili daň do haliera. Tu bude často ten administratívny úradník môcť prekážky robiť takému človekovi, lebo dnes u nás na Slovensku do haliera zaplatiť daň je nemožnosťou, poneváč ani neni vypísaná, poneváč nebýva často človek k najdeniu, včasne doručená. A keď na čas podomní obchodníci nedostanú certifikát, ktorý sa vystavuje na jar, tedy následkom toho zdá sa mi to jakousi prekážkou, a bol bych rád, keby prevádzacie nariadenie jaksi v tejto otázke bolo miernejšie a dalo administrativnému úradníkovi pokyn, aby sa benevolentne zachoval. Nehlásam tu, by daň nebola exekvovaná, by nebola vybieraná, ale na koliko možno týmto ľuďom poslúžiť, tak by bolo dobré, aby sa im vychádzalo na ruku. To môže taký úradník velice mnoho zlého urobiť, ale svojou láskou k tomu ľudu môže mu mnoho prospieť. Preto je treba, aby pri vynesení prevádzacieho nariadenia sa na to pamätovalo a nebolo to ponechané svévoli úradníka. Administrativné a policajné úrady môžu skorej dávať pozor na kadejakých švindlerov so strojami na splátky, ktorí so strojami behajú po republike a ponúkajú ľudu ku kúpe stroje na splátky, a na všelijakých sbieračov zvätšovania fotografií, šlajfiarov, ktorí nože a paraplata poberú od ľudí a utečú, a komediantov, ktorí podomovému obchodníkovi nikterak nerobia dobrú reklamu. Pod jeden širák všetkých týchto tulákov obcianstvo zaberá.