Pane kolego, já nehlásám komunismus a první křesťané ho také nehlásali, ti žádali pouze, aby dobrovolně někdo dal. A dal jste vy něco těm ostatním komunistům ? (Sen. Hlávka: Dal jsem jim svůj život!) Já myslím, že svůj život máte a že se vám daří lépe, než když jste nebyl komunistou! (Sen. Bodnar: Následujte Krista!) Neberte jméno Kristovo nadarmo.
Vy chcete, abyste nám .... (Sen. Bodnar [rusínsky]: Vaším bohem je břicho a Kristus přece jenom říkal: zdarma jste obdrželi, zdarma dejte také jinému!) Pane kolego, jdete vy podle toho, co kážete o těch věcech? A ostatně nevíte, kolik já rozdávám. To není slušné se chlubiti, kolik kdo rozdá, ale doufám .... (Sen. Hlávka: Prodej statek svůj, následuj mne a budeš dokonalý!) Pane kolego, je možno leccos slyšeti, ale říkati někomu, že je klamačem ve jménu Krista, to je i dokladem, že jste málo vzdělaný. (Výborně! - Tak jest!)
Já dobře rozumím. Vy chcete nám zprotiviti soukromý majetek, ale to nám musíte zase vy rozuměti, že my si ten soukromý majetek budeme brániti a nedovolíme, aby nám naše existence takto byla ztrpčována. Je pravda, cla vás trochu zatíží, (Hlas: Aha!) ale nesmíte zapomínati, že ne vy komunisté, vy jste do toho neměli co mluviti, vy jste proti tomu hlasovali, ale druhé strany ze socialistického bloku, nesmíte zapomínati, že my jsme zatíženi celou řadou vašich sociálních vymožeností; se kterými jste se před Internacionálou chlubili a které jsme vám bez závisti pomohli odhlasovati a proti kterým hlasovali komunisté. Jenomže když se pomáhá ke zlepšení situace dělníkovy, je to pokrok, když se však pomáhá zlepšiti situaci zemědělcovu, je to reakce, ale my na tuto vaši terminologii nic nedáme. (Výkřiky komunistických senátorů. - Sen. Chlumecký: Zlepšení robotnictva zemědělského ano, ale ne velkostatkářů!)
Pánové, těší-li vás další debata, jsem ochoten zde státi do jedné hodiny, jestli ne, prosím, abyste mě nevyrušovali, zvláště ne věcmi, které sem nepatří. Vy jste říkali a do omrzení opakovali, že cly bude poškozen konsum, ale vy jste nám také opakovali, že bude cly poškozen přímo malý zemědělec a ukázali jste, že znáte ten venkov z knih, brožur a novin, ale ne z prakse, poněvadž jste nám na př. dokazovali, že malý člověk venkovský bude míti zdražený pacht.
Já vám oznamuji, že podle zákona u nás se dnes pachty počítají podle ceny toho,
co na tom poli naroste. Jindy, dokud se platily pachty v penězích, jeden rok to byla půda
majitele, druhý rok toho, kdo to pole obdělával. Někdy bylo obilí drahé, ten pachtýř
měl z toho výhody a jindy, když bylo lacinější, měl z toto škodu ten
propachtovatel. Dnes však, když se platí činže tím, co na tom poli naroste, je to tomu pachtýři úplně jedno, stojí-li ta pšenice tolik
nebo tolik, poněvadž ji může odevzdati in natura, anebo ji zaplatí v penězích. A
dokonce je škoda, když nám venkovanům, kteří z venkova jsme a tam žijeme, chcete
dokazovati, že to bude velkou pohromou pro naše malé
zemědělce, když následkem prý hodně zvýšených cel - to malujete tuze do výšky - stoupne i cena půdy. Jestliže se
odvoláváte na to, že lehkomyslný majitel té půdy ji potom hodně zadluží, řeknu vám,
když nebudou cla, tak ten lehkomyslný majitel ji zadluží také a bude mu rovněž prodána.
My však neděláme zákony na ochranu lehkomyslníků a darebáků, nýbrž na ochranu
pořádných lidí. Pro zemědělce, který se jednou nějaké půdy domůže, neexistuje
již otázkou: prodám? Nikoli, nýbrž udržím do své smrti a po mně to musí dostati děti! (Výborně!) Tak
myslí pořádný zemědělec a proto je mu lhostejno, jakou
cenu půda má. Má zájem jen na tom, aby mu ta půda něco nesla, a jestli má pan,
kolega Hampl starost, že po zavedení cel
nebudou moci drobní zemědělci udržeti půdu ve svých rukou a prodávati velkým
sedlákům, tak by podle toho říkal, že ti velcí sedláci jsou pošetilci, kupují-li
věc, kterou nemůže drobný zemědělec udržeti, neboť je známo z prakse, že drobnému
zemědělci vynáší půda více, nežli velkému zemědělci a sedláku více, nežli
velkostatkáři (Sen. Dundr: Velcí sedláci pohlcují malé!) Ale neztloustli jsme z toho. To je teorie z knih. Za krátko přijdu
k tomu, že se počet našich malozemědělců neobyčejně rozmnožil. My je nepolykáme,
můžete býti bez starosti. Vy jste to tu vůbec dnes malovali neobyčejně na černo.
Čekal jsem, že někdo vstane a řekne:
Pánové, bylo nám zde dokazováno, že prý malí zemědělci nemají žádného zájmu na clech, že prý do dvou až tří hektarů zemědělec vůbec nic neprodává, jak nám povídal pan kolega Časný a kolega Čipera to dovršil tím, že navrhl, aby do 3 ha nebyla vůbec vybírána daň z obratu. Budiž, já jim to přeji, já sám jsem propachtoval svoje pozemky a mám v režii také jen 3 ha pole, ale musím říci, že zemědělec do 3 ha prodává a prodává mnoho věcí, povídal vám to zde kolega Olejník neobyčejně šikovně, když vy tu vykládáte, že malý zemědělec nic neprodává celý rok a každý den, resp. týden musí něco koupit, odkud prosím vás na to peníze bere? Ale my, kteří jsme z venkova a vy, kteří jste z menších měst, dejme tomu z Veselí, Budějovic, z Třeboně atd., můžete věděti, že jsou to právě drobní zemědělci, kteří vám přinesou do měst na prodej vejce, máslo, drůbež a občas i. mléko a vykrmí pro konsum nejvíce vepřů. To je všeobecně známo a je známo všem lidem, kteří to chtějí věděti, a také vyznati, že bez výroby domkářské, přátelé, byste měli hlad, neboť domkáři jsou neobyčejně důležitou složkou pro zásobování měst.
A nyní vám přijdu na věc, pro kterou jsem tu byl interpelován, že my větší zemědělci - já totiž mám ještě po dlouhodobých pachtech, po likvidaci toho zákona na 80 strychů půdy při faře, tak se mohu počítat mezi větší zemědělce - prý požíráme ty menší zemědělce. Jak to, když nám zde povídal kolega Časný a po něm kol. Čipera, že zemědělců do 2 ha je u nás l milion a do 10ha skoro 1,5 milionu? Já vám něco řeknu: Ta statistika není správná. Ono je jich víc! V té statistice bylo zapomenuto uvésti všechny ty, kteří agrárničí na oknech, kteří pěstují pelargonie a fuchsie. Oni v tom milionu drobných zemědělců jsou také Pražáci, kteří mají na dvoře nějaký ten oleandr a všichni ti, kteří mají zahrádky před domem nejen v Praze, ale i v městech, kde je zvykem, že se udělá menší zahrádka, že je to zemědělec. (Hlas: Takových je mnoho!) Pane kolego, možná že mezi nás patříte. Výminkář na venkově, který má před chalupou 2 sáhy čtvereční zahrádky, kde má nějakou tu pivoňku, už je počítán za zemědělce. (Hlas: To je zesměšňování!) To je konstatování pravdy, pane kolego, a zde vám musím říci, že vy si pletete drobné zemědělce. My jsme nikdy netvrdili, že člověku, který má 2 čtvereční sáhy půdy, na clech vůbec nezáleží, anebo že mu záleží na clech. Ten člověk vůbec mezi zemědělce nepatří. To nemůžeme nazvati zemědělským zaměstnáním, neboť jinak si to musíme poctivě říci: My tu máme spočítánu jednu věc. (Hlas: A což, když bydlí na venkově?) Když bydlí na venkově, tak má s námi na venkově držeti. (Sen. Hrejsa: Má stejné zájmy! - Sen. Dundr: To je veliký rozdíl!) To si řekneme jinde, jaké má zájmy.
Řeknu, jak se operuje zde s tou statistikou. Třikráte bylo zde vykládáno, že máme přes milion drobných zemědělců. Dobrá, kolega Petřík zde nevěděl má-li vzíti pro toho zemědělce pro jednu rodinu průměr 7, 8 potom vzal 6.
Já zůstanu při těch 7. Když máme 1,5 milionů zemědělců, znamená to 1,5 milionů rodin po 7 členech, t. j. 10 milionů lidí, v těch rodinách malých zemědělců. Teď máme ještě podle statistiky kolegy Časného také větší zemědělce. Těch může býti také l milion se všemi členy. (Výkřiky.) Nám nyní najednou zde bylo řečeno, že máme u nás 6 milionů dělníků a z těch, abyste viděli, že to cituji správně, 1/3 že pracuje pro domácí konsum, - to jsou 2 miliony - a 4 miliony pro zahraničí. Počítám, že polovina těch dělníků jsou svobodní a polovina ženatí. Při těch ženatých počítám 5 členů na jednu rodinu. 3 miliony ženatých dělníků znamená 15 milionů příslušníků těch rodin a k tomu tři miliony svobodných, to je 18 milionů. Jedenáct milionů je zemědělců a tak má republika naše 29 milionů obyvatel bez gážistů a těch ostatních. (Veselost. - Sen. dr Witt: Promluvte laskavě o tom, jak ti chudí dělníci to zdražení unesou!) K tomu přijdu.
Tedy z toho vidíte, jak se u nás zachází se statistikou, místy - a to neudělal kolega Časný - lehkomyslně a místy do jisté míry nešikovně. Pánové, jednou musíte říci, chcete-li považovati toho člověka za dělníka, nebo za zemědělce. Když řeknete, že je to zemědělec, tak ho nepočítejte, že jezdí na práci do města. Jestli ho počítáte za dělníka, z plna srdce vám ho přeji, ale pak zase nesmíte se odvolávati, že tolik a tolik zemědělců stojí za vámi. (Sen. Šturc: To jste jistě nežil na českém jihu!) A já jsem v budějovickém okresním hejtmanství 30 roků, chvála bohu, a narozen jsem v krumlovském hejtmanství. To je ten nejjižnější český kraj. Pánové, nesmíme zapomínati, že takovýto veliký počet zemědělců je rozhodně veliký faktor a že ochrana celní, která by takové rodině vynesla jen 100 Kč ročně, znamená přece jen dohromady veliký obnos.
Podotýkám dále, že my nežádáme cel proto, aby se zvedl konsum průmyslových výrobků, to ne, řeknu to poctivě, my myslíme napřed na zemědělce, sami na sebe. Ale to zvednutí konsumu průmyslových výrobků bude přirozeným toho následkem, jestliže stoupne kupní síla našeho venkova. (Tak jest!) Kolega Dundr se naprosto mýlil - možná že se podřekl v té chvíli a že mu nějaká věta vypadla, což se v rychlé řeči státi může - když nám podkládal slova, jako bychom my chtěli veřejnosti namluviti, že se zavedením cel zvedne konsum našeho zboží v cizině. Nikoliv, tak my to nemyslíme. (Sen. Dundr: Sáblík to řekl!) Kolega Sáblík to řekl jako já. My myslíme, že se zvedne domácí konsum, který je neobyčejně cennou věcí pro každý průmysl: Jistá věc je, že postavení našeho průmyslu - není to primérní naše myšlenka - oproti cizímu se zlepší potud, že bude míti člověk, jenž bude projednávati obchodní smlouvy, jistý kompensační předmět, kterým bude moci operovati ve prospěch průmyslu, neboť ve prospěch zemědělství se slevováním zemědělských sazeb přeci nepracuje. A já prosím, abyste si jednou uvědomili, že je falešná ta vaše myšlenka, že záleží na tom, aby průmysl co možná nejvíce exportoval a že jest důležito, aby průmysl měl svoji oporu doma. Víte, proč jest v Anglii, jak to pravil kolega Polach, tolik nezaměstnaných? Proto, poněvadž jest Anglie tak přespříliš odkázána na vývoz do ciziny. A proč pak povstala . . . (Sen. dr Witt: Celá republika není schopna zkonsumovat 1/3 Vítkovic, kdyby tu samy byly!) Já nevím, že musíme vyvážet, vždyť my si přejeme, aby ta cizina mohla nám povoliti větší výhody, třebas i pro ty železárny a to na základě toho, že se bude moci sleviti té cizině z našich požadavků celních. (Sen. Hampl: Ale s exportem nám sem přicházejí cizí valuty!) Dnes jsme nemohli slevovati ničeho.
Proč pak povstala krise v Anglii? Ne podle mého rozumu, ale rozumu jiných lidí, kteří to uváděli v novinách proto, že přestal konsum anglického uhlí, poněvadž za války jiné firmy obsadily anglické trhy a poněvadž za války přemnohé závody zavedly se na jiná topiva. I samy anglické lodi jsou zavedeny na naftu a následek toho jest tato krise anglického hornictví. (Sen. Dundr: Nejen v Anglii, ale i jinde.) Ano i jinde, ale kdyby Anglie byla zařízena na konsum svého uhlí, této krise by nebylo, ale poněvadž byla zavedena na export a ten odpadl, proto je krise.
Kolega Hampl pravil, že s exportem přicházejí nám sem cizí valuty. Já bych byl rád, aby cizích valut přicházelo sem co možná nejvíce, a nemám proti tomu ničeho, jako nikdo z našeho klubu a z pánů, kteří budou hlasovati pro zemědělská cla. My bychom si přáli, aby průmysl rozkvétal a jestliže se řeklo, že by bylo lépe, kdybychom tolik průmyslu neměli, nemá se to vykládati, jak se to dnes stalo, že bychom chtěli průmysl odbourati krumpáčem a dělníky vyhoditi na ulici. Je všeobecně známo - a nejsou to republikáni, zemědělci, kteří to říkají - že to není žádný dar štěstěny do kolébky naší republiky, že jsme z Rakouska dostali tolik toho průmyslu. (Sen. dr Witt: Ale co mají dnes ti lidé dělat!) To jim musíte vy raditi, co mají dělat, já jim přeji všechno dobré. (Sen. dr Witt: Co mají ti lidé dělat, když jste takový filosof?) Dnes nám mají povoliti zemědělská cla. V rozpočtovém výboru .. (Výkřiky. - Hluk.) ... řekl váš klubovní kolega slova nějakého profesora, a to agrárníka, že prý zájem zemědělství ne ve clech, ne v ochraně zemědělství, ale ve vysokých mzdách průmyslového dělnictva, poněvadž tím se získá venku hodně konsumentů. Já jsem na to řekl: zájem průmyslu, fabrikantů i dělníků jest, aby zemědělec dostával vysokou mzdu, aby byl konsumentem průmyslových výrobků, a to vám řeknu a můžete si to udělat předmětem jednání ve vašem klubu, když ... (Sen. dr Witt: To jest jen část, ale my máme vývozní průmysl, co s ním chcete dělat?) Dovolte, pane kolego, my máme na programu cla na dovoz a to je vidět, že mně chcete odvésti od předmětu našeho jednání. (Hluk. - Výkřiky sen. dr Witta.)
Předseda (zvoní): Prosím pana senátora, aby pokračoval. Měl lhůtu 20 minut a je tu už 35. Prosím, aby dokončil.
Sen. Kroiher (pokračuje): My chceme, pánové, cla, abychom měli bezpečnější kalkulaci práce, abychom na základě toho mohli povznésti svoji výrobu zemědělskou a tak se pomalu blížili a dosáhli časem soběstačnosti. Mluviti o soběstačnosti není žádná frivolnost, jak soudí prof. Polach. Vy chcete ve výrobě ne soběstačnost, nýbrž nadvýrobu a schopnost k vývozu. Také my chceme pracovati k tomu, abychom byli soběstační, jenže nám ty naše výrobky musí přirozeně někdo zaplatiti. (Sen. dr Witt: Kdo vám to má zaplatiti?) Ti, kteří to potřebují. Pánové, nebojte se. Myslíte-li když budeme míti za své výrobky větší příjem, že staneme se následkem toho snad lenochy a budeme pracovati méně. Tato obava .. . (Hlas: To nikdo neříká!) Pardon, to řekl kolega Polach, řekli to dva kolegové, mám to zaneseno. Pan kolega Polach to citoval zase z nějakého profesora. Obava před zemědělskou leností je obava zplozena filosofem u zeleného stolu, ale ze žádné praxe. Pánové, to správně zde řekl kolega Dúrčanský . . . (Sen. Polach [německy]: Neřekl jsem ani slova o lenosti, to je od vás nepravda jako od Dúrčanského!) Faulheit. Myslím, že to znamená na česky lenost. Správně řekl kolega Dúrčanský, že pro zemědělce je radostí pracovati, ovšem je potřebí k tomu, aby zemědělec za tu práci něco dostal. Ale dovolíte, abychom také my zemědělci mohli říci, že od dělání zadarmo bolí ruce. Jestliže nám někdo z Německa praví, že jsou tam jednotliví filosofové, jednotliví profesoři, theoretikové, korporace i Stinnes proti clům, to nám docela nic neimponuje, poněvadž jsou to lidé, kteří neznají praktický život, jinak by to nemohli říci. To je kletba mnoha profesorů, že neznají praktický život, jinak by nám nemohli říci, že clo je superdividenda. Neboť, pánové, my musíme říci, že dnes nedostáváme ani dividendu, a tedy nemůžeme dostávati superdividendu. (Sen. dr Witt: Řekněte, jak horníci mohou platiti zdražený chléb a mouku!) Pánové, já nejsem takový národohospodář, abych to mohl říci. Já jsem v krajině, kde se uhlí dobývá, nikdy nebyl. Ale něco vám řeknu. Což kdybychom se podívali o těchto prázdninách, kterých se snad dožijeme, spolu do Švýcarska. Tam ve Švýcarsku totiž, jak mně sdělil nedávno prof. Hauer.... (Výkřiky. - Veselost.) Zase profesor, jenže vašim jste věřili a tomuhle nechcete. Pane kolego Dundře, těmto profesor Hauer je ta výjimka, která tvrdí pravidlo. Ostatně to můžete kontrolovati. Ten nám sdělil, že ve Švýcarsku zůstalo až dosud státní hospodaření s obilím a že stát chce nyní předložiti referendum všemu lidu, aby všeobecným hlasováním rozhodl, chce-li zrušení toho hospodářství, nebo chce-li je vložiti do spolkové ústavy. A tam se povídá, že stát bude jediným kupcem obilí. Bude kupovati obilí v zahraničí a kdo je chce ve Švýcarsku prodati, musí je nabídnouti také státu. A teď Švýcarský stát zaplatí každému zemědělci, který mu prodá obilí, pšenici, žito, špaldu, o 8 franků více, než nač přijde státu to obilí koupené franko pohraniční stanice, t. j. 8 franků cla. (Sen. Skalák: Vy byste se poděkoval, kdyby stát vzal do ruky obhospodařování!) Já jsem také proti tomu. Dále, pánové, se tam ještě povídá, aby se podporovala domácí výroba. Každý zemědělec, i ten, který neprodává, když si dá semlít, tedy za semletí jednoho q obilí dostane od státu prémii 5 franků a prosím, pro tento návrh, toto referendům se spojili švýcarští zemědělci se švýcarskými socialisty. (Sen. dr Witt: Slyšte!) Pane doktore, račte si tam někomu napsat. (Sen. dr Witt: Odpověděl jste na mou otázku?) Račte si tam napsat, co vede švýcarské socialisty k tomu, aby hlasovali pro takovouto podporu domácího zemědělství. (Sen. dr Witt: Neutíkejte od toho, a odpovězte na moji otázku!) Až se bude o to jednat, pak snad vystoupím také. Potřebujeme cla zemědělská pro sebe, potřebujeme ta cla zemědělská pro naše státní hospodářství a nemůžeme se ohlížet na to, jak nám tu jeden kolega povídal - tuším, že to byl kolega Petřík - co tomu řeknou v Polsku, co tomu řeknou v Jugoslávii a dokonce snad co tomu řeknou v Rusku, Na tom docela nesejde. Státy mohou býti politickými přáteli a hospodářskými nepřáteli. To už bývalo. (Sen. dr Witt: Ale stát se musí starati o chudé vrstvy!) Pane kolego, staráte se vy o naše chudé vrstvy? (Sen. Dundr: Tlumočíte nám zde, ze jste zástupci celého československého národa!) Ano, my jsme zástupci ne 100%, ale my jsme zástupci 62%. My jsme se hlásili o cla již dávno, pánové, a byla nám také slíbena. A jestliže kolega Petřík nám zde přečetl dotyčný pasus ve vládním prohlášení, tedy se opatrně ve svém výkladu vyhnul, že tam též stojí >ve věcech celních<, že se vláda bude starati o tu paritu. To tam výslovně stojí >ve věcech celních<. Tedy samo sebou se rozumnělo, že tu nějaká cla zavedena býti musí.
My, pánové, nejdeme sem s nějakým takovým nerozvážným krokem, to není chvilkový nápad, jednáme po zralém uvážení, nejenom naší, nýbrž i jiných stran. (Sen. dr Witt: Chcete zdražiti drobným lidem chléb?) Nechceme. My chceme, aby měli chudí lidé práci. My chceme, abyste již jednou přestali s přívětivými slovy, my chceme, abyste již jednou přikročili ke skutkům. Slova zemědělcům nejsou nic platná. My jsme přesvědčeni, že těmi našimi požadavky nesloužíme sobecky jenom sobě, nýbrž celému národu a republice.
Prohlašuji pánové: Jestliže kolega Šťastný apeloval na slavný senát a povídal: Kdo z vás máte republiku rádi, hlasujte proti clům, tedy já mu musím odpověděti, že této žádosti nemůže býti vyhověno a žádám slavný senát, aby návrh kolegy Donáta schválil. (Výborně! - Hlučný potlesk.)
Předseda (zvoní): Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Přikročíme k hlasování.
Konstatuji, že senát je schopen se usnášet.
K hlasování byl mi podán dostatečně podporovaný návrh pana sen. dr Brunara a spol., aby o resolučním návrhu výboru národohospodářského a výboru rozpočtového o návrhu sen. Donáta a spol. bylo hlasováno odděleně, a to o prvém odstavci a pak o odstavci druhém. Návrhu tomu vyhovím.
Dále podán byl dostatečně podporovaný návrh sen. dr Hellera a soudr., aby ve smyslu §u 58 odst. 3. jedn. řádu sečteny byly hlasy.
Konečně byl podán dostatečně podporovaný návrh sen. dr Kloudy a spol., aby byly sečteny hlasy také při hlasování o navržených resolucích výborů a dalších resolucích v plénu podaných.
Vyhovuji těmto návrhům a žádám pány zapisovatele, a to sen. dr Krouského, aby sečetl hlasy pro a proti na pravici, pana sen. Lukeše ve středu a pana sen. Jaroše na levici.
Kdo souhlasí s prvým odstavcem resolučního návrhu výboru národohospodářského a rozpočtového o návrhu sen. Donáta, Sáblíka a spol. otištěným v tisku 102, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Prosím, aby se sčítaly hlasy. (Děje se.)
Prosím, slavný senáte, dám také hlasovati o tom,, kdo je přímo proti.
Kdo je proti prvému odstavci resolučního návrhu výboru národohospodářského a rozpočtového o návrhu sen. Donáta a spol, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Prosím, aby byly hlasy sečteny. (Zapisovatelé sen. dr Krouský, sen. Lukeš a sen. Jaroš sčítají hlasy proti.)
(Po provedeném sčítání hlasů.)
Dovoluji si konstatovati, že pro prvý odstavec resolučního návrhu výborů národohospodářského a rozpočtového o návrhu sen. Donáta a spol. vyslovilo se 76 hlasů, proti 62 hlasy. (Výborně! - Potlesk.)
Část prvá zmíněného resolučního návrhu byla přijata tedy většinou.
Kdo souhlasí... (Hluk. - Zvoní.) ... s druhým odstavcem resolučního návrhu výborů národohospodářského a rozpočtového o návrhu sen. Donáta a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Prosím o sčítání hlasů. (Děje se.) (Po provedeném sčítání hlasů.)
Pro tuto část se vyslovilo 80 senátorů, proti 57. Je tudíž tato část zmíněného resolučního návrhu a tudíž i celý resoluční návrh přijat většinou hlasů.
Kdo souhlasí se společnou resolucí výborů národohospodářského a rozpočtového, otištěnou ve zprávě výborové číslo tisku 102, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Prosím o sčítání hlasů. (Děje se.) (Po provedeném sčítání hlasů.)
Předseda: Pokud se týká této resoluce, vyslovilo se pro 80 proti 55 hlasů. To je většina.
Resoluce tato je schválena.
Kdo souhlasí s resolucí výboru rozpočtového, otištěnou ve zprávě výborové č. t. 102, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
(Po provedeném sčítání hlasů.)
Pro tuto resoluci se vyslovilo 119 proti 18 hlasů.
To je většina. Resoluce výboru rozpočtového se schvaluje.
Potom zde máme celou řadu resolucí, nejprve resoluce pana sen. Čipery a spol. Prosím pana zpravodaje, aby se o těchto resolucích vyslovil.
Zpravodaj sen. Kroiher: Pan sen. Čipera a spol. podali 6 resolučních návrhů, o nichž však rozpočtový výbor neměl příležitosti jednati. Za druhé konstatuji, že obsahem tyto resoluce naprosto nesouvisejí s projednávaným předmětem a proto nedotýkaje se merita těchto resolucí, navrhuji, aby byly zamítnuty.
Předseda: Prosím, aby byla přečtena resoluce pana sen. Čipery a. spol. č. 1.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte): >1. Vláda se vybízí, aby v době co nejkratší podala Národnímu shromáždění osnovu zákona o nové organisaci zemědělských rad na základě demokratických volebních řádů tak, aby i nejmenším zemědělcům dostalo se v zemědělských radách zastoupení.
Zároveň žádáme, aby vláda učinila opatření, aby, pokud nebude vydán nový zákon o plodinových bursách a pokud nebudou zřízeny spotřebitelské komory, dostalo se ve vedení plodinových burs přiměřeného zastoupení jak výrobě malozemědělské, tak i malému obchodu a spotřebitelům.<
Kdo souhlasí s resolucí pana sen. Čipery a spol. č. 1 právě přečtenou, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
(Po provedeném sčítání hlasů.)
Pro tuto resoluci bylo 61 hlasů, proti 76 hlasů, tato resoluce se tedy zamítá.
Prosím, aby byla přečtena druhá resoluce sen. Čipery a spol.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
>2. Při novelisaci zákona o dani z obratu a dani přepychové, který koncem tohoto roku pozbývá účinnosti, budiž pamatováno na to, aby zemědělské podniky osvobozeny byly od daně z obratu, pokud jich výměra ať vlastní či pachtované půdy nepřevyšuje 3 ha.<
Předseda: Kdo souhlasí s přečtenou resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
(Po provedeném sčítání hlasů.)
Pro tuto resoluci vyslovilo se 69, proti 68 hlasů, je tedy přijata. (Potlesk.)
Dám přečísti třetí resoluci, navrženou sen. Čiperou a spol.
(Sen. dr Witt: Ale teď uvidíme, zdali vláda uposlechne jak první, tak druhé resoluce!)
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
>3. Vláda se vybízí, aby neprodleně předložila osnovu nového zákona o ochraně drobných zemědělských pachtů, ve kterém by se zajistila malozemědělcům a domkářům s výměrou vlastní nebo pachtované půdy do 5 ha pachtovní přednost k spachtovaným pozemkům na dalších 10 let za přiměřené pachtovné.<