Já bych považoval za svou povinnost právě ukázati na ona pevná nezvratná fakta, jež mluví pro soustřeďování nemocenských pojišťoven, jež mluví proti tříštění, které se tu zase plánuje, a jež dokazují, že veliké okresní sociální pojišťovny mohou daleko lépe a s úspěchem, daleko výsledněji i plodněji pro pojištěnce působiti, nežli malé gremiální, nebo společenstevní pokladny, které mají býti zachovávány při životě, anebo k jichž životu má se dáti novým zákonem podnět. Proti těmto snahám, které jsou také v naprostém rozporu s intencemi budovatelů sociálního pojištění, které jsou také v naprostém rozporu s intencemi zdravě myslících a uvažujících sociálních politiků, proti tomuto návrhu musíme se postaviti. Budeme samozřejmě proti usnesení poslanecké sněmovny, které je nám předloženo, hlasovati.
Nemohu jinak než končiti tím prohlášením, že podnikají-li pánové se strany živnostenské útok na sociální pojištění, a hledí-li zjistiti právě tímto návrhem, zda půda pro další útoky je příznivá, zda jsou zde dány podmínky, nemohu jinak než je varovati před postupem, jímž mělo by býti ohroženo dílo sociálního pojištění a jímž zejména pracující vrstvy lidové měly by býti přesvědčeny o tom, že v tomto senátu anebo v zákonodárných sborech není pochopení pro úkoly sociální, politické, úkoly moderního státu, jímž československá republika jest. Tedy musím varovati před postupem, kterým se ohrožuje zákon o sociálním pojištění ve svých základech a musím tím více varovati pány, kteří motivují svůj postup tím zájmem o střední stavy. Musím je varovati také proto, poněvadž každý počin, který v tomto směru se podniká, je namířen proti pracujícím vrstvám, jichž exponenty v tomto slavném senátě v každém případě jsme a budeme. (Sen. Časný: Dělnictvo jim dá odpověď! - Potlesk.)
Místopředseda dr Soukup (zvoní): Má pan zpravodaj nějaký doslov?
Zpravodaj sen. Sláma: Prosím!
Místopředseda dr Soukup: Slovo k doslovu má pan zpravodaj.
Zpravodaj sen. Sláma: Vážený senáte! Po vývodech pánů řečníků musím poukázati na některé věci některé věci přivésti na pravou míru. Bylo zde mluveno a zejména s toho zásadního prý stanoviska proti znění návrhu, a to mluví se vždy paušálně, že nejsme sociálně založeni, že nemáme sociální porozumění a vždy se říká, že je to útok od stran středního stavu, zejména od živnostenské strany, na vymoženosti dělnické třídy dělnického rázu. A tu mně laskavé dovolte, když neustále mluvíte o té demokratičnosti: vezměme to trošičku odzadu. Které pokladny byly nejdříve vybudovány? Byly nejdříve okresní nemocenské pokladny, mělo dělnictvo průmyslových závodů nejdříve okresní nemocenské pokladny? (Hlas: To je argument?) Pardon, přicházím na to, o čem musíme jednati. (Hlas: Cifry mluví!) Cifry mluví, ale cifry jsou tak sestaveny, jak se to komu hodí. Dnes nevěříme žádným statistikám, i kdyby byly vydány nejlepšími odborníky na světě. Každý si udělá takovou statistiku, jaká se mu nejlépe hodí do krámu. (Sen. Havlena: To jsou úřední statistiky!) I v úředních statistikách se dokazuje nepravda, jak jsme viděli kolikráte v ministerstvu zásobování. Kdo zakládal nemocenské pokladny? Byly to gremiální pokladny, byly to společenstevní pokladny a dělnictvo pak teprve přivlastnilo si závodní pokladny, které ještě do vyjití tohoto zákona mnohdy existovaly.:A teď říkáte: Musíme ty pokladny moderně vybudovati. My jsme také pro to moderní vybudování, ale nesmí to býti na škodu druhých. Jestliže říkáte, že to uděláte nezištně, dobrá, my budeme s tím spokojeni, ale pak se musíte říditi zásadou, kterou propagujete. Vy nám vyčítáte, že nemáme sociálního cítění. My naopak říkáme: My máme sociální cítění, ale vy jste zneužili svého mocenského postavení tenkráte, když jste měli velkou moc, a bez ohledu na okolnosti vedle vás uskutečňovali jste to, co vlastně celku škodí. Nutno vždy dívati se okolo sebe: Jsou zde možnosti k provádění, anebo nejsou? Vy jste si ty možnosti udělali, vy jste prostě diktovali, a my jsme tenkráte musili poslouchati. Ale dnes, pánové, situace mluví docela jinak. Dnes nám situace dává za pravdu, že tenkráte jste chybili, a dnes se ty věci musí napraviti, s duchem času a s hospodářskou situací se musí kráčeti. Nezapomínejte, pánové, že od 1. července letošního roku nastoupí v platnost sociální pojištění, a budete viděti, co vám bude dělati dělnictvo. Při projednávání celního tarifníku jste nám říkali neustále, že tím stoupne drahota, ale již dnes chodí k nám dělníci v důsledku toho, že od 1. července nastoupí v platnost sociální pojištění a oni budou musiti připláceti na toto pojištění a žádají zvýšení mzdy. (Sen. Ant. Novák: Chcete tedy zrušení sociálního pojištění?) Nechceme (Sen. Ant. Novák: Tak co mluvíte tak poťouchle?) Nemluvím ani tak poťouchle, jak mluvil váš referent, poněvadž neuváděl fakta, co bylo příčinou toho, co podnikáme. (Sen. Havlena: Přece nechcete, aby zůstaly ty krcálky?) Vy říkáte, že pokladny malého rázu nemají podmínky k vývinu a že nemohou existovati. Ale ty pokladny existovaly neustále, ty vykonaly svůj úkol, vykonaly svou povinnost. Pojištění nemocenské tam bylo, dostávali podpory a nikdo si nikdy nestěžoval. Proč? To je veliký rozdíl, který v tom stává. Dělník živnostenský vždy se dívá na to z jiného hlediska, nežli dělník průmyslový. Dělník průmyslový nemá možnosti býti samostatným, kdežto živnostenský již s tím počítá, že bude jednou samostatným a že bude též musiti přispívati na veškeré věci, které zde stávají a jsou, ať z kulturního či humánního, nebo jakéhokoliv stanoviska. Dívá se na to se stanoviska šetření a každý dělník má cit a dívá se na to tak, aby jednou nebyl též sociálními břemeny zatížen.
Prosím, podívejte se na vaše odůvodnění. Malé nemocenské pokladny měly prý všechno lacinější nežli gremiální a společenstevní. U okresních nemocenských pokladen, jak kolega Dundr zde zdůraznil, při té velikosti je diference o nějaká 2%. Tam je to lacinější. V tom je výhoda. Ale zdůrazňuji, že tam, kde by se mělo nejvíce šetřiti, totiž v okresních nemocenských pokladnách na lékařích a lécích, mají vyšší procento vydání, nežli gremiální a společenstevní. Tam se vlastně ukazuje proč. Gremiální a společenstevní pokladny jsou daleko lépe vybudovány v poměru vůči okresním nemocenským pokladnám. A, pánové, z toho stanoviska spravedlnosti, kdybyste byli tenkráte udělali to, že byste řekli: my jsme objektivní a spravedliví a my necháme ty učně vyjmuty a necháme je velkým gremiálním a společenstevním pokladnám, kdybyste udělali tenkráte částku 2000 anebo 3000, již by to bylo jinak působilo, poněvadž ty velké mají lepší možnosti života a prosperity. Ale vy jste řekli do 4000 společenstevní a do 2000 gremiální. Ale vám se jednalo o něco jiného. Nejednalo se vám o zrušení pokladen, vám se jednalo o prestiž a získání peněz velkého kapitálu v pokladnách. Jestliže jsme měli dříve zrušeny při projednávání zákona pokladny učňovské, tedy ty pokladny toho menšího rázu, a jestliže tedy máme podle toho zákona vydati 22 milionů okrouhle peněz, řekněme si to upřímně, těžce nastřádaných peněz živnostenských a obchodních, to byl systém úspornosti, který tenkráte existoval, a když vy říkáte, kolik máte úřednictva a kolik dělnictva, vezměme ten poměr. V gremiálních a společenstevních pokladnách je-li na 300 dělníků 1-2 úředníci, tedy u vás máte na 300 dělníků 4, 5 a 6 úředníků. To je ten veliký rozdíl. Čím větší pokladny, tím více úředníků. (Sen. Dundr: To není pravda! Informujte se, kolik připadá úředníků na 1000 členů pokladny!)
Tedy, vážení pánové, ze všech těchto důvodů, že jste nejednali objektivně a že ten zákon se musí upraviti, navrhuji, aby bylo odhlasováno původní znění, jak navrhla poslanecká sněmovna i s tou podanou resolucí.
Místopředseda dr Soukup (zvoní): Debata jest skončena, budeme hlasovati.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.
Námitek není? (Nebylo.)
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 189 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se. - Sen. Havlena: Ejhle přátelé dělnictva!)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 189 ve čtení prvém.
Přikročíme dále ke
5. Zprávě výboru národohospodářského o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 190) k vládnímu návrhu zákona o úpravě poměrů družstev Podkarpatské Rusi. Tisk 204.
Zpravodajem je pan sen. Hybš, jemuž uděluji slovo (Výkřiky. - Hluk.) Prosím o klid!
Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! Družstevnictví v Podkarpatské Rusi až doposud postrádalo a postrádá zákonných ustanovení, která by upravovala jeho družstevní poměry na základě jeho státoprávního postavení, kdy Podkarpatská Rus byla přivtělena k naší Československé republice. Je potřebí proto, aby se zjednal družstevnictví v Podkarpatské Rusi pevný právní základ, aby se rozvázaly také vztahy družstev, jež již před převratem existovala a měla své ústředí v Budapešti. Je potřebí též, aby se zavedla obligatorní revise podle období, jak je zařízeno v historických zemích, i také na Slovensko.
Poměry v družstevnictví na Podkarpatské Rusi jsou skutečně ubohé a nepříznivé. (Tak jest!) Je to vinou právě, že chybí ta právní ustanovení, aby jim dala právní základ. Na Podkarpatské Rusi je dvojí druh družstev. Jedna družstva, která byla založena před převratem ještě v Uhersku, a ta mají své středisko a ústředí, nebo měla, v Budapešti. Nyní, když Podkarpatská Rus připadla nám, přetrženy byly tyto svazky, družstva ztratila ústředí a ztratila také možnost dosíci finančních prostředků. Proto bylo snahou družstevních pracovníků na Podkarpatské Rusi, aby založili nové ústředny. Bohužel však, že nebylo založeno jedno ústředí, nýbrž že se síly tříštily a založena byla ústředí tři. A tato ústředí nevyvinovala opravdovou ústřední činnost, nýbrž spokojila se tím, že zakládala nová družstva. Do převratu bylo na Podkarpatské Rusi asi 279 družstev úvěrních a ostatních, mlékařských, potravinářských, zásobních a jiných. Nyní po převratu je tam již na půlpáta sta družstev, ale nevyvinují činnosti proto, poněvadž nemají ústředí, které by jim ukládalo jejich činnost, povinnost, které by také jistou, opravdovou družstevní práci v nich oživovalo. Hlavně však schází upravení právních poměrů těchto družstev, když nyní Podkarpatská Rus je připojena k Československé republice, a právě tento vládní zákon, který byl přijat v poslanecké sněmovně beze změny, je zde základem k této nové úpravě a proto národohospodářský výbor, který projednával tento zákon, usnesl se jednomyslně doporučiti slavnému senátu návrh tento ku přijetí. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda dr Soukup: K slovu není nikdo přihlášen, budeme tedy hlasovati.
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna a jak jest vytištěna v tisku 190, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 190 ve čtení prvém.
Přikročíme nyní k bodu dalšímu, jímž je:
6. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 191) o vládním návrhu zákona o finanční podpoře elektrisace venkova. Tisk 205.
Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský pan sen. Sáblík, za výbor rozpočtový pan sen. dr Procházka.
Dávám slovo prvému zpravodaji za výbor národohospodářský panu sen. Sáblíkovi.
Zpravodaj sen. Sáblík: Vážený senáte! Otázka opatření elektrické síly, jak k osvětlování, tak i k pohánění různých hospodářských strojů je zajisté velmi důležitá, poněvadž je to jedním z prostředků, kterými možno jednak výrobu zemědělskou zvýšiti, nebo zintensivňovati, jednak zlaciňovati, poněvadž pohánění silou elektrickou bývá zpravidla lacinější, výhodnější, nežli pohánění jinými motory. Proto také i naše republika hned po převratu měla zájem, aby elektrisace naše jak možno nejvíce byla provedena, bylo vydáno několik zákonů, kterými se elektrisace podporuje, kterými se poskytují společnostem zvláště k tomuto účelu zřízeným a státem za užitečné uznaným zákonné podpory na zřízení elektráren k výrobě elektrické energie, jakož i na rozvod primérními sítěmi. Tímto způsobem jsme opatřili mnoho našich měst a průmyslových středisk elektrickou silou k osvětlování i pohánění, a také se ukázalo toto podnikání rentabilním, výnosným a výhodným. Jakmile se mělo přikročiti přirozeně také k elektrisaci venkovských krajin, po většině zemědělských krajin, kde jsou pouze malé obce vzdálené od primárních sítí, tu tyto rozvodné sítě, jmenovitě pak přípojky primární a sekundární sítě stávaly se tak drahými, že nebylo možno pomýšleti na zavedení elektrické energie do těchto obcí, poněvadž by se nevyplácelo a obce by náklad s tím spojený nemohly nésti. Proto r. 1924 a 1925 ministerstvo zemědělství samo ze svých prostředků, které má k podporování strojnictví a nákupu strojů pro zemědělství, poskytlo jisté podpory na elektrisaci venkovským obcím zemědělským k tomu cíli, aby mohly skutečně elektrickou sílu do obcí si zavésti. Tím se přirozeně budil zájem o elektrisaci a venkovské obce se čím dále tím více hlásí o to, aby byly připojeny na elektrické vedení, aby mohly této novodobé vymoženosti ke zvelebení zemědělství, jakož i živností, upotřebiti. Leč obnos, který ministerstvo zemědělství má k disposici, je nedostatečný a nelze všem žádostem vyhověti; stalo by se tak nemožným, aby elektrisace, jak si přejeme, stala se všeobecnou a všem obcím a interesentům z kruhů jakýchkoli bylo umožněno této elektřiny použíti. Proto podán je tento návrh již loňského roku a poslaneckou sněmovnou přijat vládní návrh zákona, kterým se na podporu soustavné elektrisace venkova na léta 1927 až 1931 povoluje roční částka 10 milionů Kč během pěti let, tedy 50 milionů korun, aby z této částky podporovány byly jednak obce venkovské, jednak i elektrárenská družstva v obcích těchto zřízená k částečné úhradě stavebního nákladu, jakož i aby se dostávalo elektrárenským svazům s charakterem všeužitečnosti podpor na zlevnění primárních přípojek a sekundárního vedení do obcí. Obnos je poměrně malý vzhledem k potřebám, které zde jsou; přece však tímto způsobem alespoň značně umožní se našemu zemědělství v krajích, které jsou daleko od primérních linií, kde jinak by zavedení elektrické energie bylo nemožným, použíti této výhody a tím přispěje se ku zvýšení výroby zemědělství v těchto krajích finančně slabších. Bude to nejen ve prospěch tamějšího zemědělství, nýbrž i ve prospěch státu, poněvadž zvýšení i zlevnění výroby je zajisté prospěchem nejen jednotlivce, podnikatele, nýbrž veškerého obyvatelstva a státu.
Proto doporučuji, aby usnesení sněmovny poslanecké tisk 191 o vládním návrhu zákona o finanční podpoře elektrisace venkova bylo přijato beze změny senátem v tom znění, jak se usnesla poslanecká sněmovna. (Souhlas.)
Místopředseda dr Soukup (zvoní): Zpravodajem výboru rozpočtového je pan sen. dr Procházka.
Zpravodaj sen. dr Procházka: Slavný senáte! Zákonem ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n. - doplněným zákony čís. 258/1921 a čís. 143/1923 - povolena na soustavnou elektrisaci v státě československém, která má za účel co možná nejdokonalejší využitkování všech přírodních zdrojů energie a hospodárné její rozvedení ve všeobecném zájmu, částka 75,000.000 Kč pro r. 1919-1928.
Tímto zákonem uvedeny též v život elektrické podniky všeužitečné, za něž mohou býti ministerstvem veřejných prací prohlášeny elektrické podniky pro výrobu neb dodávku elektrické energie pro všeobecnou potřebu - elektrické podniky -, náležející státu neb zemi, neb korporacím místní samosprávy, neb smíšeným společnostem, u nichž veřejné korporace zúčastněny jsou alespoň 60% - podle zákona z r. 1921 dočasně i 25% - kapitálu, nebo společnostem zřízeným podle § 2 - státem vybudovaným vodním elektrárnám a na nichž stát má účast - dále podniky jimi projektované, slouží-li soustavné elektrisaci.
Výhod tohoto zákona přirozeně použito hlavně průmyslovými středisky, městy a hospodářsky silnějšími obcemi venkovskými, kdežto obce a kraje chudší nemohly zákona toho použíti pro značné náklady zavedení elektrické energie.
Nutno proto z důvodů hospodářských i sociálních zaříditi, aby chudším venkovským obcím bylo též umožněno použíti elektrické energie k pohonu i osvětlování. Navrhuje se proto předloženou osnovou zákona - a poslanecká sněmovna také již se na zákoně tom usnesla - aby na podporu soustavné elektrisace venkova povolena byla na léta 1927-1931 roční částka 10,000.000 Kč, v celku 50,000.000 Kč.
Roční částky této má se použíti:
I. k poskytování stavebních příspěvků místním elektrárenským družstvům, nebo venkovským obcím, a to do výše 50% stavebního nákladu;
II. k udělení podpor na náklady spojené s přívodem elektrické energie do venkovských obcí všeužitečným elektrickým podnikům, výjimečně též elektrárnám bez práva všeužitečnosti, a to do výše 50%, v chudých horských oblastích až do výše 75% stavebního nákladu;
III. k vyplácení podpor, které ministerstvo zemědělství povolilo již před účinností tohoto zákona, o čemž se ještě zmíním.
IV. ve výjimečných případech též k poskytnutí podpory také k částečné úhradě jiných finančních břemen, která všeužitečným, případně i nevšeužitečným elektrickým podnikům vznikla, neb vzniknou za účelem usnadnění soustavné elektrisace venkovských obcí.
Při udělování příspěvků a podpor nutno v prvé řadě přihlížeti k chudým horským a hospodářsky zaostalým oblastem, avšak též ke krajům, ve kterých by se tím docílilo zvýšení zaměstnanosti a produkce zemědělské, neb živnostenské. Tím dána ovšem ministerstvu zemědělství, které o udělení příspěvků a podpor rozhoduje - případně po dohodnutí s ministerstvem veřejných prací - možnost i v jiných krajích než chudých horských a hospodářsky zaostalých udělovati příspěvky a podpory.
Povolením podpory elektrisace venkova lze očekávati hospodářské povznesení chudších krajů a snížení nezaměstnanosti.
Rozpočtový výbor vyslovuje přání, aby při zavádění elektrického proudu přihlíženo bylo k podaným ofertám menších a malých živnostníků, které poskytnutím práce nutno podporovati.
Zákonem elektrisačním ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., povolená státní podpora při zahájení soustavné elektrisace pro léta 1919-1918 v celkovém obnosu 75,000.000 Kč objevuje se v rozpočtu pro r. 1926 v rozpočtovém výdaji ministerstva veřejných prací kap. 20, tit. 5. V tomto titulu rozpočteno vydání na elektrisaci státu pro r. 1926 částkou 25,638.000 Kč, a to: pro elektrisaci státu povšechně 138.000 Kč, na provoz elektráren 1,500.000 Kč, pro účast státu na elektrických podnicích, na stavby parních elektráren a dálkových vedení 9,000.000 Kč, pro stavby vodních elektráren 15,000.000 Kč.
V těchto obnosech jest obsažena částka připadající z celkového obnosu 75,000.000 Kč na r. 1926.
Kromě toho ministerstvo zemědělství podle rozpočtu svého povolilo na účet výdaje obsaženého v položce o podpoře hospodářského strojeznalectví a nákupu hospodářských strojů tyto částky ke stavbě sekundárních sítí a transformačních stanic menšímu počtu elektrárenských družstev a venkovských obcí v oblastech hospodářsky slabých, a to:
r. 1924 povoleno a vyplaceno 766.000 Kč,
r. 1925 povoleno 10,020.000 Kč, ale vyplaceno pouze 2,584.000 Kč,
r. 1926 povoleno 3,197.000 Kč, ale vyplaceno pouze 690.000 Kč.
Zbývá tudíž ještě vyplatiti 9,943.000 Kč.
Podle navrhovaného zákona - § 4, odst. 1 - tyto ministerstvem zemědělství již povolené, ale dosud nevyplacené podpory dojdou nyní k úhradě z povolených ročních částek 10,000.000 Kč (§ 1).
Jinak potřebný výdaj podle navrženého zákona nutno umístiti v rámci budoucích rozpočtů za r. 1927-1931.
Navrhuje proto rozpočtový výbor senátu, jakož i výbor národohospodářský, aby přijal osnovu zákona ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou a obsaženou v čís. tisku 191 sen.
Místopředseda dr Soukup (zvoní): Zahajuji debatu.
Navrhuji řečnickou lhůtu 15minutovou. (Námitky nebyly.) Námitek není.
Ke slovu přihlášeni jsou páni sen. Stark a dr Macků.
Uděluji slovo panu sen. Starkovi.
Sen. Stark (německy): Slavný senáte! K osnově zákona, která nám dnes byla předložená a která jedná o finanční podpoře elektrisace venkova, podle níž v nejbližších pěti letech má se ročně věnovati 10 milionů korun pro stavební příspěvky místním družstvům, anebo venkovským obcím, chceme poznamenati, že naše strana celkem proti elektrisaci venkova ničeho nenamítá. Proti čemu se však musíme vyjádřiti, je to, že elektrisace stala se přespříliš vlastním obchodním zájmem netoliko českých, nýbrž také německých agrárníků. Tato jednostranná podpora zvyšována jest ještě tím, že provedením této akce pověřeno je ministerstvo zemědělství.
Praví-li se, že mnohé ze stávajících již společností pro elektrisaci zahájily svoje práce v době vysokých cen materiálu, je to sice případné, není to však to jediné, co je uvedlo do velkých finančních potíží. Je-li tedy dnes větší počet takovýchto společností, jež agrárníci založili a většinou spravují, blízek zkáze, přispívá tomu mnoho také to, že se v některých těchto společnostech a svazcích hospodařilo způsobem neodpovědným. Mohl bych jako příklad toho, jak nehospodárně se v některých svazech pracuje, sděliti něco o elektrárenském svazu pošumavském se sídlem v Tachově. Tak musilo dojíti k tomu, že sta milionů korun národního jmění bylo ztraceno. A nyní aby odvrácen byl hrozící zánik několika takovýchto společností, jest úmyslem přibrati veškeré obyvatelstvo k placení. Právě ti, kteří v tomto oboru mnoho zavinili, svolávají hromy a blesky na naše družstva, která v těžké době a nikoli bez zavinění vlády musila jednou dovolávati se státní pomoci, a to jen zápůjčkou. Proto je naší úlohou zjistiti zde, že v žádném našem družstvu se nehospodaří tak neodpovědným způsobem, jak tomu je při několika takových obecně prospěšných eletrisačních společnostech. Víme přece, že až do nynější doby všechny podniky, spravované buržoasií, blízké zániku, ať již jde o elektrárenské společnosti, banky, anebo jiné ústavy, vždy dotčenými vládami bývají na útraty poplatníků udržovány nad vodou. Proč tedy nemá nynější vláda svým ochotným stranám poskytnouti také dar, ježto přece v posledních dnech poskytnuto bylo tolik darů!
Vedle těchto obětí, jež mají býti přineseny touto předlohou zákona, musily již mnohé obce a okresy přinésti těžké oběti a budou musit přinésti ještě další těžké oběti přes subvence, které vláda na 5 roků slibuje, nebude-li energickým způsobem učiněna přítrž příslovečné již nehospodárnosti takovýchto společností a svazů. Má-li již tímto zákonem veškeré obyvatelstvo býti přidrženo k placení, pak musíme spravedlivě žádati, aby zákonem zamýšlené vybudování dalších elektrických sítí a transformačních stanic rozšířeno bylo také na chudé německé horské krajiny. Jak nepatrné budou naše naděje v tomto směru, dokazuje okolnost, že provedením tohoto zákona pověřeno je ministerstvo zemědělství. Následkem tohoto pověření můžeme osnově zákona a slibované finanční podpoře elektrisace venkova projeviti malou důvěru, poněvadž se podle dosavadních zkušeností obáváme, že jest úmyslem potřebným německým obcím neposkytnouti žádnou pomoc, anebo jen zdánlivou pomoc. Bylo by lze dokázati hned zde, kdyby se německým obcím a okresům chtělo pomoci; elektrárna v Kadani ocitla se v těžkých finančních potížích a je nebezpečí, že nejen městská obec kadaňská, nýbrž že také okolní obce budou musit poskytnouti těžkou finanční pomoc, která za všech okolností bude spojena s velikými náklady. Prosíme tedy vládu s tohoto místa, aby zde šla dobrým příkladem napřed a aby poskytla další zabezpečení elektrisace města Kadaně.
Jestliže však přes všechny tyto pochybnosti hlasujeme pro zákon, děje se tak jen proto, poněvadž ve všeobecně užitečné elektrisaci spatřujeme technický a hospodářský pokrok. Bude věcí třídně uvědomělého dělnictva, aby v tomto oboru dnes ještě panující těžké závady odstranilo a aby ze všeobecně užitečné, dnes však jen jednostranně prospívající elektrisace učinilo elektrisaci, která všem jiným vrstvám lidovým stejnou měrou je k dobru. (Souhlas stoupenců.)
Místopředseda dr Soukup: Dále má slovo pan sen. dr Macků.
Sen. dr Macků: Slavný senáte! Mohlo by se zdáti, poněvadž se zde jedná ve skutečnosti o průmyslové podnikání, že by nebylo zde nároků na subvenci státní, ale musíme uvážiti v elektrisaci dvojí: především, že již před válkou, dříve než tyto svazy byly založeny, byly, abychom tak řekli, lepší a výhodnější partie vybrány soukromými, případně městskými elektrárnami. Tím se stalo, že procento méně výhodných území, která potřebují dálková vedení, bylo právě ponecháno těmto svazům, aby elektřinu do nich zavedly. To je jeden důvod.
Druhým důvodem je přeměna hospodářských poměrů, kterých jsme se dožili po válce. Je jisto, že svazy ty značně mnoho investovaly v drahých nepříznivých hospodářských poměrech brzo po převratu a pochopitelně se tím dostaly do značně tísnivé hospodářské situace. Z těchto důvodů, poněvadž se zde jedná o skutečné zavedení elektřiny pokud možno v celém rozsahu naší republiky, že má býti tím přispěno k zvelebení krajů, které jinak z vlastních prostředků nemohly by si popřáti zavedení elektřiny na velké dálky, a nemohlo by to býti dobře uloženo zase svazům elektrárenským, aby tyto oběti podnikaly, jest jistě správné, jestliže jistou pomocí zaskakuje tu stát.
Nemůžeme však úplně souhlasiti s předloženou předlohou z toho důvodu, že máme za to, že rozhodování o příspěvcích, pokud mají býti udíleny z obnosu ročních 10 mil. korun, jak podaná osnova povoluje, má se díti ministerstvem zemědělství, kdežto rozhodně správné by bylo, aby rozhodujícím faktorem zde bylo ministerstvo veřejných prací. Je zde sice psáno v §u 2 ku konci odst. 3, že má býti podporována produkce zemědělská, nebo živnostenská. Je proto s podivením, když se jedná o živnostenské věci, že o těchto živnostenských věcech má rozhodovati ministerstvo zemědělství. Je viděti, že správný postup býval by byl rozhodně ten, aby rozhodujícím faktorem zde zůstalo ministerstvo veřejných prací a aby ve stejném poradním, anebo v jakémkoliv jiném směru stálo ministerstvo zemědělství a ministerstvo obchodu a živností. Je také dále v rozporu s tím, že se zde má jednati o podporu živností, také to, že podpory dávají se po vyjádření příslušné zemědělské rady. Nemluví se zde o obchodních a živnostenských komorách, které by měly býti potom zde stejně také oprávněny, aby dávaly příslušná dobrozdání.
Z těch uvedených důvodů vychází na jevo, že bohužel je nutno konstatovati, že podpora, která se zde dává, nemá účel čistě hospodářský, nýbrž že má nebezpečné zabarvení politické. Tím právě, že rozhodování o podporách dává se ministerstvu zemědělství, má býti tím jaksi vyjádřen úspěch určité politické strany, a to myslím, že v otázkách hospodářských je věc valně nebezpečná. Ještě jedno ustanovení, myslím, že snad věcně by bylo také sem nepatřilo, a to je to, že se dávají podpory nejen na primerní sítě, to je oprávněno v prvé řadě, nejen na sekunderní sítě rozvodní, kde by to bylo ještě také jakž takž oprávněno, ale myslím, že těžko by bylo oprávnění zde pro domovní přípojky. Tato věc, podporovati přímo domovní přípojky, mohla by, myslím, snadno vésti k domněnkám, že by bylo možno snad těchto podpor po případě i politicky zneužívati.
Ovšem s ohledem na to, že se nedá na osnově, která je zde, ničeho měniti a že by každá změna zdržovala prospěch, který bude venkovským obcím z uzákonění této osnovy plynouti, naše strana bude hlasovati pro osnovu. Ovšem žádá a bude předpokládati, že příslušné úřady, jmenovitě ministerstvo zemědělství, budou si vědomy toho, že zde jde o podporu nejen zemědělství, ale také živností a že rozdílení podpor bude se díti skutečně jenom s hlediska potřeby, aby nebylo snad později stížností, že podpory tyto udělují se jenom krajům a tam, kde převahu má strana agrární. Myslím, že to ani není v zájmu strany agrární samotné, že to bylo tímto způsobem řešeno, poněvadž domněnky toho druhu snadno vzniknou. Poněvadž není zde věcného odůvodnění, proč rozhodování přiděluje se ministerstvu zemědělství, bohužel musí vznikati případně i v příslušných správních orgánech určité domněnky toho, že se zde jedná o koncesi politickou pro určitou stranu, a to je pro správu vždy nebezpečné. Nám však musí jistě záležeti na tom, aby správa naše byla vždy uchráněna toho, aby bylo jen zdáním, že sbory zákonodárné snad by mohly souhlasiti s tím, aby bylo čehokoliv ve správě státní využíváno tím, neb oním smyslem k posílení té neb oné politické strany. I přes ty vady, jak jsem řekl, s ohledem na účel této předlohy budeme hlasovati pro a doufáme, že správa státní vyhne se všemu, co by mohlo tyto obavy, které zde byly předneseny, snad odůvodňovati. (Potlesk.)