Jelikož lhůta stanovená naší ústavou k projednání této záležitosti v nejkratší době dochází, je třeba, aby záležitost tato projednána byla jednáním zkráceným.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruka. (Děje se.)

To je většina. Pilnost této věci se přiznává.

Ve smyslu přiznané pilnosti budeme ihned hlasovati o naznačené osnově zákona ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj nějaké textové změny nebo, korektury?

Zpravodaj sen. dr Procházka: Nemám.

Místopředseda dr Hruban: Není žádných.

Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů, jakož i s úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a nadpisy jednotlivých částí, resp. paragrafů, jakož i s úvodní formulí přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Na pořadu dále je:

Zpravodajem je pan sen. dr Krupka. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Slavný senáte! Předloženým návrhem má se prodloužiti působnost ustanovení bodu 12. a 15. § 1 zákona ze dne 2. července 1924 na neurčitou dobu. O čem jednají tyto odstavce? Tyto odstavce jednají o písemném řízení v revisní instanci. U nás ve starém Rakousku a také nyní v republice při revisním řízení, tedy ve III. stolici nekonala se žádná ústní přelíčení, ačkoliv zákonem výslovně vyloučena nebyla. Pouze asi jeden nebo dva případy se staly ještě za starého Rakouska. Jinak bylo celé revisní řízení ovládáno vlastně zásadou písemnosti, takže soudy revisní se obmezovaly pouze na přezkoumání rozsudků poslední stolice. Tento stav však nebyl na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde platily uherské zákony a kde platí ještě doposud. Tam totiž v revisní instanci vždycky ještě platilo ústní řízení tak, že v této instanci musil býti projednáván případ ústně. Úlevu přinesl právě zákon z roku 1921, kde vlastně toto ústní řízení bylo zrušeno a jaksi ve shodě uvedeno s naším revisním řízením v Československé republice.

Tím ulevilo se soudům nesmírně, poněvadž konání veřejných přelíčení u revisní stolice, u nejvyššího soudu by bývalo mělo v zápětí nesmírné zvýšení personálu a ohromnou práci. Zákon z roku 1921, platí jen až do konce tohoto roku. Nyní ovšem předložila nám vláda zvláštní návrh, tisk 123, kterým se zase mění leckterá ustanovení civilního našeho řádu. Tento návrh je však tak objemný a takového rázu, že bylo potřebí ustanoviti v ústavně-právním výboru subkomisi, a než tato subkomise věc vyřídí a věc přijde do poslanecké sněmovny, bude to trvati drahnou dobu a projde poslední prosinec a nastal by stav ex lex pokud se týče revisního řízení. Následkem toho vláda vyňala tato dvě ustanovení z přípravného návrhu tisk 123 a předložila je ve formě zvláštního zákona. Navrhuji jménem ústavně-právního výboru, aby tento návrh by schválen tak, jak jej vláda předložila. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen. Budeme proto hlasovati. Prosím, račte se posaditi. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou. Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové tisk 259 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle znění zprávy výborové tisk 259 ve čtecí prvém.

Budeme jednati o dalším předmětu denního pořadu a tím jest:

Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní pan sen. Trčka, za výbor rozpočtový pan sen. Kroiher.

Dávám prvnímu panu zpravodaji slovo.

Zpravodaj sen. Trčka: Slavný senáte! Právě projednávaná vládní osnova zákona čís. 270 precisuje finanční právo a povinnosti Pražské bursy pro zboží a cenné papíry při jejich záznamu. Doplňuje dále znění starého zákona, zvyšuje podstatně příspěvky čili záznamné podle dnešní valuty a podle rostoucích potřeb bursy. Na druhé straně však u příspěvků určuje krajní hranici a v určitých případech omezuje pravomoc bursovní správy, kterou přenáší na ministerstvo financí.

Platnost dosavadního zákona ze dne 22. prosince 1901, č. 2 říš. zák. z r. 1902, končí 22. prosince 1926, je proto nutno do této lhůty vydati zákon nový. Starý zákon nelze prodlužovati pro nutné nové doplňky - jako zásadu spravedlivějšího zatížení subjektů, jejichž papíry jsou bursovně zaznamenány, vytvoření nových relací vůči měnám cizím a již také i z dalšího důvodu, že starý zákon týkal se též bursy Terstské, která nyní náleží k cizímu území.

Změny v osnově nové jsou provedeny hlavně v §§ 2 a 4, u ostatních §§ 1, 3, 5 a 6 se v zásadách neliší.

§ 1 nový se podstatně kryje se stejným paragrafem zákona starého; co se tkne osvobození od záznamu státních a zemských emisí ze zákona - ex lege - rozšiřuje však možnost ministra financí, aby tuto výhodu přiznal třeba i jiným emisím v případech zvláštního zřetele hodných.

V § 2 odst. 1 zůstává nezměněn - určuje příspěvkovou sazbu ¹/₁₀ ¹/₂₀ promile, odstraňuje rozdíl mezi dopravními a ostatními akciovými společnostmi, kterýžto rozdíl dnes vzhledem k zestátnění místních drah nemá již valného významu.

Další novotou - oprávněnou - je spravedlivější zatížení příspěvkem povinných subjektů tím, že tvoří vyměřovací základnu kursovní, a nikoliv jmenovitá hodnota emise, čímž odstraňuje se dosavadní rozdílné zatěžování a umožňuje dále, aby bylo postupováno stejně u tuzemských, jako u cizozemských společností, kteréž poslední těžily dosud z výhod starého zákona.

Dále bere se při výměře záznamného v úvahu netoliko hodnota emise k bursovnímu záznamu již připuštěné, nýbrž též hodnota emise nové, jejíž záznam není dosud ještě proveden. Tím učiněn má býti do jisté míry nátlak na společnosti, aby po rozšířením akciové jistiny staraly se též o rozšíření záznamů.

Dosud toho nebylo.

V § 2, odst. 2. osnovy, zvyšuje se maximální výměra příspěvková z dosavadních 10.000 Kč na 30.000 Kč, což aspoň částečně odpovídá zmenšené hodnotě měny.

Recipuje se též staré ustanovení o právu ministra financí snížiti nejvyšší sazbu záznamného v případech, kdy přebytky bursovního fondu objeví se vzhledem k potřebám bursy zbytnými. Zvýšení přebytkového maxima z Kč 20.000 na 200.000 Kč odpovídá měnovému znehodnocení jakož i dnešním vzrůstajícím potřebám Pražské bursy.

§ 3 osnovy je shodným s §em starého zákona a nevyžaduje žádných zvláštních vysvětlivek.

§ 4 obsahuje bližší určení výrazu kursovní hodnota. Z různé bursovní terminologie jako nejpřípadnější a nejpřiléhavější zvolen "závěrečný kurs peníze", poněvadž nejsprávněji vystihuje bursovní hodnocení papíru.

Při zjišťování vyměřovací základny zásadně se přihlédne ke 4 kursům, jež vykáže bursovní list posledního dne každého kalendářního čtvrtletí - 31. března, 30. června, 30. září a 31. prosince - předešlého roku, což má význam pro rovnoměrné hodnocení papíru.

Dále určuje pravidla pro papíry, nemající stálého trhu.

Zákon musí ovšem počítati též s případy, kdy není dán podklad pro stanovení vyměřovací základny výpočtem kursovního průměru. V takových případech především záleží na vydateli papírů, aby se o výši vyměřovací základny dohodnul s bursovní správou, ne-li, přizná se bursovní správě právo jednostranně vyměřovati základnu na základě zjištěných okolností, jimiž na př. bude vnitřní bilanční hodnota akcie, její ceny dosažené v mimobursovním obchodě, při arbitrážních papírech pak jejich zahraniční bursovní hodnocení atp.

Též při papírech nově na burse zaváděných platí podobně zásady a vedle toho začasté bývá směrodatným jejich prvé bursovní zhodnocení.

§§ 5 a 6 kryjí se zásadně s ustanoveními těchže §§ů starého zákona. Podotknouti sluší toliko, že zakročením bursovní komory o zrušení záznamu sluší vyrozumívati podání návrhu ministru financí, aby papír, jehož se týče, vyloučil z bursovního obchodu a nařídil jeho škrtnutí úředním bursovním listům.

Počátek působnosti nového zákona (§ 7) je volen tak, aby po zániku platnosti starého zákona č. 2 říš. zák. z r. 1902 nenastala časová mezera.

Ustavně-právní výbor doporučuje, aby slavný senát schválil osnovu zákona ve znění dole uvedeném a přijal navrženou resoluci.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slovo panu zpravodaji rozpočtového výboru sen. Kroiherovi.

Zpravodaj sen. Kroiher: Mám čest prohlásiti za rozpočtový výbor, že se připojuje k návrhu výboru ústavně-právního, aby plenum slavného senátu přijalo návrh beze změny. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.

Byl mně podám dostatečně podporovaný pozměňovací návrh paní sen. Plamínkové a spol.

Žádám pana tajemníka senátu, aby tento návrh přečetl.

Zástupce senátního tajemníka dr Trmal (čte):

"Návrh sen. Plamínkové, dr Veselého a spol. na doplnění návrhu zákona o příspěvcích pro bursovní fond Pražské bursy pro zboží a cenné papíry (tisk 270).

Do § 1, odst. 2. lit. a) budiž vloženo do druhé řádky slovo "obcemi".

§ 1 zmíněného návrhu se opírá o rakouský zákon z r. 1901. Je samozřejmo, že Rakousko při známé snaze po omezení rozvoje samosprávy nepamatovalo nebo úmyslně potlačilo osvobození cenných papírů obcemi vydaných nebo jimi převzatých - od příspěvků pro bursovní fond.

Jiné stanovisko, doufáme, zaujímá zákonodárný sbor republiky Československé k obcím: Obce mají cenné papíry vlastního vydání. Tak ku př. obec pražská půjčku z r. 1913 v obnosu 25 milionů K (předválečných) a z r. 1919 v obnosu 150 mil. Kč, které jsou na burse vykládány. Brno má stavební půjčku z r. 1921 v obnosu 50 mil. Kč, Plzeň atd.

Je sice pravda, že v návrhu zákona je možnost, aby obce byly osvobozeny od příspěvku pro bursovní fond, avšak až výjimečným způsobem, ministrem financí. Navrhovatelům není tento způsob pro obce dosti důstojným. Z toho důvodu navrhují doplnění, jak nahoře uvedeno.

Místopředseda dr Hruban: Slovo má pan zpravodaj.

Zpravodaj sen. Trčka: Slavný senáte! O tomto návrhu a o této otázce pojednáno bylo v ústavně-právním výboru a došli jsme k tomu, že je záhodno, aby tento návrh byl přijat již z toho důvodu, poněvadž by se mohlo v určitém případě státi, že ony půjčky nejsou vždy jen všeobecně užitečnými, nýbrž mohly by přijíti takové půjčky, které by se vztahovaly, řekněme, na nějaké takové podniky, jako jsou na př. Elektrické podniky v Praze, které vydělávají velmi mnoho peněz, a jsou tedy podniky výdělečnými. Ale aby se učinilo zadost i tomuto návrhu, přijali jsme resoluci, kde jest o něco podobného dostatečně postaráno. Resoluce tato zní:

"Ministerstvo financí se vyzývá, aby při udělování osvobození podle § 1 odst. 2 lit. b) zejména byl vzat zřetel na cenné papíry, které jsou vydány k určitým obecně užitečným účelům."

Ostatně § 1 lit. b), totiž odstavec b), je dostatečně široký pro pojem, aby se krátce a dobře těm dotčeným zápůjčkám emisním podobná výhoda udělila, a navrhuji zamítnutí.

Místopředseda dr Hruban: Budeme hlasovati, prosím, račte se posaditi. (Děje se.)

Vzhledem k podanému pozměňovacímu návrhu míním dáti takto hlasovati:

O odst. 1. §u 1 podle zprávy výborové;

o odst. 2. lit. a) §u 1 podle pozměňovacího návrhu sen. Plamínkové a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

pak o zbytku osnovy zákona, nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Není žádných námitek? (Nebyly.)

Budeme tedy takto postupovati.

Kdo souhlasí, aby odst. 1. § 1 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Je schváleno.

Kdo souhlasí nyní s návrhem sen. Plamínkové a spol. na znění odst. 2. lit. a) §u 1, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Je zamítnut.

Kdo souhlasí, aby odst. 2. lit. a) §u 1 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby zbytek osnovy zákona, jeho nadpis a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím také tato část, jakož i celá osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijata je ve čtení prvém.

Nyní budeme jednati o dalším předmětu denního pořadu, kterým jest:

Zpravodajem je pan sen. dr Krupka, dávám jemu slovo.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Slavný senáte! Překotné zřizování nových podniků a s tím související nepoctivé užívání firem, což je pro obchodní život vysoce důležitým, poněvadž firmy mají odpovídati vždycky faktickému a právnímu stavu, vedlo k vydání zákona z roku 1924, kterým bylo nařízeno, aby právo stížnosti, které náleželo finanční prokuratuře až do té doby pouze ohledně společností s ručením obmezeným, bylo rozšířeno na veškeré zápisy firem do rejstříků. Toto ustanovení mělo blahodárný účinek, mělo však v zápětí přetížení úřadů zejména obchodních soudů, jakž i finančních prokuratur, a to z té příčiny, poněvadž finanční prokuratury obdržely vždycky opis dotčených žádostí i s přílohami, musily je zkoumati a nepřehledné množství zápisů firemních způsobilo nesmírné obtíže v tomto zkoumání. Nejinak se stalo také při obchodních soudech. Mimo to působily opisy, zejména menším družstvům a jednotlivcům na venkově, veliké potíže a zdržovaly také nesmírně zápisy do rejstříků. Než se vláda odhodlala podati zákon, který navrhuje zrušení tohoto předpisu a pouze zachování práva finančních prokuratur podávati právo stížnosti proti zápisům, jen pokud se týče společností s ručením obmezeným, tu konala také šetření, pokud se týče podaných stížností a jich výsledků. A tu vyšlo najevo, že těch stížností bylo podáno poměrně velice málo, pokud se týče společností s ručením obmezeným více, a že z největší části stížnosti se nepotkaly s positivním výsledkem, až na některé případy, pokud se týče společností s ručením obmezeným.

To vedlo k tomu, že se vláda odhodlala k tomuto zákonu. Když jsem věc dostal do rukou jako zpravodaj, nesmírně mně na tom záleželo, abych zvěděl také smýšlení v obchodních kruzích a při všech soudech obchodních, i požádal jsem pana referenta ministerstva spravedlnosti, aby v tom případě konal šetření, a konal jsem také šetření u obchodních soudů, u obchodních komor i u obchodních komor samotných, u soudů atd. A tu byl jsem překvapen, jak si tyto názory o potřebě dotčených stížností finančních prokuratur odporovaly, takže jsme z toho vůbec nevyšli. Také jsem doporučoval, abychom vyšetřili, jak se to má v jiných státech, a tu vyšlo na jevo, že Rakousko vůbec nerozšířilo práva finančních prokuratur a že naopak obmezilo ještě, pokud se týče společností s ručením obmezeným, ustanovení, co do dodávání opisů. Ze všeho toho vyšlo na jevo, že vlastně to, čeho bylo docíleno, již bylo dosaženo a že není již potřebí, aby ještě visel nadále Damoklův meč stížností finančních prokuratur, v jiných případech mimo společností s ručením obmezeným.

Mimo to také sám zákon obchodní dává na ruku ještě dostatečné prostředky, aby se nepoctivě nezacházelo s užíváním firmy, a to článek 26. a 27., které poskytují právo jednotlivci, který se cítí postižen užíváním firmy, podati odpor, po případě žádati náhradu škody. Nicméně však zdálo se výboru za potřebné, aby jedno ustanovení z toho předešlého zákona bylo ponecháno i zde, a to byla otázka, zda finanční prokuratura je oprávněna podávati stížnosti při společnostech s ručením obmezeným pouze v případech v tomto zákoně vysloveně vytčených, anebo také v jiných případech. Otázka tato nebyla tak sporná v praksi, jako v teorii. Aby tento rozpor byl automaticky rozřešen, bylo pojato již dříve ustanovení, které rozhoduje, že finanční prokuratura v každém případě, i mimo případy zvláště v zákoně o společnostech s ručením obmezeným vytčené, může podati stížnosti.

Z té příčiny doporučuje ústavně-právní výbor přijetí osnovy tak, jak byla vládou navržena s tím dodatkem, pokud se týče zachování v §u 2 uvedeném.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, prosím zaujmouti místa. (Děje se.)

Přikročuji k hlasování.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli chci dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasí s naznačenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak je vyznačena ve zprávě výborové tisk 360, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové tisk č. 260 ve čtení prvém.

Přikročuji k dalšímu bodu denního pořadu, jímž je:

Zpravodajem je pan sen. Stodola.

Zpravodaj sen. Stodola: Vážený senát! Pohľad na statistické dáta v reláte s Maďarskom ukazuje, že sú obidva kraje silne jeden na druhého odkázané. Náš dovoz a vývoz s Maďarskom pohyboval sa v minulých rokoch následovne:

V roku 1924 bol dovoz_ z Maďarska 879,707.000, do Maďarska vývoz 1.134,776.000. V roku 1925 dovoz z Maďarska, 1.120,578.000, vývoz do Maďarska 1.177,106.000. V roku 1926 dovoz z Maďarska 536 mil., náš vývoz do Maďarska 735,207.000.

Keď analyzujeme dovoz z Maďarska, vidíme, že v roku 1925 išlo z Maďárie vývozu múky do Československej republiky 44%, do Rakúska 37%, do Poľska 18%, do Německa 1.2 %, z toho jačmeňa umiestilo Maďarsko celkového vývozu vo dvoch posledných rokoch 40% u nás. My vidíme, že akčný radius vývozu múky z Uhorska je dosť úzky. Najväčší odberateľ by malo byť Nemecko, lež tam už naráža na amerikánsku múku na úver. Táto konkurencia stále zostane, poneváč vieme, že v Amerike je ťažká kriza zemedelská, že sa tam opúšťajú farmy a vidíme tam tiež ten zvláštny sociálny zjav, totiž útek z kraja do mesta.

Štatistika má ústa nemé, ale výrečnú mluvu. Československá republika vyváža do Maďarska asi 6.5 % z celkového svojho vývozu, kdežto Maďarsko do Československej republiky 24% svojho celkového vývozu. Dovoz z Maďarska k nám sa zvýšil v roku 1925 oproti roku 1923 o 217%, kdežto náš vývoz do Maďarska len o 65%. Naše aktivum v roku 1923 360,000.000 kleslo roku minulého na 57,000.000 a možná, že po uzavrení smluvy sa presunie bilancia v náš väčší neprospech. Padá otázka ciel na váhu, a tu je bilancia v náš prospech a v neprospech Maďarska preto, poneváč Maďarsko má clá na pšenicu 6.3 zl. korún, na múku 13 zl. korún, kdežto naše clá obnášajú na pšenicu lenom 4.28 zl. korún, na múku 10 zlatých korún, ale, ako známo, naše clá sú hodne nižšie, než v Nemecku. Naše reštituované clá v pomeru ke clám predválečným, ktoré platily pre terajšiu republiku ako pre Maďarsko, znamenaju pri pšenici zvýšenie päťnásobné, pri múke štyri a pol násobné ciel predválečných a nemaju ani tej výšky, ktorá by odpovedala poklesu kupnej sily našej meny. Naši návštevníci priemyslu v Berlíně videli, akú pozornosť venuje sa 30 milionom zemedelcov, aby sa zvýšila ich kupná kapacita. Proti týmto pomerne nízkym našim agrárnym clám sú priemyslové clá v Maďarsku podľa ich tarifu od ledna 1925 zvýšené jedenásťkráť, u obuvi 45kráte, oproti clám predválečným. Vidíme tedy, že tie kruhy, ktoré zdržujú vytvorenie užšieho hospodárskeho sblíženia s námi v Maďarsku, ktoré vzpomínaly i colnú válku, zahrávajú si s ohňom a že je to zbraň dvojsečná, lebo chcel bych vedeť, kam by Maďarsko exportovalo potom svoju múku a svoje plodiny, ktoré nezdražia ďaleké tarify, kdežto naproti tomu naše textilné výrobky majú otvorený svet a exportujú sa i do Anglie. Ovšem, vieme, že i pre nás je Maďarsko významný trh. Uvedomili sme si to a chceme tento trh dvouch súsedných štátov, ktoré sa zrovna doplňuju, získať, udržať a zveľabiť. Vieme veľ dobre, že dnes je veľ ťažký boj pre každý odbytný trh, preto vec nebagatelizujeme a bereme vyjednávanie s najväčšou serioznosťou. Chceli sme sa s Maďarskom dohodnúť na podklade čl. 215 smluvy Trianonskej. Maďarsko uzavrelo smluvy na podklade najväčších výhod s Poľskom, s Italiou a Franciou. Preto sme na tamojších trhoch diferencovaní. Maďarská vláda svojim časom odstránila povoľovacie pokračovanie oproti nám, lebo jej vysoké colné sadzby úplne postačily ho chrániť. Dňa 26. srpna t. r. zjednaná bola v Prahe medzi republikou Československou a Maďarskom prozatýmna úprava a uvedena bola v prezatýmnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 26. srpna 1926 a môže byť 31. prosinca 1926 s jednomesačnou lehotou vypovedená. Medzi tým vedú sa stále vyjednávania a my nadejeme sa, že sa do konca roku skončía a že provizornú úpravu nahradí úprava definitivná. Naša verejná mienka žiada v tomto smere aj od Maďarska, aby tam žiadné politické tendencie v tomto ohľade nekalily vodu. Naša republika postupuje pri svojich hospodarskych vyjednávaniach s loyalitou preto má právo urobiť mravný nátlak na maďarskú verejnú mienku, abysme prišli do definitivnej úpravy. Jestliže tak to nepôjde, čo ovšem nemyslím, tak dôjde k veľkým hospodárskym škodám, pre ktoré by Maďarsko, a vlastne obidve strany, ťažko krvácaly.

Provizorná smluva dokazuje našu loyálnosť, lebo Maďarí dnes na hlavné svoje vývozné články majú minimálné clá a tiež clá za dobytok, obilie, múku, sú minimalizované. Táto provizorná dohoda nemohla vyriešiť vývozné potreby do Maďarska. U radu položiek Maďarsko nesnížilo svoje vysoké autonomné clá rezervujúc tieto pre jednanie s námi. Ide tu o niektoré naše hlavne vývozné výrobky, menovite slovenské kože, papier, potom textilné výrobky, sklenené výrobky, keramiku, obuv, ohýbaný nábytok. Ale i Maďarsko má doniesť uzavretie definitívnej smluvy, výhody na vína, salám, lebo oni od nás žiadajú asi na 98 položkách nášho colného tarifu sníženie.

Z toho je vidieť, že prezatýmna dohoda neuspokojuje dosial Maďarov a že oni tiež majú záujem na uzavrení definitivnej smluvy. Je vôbec ťažko chápať dnes v době veľkých europských koncentrácií, v dobe veľkých hospodárskych dorozumení, hospodárský partikularizmus. Nemusíme sahať k Adamovi Smithovi, ke Cairnesovi a druhým klasikom národného hospodárstva, ktorí vzpomínali univerzální ekonomiu, tedy svetové hospodárstvo. Dnes sám Lajo Brentano praví, že jedine v delbe práce je spása, že ťažko doplácajú zdravé priemysle jednotlivých krajov na nové umelé priemysle. Doba Bedricha Liszta, ktorý bol propagátorom nacionálneho sebestačného priemyslu, mala smysel pre veľké celkové jednotky. Dnes ale keď vidíme, že medzinárodné trusty zastavujú výrobu v neracionalisticky pracujúcich továrňach a platia im za to premiu, keď vidíme shodu v železe, ktorej budú i druhé shody nasledovať, dnes opravdu je ťažko na pochopenie, že sú štáty, ktoré prez ohromné ťažkosti finančné delnické obávajú sa a chcú i prohibičnými cly umele vydeptať ten priemysel, ktorý možná bude v páde medzinárodných dohôd odstavený, poneváč nemá to, čo je jadrom každého priemyslu, ťažkými obeťmi vydobytou tradiciou.

Ovšem ďaleko je odo mňa chcieť sa miešať do vnútorných pomerov Maďarska. Sú to len poznámky, ktoré napadajú vtedy, keď celou svetovou produkciou vládne zásada koncentrácie a deľby práce. Keď tedy utvorenie smluvy je záujmom obidvoch partnerov, tak dúfejme, že sa to skončí priaznive. Myslím, že hlavne obchodný svet uhorský to nahliadne. Obchodne hospodárske vrstvy v Maďarsku vždy sa vyznačovaly širokou koncepciou. Mám i zo starej doby mnoho priateľov medzi nimi. Sú to ľudia stojací na europskej výške, ktorí tvorili a tvoria pravých reprezentantov starej a novej solidity a tradicie. Myslím, že títo ľudia predovšetkým učinia všetko možné, aby táto shoda bola čo najskôr skončená. Myslím, že i vyššie záujmy solidarity vitálných záujmov národov v rekonštruovanej Europe tak blízkych a na seba odkázaných, ako sme my, povedú čím skôr k definitivnej smluve.

Tým viace, že my nemáme imperialistických snáh, ale chceme na podklade zásad Sväzu národov tvoriť tú oporu mieru a chceme s Maďarským národom žiť v naprostom priateľstve. Na ceste k uskutočneniu definitivnej smluvy, ako prvú etapu odporučuje zahraničný výbor slávnemu senátu, aby schválil túto prezatýmnu úpravu obchodných stykov medzi Československou republikou a Maďarskom, zjednanú v Prahe 22. srpna 1926.

Místopředseda dr Brabec: Dávám slovo panu zpravodaji výboru národohospodářského sen. Millerovi.

Zpravodaj sen. Miller: Slavný senáte! S Maďarskem, naším nejbližším sousedem, nepodařilo se dosud sjednati obchodní smlouvu. Přičítati dlužno to reminiscenci světové války, která Maďarsko zklamala a nevole z toho obrátila se proti následnickým státům. Než potřeby hospodářského života jsou mocnější též sympatie nebo antipatie, zvláště když obchodní styky jsou velice živé a značnějšího rozsahu.

Je to také důkazem, že konečně bylo přikročeno alespoň k prozatímní úpravě obchodních styků mezi naší republikou a Maďarskem, že hospodářský život po válce se konsolidoval a že nastávají pravidelné styky se všemi našimi sousedy. Z tohoto důvodu je tuto prozatímní úmluvu vítati. Tato prozatímní úmluva má být také počátkem a průpravou pro uzavření obchodních smluv. Obě smluvní strany považují smlouvu tuto za prozatímní. Je dělána na základě zásady nejvyšších výhod a dnem aktivování této úmluvy přestanou diferenciace v ohledu celním. Při sjednání definitivní obchodní smlouvy byly pojaty do ní značné slevy pro hlavní vývozní druhy ve větších stycích.

Pan zpravodaj zahraničního výboru uvedl několik číslic ohledně rozsahu našeho dovozu a vývozu ve vzájemném styku mezi námi a Maďarskem.

Já k tomu přičiňuji, že obchodní aktivita našeho vývozu do Maďarska, která v posledních letech klesla, od r. 1924 zase stoupá. Hlavní produkty vyvezené z Maďarska k nám jsou potraviny. Na př. pšenice vyvezlo se v roce 1924 216.345 q v ceně 157,282.000 Kč, žita 639.251 q v ceně 93,272.000 Kč, kukuřice 200.044 q v ceně 27,389.000 Kč. Hlavní artikl, co k nám Maďarsko dováží, je pšeničná mouka. A to dovezlo se k nám jí téhož roku 1,164.000 q v ceně 296,712.000 Kč. My jsme vyvezli do Maďarska z průmyslových výrobků, uvádím týž rok, zboží 13,668.000 q v ceně 1.134,776.000 Kč. Nejvýznačnější položky z průmyslových výrobků je bavlněné zboží, jehož se vyvezlo za 366,487.000 Kč, dříví, uhlí, rašeliny se vyvezlo za 292,768.000 Kč, vlny, vlněného zboží za 179.549.000 Kč, železa a železného zboží za 49,936.000 Kč, lněného, konopného a jutového zboží za 40,506.000 Kč, skla a skleněného zboží 24,961.000 Kč, zboží hliněného, cihel, tašek atd. za 25,102.000 Kč, strojů a přístrojů se vyvezlo za 22,056.000 Kč. Ostatní položky jsou drobnější, které neuvádím.

Uváživ toto, národohospodářský výbor navrhuje:

Slavný senáte, račiž:

1. schváliti uvedenou prozatímní úpravu obchodních styků s královstvím Maďarským a přijati schvalovací usnesení ve znění zpředu vyznačeném;

2. Navrhuje výbor odhlasovati tuto resoluci:

Výbor národohospodářský vyslovuje očekávání, že se vládě naší podaří při sjednávání obchodní smlouvy s Maďarskem usnadniti vývoz našich průmyslových výrobků do Maďarska, že při tom však nepustí se zřetele i důležité zájmy našeho zemědělství. Zejména je nutno, aby chráněny byly zájmy našeho mlynářství, těžkou konkurencí dovážené mouky z Maďarska trpícího, zvláště, když celek našeho národního hospodářství lépe snáší dovoz obilí než dovoz mouky.

Místopředseda dr Brabec: Zahajuji debatu. Ke slovu je přihlášen pan sen. Reyzl. Uděluji mu slovo.

Sen. Reyzl (německy): Slavný senáte! kritický stav, jenž nyní otřásá naším národním hospodářstvím, liší se podstatně od krisí, které jsme v prvých poválečných letech prodělávali: Víme, že jsme se s výjimkou krise roku 1923 ze všech těchto krisí dosti rychle zotavili, víme, že byla doba, kdy tyto krise skoro úplně zmizely, a nyní stojíme před obdobím, které propůjčuje krisi, jež nyní naším národním hospodářstvím otřásá, charakter úplně nový. Kdežto tyto krise našeho hospodářství v poválečných letech byly bezprostředním následkem války a měly svůj původ v tom, že každá země měla co činiti, aby svoje hospodářství aspoň trochu zase uvedla do pořádku, vidíme, že nynější krise, která se teprve projevuje a kterou zajisté na počátku nového roku hlavně v průmyslu mnohem více pocítíme, chystá se státi trvalou. Stav a účinky této krise podmíněny jsou ochranářskou politikou, kterou také naše republika od doby asi jednoho roku zahájila zavedením pohyblivých obilních cel.