To jsem předeslal, poněvadž my, jakožto sociální demokraté vidíme veliké nebezpečí, které spočívá v politice dnešní vládní většiny. Víte, že my, v Československu máme příliš mnoho průmyslu a že jsme odkázáni na to, abychom své průmyslové výrobky vyváželi, a že velice dbáti musíme toho, abychom své průmyslové výrobky vyváželi, a že velice dbáti musíme toho, abychom si své zahraniční trhy pro svůj průmysl udrželi. Předpokladem jest, abychom udrželi dobré obchodní styky s našimi sousedními státy, hlavně s těmi státy které odebírají valnou část našich průmyslových výrobků. Bude-li tedy hospodářská politika našeho státu taková, že sousední země, do kterých své výrobky vyvážíme, budou míti příčinu zahájiti s námi obchodní válku, utrpí odbyt našeho průmyslu a to znamená, půjde-li to s jinými státy tak jako s Maďarskem v poslední době, že dříve nebo později budeme nuceni omezovati svůj tuzemský průmysl. To znamená, že desetitisíce průmyslových dělníků budou bez zaměstnání, ježto průmysl nebude míti žádného zaměstnání pro průmyslové výrobky, které do ciziny již nebudou vyváženy.

Jsme přáteli uzavírání obchodních smluv. Ale jsme odpůrci formy, jakou se to u nás děje, že se totiž nejdříve zavedou vysoká cla a pak se teprve se sousedními zeměmi vyjednává o obchodních stycích. Víte, že na př. krise roku 1923 zmizela hlavně z toho důvodu, poněvadž jsme v prvé řadě s Německem byli v poměru, kde nebylo celních potíží.

Přicházíme nyní k zákonu, který leží před námi. Je to prozatímní úprava obchodních styků a platí do 31. prosince 1926, jde pak dále a může býti na měsíc vypověděna. Již okolnost, že se posud nepodařilo sjednati platnou obchodní úmluvu s Maďarskem, dokazuje, že vyjednávání s Maďarskem není lehké, nýbrž obtížné. Tyto obtíže záleží po našem názoru hlavně v tom, že jsme se svými novými cly na obilí a na mouku právě s Maďarskem obchodně-politicky velice znepřátelili. Je známo, že v okamžiku, kdy v senátě podán byl návrh Donátův, znamenati bylo v Maďarsku veliké rozhořčení. A to právem. Podíváte-li se na cifry, které stojí v důvodové zprávě, shledáte, že Maďarsko má veliký zájem na tom, aby k nám dováželo své zemědělské výrobky, a následkem toho je Maďarsko co nejvíce postiženo cly, která jsme na tyto výrobky stanovili. Když tedy Maďarsko s námi vyjednává, je přirozeno, že se bude chtíti odškodniti tím, že se pokusí činiti potíže dovozu našich průmyslových výrobků. Podíváme-li se na tyto cifry, shledáme, že dovoz z Maďarska k nám - jsou to tytéž cifry, které přednesl pan zpravodaj sen. Miller - činil 879 milionů; je to hlavně pšeničná mouka v obnosu skoro 300 milionů korun. Podíváte-li se nyní na cifry zboží vyváženého do Maďarska, shledáte v prvé řadě, že v úhrnné cenové sumě uvedeny jsou textilie částkou 366 milionů. A to je nejbolestnější místo, poněvadž právě v textilním průmyslu krise je skoro trvalou a nemizí; zmizí-li na jedné straně, objevuje se zase na druhé straně. Ale je známo, že se Maďarsko od posledních let snaží pokud možno zvelebiti textilní průmysl. Víte, že z naší republiky velmi mnoho průmyslových podniků se vystěhovalo do Maďarska a že tudíž nynější stav s Maďarskem, celní válka, i když zastřena jest obchodní smlouvou, působí k tomu, že si Maďarsko samo vytvořuje průmysl, který je činí neodvislým od našich průmyslových výrobků. Uvádí-li pan zpravodaj Stodola ve své zprávě, že vývoj světového hospodářství ukazuje k tomu, že každý národ poukázán je sám na sebe, platí to jen v omezené míře. Ano, mám za to, že by spíše bylo lze říci opak, že právě vývoj světového hospodářství ukazuje, že jeden národ odkázán je na druhý a že je největší škodou pro vlastní národní hospodářství, když některý národ postaví kolem svých hranic zdi a chce se hermeticky uzavříti. Co jste provedli se cly na obilí, není ničím jiným nežli zřízením zdi, které s sebou přinese těžké zápletky v celně-politických otázkách s našimi sousedy. Pan zpravodaj mně snad odpoví, že u Maďarska, tak jako u jiných států, se kterými jsme uzavřeli smlouvy, přichází k platnosti klausule o nejvyšších výhodách. Chtěl bych vývody pana zpravodaje opraviti potud, že je zcela falešné, srovnáváme-li schematicky, jaká cla má Maďarsko. Pan zpravodaj ví, že cla, která má Maďarsko, stojí pouze na papíře, že nikoho nenapadne voziti obilí do Maďarska. Právě tak je nemožným srovnání s Německem. Chceme-li žíti s Maďarskem v dobré shodě, čeho si také přeje pan zpravodaj, bylo by bývalo mnohem lépe, nedrážditi Maďarsko zavedením obilních cel. Neboť je samozřejmo a pochopitelno, že se Maďarsko odškodní na našem vývoze. Že máme my větší zájem na uzavření obchodní smlouvy nežli Maďarsko, jest jasno; to ukazuje již cifra vývozu. Náš vývoz do Maďarska je skoro o 260 milionů větší, nežli vývoz Maďarska k nám a následkem toho musil by se náš stát vyvarovati toho, aby si to zkazil s tímto maďarským trhem. Jestliže pan zpravodaj operuje s vývozními procenty Maďarska do jiných zemí, pak je to problematické. Pro nás přichází v prvé řadě v úvahu, co náš stát může získati z poměru k Maďarsku. Z tohoto poměru můžeme míti jen prospěch, podaří-li se nám udržeti si maďarský trh a vyvarovati se všeho, co by mohlo býti na překážku našim průmyslovým výrobkům. Toto nebezpečí trvá a budeme o tom mluviti, až konečná obchodní smlouva bude vypracována. Jest jasno, že klausule o nejvyšších výhodách ihned nepůsobí oproti všem zemím. Je samozřejmo, že klausule o nejvyšších výhodách na př. ve výrobě látek na kalhoty pro Německo má zcela jinou cenu nežli pro nás. Jestliže se pan zpravodaj podívá, jaká suma stojí u vývozu do Maďarska pod titulem "uhlí, dříví a rašelina", musí přiznati, že suma 292 milionů je dosti vysoká a že tudíž již na tento obor národního hospodářství měl by se vzíti zřetel.

Proti čemu se však hlavně musíme stavěti, je myšlenka, vyslovená v resoluci, kterou navrhuje národohospodářský výbor. Tato resoluce praví asi, že národohospodářský výbor vyslovuje naději, že se vládě podaří, při vyjednávání o obchodní smlouvě s Maďarskem dosíci úlev pro naše průmyslové výrobky, že však při tom uhájí zájmy, našeho zemědělství. To je fráze. Musíme-li hájiti zájmy svého zemědělství vůči Maďarsku, utrpí tím zajisté náš průmysl. Hlavně, praví se dále, je potřebí, aby chráněny byly zájmy našeho mlýnského průmyslu, jenž těžce trpí konkurencí dovozu mouky z Maďarska, poněvadž naše celkové národní hospodářství spíše snese dovoz obilí nežli dovoz mouky. Ale pan zpravodaj vidí sám, že máme dovoz pšenice z Maďarska v obnosu 296 milionů, že to je tedy největší položka, kterou jsme dovezli z Maďarska. Bude-li tedy tato resoluce přijata, a bude-li se vláda podle toho říditi, bude na základě této resoluce nucena a bude se snažiti, aby zdržovala nějakým způsobem dovoz mouky z Maďarska. Myslíte, že si to Maďarsko dá líbiti? Pak vám fráze o přátelském poměru k Maďarsku a že s Maďarskem chcete žíti v dobré shodě, ničeho nepomohou. Neboť Maďaři hledí si svých kapes právě tak jako naši agrárníci. Proto mám za to, že tato pochybná hospodářská politika dříve nebo později nepříjemným způsobem bude účinkovati na naše národní hospodářství. V prvé řadě nastane veliká nezaměstnanost v našem průmyslu, která se ještě zvýší tím, že náš průmysl již beztak je pozpátku a s jinými zeměmi může těžko konkurovati. Budete-li tomuto průmyslu házeti ještě klacky pod nohy, pak nezastáváte se zájmů republiky, nýbrž zájmů našeho agrárnictva. Prohlašuji, že budeme hlasovati pro zákon, ale proti resoluci, poněvadž v resoluci nespatřujeme nic jiného, nežli znesnadnění vyjednávání o obchodních smlouvách, a zase jen dar zcela nepatrné třídě našich agrárních zájemníků. (Souhlas stoupenců.)

Místopředseda dr Brabec: Debata je skončena, ke slovu není již nikdo přihlášen.

Táži se, zdali páni zpravodajové si přejí doslov?

Pan sen. Stodola.

Zpravodaj sen. Stodola: Pan sen. Reyzl v ináč velice zajímavej reči, ako sa zdá, vyšiel celkom z druhého stanoviska a nepochopil dobre to, čo som ja práve pred tým povedal, že môže byť program svetovej produkcie. My vieme veľmi dobre, že svetová produkcia tvorí vlastne jediné tkanivo a tento organický súvis, ktorý sa znova najlepšie dokumentuje nielen vtedy, keď naša Československá republika mala posoh z t. zv. "Ruhekonjunktur", ale to znamená svetové hospodárstvo a jak úzko súvisí, vidíme najlepšie práve teraz, keď naše uhlie sa v ohromnom množstve exportuje na základe štrajku anglického. Vážení pánovia! Nikdy som nebol za partikularizmus, naopak odsudzujeme každý hospodárský partikularizmus, poneváč on znemožňuje riešenie toho najvätšieho problému centrálnej Europy, problému drahoty, lebo zásada sa nerieší, poneváč nemôže likvidovať mentalitu válečnú a poneváč, pánovia, je moje presvedčenie, že všetky národy centrálnej Europy sú tak odkázané jeden na druhého, ako jedna veľká rodina, ako brat na brata, jestli chceme skutočne previesť to, abysme mohli zkonsolidovať v centrálnej Europe hospodárské pomery. Vysokoctený pán predrečník vzpomenul i našu colnú politiku a vzpomenul, že na základe toho znemožníme na dľhú dobu vyjednávanie s Maďarskom. Som tak smelý ukázať velacťaným pánom, že naša colná politika není ďaleko tak drakonická, ako v Nemecku. Už som vzpomenul, že v Nemecku clá na obilie, múku (Hlasy: A dobytek!) áno, a na dobytok sú ešte vyššie nežli u nás. A ja myslím, že keď naší továrníci a bankéri navštívili Berlín a domlúvali sa s tamojšími reprezentanty priemyslu prácu dávajucich, že dnes tito prácu dávajúci tam vzpomenuli, ako to dnes jeden z nich hovoril, že Nemecko nemôže existovať bez toho, aby pozdvihlo blahobyt 30 milionov poľnohospodárskeho roľníctva, poneváč dnes vnútorný odbytný trh je najistejší, keď vidíme, že na základe hyperpartikularizmu sa všetky štáty colnými prohibičními múrami ohradia. Nie tedy partikularizmus, lež naopak solidarita vzájomná musí všetky národy spojovať, ale solidarita je možná len v dohodách vo veľkých racionálnych dohodách. Není možné, aby niektorý štát chcel s ohromnými výdavkami tam, kde nemají delnictva úveru, musia stavať továrnie, nemá odborného vzdelania, tradicie, vybudovať nový samostatný priemysel. Vážení pánovia, je to ceľkom vytvorená vec, lebo, ako hovorím, vidíme najlepšie z tých veľkých trustov, ktoré samo delnictvo v Nemecku žiada, že jedine tým spôsobom možno riešiť a udržať, abych tak riekol životnú mieru delnictva. (Sen. dr Heller [německy]: Dělnictva!) Áno, nikdy žiadny agrárník nechcel, aby životná miera delníka bola stlačená. Veď to je tiež konzument, veď veľmi dobre vieme, že Duisburg nedávno hovoril na tom shromáždení v Sasku, že tam, kde je vysoká kultúra, ako v Amerike, potrebuje jeden občan trikráť toľko článkov, ako v Nemecku. Nie tedy so životnou mierou dolu, ale nahor. (Odpor německých sociálních demokratů.) Prosím, vážení pánovia, vy musíte do ohľadu brať, že práve keď sa vám zavírajú tieto súsedné štáty, musíte si svoj odbyt zabezpečiť vo vlastnom štáte, a keď vydržíme na vlastnom trhu, je vám najistejšie, poneváč nemáte žiádné clá.

Tedy končím, vážení pánovia a hovorím ešte raz, že my čo sa ciel týče, sme hodne nížšie ako Nemecko, že v Nemecku ten delník, agrárník má právo práve tak žiť a právo na prácu ako náš, že pri tom všom Nemecko išlo hore, aby zabezpečilo odbyt svojmu delníctvu. Nechceme snížiť váš standard of life, ale chceme rozhodne zdvihnúť životnú mieru pre to roľnictvo, aby sa stalo konzumentom, aby mohlo po lidsky žíti. Ináč vyslovujeme, že budeme vždy za solidaritu národov a dúfam a som presvedčený, že Europu len tak bude možno rekonštruovať, jestliže nastane deľba práce. (Souhlas u koaličních stran. - Odpor u sociálně demokratických senátorů.).

Místopředseda dr Brabec: Dále má slovo pan zpravodaj sen. Miller.

Zpravodaj sen. Miller: Vážený senáte!

Pan sen. Reyzl ve svých důvodech vycházel se stanoviska, jakoby naše celní politika zavedením zemědělských cel působila obtíže ve vyjednávání s Maďarskem. Myslím, že je tomu právě naopak. On se odvolává na to, že v Maďarsku vzniklo pobouření nad zavedením našich cel. Pánové, to právě, myslím, dokazuje, že ochrana, kterou má Maďarsko na své výrobky, je několikrát větší, než my jsme stanovili v našem novém celním sazebníku pro naše zemědělské výrobky.

Smlouvy se uzavírají na základě čistě obchodního jednání, a to asi tedy nebude ta hlavní příčina, že se projevilo v Uhrách nějaké rozhořčení. To nebylo nad tím, nýbrž aby se jim podařilo získati nejlepší a nejvýhodnější podmínky pro obchodní smlouvu s námi.

Pan sen. Reyzl uvedl, že hlavně následkem našeho celního zákona utvářel se kriticky poměr textilních našich výrobků. Podle statistických zpráv z r. 1926 se náš vývoz do Uher značně zlepšil.

Dále se obává, že Uhry následkem toho neuzavrou s námi smlouvu, a následkem toho svádí všechno na vysoká zemědělská cla a domnívá se, že se budou Uhry snažiti vybudovati si textilní průmysl. Tato snaha býti po všech stranách soběstačným je snahou každého státu a je samozřejmo, že se každý stát bude snažiti, aby si vybudoval průmysl, kterého nemá. To tedy nesouvisí nijak s úsilím, aby byl nezávislý na dovozu z ciziny. Ovšem nejsou dosud hospodářské poměry tak utvářeny, aby se tato snaha mohla realisovat. Také vytýkal, že prý jsme se uzavřeli vysokými cly. My jsme se vtělili jen v ten rámec, který jest v celé Evropě všeobecný, a vezmete-li statistiku, uvidíte, že není ta celní ochrana tak vysoká jako u sousedních států. (Sen. Jarolim [německy]: ku příkladu?) V Německu. (Sen. Jarolim [německy]: To již stačí! - Různé výkřiky.) Ale my musíme chrániti všecky obory práce. Pan sen. Reyzl řekl, že v resoluci navržené národohospodářským výborem je rozpor, že se říká, abychom ochraňovali zájmy průmyslu a zároveň zemědělství. Mám za to, že vláda musí uchrániti nejen průmysl, nýbrž že má hledati také linii hospodářskou, na níž by mohla veškerá odvětví průmyslu dobře existovati. Přejeme si, aby při vyjednávání naše vláda při respektování našeho průmyslu nepřehlížela také zájmy našeho zemědělství tak, aby to bylo škodou v celém našem národním hospodářství. Proto žádám a navrhuji: slavný senáte, račiž přijmouti osnovu i resoluci národohospodářského výboru tak, jak byla zde navrhována.

Místopředseda dr Brabec: Přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je vyznačeno ve zprávě výborové tisk 263, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle znění zprávy výborové ve čtení prvém.

Navrhuji, aby bod 13. denního pořadu, smlouva s republikou Tureckou, byl přesunut na místo sedmé.

Žádám pány, kteří s návrhem souhlasí, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se přijímá a přikročíme tudíž k projednávání tohoto bodu.

Zpravodajem za výbor zahraniční je pan sen. Pastyřík. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Pastyřík: Vážený senáte! Podávám zprávu výboru zahraničního, kterým se předkládá Národnímu shromáždění prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednaná výměnou not v Angoře dne 30. září 1926.

Dosavadní prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou ze dne 11. dubna 1926, jež byla u nás uvedena v prozatímní účinnost vládní vyhláškou ze dne 21. května 1926, čís. 77 Sb. z. a n., byla sjednána pouze na 6 měsíců, jednak v očekávání brzkého uzavření definitivní smlouvy s Tureckem, jednak vzhledem k tureckému zákonu ze dne 12. prosince 1925 o zvýšení celních koeficientů, jenž osvobozuje od tohoto zvýšení jedině státy, mající s Tureckem buď definitivní smlouvu, nebo prozatímní obchodní úmluvu, jejíž trvání nepřevyšuje 6 měsíců.

Leč z technických důvodů definitivní smlouva dosud uzavřena býti nemohla a hrozilo proto nebezpečí, že vypršením dosavadní prozatímní úpravy, t. j. 12. říjnem t. r., nastane mezi oběma zeměmi bezesmluvní stav. Tím by byly zájmy našeho zahraničního obchodu s Orientem citelně poškozeny, neboť obchodní styk s Tureckem je pro nás aktivní, jak je dokázáno statistikou z roku 1925, kde vývoz činil 17,101.494 kg za obnos 167 mil. 483.951 Kč, dovoz do naší republiky 1,628.741 kg za obnos 43,896.208 Kč. Vyvezené zboží v roce 1925 mělo tedy větší cenu o 124,000.000, než zboží dovezené.

Aby tedy až do té doby, kdy bude uzavřena definitivní smlouva, o níž se současně jedná, nedošlo k takovému přerušení vzájemných obchodních styků mezi oběma státy, byla sjednána předkládaná prozatímní úprava. Tato zabezpečuje stejně jako úprava dosavadní v oboru obchodních styků s naší strany Turecku zacházení podle zásady o nejvyšších výhodách, začež Turecko nám zaručuje, že bude nakládati s plodinami a výrobky, pocházejícími a přicházejícími z republiky Československé tak, jako nakládá s plodinami a výrobky, pocházejícími a přicházejícími z území signatárních mocností obchodní úmluvy, uzavřené v Lausanne dne 24. července 1923, což podle nynějšího stavu prakticky odpovídá nejvyšším výhodám, takže tato nová úmluva na faktickém dosavadním smluvním stavu ničeho nemění. Zahraniční výbor navrhuje:

Slavný senáte, račiž tuto prozatímní úpravu obchodních styků schváliti a přijati schvalovací usnesení ve znění tomto:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s prozatímní úpravou obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednanou v Angoře dne 30. září 1926 a uvedenou v prozatímní účinnost vládní vyhláškou ze dne 8. října 1926, čís. 18 Sb. z. a n.

Místopředseda dr Brabec: Za výbor národohospodářský má slovo pan sen. Kotrba jako zpravodaj.

Zpravodaj sem. Kotrba: Slavný senáte! Výbor národohospodářský podrobně probral prozatímní úmluvu mezi vládou tureckou a československou a doporučuje ke schválení slavnému senátu příslušnou schvalovací klausuli. Výbor národohospodářský připojuje se k prohlášení výboru zahraničního.

Místopředseda dr Brabec: K slovu není nikdo přihlášen. Přikročíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Místopředseda dr Brabec: Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle znění zprávy výborové, tisk 269, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení se přijímá podle znění zprávy výborové ve čtení prvém.

Dalším bodem programu je:

Zpravodajem je pan sen. dr Soukup. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr. Soukup: Vážený senáte! Sedrie v Báňské Bystrici žádá podáním z 20. srpna t. r. za udělení souhlasu k trestnímu stíhání sen. Chlumeckého pro zločin § 232 a § 235 č. 1 trestního zákona uherského. Vzhledem k tomu, že jde o skutkové okolnosti rázu výhradně soukromého, sen. Chlumecký sám žádá, aby souhlas k jeho vydání dán byl, uváděje, že jde o akt osobní msty, a že mu záleží na tom, aby věci mohly býti projednány příslušným soudem, doporučuji imunitnímu výboru váženého senátu, aby se žádosti sedrie v Báňské Bystrici za vydání sen. Chlumeckého k trestnímu stíhání pro zločiny podle § 232 a 235 trestního zákona uherského vyhovělo. (Sen. inž. Klimko: Co je toho předmětem?)

Místopředseda dr Brabec: Přistoupíme k hlasování. Ke slovu není nikdo přihlášen. (Výkřiky sen. inž. Klimka.)

Zpravodaj sen. dr Soukup: Pane kolego, kdo se podívá do uherského státního zákona trestního....

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Prosím o zachování klidu!

K slovu není nikdo přihlášen, přistoupíme k hlasování.

Prosím, zaujmouti místa. (Děje se.) Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby byl udělen souhlas k trestnímu stíhání člena senátu pana Chlumeckého pro zločiny podle §u 232 č. 1 a §u 335 č. 1. trestního zákona uherského, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh imunitního výboru se přijímá.

Přikročíme k dalšímu bodu denního pořadu, jímž je:

Zpravodajem je pan sen. Toužil. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Toužil: Slavný senáte! Krajský soud v Mladé Boleslavi přípisem z 14. července 1926, č. j. Tk 655/26, žádá senát, aby vyslovil souhlas k trestnímu stíhání sen. Šturce pro přečin § 88 zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. z. Jmenovaného přečinu dopustil prý se sen. Šturc tím, že jako člen představenstva konsumního spolku "Včela" v Praze nezamezil tomu, že se ve filiálce téhož spolku v Nymburce prodávalo zboží i nečlenům spolku.

Výbor imunitní navrhuje, aby senát odepřel souhlas k trestnímu stíhání sen. Šturce, poněvadž člen představenstva spolku nemůže býti trestně odpovědným za prodavače, prodá-li tento zboží nečlenům.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, přistoupíme k hlasování.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát odepřel dáti souhlas k trestnímu stíhání pana sen. Šturce, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh imunitního výboru se schvaluje.

Přikročíme k dalšímu odstavci denního pořadu, jímž je:

Zpravodajem je pan sen. Toužil. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Toužil: Ludvík Goliger, obchodník v Karlových Varech zamýšlel svého času přesídliti z Teplic do Drahovic ku své matce. Obec Drahovice však odepřela souhlas k nastěhování.

Proti tomuto rozhodnutí obce podal soukromý žalobce stížnost k okresní správě politické v Karlových Varech, jejímž obsahem se cítil obecní úřad v Drahovicích uražen a dal svým právním zástupcem drem Hahnem vyzvati Ludvíka Goligera, aby se určitým prohlášením omluvil. Ludvík Goliger zmocnil k tomuto prohlášení svého bratra Karla, který pak u dra Hahna se vyjádřil, že s prohlášením je srozuměn a stylisaci tohoto prohlášení ponechává dru. Hahnovi. Tato rozmluva u dra Hahna konala se 9. července 1926. Dne 14. července 1926 přišel sen. Löw, člen obecního zastupitelstva v Drahovicích do obchodních místností Ludvíka Goligera, kde prý k 2 sestrám a sestřenici Goligera bez ohledu na přítomné obecenstvo rozčíleně prohlásil: "Nepřijde-li váš bratr dnes večer do zasedání na obecní úřad - míněny byly Drahovice - pak bude míti čas v Chebu o tom přemýšleti. Čestným prohlášením není tato věc odčiněna, obecní úřad žádá dar." Pro tento výrok podal Ludvík Goliger u okresního soudu v Karlových Varech na sen. Löwa žalobu pro urážku na cti a žádá proto okresní soud za souhlas k trestnímu stíhání jmenovaného senátora.

Výbor imunitní navrhuje, aby senát odepřel souhlas k trestnímu stíhání sen. Löwa, poněvadž jako člen zastupitelstva obce Drahovice hájil výrokem svým jeho usnesení.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát odepřel dáti souhlas k trestnímu stíhání sen. Löwa, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh imunitního výboru se schvaluje.

Přerušuji další jednání a sděluji, že

do výboru ústavně-právního na místo sen. dr Procházky nastupuje sen. dr Krupka.

Dále sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní a zítřejší schůzi sen. dr Jesserovi.

Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra, t. j. ve čtvrtek dne 25. listopadu 1926 o 11. hodině s tímto

1. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru rozpočtového, III. výboru zahraničního o vládním návrhu (tisk 265), jímž se předkládá Národnímu shromáždění úmluva mezi republikou Československou a královstvími Italským o plnění smluv o pojištění na život a důchody, které sjednaly italské pojišťovny s pojistníky československými a československé pojišťovny s pojistníky italskými, podepsaná dne 4. května 1926 v Praze se Závěrečným zápisem téhož data, tisk 286.

2. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru rozpočtového, III. výboru zahraničního k vládnímu návrhu (tisk 266), jímž se předkládá Národnímu shromáždění úmluva mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o plnění smluv o pojištění na život a důchody, které sjednaly rakouské životní pojišťovny s pojistníky československými a československé pojišťovny životní s pojistníky rakouskými, podepsaná dne 29. května 1925 v Praze se Závěrečným zápisem téhož data. Tisk 287.

3. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru rozpočtového, III. výboru ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 267), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé "Druhý dodatečný zápis k úmluvě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o úpravě závazku v rakousko-uherských korunách ze dne 18. června 1924", podepsaný v Praze dne 17. září 1926. Tisk 273.

4. Druhé čtení zprávy výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 225), kterým se prodlužuje platnost ustanovení zákona ze dne 2. července 1924, čís. 164 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňuje zák. čl. I/1911 o civilním řízení soudním. Tisk 259.

5. Druhé čtení zprávy I. ústavně-právního výboru, II. rozpočtového výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 223) o příspěvcích (záznamném) pro bursovní fond Pražské bursy pro zboží a cenné papíry. Tisk 270.

6. Druhé čtení zprávy výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 3) o opravných prostředcích státních úřadů zástupčích ve věcech firemních. Tisk 260.

7. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničného, II. výboru národohospodárskeho ku vládnemu návrhu (tlač. 215), ktorým sa predkladá Národnemu shromaždeniu prezatýmna úprava obchodných stykov medzi Československou republikou a Maďarskom, sjednaná v Prahe dňa 26. augusta 1926. Tisk 263.

8. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského

o vládním návrhu (tisk 241), kterým se předkládá Národnímu shromáždění prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednaná výměnou not v Angoře dne 30. září 1926. Tisk 269.

9. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Praze-Vršovicích za souhlas k trestnímu stíhání sen. Toužila pro přestupek podle § 3 a 19 zákona ze dne 15. listopadu 1867, čís. 135 ř. z., (č. 1228 předs.). Tisk 278.

10. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu na Král. Vinohradech za souhlas k trestnímu stíhání sen. Sehnalové pro přestupek podle § 3 a 19 zákona ze dne 15. listopadu 1867, čís. 135 ř. z., (č. 1214 předs.). Tisk 277.

11. Zpráva imunitního výboru o žádosti soudní tabule v Bratislavě ze dne 3. března 1926, č. j. Tl IX 107/24, aby dán byl souhlas k trestnímu stíhání sen. Kalčoka pro přečin pomluvy podle § 1, 3 lit. 1 zák. čl. XLI/1914 (č. 872 předs.). Tisk 279.

12. Zpráva imunitního výboru o žádosti sedrie v Rimavské Sobotě ze dne 22. července 1926, za souhlas k trestnímu stíhání sen. dr Törkölya pro přečin porušení obecného míru podle bodu 5. §u 14 zákona ze dne 19. března 1923, čís. 50 Sb. z. a n., (č. 1876 předs.). Tisk 281.

13. Zpráva imunitního výboru o žádosti zemského soudu v Opavě ze dne 20. října 1926 za souhlas k trestnímu stíhání sen. F. Scholze pro přečin podle §u 32, 58 I. 7 zák., čís. 123/20, (čís. 2275 předs.). Tisk 283.

14. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 220), kterým se předkládá Národnímu shromáždění dodatkový protokol k obchodní smlouvě mezi Československou republikou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou z 28. prosince 1925, podepsaný v Praze dne 30. srpna 1926. Tisk 261.

15. Nová volba předsednictva senátu, zapisovatelů a pořadatelů.

Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.)

Končím schůzi.