Partidas del Arancel de Checoeslovaquia |
Designación de las mercancías |
Coronas checoeslovacas papel por 100 kg |
|
| 488 | Metales ordinarios en bruto, viejos, en pedazos o
desperdicios: a) plomo, aunque tenga aleación, etc................................ b) estano, etc. etc.............................................................. c) zinc, etc. etc.................................................................. d) cobre (incluso purificado), etc...................................... e) níquel............................................................................ f) aluminio, magnesio, etc................................................ g) metales ordinarios, etc. no especialmente expresados h) aleaciones de metales ordinarios no especialmente expresados......................................................................... |
Libre 24 Libre ,, Libres ,, ,, |
|
| ex | 592 | Sal de cocina, sin mezcla (gema y marina)....................... | 14 |
| 647 | Libros, impresos, etc......................................................... | Libres | |
Lista B.
Derechos que satisfarán las mercancías que se expresan originarias y procedentes del territorio checoeslovaco, a su importación en la Península e Islas Baleares.
Partidas del Arancel espanol |
Designación de las mercancías |
Pesetas oro |
|
| 64 | Vidro, cristal y medio cristal tenidos, tallados etc............ | Tara 100 K 100 |
|
| ex | 73 | Perlas de cristal, artículos fabricados con estas perlas y tubos de cristal para adornos de aranas............................ | K. n. 0.80 |
| 86 | Caloríferos, chimeneas, lavabos, inodoros, etc................. | 100 K 30 |
|
| Ad | 86 | Nota: Los banos, pilas, inodoros y demás objetos empleados en el saneamiento de las habitaciones serán aforados por peso neto. | |
| 92 | Porcelana blanca en servicios de mesa, etc.................... | Tara 100 K 57 |
|
| 93 | Porcelana de color o con filetes, decoraciones, etc.......... | Tara 100 K 67 |
|
| 98 | Traviesas para ferrocarriles............................................... | 100 K. b. 1.04 |
|
| 191 | Correas y cuerdas de cuero para transmisiones, etc......... | K. n. 3.20 |
|
| 259 | Acero al tungsteno, al vanadio, etc................................... | 100 K. n. 120 |
|
| 288 | Objetos fundidos de acero y de hierro maleable, etc. de más de uno a 25 kilogramos inclusive.............................. | 100 K. n. 30 |
|
| ex | 354 | Cocinas a fogones (potagers) y autococedores de gas, de chapa esmaltada o, con adornos de otras materias........... | 100 K. n. 78 |
| 377 | Batería de cocina y utensilios de casa, en objetos pulimentados, etc.............................................................. | 100 K. n. 150 |
|
| 466 | Estano en hojas para cápsulas, etc.................................... | 100 K. n. 85 |
|
| 467 | Estano con impresiones, etc. y cápsulas para botellasu otros envases..................................................................... | 100 K. n. 115 |
|
| 510 | Turbinas de vapor de más de 10.000 kilogramos............. | 100 K. b. 32 |
|
| 537 | Máquinas herramientas para metales de 4001 a 10.000 K | 100 K. b. 45 |
|
| ex | 567 | Distribuidores de abonos.................................................. | 100 K. b. 40 |
| 577 | Maquinaria empleada en la molinería industrial, etc........ | 100 K. b. 68 |
|
Partidas del Arancel espanol |
Designación de las mercancías |
Pesetas oro |
|
| 586 | Máquinas para movimientos de fluidos de 500 a 5.000 K | 100 K. b. 64 |
|
| 591 | Maquinaria no comprendida en otras partidas, de más de 50 a 500 Kg....................................................................... |
100 K b. 80 |
|
| 592 | Id. id. de más de 500 a 1.500 Kg...................................... | 100 K. b. 70 |
|
| 593 | Id. id. de más de 1.500 Kg................................................ | 100 K. b. 50 |
|
| ex | 593 | Máquinas frigoríficas y de congelación de más de 1.500 Kg. | 100 K b. 48 |
| 593 ter | Maquinaria para la trituración de minerales..................... | 100 K b. 12 |
|
| Nota. - Están comprendidos en esta partida los trituradores de minerales, carbón, cal, cemento, piedras y tierra. | |||
| 919 | Acido fórmico................................................................... | 100 K b. 54 |
|
| ex | 1471 | Botones de asta, heuso, marfil, etc................................... | K. n. 6.50 |
| ex | 1471 | Botones y gemelos de corozo........................................... | K. n. 6 |
| 1476 | Cepillos de crin o cerda, sin tapas, etc.............................. | K. n. 3 |
|
| 1477 | Cepillos de crin o cerda, con mangos o tapas, etc............ | K. n. 7 |
|
| 1529 | Juguetes de madera o cartón............................................. | K. n. 5 |
|
| 1539 | Objetos de escritorio no comprendidos en otras partidas, etc...................................................................................... | K. n 4 |
|
Důvodová zpráva.
Obchodní styky mezi republikou Československou a Španělskem byly až dosud upraveny prozatímní obchodní dohodou z 19. listopadu 1921, sjednanou v Madridu výměnou not a uvedenou v účinnost 19. ledna 1922. Dohodou touto bylo zaručeno španělskému zboží u nás zacházení dle zásady nejvyšších výhod a našemu zboží ve Španělsku vyclívání dle II. sloupce celního tarifu španělského, t. j. tehdy tarifu minimálního.
Královským dekretem z 29. května 1922 byl však ve Španělsku zaveden valutní koeficient na zboží ze států s měnou znehodnocenou oproti pesetě o více než 70 %. Tímto opatřením, jež se vztahovalo též na československou měnu, bylo zboží československé podrobeno celní přirážce 62-70 %, čímž vývoz náš do Španělska byl silně podvázán.
Mimo to na základě ustanovení zákona zv. Bergaminova z 22. dubna 1922 povolilo Španělsko některým státům snížení sazeb II. sloupce celního tarifu na určitý počet artiklů a to pokud se to stalo ve smlouvách, uzavřených do l roku, o více než 20 %, ve smlouvách pozdějších až do 20 %. Ježto Španělsko neposkytuje generelně nejvyšších výhod, leč jen výjimečně na určitý počet artiklů za rovnocenné koncesse, ztížily se v důsledku valutní přirážky a této celní diferenciace podstatně možnosti našeho obchodu se Španělskem oproti konkurenčním státům. Jeho vývoj je charakterisován následujícími číslicemi:
Dovoz ze Španělska do Československé republiky:
Rok |
Celkem v q |
Hodnota v mil. Kč. |
| 1921 | 594.903 |
50,7 |
| 1922 | 580.898 |
37,8 |
| 1923 | 318.305 |
17,2 |
| 1924 | 192.779 |
18,3 |
| 1925 (první pololetí) | 87.140 |
9,3 |
Vývoz z československé republiky do Španělska:
Rok |
Celkem v q |
Hodnota v mil. Kč. |
| 1921 | 45.379 |
38,5 |
| 1922 | 79.882 |
42,1 |
| 1923 | 57.789 |
26,6 |
| 1924 | 37.357 |
24,3 |
| 1925 (první pololetí) | 17.145 |
13,3 |
Československá vláda, dovolávajíc se stabilisace koruny československé, podnikla cestou diplomatickou veškeré kroky, aby v poměru ke Španělsku sjednány byly opět vhodné předpoklady pro rozvoj vzájemného obchodu. Došlo tak ke dlouhým jednáním a mezitím bylo nutno přikročiti k revisi původní dohody vůbec, aby vedle všeobecného zrušení depreciační přirážky dostalo se alespoň hlavním standartním artiklům československým na španělském trhu režimu, jejž získala jich hlavní konkurence, španělská vláda přistoupila k návrhu na jednání o novou úmluvu koncem minulého roku.
Příslušná jednání zahájená v Madridu v lednu t. r. vedla k obchodní úmluvě, obsahující 9 článků, závěrečný protokol a 2 seznamy celních slev. Úmluva tato byla podepsána v Madridě jednak 16. července t. r. jako prozatímní obchodní úmluva ve formě modu vivendi požadované španělským zákonodárstvím (t. j. bez rozdělení na vlastní úmluvu a protokol a bez označení jednotlivých článků), a to s účinností až do ratifikace obchodní úmluvy, jednak 29. července t. r. ve formě obchodní úmluvy stejného obsahu jako úmluva prozatímní. Republika Československá přiznává jí Španělsku (čl. 3. a 4.) kromě zacházení dle zásady nejvyšších výhod, jehož zboží španělské u nás až dosud požívalo, také aplikaci celních slev na vína, jež byla poskytnuta Francii a Itálii, a další celní slevy na několik specielně španělských druhů zboží jako mandarinky, hrozny z Almerie, banány, sardinky v čistém oleji, korkové zátky a některé jiné korkové zboží. Na řadu jiných položek povoleno vázání platných celních sazeb.
Naproti tomu zrušuje Španělsko (článek 5. a 6.) pro naše zboží valutní přirážku a mimo to nám poskytuje slevy sazeb II. sloupce celního tarifu na 30 tarifních čísel, zajímajících převážně náš export, a to hlavně z oboru skla, porcelánu, strojů a přístrojů, zboží kovového, knoflíkářského, hračkářského a kartáčnického.
Článkem 7. rozšiřuje se zásada nejvyšších výhod oboustranně na cla a dávky vývozní, na normální zákazy a omezení dovozu a vývozu, na transit a uskladňování zboží, celní formality a místní a přístavní dávky, jakož i na režim obchodních cestujících a jejich vzorků, článek 8. upravuje osvědčování původu. Článek 9.-12., které v prozatímní úpravě (modu vivendi) zastupují závěrečný protokol připojený k obchodní úmluvě, upravují povolovací režim dovozní, stanoví kontingenty na některé druhy španělského zboží, dále výjimky ze zákazu dovozu i vývozu a ze zásady nejvyšších výhod v pohraničním styku.
Pokud týká se nabytí účinnosti "modu vivendi" i obchodní úmluvy, kterou tento "modus vivendi" bude nahrazen, jakož i jich trvání a výpovědních lhůt, poukazuje vláda právě tak jako v ostatním přímo k ustanovením úmluvy.
Po stránce formální předkládajíc tuto úmluvu současně oběma sněmovnám Národního shromáždění vláda projevuje přání, aby byla předložena v poslanecké sněmovně výboru zahraničnímu a výboru pro záležitosti obchodu, průmyslu a živností a v senátu výboru zahraničnímu a výboru národohospodářskému s tím, aby o ní podaly zprávu v době co nejkratší.
Texty československo-španělské obchodní úmluvy se předkládají ve zvláštním exempláři ve znění španělském a v českém překladu.
V Praze dne 15. prosince 1925
Předseda vlády:
Švehla, v. r.