Endlich empfielt es sich dringendst, das Veranlagungsverfahren derart zu vereinfachen, das nicht nur der Finanzverwaltung, sondern auch den Unternehmern die äusserst lästigen, überflüssigen, unproduktiven Arbeiten, die sich aus der gegenwärtigen Art der Veranlagung ergeben, erspart werden.

Prag, den 18. Dezember 1925.

Jos. Böhr,
Hartl, Dr. L. Franciscy, J. Richter, R. Hütter, F. Stoiberg, F. Egry, K. Fritscher, Dr. Hilgenreiner, Zuleger, Dr. Brunar, Dr. Grosschmid.

 

Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.

II. volební období.

  1. zasedání.

Tisk 14.

Překlad.

Návrh

senátora Jos. Böhra a druhů na

novelisaci zákona o dani z vodní síly.

 

Podepsaní navrhují: Senát Národního shromáždění račiž se usnésti:

Zákon

ze dne...................

o dani z vodní síly.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

1.Všeobecná ustanovení.

§ 1.

 

Z vodní síly změřené podle §u 2 platí uživatel roční paušalovanou daň za jednu koňskou sílu (ks. eff.) vybudovanou v mezích koncese podle této stupnice :

a) u vodního díla do 5 ks. (včetně) evidenční poplatek 30 Kč bez zřetele na koňské síly,

b) u vodního díla přes 5 ks. do 10 ks. (včetně) 20 Kč za každou koňskou sílu,

c) u vodního díla přes 10 ks. do 50 ks. (včetně) 30 Kč za každou koňskou sílu,

d) u vodního díla přes 50 ks. do 100 ks. (včetně) 40 Kč za každou koňskou sílu,

e) vodní díla přes 100 ks. 50 Kč za každou vybudovanou koňskou sílu a počítanou podle §u 2.

Je-li však takto vyšetřený, zdanitelný výkon větší než výkon, který by odpovídal 180 dennímu odtoku, zdaňuje se nejvýše výkon, který odpovídá tomuto normálnímu 180 dennímu odtoku.

§ 2.

Výkonnost vodního díla v eff. ks. určuje se z množství vody, jíž vodní motor průměrně skutečně může použíti, ze středního čistého spádu vody a z užitné výkonností vodního motoru.

Skutečným, průměrným množstvím vody, jehož lze použíti, rozuměti jest, souhlasí-li s tím podnikatel, 60 % množství vody, na jehož spotřebu jsou ony vodní motory zařízeny. Neprohlásí-li podnikatel výslovně, že s tím souhlasí, poněvadž by podle jeho mínění skutečnému průměrnému množství vody, jehož lze použíti, odpovídal nižší koeficient, vyšetří finanční úřad společně s podnikatelem a na jeho přání také se znalcem, kterého určí, koeficienty přiměřené pro dotčený podnik z úřední moci, při čemž lze mezi jiným použíti jako základu také hydrologických dat anebo dat, jichž se užilo při vyměření daně v letech 1922 až 1925. Vyššího koeficientu než 60 % nelze v žádném případě užíti.

Středním čistým spádem vody rozuměti jest rozdíl theoretických rovin přímo před motorem a za ním, při průměrném (normálním) množství průtoku vody.

Užitná výkonnost motoru činí u turbin 0.75, u vodních kol na vrchní vodu 0.65, u vodních kol na střední vodu 0,55, u vodních kol na střední vodu s kulisou 0.60 a u vodních kol se spodní vodou 0.30. Nižší stupeň výkonnosti musí uživatel vodní síly prokázati.

Jako pomůcka k určení těchto hodnot předpokládají se, souhlasí-li s tím podnikatel, tato data:

a) data obsažená ve vodoprávním povolení dotyčného vodního díla nebo

b) data z daňových základů pro léta 1922 až 1925;

nesouhlasí-li podnikatel s oběma těmito způsoby vyšetření,

c) určí tyto hodnoty znalec.

Je-li v podniku na jednom stupni spádu několik vodních motorů, nesmí býti vodní síla určena součtem výkonností těchto motorů, prokáže-li se, že vzhledem k množství vody nelze uvésti současně v pohyb motory, nebo jsou-li všechny v chodu, výkonnost jednotlivých motorů se zmenší. (Menší spád vody.)

§ 3.

Prokáže-li podnikatel vodního díla, že průměrné využití činí méně než 1000 hodin ročně, může u příslušného okresního finančního ředitelství žádati o přechodné snížení paušálu v poměru nižšího využití pod 1000 hodin. Žádosti jest vyhověti, nejde-li o neodůvodněné zanedbání vodního díla.

Za zastavení provozu, která časově spolu souvisí a trvají přes l měsíc, odpise se přiměřená část daně z vodní síly.

§ 4.

Uživatel nebo vlastník vodního díla jest povinen do 30 dnů oznámiti finančnímu úřadu každou změnu vodního díla, která má vliv na velikost výkonnosti, tvořící daňovou základnu.

§ 5.

Finanční úřad I. stolice jest povinen poskytnouti osvobození od daně z vodní síly v těchto případech:

1. Je-li vodní síla odvozena od vodní síly již zdaněné nebo od jiné energie, vyrobené kalorickými stroji (parními stroji, plynovými motory) nebo větrnými motory,

2. Používá-li se vodní síly z vodního díla k čerpání vody pro obyvatelstvo nebo používají-li jí družstva k účelům melioračním s vyloučením výdělečnosti.

3. Používá-li vodní síly vodní dílo, vystavěné po 1. lednu 1919 a to v prvých 15 letech zcela, bez průkazu výnosnosti, pro dalších 15 let na základě průkazu, že se vodní dílo nevyplácí. Vyplácí-li se vodní dílo, platí se v době mezí 15.-20. rokem čtvrtina daně, mezi 20.-25. rokem polovina, mezi 25.-30. rokem tří čtvrtiny a po 30, roku plná daň z vodní síly.

4. Používá-li vodní síly vodní dílo, které bylo po 1. lednu 1919 obnoveno nebo doplněno, a to v poměru k provedené opravě nebo doplnění, při nejmenším však o počet ks, o něž se výkonnost vodního díla zvýšila,o výnosnosti, době osvobození a dávkách platí ustanovení předchozího odstavce,

5. Výrobky vyvážené do ciziny jsou osvobozeny od daně z vodní síly podle bližších ustanovení prováděcího nařízení.

6. Vodním dílům, jejichž majitelé neb uživatelé zřídili na vlastní útraty zdymadla, (rybníky, údolní přehrady atd.) nebo přispívají na jejích zřízení neb udržování, přísluší osvobození od daně z vodní síly pro výkonnost, o kterou se poměrně zvýšila výkonnost vodního díla zřízením zdymadla.

Daň, kterou zaplatila vodní díla, osvobozená od daně podle tohoto zákona, se nevrací, pokud tato vodní díla neměla nároku na osvobození podle ustanoveni zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 338 Sb. z. a n. (původní zákon o dani z vodní síly).

§ 6.

K zapravení daně jest povinen, kdo vodní síly užívá.

§ 7.

O splatnosti daně a úrocích z prodlení platí obdobně zákon ze dne 16. března 1921, č, 116 Sb. z. a n, s příslušnými prováděcími nařízeními a dodatky,

O vymáhání a zajištění nezaplacených daní, zatajení daně a právních prostředcích platí táž ustanovení jako pro přímé daně osobní.

§ 8.

Každý, kdo užívá, vodní síly k pohonu, nebo jest vlastníkem vodního díla, jest povinen oznámiti finančnímu úřadu na jeho žádost údaje o vodní síle, pokud je může sám zjistiti. Získané a od případu k případu doplňované údaje uspořádají se v katastru vodní síly, který vedou odborní úředníci a z něhož jest u každého vodního díla patrný vodoprávní stav, hodnota vybudované vodní síly a výše zdanitelné vodní síly,

§ 9.

Finanční úřad jest oprávněn za spoluúčasti úředních technických znalců zjistiti, zda u vodního díla nenastaly proti ohlášenému stavu změny ve výkonnosti.

Útraty zjištění hradí poplatník jen tehdy, bylo-li úředně zjištěno, že neplnil své povinností podle ustanovení §u 4.

Uživatel vodního díla jest povinen konati při tomto zjištění bezplatně pomocné práce.

2. Trestní ustanovení.

§ 10.

Kdo úmyslně daň zamlčí, zatají, nebo jí zkrátí, vyláká osvobození od daně, jež mu nepřísluší, nebo jinou výhodu nebo se pokouší uniknouti dani nepravdivými údaji nebo že odpírá prohlášení, trestá se - nehledě k tomu, že musí zaplatiti zkrácené daně a úroky z prodlení - peněžitým trestem až do desetinásobné částky zkrácené daně nebo při pokusu, jenž jest rovněž trestný, do desetinásobné částky daně, o kterou byl by mohl býti stát zkrácen.

Týmž trestem se trestá, kdo opomene učiniti udání podle §u 4, mělo-li toto opomenutí v zápětí skutečné zkrácení daně.

Zatajením nebo zkrácením daně proviní se také, kdo jako znalec učiní před finančními orgány nesprávné údaje v úmyslu, aby zmařil vyměření daně neb aby daň byla vyměřena nesprávně.

Nelze-li zkrácenou nebo zatajenou daň přesně vyšetřiti, vyměří se peněžní trest 5-10 tisíc Kč; pří tom budiž přihlíženo k velikosti víny a k pravděpodobnému zkrácení státu.

Pří opětovném potrestání podle odstavce l tohoto paragrafu lze navrhnouti úřadu odnětí živnostenského oprávnění.

§ 11.

Jedná-li poplatník v jiných případech protizákonně nebo neplní-li úředních nařízení a vyzvání, může mu býti uložena pořádková pokuta až do 1000 Kč, pokud jeho jednání nebo opomenutí není trestné podle §u 10; v každém novém případě a pří každém dalším marném vyzvání může mu býti uložena nová pořádková pokuta ve výši 2000 Kč.

Tresty podle tohoto paragrafu odpadnou, jestliže poplatník, než mu byl dodán trestní nález, své opomenutí napraví a učiní zadost své platební povinností.

§ 12.

Trestnost zaniká:

1. smrtí potrestaného,

2. milostí,

3. promlčením,

4. napraví-li pachatel své opomenutí, než se o tom dozví úřad nebo jeho orgánové, nebo než mu bylo dodáno předvolání nebo vyrozumění, že bylo zahájeno trestní řízení, nebo učiní-li u finančního tirádu oznámení o svém přestupku, a v obou případech, byla-li daň zkrácena, složí u finančního úřadu dotčenou částku.

Na žádost stran lze upustiti od dalšího trestního řízení, zaplatila-li strana před vyhlášením rozsudku vedle zkrácené daně ještě přiměřený trest a vzdá se dalších právních prostředků.

Výši upustného určí finanční úřad I. stolice. Strana může do 8 dnů prostřednictvím tohoto úřadu žádati, aby tuto částku určil finanční úřad II. stolice, který však není vázán návrhem I. stolice.

Trestnost přestupku promlčuje se ve 3 letech.

§ 13.

Trestní řízení provádějí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku příslušné berní správy, na Slovensku a Podkarpatské Rusí příslušné finanční ředitelství. O stížnostech, které mají odkládací účinek, rozhoduje s konečnou platností zemský finanční úřad.

§ 14.

Výhody, jež poskytnuty byly závodům nebo jednotlivcům, používajícím vodní síly, a které odporují ustanovením tohoto zákona, pozbývají platností dnem, kdy nabude tento zákon právní účinnosti, bez jakékoli náhrady.

§ 15.

Vládě se ukládá, aby daňové sazby, uvedené v §u l, snižovala v témž poměru, v jakém bude snížena uhelná daň ode dne vydání tohoto zákona,

Účinnost tohoto zákona zaniká dnem, kdy bude zrušena daň z uhlí,

§ 16.

Provedení tohoto zákona přísluší ministru financí v dohodě s ministry veřejných prací a zemědělství, rovněž tak určení dne, kdy vyhlášení nabude účinností ve Sbírce zákonů a nařízení.

Odůvodnění.

Změněné poměry od poslední úpravy daně z vodní síly naléhají na její časovou novou úpravu a snížení. Návrh tento podán byl z téže strany v posledních dnech předčasně rozpuštěného bývalého Národního shromáždění, nemohl však v něm býti jíž projednáván, a musí tudíž býti obnoven.

Platná daň z uhlí a daň z vodní síly, poněvadž postihují zdroje energie, tedy produkci v jejím počátečním stadiu a nesmírně ji zatěžují, jsou škodlivé pro národní hospodářství a musí tedy co nejdříve zmizeti z našeho finančního plánu. Vláda sice jíž několikráte snížila daň z uhlí a to velmi značně a. chce ji ještě více snížiti, naproti tomu daň z vodní síly snížila jen jednou a to pouze o 25%, neboť původní přirážka, vyměřená 4 h, byla loňského roku snížena na 2 h. Základní částka daně ve výši 4 h zůstala však nezměněna, takže tedy daň, která na počátku činila celkem 8 h, činí nyní 6 h z jedné koňské síly za hodinu. Naprosto bezvadnými výpočty, k nimž došli různí odborníci úplně nezávisle na sobě, bylo zjištěno, že mechanická energie, získaná z vodní síly, jest daní z vodní síly zatížena asi šestkrát nebo sedmkrát_více, než kalorická energie dávkou z uhlí.

Tím, že postižené závody jsou daní z vodní síly zatíženy nestejnoměrně tíže než závody téhož druhu, které používají kalorické energie, dávkou z uhlí, nastalo velmi značné, neodůvodněné přesunutí konkurenčních podmínek v neprospěch podniků s vodní silou. Při tom přichází v úvahu, že určitá průmyslová odvětví byla již předem odkázána, na používání vodní síly, jako na příklad brusírny dřeva, jejíchž provoz dnes již s části byl daní z vodní síly znemožněn vzhledem k zahraniční konkurenci. Jak známo, z Československa vyváží se velmi značné množství dříví, z něhož značná.část, kdyby daň z vodní síly byla zrušena, mohla by býti zpracována v domácích brusírnách dřeva, takže následkem daně z vodní síly uniká do ciziny značná možnost výdělku a pracovní mzdy.

Daň z vodní síly nelze však ospravedlniti ani s jednostranného fiskálního stanoviska, neboť její výtěžek není v žádném poměru s prací, která tím byla uložena na bedra finanční správy a poplatníků, zvláště s mimořádně těžkým poškozením národního hospodářství, jež způsobuje. Vždyť jest všeobecně známo, že daň z vodní síly - pro podmínky osvobození nových a obnovených vodních děl, jichž ve většině případů nelze splniti, avšak také pro mimořádné tísnivé zatížení všech starších děl - překáží, aby byla vybudována zařízení ke zhodnocení síly a rovněž vedla k tomu, že jíž zřízená vodní díla byla buď úplné nebo s částí vzata z provozu, poněvadž se dnes hlavně pro tuto daň mnohem více vyplácí užívati uhlí,

Lze-li ještě schvalovati zdanění vodní síly v zemích s velmi značnou vodní silou, jako na příklad ve Švýcarsku a v Rakousku, poněvadž tam lze s poměrně velmi nízkou sazbou dosíci většího výtěžku, v Československé republice těchto předpokladů není, poněvadž máme v srovnání s jinými zeměmi velmi malý počet spádových stupňů jíž vybudovaných a které by se daly ještě vybudovati, a jež ostatně ve většině případů umožňují vybudování jen malých a nejmenších vodních děl.

Z toho, co jsme uvedli, vyplývají tyto nejdůležitější požadavky:

Daň z vodní síly musí býti bezpodmínečně tak snížena, aby neznamenala neodůvodněné větší zatížení podniků s mechanickou energií proti podnikům s kalorickou energií. Jakmile daň z uhlí bude úplně zrušena, nemá zákon o dani z vodní síly vůbec žádného oprávnění a musí býti tedy úplně zrušen. Předpoklady pro osvobození od daně, jmenovitě nově zřízených a obnovených vodních děl, musí býti tak změněny, aby daň nebyla překážkou pro účelné vybudování vodního hospodářství.

Konečně se velmi naléhavě doporučuje, aby ukládací řízení bylo tak zjednodušeno, aby se ušetřily nejen finanční správě, nýbrž i podnikatelům nesmírně obtížné, zbytečné a neproduktivní práce, kterých je třeba pří nynějším způsobu ukládání daně.

V Praze, dne 18. prosince 1925.

Jos. Böhr,
Hartl, dr. L. Franciscy, J. Richter, R, Hütter, F. Stolberg, F. Egry, K. Fritscher, dr. Hilgenreiner, Zuleger, dr. Brunar, dr. Grosschmid.


Související odkazy