Senát Národního shromážděni R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

1. zasedání.

Tisk 64 -64 /3.

V poslední době množí se zákazy schůzí, jež oznamují členové německé sociálně-demokratické strany dělnické. Tak zakázány byly schůze ve Vejprtech, Nýrsku a v Chomutově okresními správami politickými s odůvodněním, že těmito schůzemi ohrožen jest veřejný klid a bezpečnost. V okresu Kašperských Horách byly řádně ohlášené schůze zakázány s odůvodněním, že by jejich konáním mohlo býti ohroženo veřejně blaho a poněvadž účel těchto schůzí (daňový systém a jazyková nařízení) odporuje trestnímu zákonu. V těchto místech nedošlo při schůzích jmenované strany od mnoha let k žádnému porušení klidu a bezpečnosti, i není nejmenší příčiny, že by se nyní bylo třeba takovéhoto porušení obávati. Také události v Karlových Varech, které ostatně pro jiná místa nemohou býti směrodatnými, neposkytují nejmenší příčiny k těmto zákazům, poněvadž také tato schůze bez zbytečného a netaktního zasažení policie byla by minula klidně. Nejlepší záruku toho poskytují všude pořadatelstva námi utvořená. Jest demokratického státu nedůstojno zakazovati schůze jen proto, poněvadž jejich účelem je informovati obyvatelstvo o učiněných již anebo budoucích opatřeních vlády a vybízeti k protestu proti těmto opatřením, po názoru svolavatelů škodlivým a částečně nezákonným. Tyto zákazy znamenají návrat do nejhorších dob starorakouské reakce, která se vždy vybíjela v potlačování projevu vůle lidu ať již v tisku, ať ve schůzích, Nevěříme, že okresní správy politické, které přece k tomu nemají nejmenší příčiny, ježto na všech místech panuje úplný klid, tyto zákazy vydávají z vlastního popudu, jsme naopak pevně přesvědčeni, že zde máme před sebou poukaz anebo tajný výnos ministerstva vnitra, jemuž se nedostává jakéhokoli zákonitého podkladu.

Tážeme se tudíž pana ministra:

1. Došlo k zákazům schůzí, v poslední době se množícím, jako na příklad ve Vejprtech, Nýrsku, Chomutově a Kašperských Horách na základě poukazu ministerstva vnitra anebo zemské správy politické.

2. Je-li tornu tak, jakými událostmi ospravedlňuje pan ministr tyto poukazy?

3. Není-li tomu tak, jest pan ministr ochoten upozorniti podřízené orgány na nezákonitost těchto zákazů, vzíti je k zodpovědnosti a naříditi jim, aby nekladli překážek obyvatelstvu, chce-li pořádati veřejné schůze?

V Praze, dne 16. března 1926.

Dr. Heller, Löw,
dr. Houser, dr. Herz, Skalák, Harnpl, Chlumecký, Herlinger, Reyzl, Jarolim, Niessner, Jokl, Polach, Fijala, Beutel, Koutný.

In der letzten Zeit häufen sich Verbote von Versammlungen, welche von Mitgliedern der deutschen sozialdemokratischen Arbeiterpartei angemeldet werden. So wurden Versammlungen in Weipert, Neuern und Komotau von den politischen Bezirksverwaltungen mit der Begründung verboten, dass durch diese Versammlungen die öffentliche Ruhe und Sicherheit bedroht werde. Im Bezirke Bergreichenstein wurden ordnungsmässig angemeldete Versammlungen mit der Begründung verboten, dass durch deren Abhaltung das öffentliche Wohl gefährdet werden könnte und weil der Zweck dieser Versammlungen (Steuersystem und Sprachenverordnungen) dem Strafgesetze zuwiderläuft. In diesen Orten ist es aus Anlass von Versammlungen der genannten Partei seit vielen Jahren zu keinerlei Störung der Ruhe und Sicherheit gekommen und es liegt nicht der geringste Grund dafür vor, dass eine solche Störung derzeit zu befürchten wäre. Auch die Vorgänge in Karlsbad, die übrigens für die ändern Orte nicht massgebend sein können, bieten nicht den mindesten Anlass zu diesen Verboten, weil auch diese Versammlung ohne das überflüssige und taktlose Eingreifen der Polizei ruhig verlaufen wäre. Dafür bieten allerorts die von uns ins Leben gerufenen.

Ordnerwehren die beste Garantie. Es ist eines demokratischen Staates unwürdig, Versammlungen nur deshalb zu verbieten, weil sie den Zweck haben, die Bevölkerung über bereits erfolgte und noch bevorstehende Massnahmen der Regierung zu informieren und zum Proteste gegen diese nach Ansicht der Veranstalter schädliche, und zum Teile gesetzwidrige Massnahmen aufzufordern. Diese Verbote bedeuten einen Rückfall in die schlimmsten Zeiten der altösterreichischen Reaktion, dis sich stets in der Bekämpfung der Aeusserung des Volkswillens - sei es in der Presse, sei es in Versammlungen austobte. Wir glauben nicht, dass die politischen Bezirksverwaltungen, die ja nicht den geringsten Anlass dazu haben, da an allen Orten vollständige Ruhe herrscht, diese Verbote aus Eigenem erlassen, sind vielmehr fest überzeugt, dass hier eine Weisung oder ein Geheimerlass des Ministeriums des Innern vorliegt, dem jede gesetzliche Grundlage fehlt.

Wir fragen daher den Herrn Minister:

1. Sind die in der letzten Zeit sich häufenden Verbote von Versammlungen, wie beispielsweise in Weipert, Neuern, Komotau u. Bergreichenstein auf Grund einer Weisung des Ministeriums des Innern oder der politischen Landesverwaltung erfolgt?

2.Wenn ja, mit welchen Vorgängen rechtfertigt der Herr Minister diese Weisungen?

3. Wenn nicht, ist der Herr Minister bereit, die ihm unterstehenden Organe auf die Ungesetzlichkeit dieser Verbote aufmerksam zu machen, sie zur Verantwortung zu ziehen und sie anzuweisen, der freien Betätigung der Bevölkerung durch öffentliche Versammlungen kein Hindernis in den Weg zu legen?

Prag, den 16. März 1926.

Dr. Heller, Löw,
Dr. Houser, Dr. Herz, Skalák, Hampl, Chlumecký, Herlinger, Reyzl, Jarolim, Niessner, Jokl, Polach, Fijala, Beutel, Koutný.

Tisk 64 /1.

Již opětovně bylo poukazováno k tomu, že naše železnice namnoze jsou hodně pozadu a že přijíždějící cizinci si odnášejí domů velmi nepříznivý dojem o našich železničních poměrech. My tuzemci zvykli jsme v tomto oboru mnohému a smiřujeme se často mlčky s věcmi zdánlivě nezměnitelnými. Osvětlení vozů často bídné, nedostatek vody k mytí a splachování na záchodech, částečné přeplňování vozů, poměry na nádražích, jež jsou přímo na výsměch velkému provozu v mnohých stanicích, na příklad v Chřibské-Rybništi, to a mnohé jiné pomalu snášíme s trpělivostí.

Jest však také ještě jiný obor u železnic, kde také všechno se bere svým pomalým krokem, a to jest, že se nezavádí propočítávání dovozného na místních drahách, čímž neprávem velmi značné obnosy zatěžují náš těžce bojující průmysl, má-li tento na neštěstí svůj závod na některé trati místní dráhy. Bylo prokázáno, že sklárny v Kamenickém Šenově a Práchni, které jsou poukázány na stanici místní dráhy Prácheň - Kamenický Šenov, musí za 10.000 kg uhlí platiti o 147 Kč více nežli firmy, které mohou uhlí odebírati ve stanicí Kamenickém Šenově, která sice také leží na místní dráze, ale jakožto dávno postátněná pojata jest do tarifu hlavních tratí. Nyní uveřejnil Úřední list ministerstva železnic vyhlášku, dle které se dovozné od 1. února 1926 snižuje na 100 Kč. To ovšem ještě daleko není žádným propočítáním, snížení vztahuje se také jen na jedinou, byt také nejdůležitější surovinu, ale konečně jest to přece malé zlepšeni oproti dřívějšímu stavu. Takovýchto případů a ještě mnohem příkřejších jest však veliký počet. Mezi Rumburkem a Mikulášovicemi vede místní dráha přes Herrnwalde a Zeidler, která od Herrnwalde má poboční spojení do stanice Krásné Lípy. Trať Krásná Lípa - Herrnwalde - Mikulášovice dolní nádraží jest však značně kratší nežli trať Krásná Lípa - Rumburk - Šluknov - Mikulášovice dolní nádraží a přišla by tudíž při provedeném propočítání pro dopravu zboží směrem Mikulášovice - Dolní Poustevna - Sebnitz v Sasku - Schandau - Labský přístav mnohem laciněji. Tato místní dráha byla jako jiné roku 1925 státem převzata, propočtení pro dopravu zboží a částečně také pro dopravu osob není dodnes provedeno. Z Chřibské-Rybniště k Labskému přístavu Schandau v Sasku činí vzdálenost přes Děčín 72 km, přes Krásnou Lípu - Herrnwalde jen 45 km, z Varnsdorfu v prvém případě 84, ve druhém jen 57 km, z Krásného Pole - Horní Chřibská 68 resp. 49 km, z Röhrsdorfu 71 resp. 63 km, z Cviková 76 resp. 68 km, z Liberce 118 resp., 83 km, z Jablonce n N. 131 resp. 96 km (přes Varnsdorf). Dle toho musely by také býti sazby dovozného levnější, kdyby se bylo provedlo propočtem. Obec Gärten musela by vagon mosteckého uhlí (20.000 kg) obdržeti o 262 Kč levněji, Herrnwalde o 250 Kč, Zeidler o 276 Kč, Mikulášovice horní nádraží o 312 Kč, Mikulášovice střed o 322 Kč, Mikulášovice dolní nádraží o 334 Kč, Starý Ehrenberk u Rumburku o 254 Kč. To jsou částky, které by pocítil netoliko průmysl vůbec, nýbrž také každá domácnost v přiměřeném snížení cen uhlí.

V jisté interpelaci bylo nedávno poukázáno na veliké přeplňování vlaků místní dráhy Rumburk -Šluknov - Mikulášovice - Sebnitz. Přiměřeným rozmnožením osobních vlaků na mnohem kratší trati Krásná Lípa - Herrnwalde - Mikulášovice bylo by lze zjednati odpomoc, neboť pak by všichni cestující již pro levnější jízdu užívali této trati dráhy. Platí se z Krásné Lípy přes Rumburk do Mikulášovic dolní nádraží III. tř. 5 Kč, přes Herrnwalde jen 3.20 Kč, z Varnsdorfu 4.20 Kč (3.60 Kč) atd.

Kde není žalobce, tam také není soudce, a nehnou-li se postižené kruhy, pak ovšem ministerstvo železnic ani nenapadne, aby propočítání co nejdříve provedlo.

Lhostejnost namnoze ještě z doby válečné trvající není zde naprosto na místě.

Podobné poměry budou zajisté také na českých místních drahách, neboť nesmíme asi předpokládati, že jen zájemníci, kteří na neštěstí bydlí v německém území republiky na převzatých místních drahách, mají tím trpěti.

Podepsaní táží se tudíž pana ministra železnic, je-li ochoten odstraniti vytknuté nedostatky na našich železnicích, a co zamýšlí učiniti, aby v nejkratší době došlo k propočítání sazeb dovozného.

V Praze, dne 16. března 1926.

R. Hütter,
K. Friedrich, Tschapek, A. Scholz, dr. Brunar, Hartl, Böhr, Fritscher, Oberleithner, F. Scholz, Kahler, Stolberg.

Schon wiederholt wurde darauf hingewiesen, dass unser Eisenbahnwesen vielfach recht rückständig ist und durchreisende Ausländer ein recht ungünstiges Bild von unseren Bahnverhältnissen mit nach Hause nehmen, Wir Inländer sind viel auf diesem Gebiete gewohnt und fügen uns oft stillschweigend in das scheinbar Unabänderliche. Die oft miserable Beleuchtung der Wagen, das fehlende Waschand Spülwasser in den Aborten, die teilweise Ueberfüllung der Wagen, die dem grossen Verkehr hohnsprechenden Bahnhofverhältnisse in manchen Stationen z. B. in Kreibitz-Teichstatt, das und vieles andere erträgt man langsam mit Geduld.

Es gibt aber auch noch ein anderes Gebiet des Bahnwesens, wo auch alles seinen langsamen Gang nimmt, es ist dies die Nichteinführung der Durchrechnung der Lokalbahnfrachten, wodurch mit Unrecht recht ansehnliche Beträge unsere schwer kämpfende Industrie belasten, wenn diese das Unglück hat, einen Betrieb an einer Lokalbahnstrecke zu haben. Es würde nachgewiesen, dass die Glasfabriken in Steinschönau und Pärchen, welche auf die Lokalbahnstation Pärchen - Obersteinschönau angewiesen sind, für 10.000 kg Kohlen 147 K mehr zu zahlen haben, als jene Firmen, welche den Bezug in der Station Steinschönau, die wohl auch an der Lokalbahn liegt, aber als altverstaatlichte in den Hauptbahntarif einbezogen ist, vornehmen können. Nun veröffentlichte das Amtsblatt des Eisenbahnministeriums eine Kundmachung, wonach die Fracht ab 1. Feber 1926 auf 100 K herabgesetzt wurde. Das ist natürlich noch lange keine Durchrechnung, auch bezieht sich die Ermässigung nur auf einen einzigen, wenn auch den wichtigsten Rohstotf, immerhin ist es aber ein kleiner Vorsprung gegenüber dem bisherigen Zustande. Solche Fälle und noch viel krassere gibt es aber in grosser Anzahl. Zwischen Rumburg und Nixdorf gibt es eine Lokalbahn über Herrnwalde und Zeidler, die ab Herrnwalde einen Zweiganschluss nach der Station Schönlinde hat.Die Strecke Schönlinde - Herrnwalde - Nixdorf unterer Bahnhof ist nun bedeutend kürzer als die Bahnstrecke Schönlinde - Rumburg - Schluckenau - Nixdorf unterer Bahnhof und würde sich daher bei erfolgter Durchrechnung für den Frachtverkehr Richtung Nixdorf - Niedereinsiedel - Sebnitz i. S. - Schandau - Eibhafen viel billiger stellen. Diese Lokalbahn wurde wie andere 1925 vom Staate übernommen, die Durchrechnung für den Frachtenverkehr und teilweise auch für den Personenverkehr ist bis heute noch nicht durchgeführt. Von Kreibitz - Teichstatt zum Elbehafen Schandau i. S. beträgt die Entfernung über Tetschen 72 Km, über Schönlinde - Herrnwalde nur 45 Km, von Warnsdorf im ersten Falle 84, im zweiten Falle nur 57 Km, von Schönfeld - Oberkreibitz 68 bzw. 49, von Röhrsdorf 71 bzw. 63, von Zwickau i. B. 76 bzw. 68, von Reichenberg 118 bzw. 83, von Gablonz a, d,. N. 131 bzw. 96 (über Warnsdorf), Dementsprechend müssten auch die Frachtsätze billiger sein, wenn die Durchrechnung erfolgt wäre. Gärten müsste einen Waggon Brüxer Kohle (20.000 Kg.) um 262 K billiger erhalten, Herrnwalde um 250 K, Zeidler um 276 K, Ober-Nixdorf um 312 K, Nixdorf-Mitte um 322 K, Nidorf - unterer Bahnhof um 334 K, Altehrenberg bei Rumburg um 254 K, Das sind Beträge, welche nicht nur bei der Industrie überhaupt, sondern auch in jedem Haushalte in einer entsprechenden Herabsetzung der Kohlenpreise zu spüren wären.

In einer Interpellation wurde unlängst auf die grosse Ueberfüllung der Züge auf der Lokalbahnstrecke Rumburg - Schluckenau - Nixdorf - Sebnitz hingewiesen. Durch eine entsprechende Vermehrung der Personenzüge auf der weit kürzeren Strecke Schönlinde - Herrnwalde - Nixdorf könnte Abhilfe geschaffen werden, denn dann würden alle Reisenden schon der billigeren Fahrt wegen diese Bahnstrecke benützen. Man zahlt von Schönlinde über Rumburg nach Nieder-Nixdorf III. Kl. 5 K, über Herrnwalde nur 3 K 20 h, von Warnsdorf 4 K 20 h (3 K 60 h) u. s. w.

Wo kein Kläger ist, da ist auch kein Richter und wenn sich die betroffenen Kreise nicht rühren, wird es dem Eisenbahnministerium natürlich nicht einfallen, die Durchrechnung ehebaldigst durchzuführen.

Die vielfach noch seit der Kriegszeit bestehende Gleichgültigkeit ist hier durchaus nicht am Platze.

Aehnliche Verhältnisse wird es gewiss auch auf čechischen Lokalbahnen geben, denn man darf wohl nicht voraussetzen, dass nur die Interessenten, welche das Unglück haben, im deutschen Gebiete der Republik an übernommenen Lokalbahnen zu wohnen, darunter zu leiden haben.

Die Gefertigten fragen daher den Herrn Eisenbahnminister, ob er gesonnen ist, die gerügten Uebelstände bei unserem Bahnwesen zu beseitigen und was er zu tun gedenkt, damit in allerkürzester Zeit die Durchrechnung der Frachtsätze erfolgt.

Prag, am 16. März 1926.

R. Hütter,
K. Friedrich, Tschapek, A. Scholz, dr. Brunar, Hartl, Bohr, Frilscher, Oberleithner, F. Scholz, Kahler, Stolberg.

Tisk 64/2.

U oddílů pěšího pluku č. 8, umístěných v Místku, panují poměry, které nelze vůbec vypsati a které volají po odpomoci.

Dne 1. března odňal při kontrole kufrů u první roty rotmistr, který kontrolu prováděl, jistému vojínovi dvě stará čísla v Praze vycházejícího časopisu >Sozialdemokrat<. Na námitku vojínovu, že papír potřebuje, prohlásil rotmistr: >Takového nepotřebujete<. Poznamenáváme, že čtení a odebírání časopisu >Sozialdemokrat< vojínům nebylo zakázáno.

V kursu pro sluhy u koní prohlásil štábní kapitán Vavák (4. rota) německým vojínům, že neobdrží dovolené, nebudou-li brzy mluviti česky. Tyto a podobné výroky jmenovaný štábní kapitán pronesl již opětně vůči německým vojínům.

Slamníky jsou u tohoto pluku přes den pokryty zelenými lněnými pokrývkami. Tyto nebyly nově převzaty, přes to žádá se nyní od vojínů, aby každá pokrývka, na které jest nějaká skvrna, byla zaplacena, a to 34,70 Kč za jednu pokrývku. A skutečně bylo dne 10. již každému muži sraženo 10 Kč z beztak skrovného žoldu. A tyto staré pokrývky zůstávají, ačkoli je vojíni musí zaplatiti, nadále vlastnictvím eráru.