Podobně jedná se také ještě při jiných věcech, tak na příklad se žádá, že vojíni mají zaplatiti hlavně pušek, které se při střílení rozšíří.

Žádati zaplacení zkažených předmětů jest hrubým přehmatem, pro který nelze uvésti ani zdání nějakého odůvodnění.

Tážeme se pana ministra, zdali jest ochoten postarati se o bezodkladné odstranění vylíčených nepřístojností a dát zavésti vyšetřování proti provinilým osobám?

V Praze, dne 16. března 1926.

H. Jokl, dr. Heller, D. Löw,
Beutel, dr. Houser, Skalák, Herlinger, dr. Herz, Niessner, Polach, Reyzl, Jarolim, Hampl, Chlumecký, Fijala, Koutný.

Bei den in Místek untergebrachten Truppenteilen des Infanterieregimentes Nr. 8, herrschen Zustände, die jeder Beschreibung spotten, und nach Abhilfe schreien.

Am 1. III. wurden anlässlich einer Koffer-Kontrolle bei der ersten Rotte einem Soldaten zwei alte Nummern des in Prag erscheinenden >Sozialdemokrat<, von dem die Kontrolle durchführenden Roitmister weggenommen. Auf den Einwand des Soldaten, dass er das Papier benötigt, erklärte der Rottmister: >Solches brauchen sie nicht<. Wir bemerken, dass das Lesen und Halten des >Sozialdemokrat< den Soldaten nicht verboten worden ist.

Im Kurs für Pferdewärter erklärte der Stabskapitän Wawak (vierte Rotte) den deutschen Soldaten sie werden keinen Urlaub erhalten, wenn sie nicht bald čechisch reden werden. Diese und ähnliche Aeusserungen hat der genannte Stabskapitän wiederholt schon deutschen Soldaten gegenüber gemacht.

Die Strohsäcke sind bei diesem Regiment tagsüber mit grünen Leinwanddecken belegt. Diese

wurden nicht neu übernommen, trotzdem verlangt man jetzt von den Soldaten, dass eine jede Decke, in der sich ein Flecken befindet, bezahlt wird und zwar 34.70 Kr. pro Decke, Und in der Tat wurde am 10. bereits jedem Manne 10 Kr. von der ohnedies kargen Löhnung abgezogen. Und diese alten Decken bleiben, obwohl sie von den Soldaten bezahlt werden müssen, weiterhin Eigentum des Aerars.

In ähnlicher Weise geht man auch noch bei anderen Dingen vor, so zum Beispiel verlangt man, dass die Soldaten jene Gewehrläufe bezahlen sollen, die sich beim Schiessen erweitern.

Das Verlangen der Bezahlung von verdorbenen Gegenständen, ist ein krasser Uebergriff, für die auch nicht ein Schein von Begründung angeführt werden kann.

Wir fragen den Herrn Minister, ist er geneigt, die sofortige Abstellung der geschilderten Uebelstande zu veranlassen und eine Untersuchung gegen die schuldtragenden Personen einleiten zu lassen?

Prag, am 16. März 1926.

H. Jokl, Dr. Heller, D. Löw,
Beutel, Dr. Houser, Skalák, Herlinger, Dr. Herz, Niessner, Polach, Reyzl, Jarolim, Hampl, Chlumecký, Fijala, Koutný.

Tisk 64 / 3.

Dne 5. března 1926 vydal správce policejního komisařství v Karlových Varech dr. Wotava toto opatření:

>Č. 3805.

V posledních dnech byl náš policejní obvod jevištěm politováníhodných výtržností proti veřejnému klidu a pořádku, při nichž i bezpečnost osob a majetku byla ohrožena. Včera se takový případ opakoval v Nových Rybářích.

Události tyto činí nutným zavésti pro obce Staré a Nově Rybáře tato mimořádná opatření, jež činím na základě §u 3, bod l vyhlášky ministra vnitra ze dne 24. dubna 1923, č. 83 Sb. z. a n.:

1. Shromažďovati a shlukovati se na místech veřejných se přísně zapovídá.

2. Nikdo nesmí se po 9. hodině večerní zdržovati na ulicích, domy buďte v hodinu tu uzavřeny. Přednostové domácností a službodárci pečujte ve smyslu §u 281 tr. z. o to, aby nikdo z domácích lidí po 9. hodině večerní z domu nevyšel. Děti a mládež do 16 let nesmí se ani za dne bez nutných důvodů zdržovati na ulicích.

3. Policejní hodina zavírací pro místnosti hostinské stanoví se na 9. hodinu večerní. Po této hodině nesmí se hosté v místnostech těch zdržovati.

Proti každému, kdo by zákazů těchto nedbal a zvláště proti výtržnostem jakéhokoli druhu bude všemi prostředky veřejné moci bezohledně zakročeno. Spáchané činy trestní budou dle příslušných předpisů stíhány s největší přísností (§§ 7 a 11 nařízení ze dne 20. dubna 1854, č. 96 ř. z. po případě řád živnostenský).

Obyvatelstvo se důtklivě vyzývá, aby dbalo zákonů a nařízeni úřadů a zachovalo za všech okolností rozvahu, klid a. pořádek, poněvadž by se jinak muselo sáhnouti k nejráznějším opatřením po případě i k vyhlášení práva náhlého soudu.

V Karlových Varech dne 4. března 1926.

Policejní komisařství.

Policejní rada a správce komisařství;

Tomuto výnosu nedostává se jakýchkoli zákonitých a hmotných předpokladů.

Především vyhláška ministra vnitra ze dne 24. dubna 1923, č. 83 Sb. z. a n., neobsahuje nic jiného, nežli že zřizuje policejní komisařství v Karlových Varech a obor jeho působnosti v citovaném §u 3, bod l vymezuje v ten smysl, že tento obor působnosti obsahuje udržování veřejné bezpečností, pořádku a klidu. Toto ustanovení ve spojení s § 2 odst. 2 zákona ze dne 16. března 1920, č, 165 Sb. z. a n., nepraví nic jiného, nežli že se péče o bezpečnost osoby a majetku, která jinak dle §u 28 bod 2 obecního zřízení přísluší obci, tedy právě bezpečnostní policie, v Karlových Varech obci odnímá a že se přenáší na policejní komisařství. Nikdy tato vyhláška nedává policejnímu komisařství právo, aby v policejním obvodu, jenž mu podléhá, činilo opatření, která zrušují ústavou zaručená práva státních občanů.

Jedině a výlučně zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 300 Sb. z. a n., obsahuje ustanovení o mimořádných opatřeních jimiž dočasně mohou býti omezeny anebo zrušeny svobody zaručené ústavou v §§ 107, 112, 113 a 116 a zákonem o ochraně svobody osobní a domovní. K tomu však jest dle §u 3 tohoto zákona třeba usnesení vlády, schváleného presidentem republiky; zákon obsahuje řadu zabezpečení proti jeho zneužití a ustanovuje v §u 15, že nařízení vydaná na základě tohoto zákona dlužno předložiti nejpozději do 14 dnů Národnímu shromáždění a že platnost jejich pomíjí, odepře-li jedna z obou sněmoven souhlas vydanému nařízení. Správce policejního komisařství v Karlových Varech osvojoval si zde práva, jež jinak přísluší jen vládě, která mimo to potřebuje schválení presidenta republiky. Jde tu o opatření tak vážné, všechna práva státních občanů ohrožující, právním citem veškerého obyvatelstva hluboce otřásající, že nezbytně jest zapotřebí podati ihned vysvětlení.

Avšak stejně jako v zákoně není toto opatření odůvodněno skutečnostmi. Události, které se sběhly dne 2. března 1926, vylíčili jsme již v interpelaci podané dne 3. března 1926. Jestliže někdo v Karlových Varech porušuje veřejný klid, pořádek a bezpečnost, pak byla to výhradně policie, proti které by bylo bývalo nutno zakročiti.

V noci ze dne 3. na den 4. března 1926 tedy byl prý strážník Růžička zasažen kamenem a těžce zraněn. Faktum jest, že tento muž zastával svoji službu bez přerušení dále, že tedy o nějakém těžkém zranění nemůže býti řečí. O této příhodě nedozvědělo se obyvatelstvo ničeho; dne 4. března, jakož také předchozího dne panoval v Karlových Varech a v Rybářích naprostý klid a pořádek. Tento byl opětně porušen nejvýš tím, že strážníci jednoho zatčeného stloukli tak, že ještě příštího dne bylo lze viděti boule na jeho hlavě.

Náhle dne 5. t. m. ráno o 8. hodině byla nic netušícímu obyvatelstvu vydána shora citovaná vyhláška. Každé slovo této vyhlášky jest nepravdou. Nedošlo k žádným výtržnostem, veřejný klid a pořádek nebyl obyvatelstvem porušen, nebyla ohrožena ani bezpečnost osoby ani majetku. Pro toto neslýchané opatření, které bylo v platnosti 5 dní, nebylo nejmenší příčiny.

Máme naléhavé podezřeni, že pan dr. Wotava toto nařízeni nevydal beze svolení ministerstva vnitra. Budiž tomu jakkoli, máme před sebou těžké porušení stávajících zákonu, těžké omezení ústavou zaručených práv státních občanů, neslýchané, skutečnostmi a událostmi neodůvodněné opatření. Celá událost má význam tím větší, ježto jde o světové lázeňské místo Karlovy Vary, jehož pověst jednáním policie a tímto opatřením nesmírně jest ohrožena.

Tážeme se pana ministra:

1. Jak může zákonem a věcně ospravedlniti výjimečné opatření správce policejního komisařství v Karlových Varech?

2. Jest ochoten provinivšího se správce policejního komisařství v Karlových Varech pana dra Wotavu vzíti k zodpovědnosti?

3. Jak může ospravedlniti, že ministerstvo po 5 dnů připustilo tento protizákonný stav a že nezařídilo ihned jeho odstranění?

V Praze,dne 10. března 1926.

Löw, dr. Heller,
Polach, Beutel, Jokl, Reyzl, dr. Houser, dr. Herz, Skalák, Chlumecký, Šturc, Koutný, Petor, Bodnár, Toužil, Včelička, Niessner, Fijala, Schubert, Sochor.

Am 5. März 1926 erliess der Leiter des Polizeikommissariates Karlsbad Dr. Wotava nachstehende Verfügung:

>Nr. 3805.

In den letzten Tagen war unser Polizeirayon Schauplatz von beklagenswerten Ausschreitungen, wobei die öffentliche Ruhe und Ordnung gestört, sowie auch die Sicherheit der Personen und des Eigentums gefährdet wurde. Gestern wiederholte sich ein solcher Fall in Neu-Fischern.

Infolge dieser Ereignisse finde ich mich bestimmt, für die Gemeinden Neu- und Alt-Fischern im Grunde des § 3, Punkt l der Kundmachung des Ministers des Innern vom 24. April 1923, Nr. 83 Slg. d, G. u. V. folgende ausserordentliche Massnahmen zu treffen:

1. Menschenansammlungen und Zusammenrottungen an öffentlichen Orten und Plätzen sind strengstens untersagt.

2. Nach 9 Uhr abends darf sich niemand mehr auf der Strasse aufhalten, die Haustore sind zu dieser Stunde zu schliessen. Die Haushaltungsvorstände und Diensigeber haben im Sinne des § 281 Str. G. Sorge zu tragen, dass niemand von den Hausgenossen nach 9 Uhr abends das Haus verlasse. Für Kinder und Jugendliche bis 16 Jahren ist auch während der Tagesstunden der Aufenthalt auf der Strasse ohne zwingende Gründe unstatthaft.

3. Die Polizeisperrstunde für Schank- und Gastgewerbe wird mit 9 Uhr abends festgesetzt. Nach Ablauf dieser Stunde dürfen in den beireffenden Lokalitäten keine Gäste verweilen.

Gegen diejenigen, die diese Verbote ausserachtlassen würden, insbesondere aber gegen Ausschreitungen jedweder Art und Weise wird mit allen Mitteln der öffentlichen Macht rücksichtslos eingeschritten werden. Begangene Uebertretungen werden nach den einschlägigen Vorschriften mit der grössten Strenge geahndet. (§§ 7 und 11 der Verordnung vom 20. April 1854 R. G, Bl. Nr. 96 bezw. die Gewerbeordnung).

Die Bevölkerung wird nachdrücklich aufgefordert, die Gesetze und Anordnungen der Behörde zu beachten und unter allen Umständen Besonnenheit, Ruhe und Ordnung zu bewahren, da widrigenfalls schärfste Massnahmen eventuell auch die Verhängung des Standrechtes in Anwendung gebracht werden müssten.

Polizeikommissariat in Karlsbad, am 4. März 1926.

Der Polizeirat und Kommissariatsleiter:

Dr. Wotava m. p.<

Für diesen Erlass fehlen alle gesetzlichen und materiellen Voraussetzungen.

Vor allem enthält die Kundmachung des Ministers des Innern vom 24. April 1923, Nr. 83 nichts anderes, als dass sie ein Polizeikommissariat in Karlsbad errichtet und dessen Wirkunskreis im zitirten § 3, Punkt l dahin umschreibt, dass dieser Wirkungskreis die Aufrechthaltung der öffentlichen Sicherheit, Ordnung und Ruhe umfasst. Diese Bestimmung in Verbindung § 2, Abs. 2 des Ges, vom 16. März 1920, Nr. 165 besagt nichts anderes, als dass die nach § 28, Punkt 2 G. O. sonst der Gemeinde obliegende Sorge für die Sicherheit der Person und des Eigentums, eben die Sicherheitspolizei, in Karlsbad der Gemeinde abgenommen und dem Polizeikommissariat übertragen wird. Niemals gibt diese Kundmachung dem Polizeikommissariat das Recht, in dem ihm unterstehenden Polizeirayon Verfügungen zu treffen, welche die durch die Verfassung gewährleisteten staatsbürgerlichen Rechte aufheben.

Einzig und allein das Gesetz vom 14. April 1920, Slg. Nr. 300 enthält Bestimmungen über ausserordentliche Verfügungen, durch welche zeitweise die durch die Verfassung in den §§ 107, 112, 113 und 116 und durch das Gesetz über den Schutz der Freiheil, der Person und des Hauses gewährleisteten Freiheiten eingeschränkt oder aufgehoben werden können. Hiezu ist aber nach § 3 dieses Gesetzes ein vom Präsidenten der Rupublik genehmigter Beschluss der Regierung notwendig; das Gesetz enthält eine Reihe von Sicherungen gegen dessen Missbrauch und schreibt im § 15 vor, dass die auf Grund desselben erlassenen Verordnungen spätestens innerhalb 14 Tagen der Nationalversammlung vorzulegen sind und erlöschen, wenn eines der beiden Häuser die Zustimmung zu der erlassenen Verordnung verweigert. Der Leiter des Polizeikommissariates in Karlsbad hat sich hier Rechte angemasst, die sonst nur der Regierung zustehen, die überdies die Genehmigung des Präsidenten der Republik bedarf. Es handelt sich hier um eine so ernste, alle Rechte der Staatsbürger bedrohende, das Rechtsgefühl der gesamten Bevölkerung tief berührende Massnahme, dass es unbedingt notwendig ist, sofort Aufklärungen zu erteilen.

Ebensowenig als im Gesetze ist aber diese Massnahme in den Tatsachen begründet. Die Vorfälle, welche sich am 2. März 1926 zugetragen haben, haben wir bereits in der am 3.März 1926 überreichten Interpellation geschildert. Wenn irgend jemand in Karlsbad die öffentliche Ruhe,.Ordnung und Sicherheil gestört hat, so war es ausschlicsslich die Polizei, gegen welche einzuschreiten gewesen wäre.

Nun soll in der Nacht vom 3. auf den 4. März 1926 der Polizist Růžička durch einen Steinwurf getroffen und schwer verletzt worden sein. Tatsache ist, dass der Mann seinen Dienst ohne Unterbrechung weiter versehen hat, von einer schwelen Verletzung also nicht die Rede sein kann. Von diesem Vorfall erfuhr die Bevölkerung nichts; es herrschte am 4. März, sowie auch am vorhergehenden Tage in Karlsbad und Fischern vollständige Ruhe und Ordnung. Diese wurde wiederum höhstens dadurch gestört, dass Polizisten einen Verhafteten derart schlugen, dass noch am nächsten Tage am Kopfe desselben Beulen sichtbar waren.

Plötzlich wurde am 5. d. M. morgens 8 Uhr die oben zitierte Verordnung über die ahnungslose Bevölkerung erlassen. Jedes Wort dieser Verordnung ist eine Unwahrheit, Es kamen keinerlei Ausschreitungen vor, die öffentliche Ruhe und Ordnung wurde von der Bevölkerung nicht gestört, weder die Sicherheit der Person, noch jene des Eigentums war gefährdet. Es lag zu dieser unerhörten Massnahme, welche durch 5 Tage in Kraft war, nicht der geringste Anlass vor.

Wir haben den dringenden Verdacht, dass Herr Dr. Wotava diese Verordnung nicht ohne Zustimmung des Ministeriums des Innern erlassen hat. Wie dem auch sei, es liegt eine schwere Verletzung der bestehenden Gesetze, eine schwere Beeinträchtigung der verfassungsmässig gewährleisteten Rechte der Staatsbürger, eine unerhörte, in den Tatsachen und Vorkommnissen nicht begründeten Massregel vor. Der ganze Vorgang ist umso schwerwiegender, als es sich um den Wellkurort Karlsbad handelt, dessen Ruf durch das Vorgehen der Polizei und die Verfügung ungemein gefährdet ist.

Wir fragen den Herrn Minister:

1. Wie kann er die Ausnahmsverfügungen des Leiters des Polizeikommissariates in Karlsbad nach dem Gesetze und sachlich rechtfertigen?

2. Ist er bereit, den schuldtragenden Leiter des Polizeikommissariates in Karlsbad Herrn Dr. Wotava zur Verantwortung zu ziehen?

3. Wie kann er rechtfertigen, dass das Ministerium diesen dem Gesetze widersprechenden Zustand durch 5 Tage zugelassen und nicht sofort dessen Beseitigung veranlasst hat?

Prag, den 10. März 1926.

D. Löw, Dr. Heller,
Niessner, Polach, Beutel, Jokl, Reyzl, Dr. Houser, Dr. Herz, Skalák, Chlumecký, Šturc, Koutný, Petor, Bodnár, Toužil, Včelička, Fijala, Schubert, Sochor.