Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

2. zasedání.

Tisk 78.

Slavný senáte, račiž se usnésti:

ze dne . . . . . . . . . . 1926,

§ 1.

Správu národních škola ústavů výchovných, které náležejí v obor národního školství, vyjímaje školy a ústavy státní a školy, jichž správa přísluší ministerstvu školství a národní osvěty, obstarávají v hlavním městě Praze prozatím, než bude všeobecně proveden zákon č. 292 Sb. z. a n. z r. 1920 nebo jiný zákon jej nahrazující, ústřední školní rada hlav. města Prahy, ústřední zastupitelstvo a místní školní rady podle tohoto zákona.

§ 2.

Pro ústřední školní radu hlav. města Prahy platí obdobně ustanovení §§ 6 až 16 zákona č. 292/1920 Sb. z. a n. s těmito změnami a doplňky:

1. Předsedou je primátor. hlav. města Prahy.

2. Předsedova náměstka zvolí ústřední zastupitelstvo z osob, které jsou buď členy tohoto zastupitelstva anebo jsou volitelny do župního zastupitelstva podle zákona č. 330/1920 Sb. z. a n.; volbu schvaluje vláda.

3. Z pěti zástupců učitelstva volí dva učitelstvo veř. škol občanských (jednoho muže a jednu ženu), dva učitelstvo veřej. škol obecných (taktéž jednoho muže a jednu ženu), pátý volí se učitelstvem veřej. škol obecných i občanských. Volba se koná delegáty zvolenými od učitelských sborů škol podle řádu, který vydá ministr školství a národní osvěty.

4. Zástupce občanstva volí ústřední zastupitelstvo podle zásady poměrného zastoupení buď ze svých členů nebo z československých občanů trvale v Praze bydlících a do župního zastupitelstva volitelných.

5. Administrativní a právní referenty jmenuje primátor z městských úředníků. Bude-li referentů více než tři, mají kromě referenta, jehož oboru působnosti se projednávaná věc týče, jen další dva právo hlasovací, v němž se úřední referenti střídají podle stálého, předsedou určeného pořadí; ostatním náleží jen hlas poradní.

6. Na ústřední školní radu přechází také působnost, která při správě veřejných škol národních příslušela podle dosavadních zákonů městskému zastupitelstvu pražskému, vyjímaje působnost vytčenou v §u 4 pod čís. 2. tohoto zákona.

§ 3.

V obvodu působnosti každého místního výboru zřídí se aspoň jedna místní školní rada. V částech, které tvoříce samostatné s ostatním městem přímo nesouvislé územní celky, nejsou sídlem místního výboru, zřídí se další místní školní rady, jejichž počet a sídla určí ústřední školní rada po slyšení ústředního zastupitelstva.

§ 4.

O místních školních radách platí obdobně ustanovení §§ 17 až 32 zákona č. 292/ 1920 Sb. z. a n. a platných zákonů zemských s těmito odchylkami:

1. Zástupce školní obce do místní školní rady volí podle poměrného zastoupení příslušný místní výbor z československých občanů v obvodu místní školní rady bydlících a do zastupitelstva obecního volitelných.

2. Finanční a hospodářská působnost místních školních rad podle §u 25, č. 1-5 zákona č. 292/1920 Sb. z. a n. a podle obdobných ustanovení v zemských zákonech školských přechází v hlavním městě Praze na ústřední zastupitelstvo, které jedná v tomto oboru působnosti v souhlase s ústřední školní radou; nedojde-li k dohodě, rozhodne ministerstvo školství a národní osvěty.

3. Místní školní rady v hlavním městě Praze jsou v oboru působnosti finanční a hospodářské poradními, dozorčími a výkonnými orgány ústředního zastupitelstva jednajícího v dohodě s ústřední školní radou. Místní školní rady jsou oprávněny, aby činily ústřed. zastupitelstvu návrh rozpočtu pro školy svého obvodu a aby hospodařily se zúčtovatelnými dotacemi, které jim ústřední zastupitelstvo každoročně poukáže na běžná vydání, která se pravidelně opakují ve výši pro všecky části města poměrně stejné.

§ 5.

(1) Pro přímý dozor ke školám národním a ústavům výchovným v obor národního školství náležejícím zřídí se ústřední školní inspektor s pravomocí župního školního inspektora podle zákona č. 292/1920 Sb. z. a n. a obvodní školní inspektoři v potřebném počtu, o němž je vyslechnouti ústřední školní radu.

(2) Ustanovení §u 34 zákona č. 292/20 Sb. z. a n. vztahují se obdobně i na úpravu státního dozoru k národnímu školství v hlavním městě Praze.

§ 6.

Dokud nebude proveden § 35 zákona č. 292/20 Sb. z. a n., platí o úhradě nákladů na národní školství v hlavním městě Praze dosavadní zákonné předpisy o uhrazování nákladů na národní školství v městských školních okresích, zejména též zemské zákony pro Čechy ze dne 14. září 1905, č. 120 a ze dne 11. května 1908 č. 36, s těmito změnami a doplňky:

1. Rozpočet školního nákladu mimo výdaje, které podle dosavadních zákonů hradí školní obec, jakož i příslušné účetní závěrky sestavuje ústřední školní rada v dohodě s ústředním zastupitelstvem a předkládá je prostřednictvím zemského správního výboru ministerstvu školství a národní osvěty, které je schvaluje, rozhodujíc při tom o případných neshodách mezi ústřední školní radou a ústředním zastupitelstvem, jakož i o případných námitkách zemského správního výboru.

2. Schodek schváleného rozpočtu ústřední školní rady uhradí obec pražská a poukáže potřebný k tomu příspěvek ústřední školní radě ve čtvrtletních lhůtách napřed jdoucích; konečné vyúčtování se provede podle schválených závěrek účetních.

3. K úhradě tohoto schodku, jakož i výdajů věcných podle §u 4 může obec pražská vybírati školní přirážku podle dosavadních zákonných předpisů.

4. Ústřední školní rada poukazuje v mezích schváleného rozpočtu výdaje, které jsou po zákonu nutné nebo k nimž dalo ústřední zastupitelstvo všeobecný nebo zvláštní souhlas.

5. Příspěvky zemské vyměřují se podle schváleného rozpočtu a vyplácejí se ve čtvrtletních lhůtách předem. Konečné vyúčtování stane se podle schválených závěrek výročních.

6. Dokud k úhradě vyššího nákladu na učitelské platy, zákonem č. 274/1919 Sb. z. a n, a pozdějšími zákony zvýšeně nebude míti obec pražská jiných, zvláště k tomu účelu určených příjmů mimo školní přirážky, uhradí se tento vyšší náklad, - pokud k tomu nestačí ani výnos 10%ní školní přirážky ani zemské příspěvky podle zemských zákonů pro Čechy č. 120 z r. 1905 a č. 36 z r. 1908.- z přídělů státních. Zálohy, které k témuž účelu byly již vyplaceny obci pražské státem přímo nebo prostřednictvím země, pokládati jest za příspěvky podle tohoto zákona.

7. Náklad osobní a věcný, spojený s úřadováním ústřední školní rady a místních školních rad uhradí obec pražská, vyjímajíc toliko služební požitky inspektorů školních (§ 5), které bude uhrazovati stát.

§ 7.

(1) Hranice sjednocené obce pražské jsou zároveň hranicemi školní obce pražské a školního okresu pražského. Školní obec pražská nastupuje ve všecka práva a všecky povinnosti obcí školních na jejím území zaniklých. Práva a povinnosti okresů karlínského, smíchovského, vinohradského a žižkovského rozdělí se mezi zbylé části těchto okresů a mezi pražský školní okres dohodou příslušných okresních školních výborů s ústředním zastupitelstvem hlav. města Prahy a zemským správním výborem; nedojde-li k dohodě, rozhodne ministerstvo školství a národní osvěty.

(2) Toto ministerstvo provede také přeškolení nutná v případech, kdy jenom část bývalé obce školní sloučila se se školní obcí pražskou; avšak byla-li by tím značně stížena školní docházka mládeže v části odškolené, je dosavadní příslušná škola povinna děti z této části dále přijímati, pokud poměry povinnost tu odůvodňující potrvají.

(3) Rozvázání právních poměrů mezi částmi býv. školních obcí k hlav. městu Praze přiškolených a mezi zbylými částmi oněch obcí, jakož i stanovení případných náhrad za děti, které z odškolených částí nadále budou choditi do dosavadní školy, sjedná se dohodou příslušných místních úřadů školních, obecních zastupitelstev a ústředního zastupitelstva; nebylo-li by dohody dosaženo, rozhodne ministr školství a národní osvěty.

§ 8.

(1) Zákon tento nabude účinnosti . . . a ruší se jím všecky předpisy starší, pokud mu odporují.

(2) Jeho provedením se pověřuje ministr školství a národní osvěty v dohodě se zúčastněnými ministry.

Zákon č. 114 z r. 1920, kterým byla vytvořena. Velká Praha, ponechal v §u 14 organisaci a příslušnost úřadů školských - stejně jako úřadů politických, finančních a berních - zatím beze změny, zmocniv toliko vládu, aby nařízením učinila opatření nutná k zabezpečení jednotnosti veřejné správy v celé obci, rozumí se ovšem jen taková, opatření, která by neodporovala prvnímu odstavci §u 14, to jest, která by nic neměnila na dosavadní organisaci a příslušnosti úřadů, o něž jde; toto zmocnění, pokud se týče úřadů školských, nemá téměř žádného významu, poněvadž jde o úřady, které rozhodují sborově, a jejichž organisace a příslušnost je tak přesně zákony posud platnými vymezena, že beze změny jejich složení a jejich působnosti nelze jednotnost správy pouhým nařízením nikterak zabezpečiti.

Tímto právním stavem, který podle důvodové zprávy k zákonu č. 114 z r. 1920 byl zamýšlen jako krátkodobé provisorium, vytvořil se ve správě národního školství pražského faktický stav, který není tomuto školství nijak na prospěch. Místní školní správa, která po zákonu má opatřovati věcné potřeby škol na účet obce, v tomto případě na účet celé sjednocené obce pražské, je roztříštěna mezi 33 místních školních rad zcela samostatných, z nichž každá je podle zákona oprávněna sestavovati svůj vlastní rozpočet a samostatně hospodařiti s výnosem školních přirážek, vybíraných v celé obci v jednotné výměře. K tomu ještě přistupuje, že některé části Velké Prahy jsou posud přiškoleny ke školním obcím mimopražským, a naopak k některým býv. obcím s Prahou sloučeným jsou přiškoleny některé obce neb osady mimopražské. O školskou správu ostatní, které podléhá zejména učitelstvo, a která také platy učitelstvu poukazuje a uhrazuje, dělí se v Praze pět okresních školních úřadů: části I.-VII. a Libeň tvoří jakožto město s vlastním statutem zvláštní městský školní okres, jejž spravuje městský školní výbor s kompetencí na prospěch měst. zastupitelstva v mnohých směrech omezenou, ostatní části města, které až dosud jsou sloučeny jen s obcí pražskou, nikoli však s městem statutárním, náleží do působnosti čtyř venkovských školních okresů, karlínského, žižkovského, vinohradského a smíchovského, zůstávajíce nadále spiaty v jeden administrativní celek nikoli s městem Prahou, nýbrž s ostatními mimopražskými obcemi svých školních okresů. V okresních školních výborech, které spravují národní školství v těchto nových částech Velké Prahy, nemá obec pražská vůbec žádného zastoupení.

Jediný orgán, který sjednocuje administrativní funkce v obvodu celé Velké Prahy, její ústřední zastupitelstvo, nemá na školskou správu v nových částech téměř žádného vlivu. Jako zastupitelstvo nejmenší venkovské obce přiškolené k jiné obci má i pražské ústřední zastupitelstvo v oboru školské správy postavení činitele jen pasivního: nemá práv, která jsou vyhrazena toliko roztříštěným školním úřadům, nýbrž má jen povinnosti, a to nemalé; rozpočet národ. škol pražských na r. 1926 vykazuje potřebu celkem Kč 32,970,057,- nečítaje investičních nákladů na školní novostavby, pohlcující každoročně několik milionů Kč. Stav je tedy takový: obec financujíc národní školství (v nových částech zatím většinou jen věcné potřeby) a usilujíc o sjednocení jeho správy, má převahu moci faktické bez moci právní; naopak roztříštěné školní úřady, v nichž se nemůže uplatňovati snaha po sjednocení národního školství ve Velké Praze, mají zase převahu moci právní, neznají však moci faktické, jsouce odkázány na finanční zdroje, jimiž disponuje obec.