3. Jest obzvláště ochotna všechny změny celního sazebníku provésti výhradně cestou zákonodárnou?

V Praze, dne 22. dubna 1926.

dr Heller, Niessner, Löw, Polach, dr Houser, Chlumecký, Hlávka, Herlinger, Petor, Průša, Včelička, Sochor, Schubert, Reščuk.

Mit Kundmachung des Handelsministeriums vom 17. April 1926 wird die Einfuhr von Getreide, Malz. Hülsenfrüchten, Mehl und Mahlprodukten ab 21. April 1926 an die Beibringung von Ursprungszeugnissen gebunden. Es ist klar, dass die Wirkung dieser Massnahme nur die Einschränkung der Einfuhr von Getreide und Mahlprodukten sein kann, wodurch die Versorgung der konsumierenden Bevölkerung mit Lebensmittel neuerlich erschwert wird.

Vor altem aber ist es bedeutungsvoll, dass die offiziöse >Prager Presse< diese ministerielle Kundmachung mit einem Kommentar versieht, der den Aufsehen erregenden Titel >Neue Richtung unserer Handelspolitik< führt und der nicht anders gedeutet werden kann, als dass eine Verschärfung der hochschutzzöllnerischen Bestrebungen geplant und insbesondere die Einführung eines ausgesprochenen Schutzzolles auf Lebensmittel beabsichtigt ist Welche andere Bedeutung kann es haben, wenn das offiziöse Organ schreibt:

>Wie aus der Kundmachung ersichtlich ist, handelt es sich um eine Massnahme von formeller Bedeutung, die aber materielle Konsequenzen für die Zukunft nicht ausschliesst und die insbesondere auf handelspolitischem Gebiete von grosser Tragweite sein kann.<

Noch deutlicher wird die Tendenz dieser >neuen Richtung unserer Handelspolitik< durch den Hinweis der >Prager Presse< auf die der Regierung zu gebote stehenden Möglichkeiten illustriert, welche in der Berufung auf die Verordnung vom 4. Juni 1925 gipfeln (in der >Prager Presse< falsch als Verordnung vom 25. Mai zitiert), durch deren Artikel I. theoretisch bereits eine ganze Reihe von hohen Lebensmittelzöllen, insbesondere von Getreideund Viehzöllen eingeführt wird, wenn auch praktisch der Artikel II derselben Verordnung diese Zölle teils suspendiert, teils durch gleitende Zölle ersetzt.

Mit einer bei diesem Blatt ganz ungewöhnlichen Deutlichkeit spricht also die >Prager Presse< aus, dass die für den Haushalt der breiten Massen so verderblichen Lebensmittelzölle, insbesonders die festen Getreidezölle bereits in absehbarer Zeit in Kraft treten sollen und fügt hinzu:

>Die Regierung bedarf zu derartigen Massnahmen nicht der Zustimmung des Parlaments.<

Wir haben bereits anlässlich der Erlassung der Verordnung vom 4. Juni 1925 festgestellt, dass die Einführung von gleitenden Getreidezöllen verfassungswidrig war und haben unseren, Standpunkt ausführlich begründet, ohne dass unsere Beweisführung von irgend einer Seite juristisch widerlegt worden wäre. Es ist klar, dass auch die Einführung fester Getreidezölle, sowie anderer Lebensmittelzölle im Verordnungswege durchaus unzulässig ist und dass, abgesehen von Fällen formaljuristischer Bedenken, die grosse wirtschaftliche Tragweite der Sache es nach konstitutionellen Begriffen absolut ausschliesst, dass derartige Zölle durch ein blosses Machtgebot der Regierung ohne Befragung des Parlaments in Kraft gesetzt werden. Es ist aber ebenso klar, dass die bedrängte Lage der konsumierenden Bevölkerung, namentlich die der arbeitenden Massen eine Belastung, wie sie die geplanten Zölle nach sich ziehen würde, nicht verträgt.

In der gleichen Richtung wie die Kundmachung des Handelsministeriums hinsichtlich der Ursprungszertifikate bewegt sich auch das bereits zu Beginn dieses Monats erlassene Verbot der Einfuhr polnischen Viehs, das die Čechoslovakei bereits in ernste handelspolitische Differenzen mit Polen und Oesterreich gebracht hat, Dass die Berufung auf sanitäre Notwendigkeiten lediglich ein Vorwand ist, ergibt sich schon aus der Tatsache, dass auf Intervention der österreichischen Regierung die Durchfuhr polnischer Schweine wiederum gestat- tet wurde, vor allem aber aus dem Kommentar, mit welchem die Presse, nämlich die agrarische Presse, diese Massnahme begleitet hat. Es sei hier nur auf den >Venkov< vom 8. April 1926 verwiesen, welcher den >hohen erzieherischen Wert< dieser Massnahme hervorhebt und offen für eine weitere Drosselung der Lebensmitteleinfuhr eintritt. Auch, diese handelspolitische Massnahme, welche die Vieh- und Fleischpreise in die Höhe treibt, gefährdet die Versorgung der Konsumenten und ist insbesonders für die Arbeiterklasse unerträglich.

Wir fragen daher die Regierung:

1. Ist die Regierung bereit, das Vieheinfuhrverbot und die Kundmachung über die Ursprungszeugnisse schleunigst ausser Kraft zu setzen?

2. Ist die Regierung bereit, über die handelspolitischen Massnahmen, welche sie beabsichtigt, dem Parlamente zu berichten und alte ihre Anordnungen nur im Einvernehmen mit dem Parlament zu treffen?

3. Ist sie insbesonders bereit, alle Aenderungen des Zolltarifs ausschliesslich auf dem Wege der Gesetzgebung durchzuführen?

Prag, den 22. April 1926.

Dr. Heller, Niessner, Löw, Polach, Dr. Houser, Chlumecký, Hlávka, Herlinger, Petor, Průša, Včelička, Sochor, Schubert, Reščuk.

Tisk 84/7.

Zemský spolek starousedlých v Praze uzavřel kupní smlouvy na koupi lesů s majiteli velkostatků Zelená Hora, Žinkovy, Plánice a Chotěšov ve snaze docíliti propuštění těchto majetků ze záboru a k získání jich za své vlastnictví. Obce a okresy, jakož i veškeré obyvatelstvo v obvodu velkostatku Zelená Hora, Žinkovy a Plánice protestují co nejdůrazněji proti schválení těchto koupí pozemkovým úřadem a žádají odmítnuti podaných žádostí za propuštění ze záboru jmenovaných lesních vlastnictví. Obce a obyvatelstvo žádají, aby postupováno bylo přesně v duchu §u 10 zák. přídělového, aby lesy tyto přiděleny byly okresům, obcím aneb svazům z nich utvořeným.

Pane ministerský předsedo, podepsaní se dotazují, jste-li ochoten uspokojiti zneklidněné obyvatelstvo vydáním prohlášení, že ustanovení §u 10 zák. přídělového bude striktně zachováno?

V Praze, dne 18. prosince 1925.

Habrman, Petřík,
Časný, Havlena, dr Soukup, A. Novák, Filipínský, Modráček, Pocisk, Ecksteinová, Jaroš, Dundr.

Tisk 84/8.

Podepsaní se táží pana ministerského předsedy, je-li mu známo, že v záp. a již. Čechách tvoří se t. zv. lesní družstva a že někteří úředníci SPÚ. pobádají, i nepřímým nátlakem, majitele velkostatků, aby lesy SPÚ. zabrané, dobrovolně prodati oněm lesním družstvům, jinak že zabrané lesy budou nuceni po vyvlastnění odevzdati za ceny mnohem nižší, než jaké nyní jim nabízejí lesní družstva.

První lesní družstvo bylo založeno v Záhoří, okres Nepomuk, a je zaneseno v rejstříku společenstev obchodního soudu dne 11. července 1925, pod č. 1875. Od té doby jest jenom u krajského soudu v Plzni v rejstříku společenstev zaneseno nejméně 10 lesních družstev a na organisaci nových se usilovně pracuje.

Chudý lid na venkově jest již propouštěn z lesního zaměstnání, poněvadž někteří velkostatkáři neb jich zástupci se již s družstvy dohodli. Tak vyvíjí se v západních Čechách velmi napjatá situace, jejíž výmluvným dokladem jsou četné protesty a stížnosti proti této akci lesních družstev za pomoci některých zaměstnanců SPÚ. Lesní družstva sama nejsou zárukou řádného lesního hospodářství, naopak dá se spíše očekávati, že lesy v zájmu členů budou plundrovány.

Chudý lid venkovský domáhá se právem, by zabrané lesy byly přiděleny v prvé řadě obcím a svazkům samosprávným dle výslovného znění §u 10 přídělového zákona.

Vše nasvědčuje tomu, že prodejem lesů družstvům vyvolává se v obcích mezi lidem pochopitelný rozruch a nespokojenost, které nepřispějí klidu a míru mezi občany. Podepsaní se táží pana ministerského předsedy, jak hodlá tomuto postupu družstev čeliti a postarati se o zachování přídělového zákona a jeho §u 10.

V Praze, dne 4. února 1926.

V. Čipera,
dr Klouda, Reichstädterová, Wagner, Klečák, Pichl, Pánek, dr Veselý, dr Krouský, F. F. Plamínková, dr Macků, Šolc.

Tisk 84/9.

Při konstituování presidia St. P. Ú. v Praze, jmenován byl na návrh klubu slovenských poslanců revolučního Národního shromáždění vicepresidentem St. P. Ú. JUDr Josef Holúbek, a jmenováním tohoto pána měly býti zájmy Slovenska při provádění pozemkové reformy ochráněny.

Dle tohoto předcházejícího jednání zařídilo se také presidium St. P. Ú. a dalo při provádění pozemkové reformy panu vicepresidentu dr Holúbkovi mimořádný pouvoir.

Jak bylo této rozsáhlé pravomoci panem vicepresidentem dr Holúbkem v zájmu Slovenska, jeho veřejného hospodářství a drobného zemědělského lidu toužícího po půdě použito, o tom svědčí následující zjištěná fakta:

V župě bratislavské v obci Tallóši (okres galantský) nachází se velkostatek, náležející hraběnce Marii Esterházyové, provdané za italského zajatce Ceresettu. Pan vicepresident dr Holúbek k pochopitelné nelibosti obyvatelstva tamnějšího dochází velice často na zámek v Tallóši. Výsledky těchto styků vicepresidenta dra Holúbka s býv. hraběnkou Esterházyovou jsou následující:

Majitelka prodala z volné ruky:

1. manželce Arnošta Kohna roz. Etelce Weilové 1000 měr polí ve Feketenyéku. Smlouva byla schválena St. P. Ú. č.. j. 51027(23 - 1/4. Schválení podepsal za předsedu pan dr Holúbek.

2. Evženu Šimonovi, maďarskému statkáři a příteli dra Holúbka 500 měr v Pozsonyvezekényn. Smlouva schválena St. P. Ú. č. j. 2176/24 a podepsal ji zase za předsedu dr Holúbek.

3. Ondřeji, Ladislavu a Štěpánu Kohnovi, z nichž poslední je dosud nezletilým, 1100 měr ve Feketenyéku. Smlouva schválena St. P. Ú. č. j. 51027/ 23 - 1/4 a podepsal ji za předsedu dr Holúbek.

4. Cukrovaru v Seredi, který je v rukou maďarsko-židovského kapitálu, 1300 měr. Smlouva schválena St. P. Ú. č. j. 51027/23 - 1/4. Podepsal ji za předsedu dr Holúbek.

5. Františku a Bohumilu Kužmovi, bankovnímu řediteli v Bratislavě, 1600 měr v Dolních Salibech. Pozemky dány ihned do nájmu maďarsko-židovskému nájemci. Smlouva schválena St. P. Ú. č. j. 51027/23 - 1/4 a podepsal ji za předsedu dr Holúbek.

6. Dr Zdenku Vavruchovi 1200 měr v Dolních Salibech. (Dáno rovněž ihned výše uvedeným způsobem do nájmu). Smlouva schválena St. P. Ú. č. j. 6540/25 - 1/4 a podepsal ji za předsedu dr Holúbek.

7. Maďarsko-židovskému velkostatkáři Ludvíku Szoldovi 2200 měr v Dolních Salibech i s lihovarem. Smlouva schválena St. P. Ú. č. j. 6540/25 1/4 a podepsal ji za předsedu dr Holúbek.

8. Maďarským velkostatkářům Karlu Kájošovi a Ludvíku Pónyaimu 600 měr v Dolních Salibech.

9. Malorolníci z Králové, kteří se ucházeli o příděl půdy a měli platiti za 1 měřici Kč 2.000.-. žádali dra Holúbka, který jako obvykle meškal na návštěvě v zámku Tallóši, by svým vlivem působil na velkostatkářku, by jim pole prodala laciněji. Pan dr Holúbek jim odpověděl: >Grofka Vám pole nemôže dať lacno, lebo potrebuje peniaze. Ak nekúpite Vy, kúpi iný.< Velkostatkářka, resp. její manžel vyjádřil se konečně v tom smyslu, že žadatelům nemůže sleviti z ceny proto, poněvadž schválení kupno-prodejních smluv stojí mnoho peněz.

Ke konstatování tohoto fakta uvádíme následující výpis z protokolárního vyjádření vyjednávajících malozemědělců:

>Podepsaní potvrzují a jsou ochotni kdykoliv a komukoliv potvrditi následující:

Byli jsme v Tallóši jednati s majitelem Ceresettou o odprodeji pozemků pro malorolníky z Králové. Jelikož majitel požadoval za 1 kat. jitro Kč 6.000.-, které naši chudí občané nemohou platiti, obrátili jsme se na vicepresidenta St. P. Ú. dra. Holúbka, který byl na návštěvě v zámku Tallóši, by se za nás u majitele přimluvil o slevení z požadované ceny. Pan dr Holúbek odpověděl: >Čo to myslíte, že Vám grofka to môže dáť lacno, tá potrebuje peniaze; keď Vy nekúpite, kúpi iný.<

Při jiném jednání o odprodeji pozemků vyslovil se Ceresetto: >Já Vám z ceny ničeho sleviti nemohu, neboť mne schválení kupno-prodejních smluv stojí moc peněz. Teď sem přijedou zase od St. P. Ú., budou zde několik dní a to champaňské a vše musím já platit.<

Následují podpisy.