Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

2. zasedání.

Tisk 103-103/11.

Původní znění.

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci senátora Roberta Hüttera a soudruhů (tisk č. 26/2) a interpelaci senátora E. Teschnera a soudruhů stran restrikce pomocných úředníků okresních školních inspektorů (tisk č. 29/6).

Instituce pomocných úředníků okresních školních inspektorů jest zákonu neznáma a před převratem jí nebylo.

Po převratu, když administrativní agenda okresních školních výborů se rozmnožila, zejména v platových věcech učitelských, ministerstvo školství a národní osvěty samo snažilo se ulehčiti okresním školním inspektorům přidělením učitelů k, výpomoci v správní agendě.

Vydáním zákona, č. 286 /24 Sb. z, a n. o úsporných opatřeních ve veřejné správě postavena byla státní školská správa před úkol snížiti počet zaměstnanců také ve školství národním (§§ 4 a 27 cit. zákona).

Je přirozeno, že se při provádění opatření zákonem tím předepsaných sáhlo též k instituci, jež není zákonem stanovena a pro jejíž trvání důvody z větší části již pominuly postupující konsolidací školských poměrů; při tom vzata též v úvahu okolnost, že počet žactva a následkem toho také počet tříd poklesl.

Přes to však zrušeno přidělení učitelů okresním školním inspektorům jen v oněch školních okresech v Čechách a na Moravě, jež vykazují poměrně nejmenší agendu administrativní; z celkového počtu přidělených učitelů zrušeno bylo tak přidělení 1/3, kdežto ve 2/3 zůstal stav beze změny.

K bodu 2. závěrečného odstavce se poznamenává, že § 34 zákona, č. 292/20 Sb. z. a n., nevstoupil dosud v platnost.

V Praze, dne 17. března 1926.

Dr Krčmář v. r.,

ministr školství a národní osvěty.

Překlad.

Antwort

des Ministers für Schulwesen und Volkskultur

auf die Interpellation des Senators Robert Hütter und Genossen (Druck Nr. 26/2) und auf die Interpellation des Senators E. Teschner und Genossen in Angelegenheit des Abbaues der Hilfslbeamten des Bezirksschulinspektoren (Druck Nr. 29/6).

Die Institution der Hilfsbeamten der Bezirksschulinspektoren ist dem Gesetze nicht bekannt und bestand dieselbe vor dem Umsturze nicht.

Nach dem Umsturze, als sich die administrative Agenda der Bezirksschulausschüsse, insbesondere in Gehaltsangelegenheiten der Lehrpersonen vermehrt hatte, war das Ministerium für Schulwesen und Volkskultur selbst bestrebt, den Bezirksschulinspektoren durch die Zuteilung von Lehrpersonen zwecks Aushilfe in der Verwaltungsagenda eine Erleichterung zu schaffen.

Durch die Herausgabe des Gesetzes Nr. 286/ 1924 S. d. G. u. V. betreffend Sparmassnahmen in der öffentlichen Verwaltung wurde die staatliche Schulverwaltung vor die Aufgabe gestellt, die Anzahl der Bediensteten auch im Bereiche des Volksschulwesens herabzusetzen (§§ 4 und 27 des zit. Gesetzes).

Es ist natürlich, dass anlässlich der Durchführung der durch dieses Gesetz vorgeschriebenen Massnahmen auch an eine Institution herangetreten wurde, welche gesetzlich nicht statutiert ist, und bezüglich welcher die Gründe ihres Bestandes infolge der fortschreitenden Konsolidierung der Schulverhältnisse grösstenteils schon erloschen waren; hiebei wurde auch der Umstand in Erwägung gezogen, dass die Anzahl der Schüler und infolgedessen auch die Anzahl der Klassen gesunken war.

Dessenungeachtet wurde jedoch die Zuteilung von Lehrpersonen den Bezirksschulinspektoren nur in solchen Schulbezirken in Böhmen und Mähren aufgehoben, welche verhältnismässig die geringste administrative Agenda aufzuweisen haben; von der Gesamtzahl der zugeteilten Lehrpersonen wurde auf diese Weise die Zuteilung eines Drittels aufgehoben, während in zwei Dritteln der Stand unverändert blieb.

Zum Punkt 2 des Schlussabsatzes wird bemerkt, dass der § 34 des Gesetzes Nr. 292/20 S. d. G. u. V. bisher nicht in Wirksamkeit getreten ist.

Prag, am 17. März 1926.

Dr. Krčmár m. p.,

Minister für Schulwesen und Volkskultur.

Tisk 103 /1.

Původní znění.

 

Odpověď.

ministra národní obrany

na interpelaci senátora Hüttera a soudruhů o tom, že vojenská velitelství v Jelšave na Slovensku zakázala německým vojínům čísti >Rumburger Zeitung< (tisk č. 26/3).

Z vojínů v posádce jelšavské odebíral >Rumburger Zeitung< až do ledna t. r. pouze jediný vojín. Ten však udává, že předplatné bylo mu vysoké a proto časopis odřekl, Nechtěje však redakci udati pravý důvod napsal administraci, že Časopis vypovídá proto, poněvadž jest zakázán. Časopis >Rumburger Zeitung< v Jelšavě žádným vojenským velitelstvím nebyl zakázán.

V Praze, dne 30, března 1926.

Gen. Syrový v. r.,

ministr národní obrany.

Překlad.

Antwort

des Ministers für nationale Verteidigung

auf die Interpellation des Senators Hütter und Genossen betreffend das Verbot der militärischen Komananden in Jelšava in der Slovakei an die deutschen Soldaten die >Rumburger Zeitung< zu lesen. (Druck Nr. 26/3).

Von den Soldaten der Garnison in Jelšava beog die >Rumburger Zeitung< bis Jänner 1. J. bloss ein einziger Soldat. Derselbe gibt jedoch an, dass ihm das Abonnement zu hoch war und er deshalb die Zeitschrift abgesagt habe, Da er jedoch der Redaktion den richtigen Grund nicht angeben wollte, schrieb er an die Administration, dass er die Zeitschrift aus dem Grunde kündige, weil sie verboten sei. Die Zeitschrift >Rumburger Zeitung< wurde in Jelšava von keinem Militärkommando verboten.

Prag, am 30, März 1926.

Gen, Syrový m. p.,

Minister für nationale Verteidigung.

Tisk l03/2.

Původní znění

Odpověď

ministra pošt a telegrafů

na interpelaci senátora K. Friedricha a soudruhů

stran protizákonního jednání poštovního orgánu (tisk č. 26/4).

Označovati poštovní zásilky názvem >Egerland< není nepřípustno.

Okolnost tato měla býti známa i poštovnímu úředníku, který vrátil psaní, jež dalo podnět k interpelaci.

Pro tuto nedbalost bylo proti němu zakročeno.

Na psaní měl podle předpisu býti arci také udán poštovní úřad dodávací.

V Praze, dne 22. dubna 1926.

Dr Fatka v. r.,

ministr post a telegrafů.

Překlad.

Äntwort

des Ministers für Post- und Telegrafenwesen

auf die Interpellation des Senators K, Friedrich und Genossen

betreffend gesetzwidrige Amtsgebahrung eines Postorganes (Druck Nr. 26/4).

Die Bezeichnung der Postsendungen mit >Egerland< ist nicht unzulässig.

Dieser Umstand sollte auch dem Postbeamten bekannt sein, welcher den Brief, der den Anlass zur Interpellation gab, zurückgestellt hat.

Wegen dieser Nachlässigkeit wurde gegen denselben eingeschritten.

Auf dem Briefe war den Vorschriften gemäss allerdings auch der Postbestellbezirk anzuführen.

Prag, am 22. April 2926.

Dr. Fatka m. p.,

Minister für Post- und Telegraphenwesen.

Tisk 103/3.

Původní znění.

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci senátorů Hartla, Friedricha a soudr. o tom, že se u vlaků, které jezdí v severních Čechách, používá zastaralých a poškozených vozů (tisk č. 29/1).

Dovoluji si především upozorniti, že státní železniční správa jest si dobře vědoma, že vozový park u některých rychlovlaků není v takovém stavu, jak by si sama ve vlastním zájmu přála. To se netýká ovšem pouze rychlovlaků na trati Liberec - Cheb, nýbrž také rychlovlaků na tratích jiných na př. Praha - Chlumec nad Cidlinou, Praha - Protivín, Praha - Most a pod. Příčinu nutno hledati v tom, že státní železniční správa nemá ještě dostatek čtyřnápravových vozů, aby mohla zařaditi pouze takové vozy u všech rychlovlaků.

Avšak v doplnění vozového parku pokračuje se velmi intensivně, jak to právě dovolují finanční prostředky. V tomto směru dovoluji si tvrditi, že již nastalo právě také na trati Liberec - Cheb značné zlepšení v poslední době.

Musím konstatovati, že z vozů býv. Ústecko-Teplické dráhy, které obíhaly na jejích tratích, nebyl ani jediný určen pro jinou trať. Jde patrně o nedorozumění, které nutno vysvětliti tím, že býv. Ústecko-Teplická dráha měla poměrně velmi krátké trati, takže při rychlejším oběhu vozů vystačila s malým počtem vozů dobrých. Po zestátnění této dráhy byly však zavedeny rychlovlaky průběžné po státních drahách i po Ústecko-Teplické dráze, takže oběh vozů se značně prodloužil; tím se stalo, že bylo nutno vozový park Ústecko-Teplické dráhy doplniti celou řadou vozů z kmenových tratí státních drah. Při tom nehledím ani k tomu, že některé z dobrých vozů býv. Ústecko-Teplické dráhy byly zařaděny do rychlovlaků mezinárodních, které jezdí po tratích této dráhy, čímž ovšem se jejich oběh ještě více prodloužil.

V Praze, dne 29. března 1926.

Dr Říha v. r.,

ministr železnic.

Překlad.

Antwort

des Eisenbahnministers

auf die Interpellation der Senatoren Hartl, Friedrich und Genossen betreffend die Ausstattung der in Nordböhmen verkehrenden Eisenbahnzüge mit veralteten und schadhaften Wagen (Druck Nr 29/1).

Ich erlaube mir vor allem darauf aufmerksam zu machen, dass die staatliche Eisenbahnverwaltung sich dessen wohl bewusst ist, dass sich der Wagenpark bei manchen Schnellzügen nicht in einem solchen Zustande befindet, wie sie es im eigenen Interesse selbst wünschen würde. Dies bezieht sich natürlich nicht bloss auf die Schnellzüge der Strecke Reichenberg-Eger, sondern auch auf die Schnellzüge auf anderen Strecken, z. B. Prag-Chlumec n. Cidl., Prag-Protivín, PragBrüx u. dgl. Die Ursache ist darin zu suchen, dass der staatlichen Eisenbahnverwaltung noch nicht genügend vierachsige Wagen zur Verfügung stehen, um bloss solche Wagen bei sämtlichen Schnellzügen einreihen zu können.

Die Ergänzung des Wagenparks wird jedoch sehr intensiv fortgesetzt, wie es eben die finanziellen Mittel zulassen. In dieser Hinsicht erlaube ich mir die Behauptung aufzustellen, dass bereits eben auch auf der Strecke Reichenberg-Eger in der letzten Zeit eine bedeutende Verbesserung eingetreten ist.

Ich muss konstatieren, dass von den Wagen der ehemaligen Aussig - Teplitzer Eisenbahn, welche auf den Strecken derselben verkehrten, kein einziger Wagen für eine andere Strecke bestimmt wurde. Es handelt sich offenbar um ein Missverständnis, welches dadurch zu erklären ist, dass die ehemalige Aussig-Teplitzer Eisenbahn verhältnismässig sehr kurze Strecken besass, so dass sie bei einer rascheren Wagenzirkulation mit einer geringen Anzahl guter Wagen das Auslangen fand. Nach erfolgter Verstaatlichung dieser Eisenbahn wurden jedoch durchlaufende Schnellzüge auf den Staatsbahnen und auf der Aussig-Teplitzer Eisenbahn eingeführt, so dass die Wagenzirkulation bedeutend verlängert wurde; dies hatte zur Folge, dass der Wagenpark der Aussig-Teplitzer Eisenbahn durch eine ganze Reihe von Wagen aus den Stammstrecken der Staatsbahnen ergänzt werden musste. Hiebei beachte ich nicht eimal den Umstand, dass einige von den guten Wagen der ehemaligen Aussig-Teplitzer Eisenbahn in die internationalen auf den Strecken dieser Eisenbahn verkehrenden Schnellzüge eingereiht. wurden, wo durch deren Zirkulation natürlich noch mehr verlängert wurde.

Prag, am 29. März 1926.

Dr. Říha m. p.,

Eisenbahnminister.

Tisk 103/4.

Původní znění.

Odpověď

předsedy vlády

na interpelaci senátora Stolberga a soudr. stran složení slezské zemské správní komise (tisk č. 29/5).

Vláda zřídila podle zmocnění, daného jí zákonem ze dne 16. dubna 1919, čís. 212 Sb. z. a n. pro správu záležitostí, jež dříve příslušely zemskému výboru slezskému, v roce 1919 zemskou správní komisi původně o 6 členech včetně předsedy. Postupem doby byla komise tato podle toho, jak toho vyžadovala potřeba správy zemské, rozšířena na 10 členů a to tak, že ve správě zemské dostalo se zastoupení všem význačnějším stranám politickým a národním menšinám.

Úřadování zemské správní komise, jež v nynějším složení spravuje záležitosti zemské od roku 1920, nezavdalo vládě podnětu, aby toho času uvažovala o její změně.

V Praze, dne 19. dubna 1926.

Černý v. r.,

předseda vlády.

Překlad.

Antwort

des Vorsitzenden der Regierung

auf die Interpellation des Senators Stolberg und Genossen betreffend die Zusammensetzung der schlesischen Landesverwaltungskommission (Druck Nr. 29/5).

Die Regierung errichtete auf Grund der ihr mit dem Gesetze vom 16. April 1919, Nr. 212 S. d. G. u. V. gegebenen Ermächtigung für die Verwaltung der Angelegenheiten, welche früher dem schlesischen Landesausschusse zustanden, im Jahre 1919 eine Landesverwaltungskommission, welche ursprünglich einschliesslich des Vorsitzenden aus 6 Mitgliedern bestand. Im Verlaufe der Zeit wurde diese Kommission nach Massgabe der Erfordernisse der Verwaltung des Landes auf 10 Mitglieder und zwar in der Weise erweitert, dass in der Verwaltung des Landes alle bedeutendere politische Parteien und nationale Minoritäten ihre Vertretung fanden.

Die Amtsführung der Landesverwaltungskommission, welche in ihrer dermaligen Zusammensetzung die Angelegenheiten, des Landes vom Jahte 1920 an verwaltet, hat der Regierung keine Veranlassung gegeben, dermalen eine Aenderung derselben in Erwägung zu ziehen.

Prag, am 19. April 1926.

Černý m. p.,

Vorsitzender der Regierung.

Tisk 103/5.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci senátora Toužila a soudr. o katastrofě v Truhlářské ulici (tisk č. 47).

Po tragické události v Truhlářské ulici dne 5. března t. r. podnikla vojenská správa u vědomí odpovědnosti celé veřejnosti vše, co bylo v její silách, aby příčiny výbuchu byly podrobně a přísně vyšetřeny a neblahé jeho následky pokud to jen možno co nejdříve odčiněny.

Bezprostředně po výbuchu nařízen v blízkých kasárnách Jiřího z Poděbrad poplach a hned vojskem uzavřena Truhlářská ulice z obou stran. Tři minuty po výbuchu ošetřeni vojenským lékařem první ranění a nedlouho po tom fungovala již jak vojenská, tak i civilní lékařská pomoc, Veškeré úsilí lékařů bylo soustředěno k zachránění lidských životů. Celkem ošetřeny 73 osoby. Těžce zraněný státní zaměstnanec Antonín Hovorka, jehož stav byl velice vážný, již vyvázl z nebezpečí a stav jeho jest uspokojivý, poněvadž větší komplikace se nepřidružily a teplota jeho poklesla takřka na normál.

Pokud jde o zemřelého ředitele Otakara Černého, byl při výbuchu i se svou manželkou sražen k zemi a narazil hlavou na domovní portál. Vedle rány na temeni, která při soudy pitvě byla shledána 1 1/2 cm dlouhá a 0.8 cm široká, zaschlá, krytá náplastí, utrpěl zemřelý několik povrchních zranění na nohou, jež pitvající lékaři shledali pokryta stroupky. V prvních úředních seznamech nebyl proto uveden, poněvadž známými byl odveden do blízkého svého bytu a úraz ohlášen policii teprve druhého dne. V úředních zprávách došlých ministerstvo národní obrany byl oznámen jako lehce raněný, nalézající se v domácím ošetřování.

Na zprávu o skonu ředitele Černého byli vysláni k pitvě vyšetřující soudci, aby zjistili, zdali smrt byla v souvislosti s výbuchem. Z pitevního protokolu vysvítá, že ředitel Černý zemřel výronem krevním do omozečnice při pohmoždění mozku.

Výbuch vyžádal si i dva životy vojínů Josefa Hlaváčka a Karla Hrubého, kteří transport doprovázeli. U obou nastala smrt okamžitě a jakákoliv lékařská pomoc byla marná.

Ihned po výbuchu bylo nařízeno všestranné vyšetřování příčin explose a intensivně pracováno na zahlazení škod vzešlých na zdraví a majetku občanstva. Na rychlo konstituováno několik komisi a to komise pro pomocnou akci a několik komisí vyšetřujících, jimž dáno za úkol vyšetřiti, jak mohlo k výbuchu dojíti. Všechny komise pracovaly nepřetržitě dnem i nocí a mohu s uspokojením prohlásiti, že obětavě vykonaly svoji povinnost. Energie, jakou vynaložila vojenská správa na vyšetřování příčin i zahlazení stop, byla postiženým obyvatelstvem vděčně kvitována.

Komise pověřená administrativním šetřením pátrala na místě samém důkladně po původu a příčinách neštěstí a to v domech, bytech, na ulicích, dokonce i na smetišti na Maninách, kamž střepy byly vyvezeny. Zabývala se hledáním očitých svědků výbuchu, kteří by mohli vnésti jasno do vyšetřování a sledovala znovu podrobně celou cestu transportu.

Dále snažila se komise zachytiti provisorně bezprostředně po výbuchu situaci, aby byla znemožněna dohoda případných vinníků a tím zahlazeny stopy k dalšímu pátrání. K tomu cíli pátráno v hostivické zbrojnicí, u pomocné roty ministerstva národní obraný na Pohořelci, u 2. praporu 48. pěšího pluku a v kasárnech Jiřího z Poděbrad. Poněvadž část vyžádané zásilky byla odeslána též po železnici, pátralo se, zda nedošlo k nahodil záměně. Zjištěno na nádraží, že záměna taková se nestala. Pátráno též po jiných (politických) příčinách, které by snad mohly vysvětliti výbuch.

Vojenský prokurátor zavedl pátrání s největším možným urychlením a na nejširší basi; materiál snesený se pečlivě studuje, veškerá místní ohledání a soudní pitvy provedeny bezprostředně po činu. Rovněž pracuje se na revisi dopravních předpisů, v dohodě s ministerstvem vnitra. Volání veřejnosti, aby kasárny a zejména v Praze, která jest komunikačně přetížena, byly umístěny vně města, jest jen v intencích vojenské správy.

Komise technická konala nejbedlivější zkoušky jak s uskladněnými granáty, tak se složenými devíti bedničkami granátů na Pohořelci. Všem vyšším velitelstvím bylo již dne 6. března přikázáno, aby zastavila veškeré přesuny týkající se ročních granátů všech druhů. Tím jest výcvik s ručními granáty přerušen.

Dále provádí se dělostřeleckým a zbrojním odborem nařízená pyrotechnická prohlídka všech zásob ručních granátů a k tomu vydány zvláštní podrobné směrnice za účelem zjištění eventuelních vad, pokud je lze bez rozebírání na jednotlivé součástky objeviti.

Zvláštní důraz byl kladen na zjištění a zachycení všech načatých truhlíků, z nichž byly plomby sejmuty. Bylo nařízeno provésti s největším urychlením šetření, jež se koná ve všech posádkách, které však bude trvati delší dobu.

Jest samozřejmo, že vojenská správa nespokojí se výsledky vyšetřování v tom směru provedeném, ale houževnatě pátrá po tom, zdali nedošlo při adjustaci po technické stránce k nějakému nedopatření; z něhož by mohla býti příčina výbuchu vysvětlena.

Tak rozebírají odborní důstojnici ministerstva národní obrany komisionelně veškeré ruční granáty vzor 21, tedy granáty téže výroby jako vybuchlé v Truhlářské ulici, jakož i ostatní jež byly současně z Milovic do Hostivic přidisponovány, při čemž co nejpečlivěji se sleduje jejich provedení a laborace. Provádějí se technologické i technické zkoušky s desadjustovaným materiálem (kovové součástky, tritol, směsi v rozbuškách a roznětkách).

Na základě zpráv o výsledku pyrotechnických prohlídek z různých venkovských oblastí bude se pokračovati v pátrání po příčinách výbuchu.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP