Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

2. zasedání.

Tisk 146.

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 34. schůzi dne 18. června 1926 tuto osnovu zákona:

ze dne ...................

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Prvá část zákona platí pro státní pragmatikální úředníky a zřízence ve státních úřadech, v ústavech, fondech a podnicích státních a státem spravovaných,

druhá část pro soudce a konceptní pragmatikální úředníky státních zastupitelstev, vrchních státních zastupitelstev a generální prokuratury (soudci),

třetí část pro státní osoby učitelské, a to:

1. profesory vysokých škol,

2. státní profesory středních škol a učitelských ústavů a státní profesory a státní učitele umělecko-průmyslových škol, hudebních konservatoří, obchodních, průmyslových, zemědělských a ostatních odborných škol (státní profesoři a učitelé),

3. vysokoškolské asistenty a konstruktéry, asistenty a dílovedoucí na umělecko-průmyslových, průmyslových, zemědělských a jiných odborných školách,

čtvrtá část pro vojenské a četnické gážisty a

pátá až sedmá část pro všechny zaměstnance, na které se vztahují ustanovení předchozích částí, pokud se ze zákona jinak nepodává.

§ 2.

Pro předsedu Nejvyššího účetního kontrolního úřadu platí obdobně ustanovení § 10, § 11, odst. 1, § 12, odst. 10, §§ 13, 139, 140, 144, odst. 1 až 6, §§ 150, 151, 152, odst. 1 A, §§ 153, 154, 159, 160, odst. 1, 2 a 4, §§ 161, 162, 164, 165, 172 a 196.

§ 3.

(1) Kde se v zákoně užívá slov "úředníci" a "zřízenci", jest tím rozuměti státní pragmatikální úředníky a zřízence, na něž se vztahují ustanovení části prvé.

(2) Pokud se v ustanoveních části páté až sedmé užívá slova "zaměstnanec", rozumějí se tím osoby, pro něž platí ustanovení části prvé až čtvrté.

(3) Zákon ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z., o služebním poměru státních úředníků a státních zřízenců, uváděn jest v tomto zákoně slovy "služební pragmatika", zákon ze dne 28. července 1917, č. 319 ř. z., o služebním poměru učitelstva státních středních a nižších učilišť, slovy "služební pragmatika učitelská".

§ 4.

(1) Služební místa úřednická se roztřiďují ve čtyři služební třídy podle toho, jaké předběžné vzdělání jest v zásadě předepsáno pro ustanovení na služební místo v příslušné úřednické kategorii, takto:

(2) Vládní nařízení určí ústavy, které se považují za střední školy a za odborné školy ve smyslu předchozího odstavce.

(3) K téže úřednické kategorii patří všechna služební místa téže služební třídy v témž nebo v různých oborech státní správy (resortech), jež byla zřízena k obstarávání stejných nebo v podstatě stejnorodých výkonů služebních. Vládní nařízení určí úřednické kategorie v jednotlivých oborech státní správy (resortech) a zařadí je do služebních tříd.

(4) Ustanovení § 36, odst. 4, služební pragmatiky se zrušuje; kde dosavadní předpisy platné pro pragmatikální úředníky mluví o služebním odvětví, nahrazuje se pojem služebního odvětví pojmem úřednické kategorie ve smyslu předchozího odstavce.

§ 5.

(1) Služební místa úřednická se systemisují podle svého významu a se zřetelem na způsob služby v rámci stanovené normální potřeby sil v sedmi platových stupnicích a to:

místa I. služební třídy v 1. až 6. platové stupnici,

místa II. služební třídy v 3. až 7. platové stupnici,

místa III. a IV. služební třídy ve 4. až 7. platové stupnici.

(2) Systemisace služebních míst se provede podle osobních stavů odděleně pro každou jednotlivou úřednickou kategorii a vyžaduje schválení vlády.

(3) Mimo platové stupnice se systemisují služební místa kancléře presidenta republiky a předsedy státního pozemkového úřadu.

§ 6.

Úředníci mohou býti ustanoveni pouze na systemisovaná služební místa. Propůjčiti služební místo, jež není řádně systemisováno nebo není uprázdněno, nebo propůjčiti služební místo systemisované v jiném osobním stavu nebo pro jinou úřednickou kategorii bez současného přestupu úředníka do tohoto osobního stavu nebo kategorie jest nepřípustno.

§ 7.

(1) Úřednickým čekatelem může býti ustanoven jen, kdo splnil všeobecné zákonné podmínky předepsané pro ustanovení úředníkem a případné zvláštní podmínky stanovené vládním nařízením pro ustanovení čekatelem v příslušné úřednické kategorii a služebním oboru.

(2) Ukáže-li se toho potřeba, mohou býti ustanovováni úředničtí aspiranti, z jejichž řad budou doplňováni úředničtí čekatelé; služební a platební poměry těchto aspirantů se upraví vládním nařízením.

(3) Ustanovení čekatele je přípustno jen, je-li v osobním stavu v příslušné úřednické kategorii volné systemisované služební místo. Každý čekatel váže jedno systemisované služební místo.

(4) Úředníkem může býti s výjimkami uvedenými v odstavci 6 a 7 ustanoven pouze ten, kdo v témž oboru státní správy skutečně ztrávil stanovenou čekatelskou dobu v úřednické kategorii, ve které má býti ustanoven.

(5) Pro čekatele na úřednická služební místa se stanoví čekatelská doba ve služební třídě I a) jedním rokem, ve služebních třídách I b), I c) a II třemi roky, ve služební třídě III čtyřmi roky a ve služební třídě IV šesti roky.

(6) Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda v jednotlivých výjimečných případech k souhlasnému návrhu ústředního úřadu a ministerstva financí povoliti, aby čekatelská doba byla zkrácena nebo prominuta. Toto právo přísluší ústřednímu úřadu, má-li býti úředník, který již vyhověl podmínce stanovené ve 4. odstavci, převzat do téže úřednické kategorie jiného oboru státní správy nebo do jiné úřednické kategorie téže nebo nižší služební třídy téhož nebo jiného oboru státní správy. Rovněž může ústřední úřad povoliti čekateli, aby čekatelská doba byla zkrácena o dobu ztrávenou v čekatelském poměru v téže úřednické kategorii jiného oboru státní správy nebo v jiné úřednické kategorii téže nebo vyšší služební třídy téhož nebo jiného oboru státní správy.

(7) Kategorie kancelářských úředníků IV. služební třídy se doplňují z řad kancelářských oficiantů, pokud se uprázdněné místo nepropůjčí úředníku již ustanovenému nebo úředníku na dovolené s čekatelným nebo na dočasném odpočinku. Podmínkou ustanovení kancelářského oficianta kancelářským úředníkem jest, že má nejméně šest roků služby skutečně ztrávené ve vlastnosti kancelářského oficianta; tato doba se zkracuje o dvě třetiny služební doby skutečně ztrávené ve vlastnosti plně zaměstnaného kancelářského pomocníka, nejvýše však o dva roky. Totéž platí o kategoriích kancelářských úředníků III. služební třídy se změnou, že není-li způsobilých uchazečů z řad kancelářských oficiantů, sluší postupovati podle ustanovení odstavce 4 a 5.

(8) Ustanovení tohoto zákona o úřednících platí, pokud se jinak nestanoví, i pro úřednické čekatele.

§ 8.

(1) Pokud tento zákon jinak nestanoví, náleží čekateli jako služební plat adjutum a výchovné (§ 13).

(2) Adjutum se stanoví podle služebních tříd a skupin míst A, B, C, D (§ 12).

(3) Pro skupinu míst A platí tyto roční částky:

(4) Ve skupině míst B činí adjutum částku o 4%, ve skupině míst C částku o 8% a ve skupině míst D částku a 12% menší.

(5) Ustanovení § 12, odst. 8, platí obdobně.

(6) Adjutum se zvyšuje, jakmile čekatel v témž oboru státní správy skutečně ztrávil v úřednické kategorii, ve které má býti ustanoven, polovinu stanovené čekatelské doby; do této poloviny může ústřední úřad započísti dobu, o kterou byla čekatelská doba zkrácena podle třetí věty odstavce 6 §u 7. Ustanovení §u 16 platí i pro zvýšení adjuta.

§ 9.

(1) Čekatel se ustanoví úředníkem, jakmile v témž oboru státní správy dovršil stanovenou čekatelskou dobu v úřednické kategorii, ve které má býti ustanoven, a vyhověl všeobecným zákonným podmínkám stanoveným pro ustanovení úředníkem, jakož i zvláštním podmínkám určeným vládním nařízením pro ustanovení úředníkem v příslušné úřednické kategorii a služebním oboru.

(2) Předpisy o vyloučení neb odkladu a době účinnosti zvýšení služného úředníka (§ 16) se vztahují obdobně na ustanovení čekatele úředníkem.

§ 10.

Služební plat úřednický se skládá ze služného, činovného a výchovného.

§ 11.

(1) Služné úředníků na služebních místech systemisovaných mimo platové stupnice činí 100.000 Kč ročně.

(2) Služné úředníků na služebních místech systemisovaných v platových stupnicích se stanoví v ročních částkách takto:

(3) U úředníků na služebních místech služební třídy I c) předchází stupni a) šesté platové stupnice jako počáteční stupeň služného služné 10.800 Kč ročně.

(4) U úředníků na služebních místech služební třídy I a) se zvyšuje služné o 8%.

§ 12.

(1) Činovné se vyměří podle služebních tříd a platových stupnic a podle obce, ve které jest trvalé úřední působiště úředníkovo.

(2) Obce se zařaďují do čtyř skupin míst (A, B, C, D).

(3) Činovné se stanoví takto:

(4) U úředníků na služebních místech služební třídy I c) přísluší v platové stupnici šesté až třetí činovné ve výměře stanovené pro II. služební třídu.

(5) Do skupiny míst A náležejí: Velká Praha, Brno a Bratislava,

do skupiny míst B obce s více než 25.000 obyvateli, jakož i tyto obce: Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Slezská Ostrava a Užhorod,

do skupiny míst C obce s počtem obyvatel od 2000 do 25.000,

do skupiny míst D všechny ostatní obce.

(6) Pro zařadění podle počtu obyvatel jest rozhodným výsledek posledního sčítání lidu.

(7) Výjimečně mohou býti jednotlivé obce vzhledem k mimořádným drahotním poměrům zařaděny vládním nařízením do vyšší skupiny míst.

(8) Úředníku s činovným skupiny míst D, který jest nucen dítě, na něž mu přísluší výchovné (§ 144) a jež s ním žije ve společné domácnosti, vydržovati na bytě za účelem školního nebo jiného odborného vzdělání mimo své bydliště, náleží až do ukončení tohoto vzdělání a to i za prázdniny činovné podle skupiny míst C.

(9) Úředníkům, jejichž trvalé úřední působiště jest mimo území Československé republiky, přísluší činovné podle skupiny míst A.

(10) Úředníkům na služebních místech systemisovaných mimo platové stupnice činovné nenáleží.

§ 13.

Výchovné činí při jednom nezaopatřeném dítěti (§ 144) 1800 Kč, při více nezaopatřených dětech 3000 Kč ročně.

§ 14.

(1) Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, obdrží úředník při prvém neb opětném ustanovení počáteční služné příslušné nejnižší platové stupnice, jde-li o ustanovení na služebním místě služební třídy I a), služné stupně b) šesté platové stupnice.

(2) Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda k souhlasnému návrhu ústředního úřadu a ministerstva financí povoliti úchylky.

§ 15.

(1) Služné se zvyšuje ve všech platových stupnicích postupem do vyšších stupňů a v páté až sedmé platové stupnici též o náslužné přídavky příslušné služební třídy.

(2) Zvýšení služného postupem do vyššího stupně nastává, jakmile úředník dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně téže platové stupnice.

(3) Zvýšení o první náslužný přídavek nastává, jakmile úředník dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným nejvyššího stupně příslušné platové stupnice. Zvýšení o jednotlivé další náslužné přídavky nastane, jakmile úředník dovršil tři roky započitatelné služební doby s naposled nabytým náslužným přídavkem téže platové stupnice. Zvýšení o poslední náslužný přídavek jest vyloučeno, jestliže úředník dovršil 35 roků služební doby započitatelné pro ustanovení úředníkem a pro zvýšení služného.