|
Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926. |
|
|
lI. volební období. |
2. zasedání. |
Tisk 156 - 156/13.
Interpelace
senátorů J. Slámy, B. Kianičky, J. Kotrby, J. Thoře a druhů
na pana ministra vnitra
stran výtržností při komunistickém táboru pořádaném v Praze
dne 11. června 1926,
Při pořádání komunistických táborů v Praze dne 11. června t, r. bylo používáno nákladních automobilů velkonákupního družstva "Včela" proti bezpečnostní stráži, což se příčí veškeré stávající morálce. Není přec možno, aby jmenované velkonákupní družstvo, za subvence, za nastřádané peníze veškerého občanstva kupovalo si auta, kterých by bylo používáno proti státní moci a proti právnímu řádu panujícímu v Československé republice,
Podepsaní se proto táží pana ministra vnitra, zda je mu známo, je-li velkonákupní družstvo "Včela" spolkem politickým či nepolitickým?
Dále se podepsaní táží pana ministra vnitra, jaké kroky zařídí, aby se podobné věci již vícekrát neopakovaly?
V Praze, dne 14. června 1926.
J. Sláma, B. Kianička, J. Kotrba, J, Thoř,
V. Donát, F. J. Kroiher, Stodola, Lukeš, Trčka, Pastyřík, Hrejsa, Križko.
Tisk 156/1.
Interpelace
sen. R. Reichstädterové a soudruhů
na ministra školství a národní osvěty
v záležitostí bezodkladného vydání prováděcích nařízení k § 11 (4) zákona ze dne 13. července 1922, jímž se mění a doplňují zákony o školách obecných a občanských ve příčině zřízení povinných všeobecných škol pokračovacích pro mládež ve věku od 14 do 16 let, pokud se nevzdělává na pokračovacích školách živnostenských, kupeckých, na lidových školách hospodářských nebo na jiných školách vyšších a odborových.
V intencích našeho státu jest co nejúplnější demokratisace vzdělání. Té možno dosáhnouti řádným vybudováním školství pokračovacího. Toto jest téměř nepostradatelným článkem spojovacím mezi školou obecnou (občanskou) a praktickým životem, usnadní pochopení a praktické využití teoretického vzdělání, podá návod a průpravu k dalšímu sebevzdělání, poskytne dospívajícímu žactvu potřebnou znalost občanských práv a povinností a vytvoří předpoklad pro zdravé a pevné občanské mínění.
Až dosud účastní se pokračovacího vzdělání živnostenského, obchodního neb hospodářského jen menšina žactva. Zejména veliká většina žen ve městech a zvláště na venkově končí své vzdělání 14tým rokem na škole obecné, kdy rozum ani zájem nestačí k tomu, aby obsáhly mnohé velmi důležité otázky života praktického a zvláště veřejného. Tím se stává, že přichází namnoze na zmar i dobré základy ze školy obecné, nevztahující se dosti na život praktický; zůstávají v mysli osamoceny a propadají brzkému zapomenutí.
Jest žádoucno, aby každému hochu a dívce, nastávajícím občanům a občankám státu, poskytnuta byla možnost, ba povinnost řádného pokračovacího vzdělání, které jest zajisté nejdůležitějším a nejúčinnějším prostředkem lidovýchovy.
Podepsaní činí dotaz na pana ministra školství a národní osvěty, proč až dosud nebyla vydána prováděcí nařízení, jimiž uvedeny by byly v život povinné všeobecné školy pokračovací, ač od vydání zmíněného zákona uplynuly téměř 4 roky. Každého ztraceného roku jest nenávratně škoda. Jest v obecném zájmu a v zájmu nejširších vrstev lidových, jakož i v zájmu státního celku, aby tyto povinné všeobecné školy pokračovací, jak na ně poukazuje odstavec čtvrtý § 11 zmíněného zákona, co nejdříve byly skutečně v život uvedeny a příslušná prováděcí nařízení aby byla vydána ještě do začátku školního roku 1926/1927.
V Praze, dne 1. června 1926.
R. Reichstädterová,
Klečák, dr Klouda, dr Veselý, Pichl, Čipera, Šolc Ant., Wagner, dr Macků,
dr Krouský, Pánek.
Tisk 156/2.
Interpelace
členů senátu J. Kotrby, E. Trčky, J. Slámy, B. Kianičky, J. Thoře a druhů
na vládu republiky Československé
ohledně porušování zákona ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb. z. a nař. se strany dělnických, družstevních a mlýnských pekáren a nutnosti novelísace uvedeného zákona.
Zákonem ze dne 19, prosince 1918, č. 91 Sb. z. a nař. jest zakázána noční práce mezi 10. hod. večerní a 5. hod. ranní, s výjimkou prací přípravných, předcházejících vlastní výrobě.
Dotyčný zákon těžce se dotkl živnosti pekařské a velice stížil jejím příslušníkům životní podmínky. Důkazem toho jsou četné žádostí ústředních organisací zaměstnavatelských po novelisování zákona a to tak, aby v živnosti pekařské bylo dovoleno začínati s prací u válu již o třetí hodině ranní. Naléhavému požadavku tomuto dosud vyhověno nebylo, pro houževnatý odpor organisací zaměstnaneckých, které hájí do krajnosti dnešní ustanovení zákona,
Praxe úřední, zákon vykonávajíc, postupuje proti pekařským živnostníkům velice ostře. Horentní pokuty ukládají se i za přestupky nepatrné. Jmenujeme zde: Plzeň, Louny, Turnov, Jablonec n./N., na Moravě Olomouc, Hustopeč a j. Pekaři jsou stíháni pokutami 2.000 až 5.000 Kč. Jistý pekař v Plzni dostal pokuty: 1.000, 2.000, 2.500, 3.000 Kč, případně vězení v trvání 3 měsíců, pak dostal výměr, aby trest vězení v celkovém trvání 6 měsíců do tří dnů nastoupil, jinak že bude k nastoupení trestu předveden stráží bezpečnosti. Dále odejmuto mu na dobu 4 týdnů oprávnění k provozování pekařské živnosti. Že pracoval, aby z výtěžku své práce mohl býti s rodinou poctivě živ, nakládáno s ním jako se zločincem.
Pokuty i jiným pekařům v Plzni udělené tvoří objemný fascikl, jsou to pokuty rovněž veliké, od Kč 500 do Kč 2.000. Odvolání se vesměs zamítala a hrozeno odnětím živnostenského oprávnění.
V Lounech na př. také se postupuje proti pekařům, začínajícím s prací dříve nežli o 5. hod. ranní, rovněž velmi ostře. Výměry trestní obsahují pokuty 2.000 - 4.000 Kč. Podobně je tomu v Turnově. V jiném městě pokutováni pekaři po Kč 500, ale chudí tito živnostníci tento obnos mnohdy ani za celý týden neutrží.
V Hustopeči na Moravě pokutovala okresní politická správa pro předčasné započetí práce jednoho pekaře 5.000 Kč, a druhého 3.000 Kč. V Olomouci trestáni dva pekaři za týž přestupek po 8 dnech vězení. Živnostenský inspektorát moravsko-ostravský pohrozil zvláštním oběžníkem, že zařídí, aby pokutováni byli mistři pekařští i 5.000 Kč, nepřizpůsobí-li se začátkem práce zákonu.
Pekaři v okresu Jablonec n./Nisou a částečně Liberec zaplatili již na pokutách pro přestupky dotyčného zákona přes 65.000 Kč.
Proti živnostníkům v tomto směru se nastupuje přímo persekučně, bez ohledu na to, že se tito následkem toho existenčně ničí, oproti tomu však je postup úřadů oproti pekárnám dělnickým, družstevním, mlýnským a jiným, které začasto mnohem více zákon shora uvedený přestupují, svrchovaně mírný a blahovolný. Narážíme zde opětně na pověstný dvojí loket, jímž jinak se měří krajně zdaněným živnostníkům, a jinak podnikům, za nimiž stojí politické strany socialistické.
Že tvrzení naše jest plně pravdě odpovídající, o tom svědčí tato fakta, která ovšem ještě nejsou daleko úplná:
Začíná s prací u válu:
Dělnická pekárna v Jaroměři o 2. - 3. hod, ranní;
Dělnická pekárna, cukrárna a perníkárna Velké Hamry o 4. hod. ranní;
Dělnická pekárna v Hradci Králové o 3. hod. ranní;
Dělnická pekárna v Liberci o 3. hod. ranní;
Dělnická pekárna v Berouně o 4. hod. ranní;
Dělnické potravní společenstvo v Kostelci n./Orl. o 2. hod. ranní;
Dělnické družstvo "Budoucnost" v Sušici o 4. hod. ranní;
Dělnická pekárna v České Třebové o 12. hod. noční;
Dělnická pekárna ve Slaném o 3. hod. ranní.
Výrobní družstvo dělníků pekařských v Kladně o půl 4. hod. ranní;
Dělnická pekárna v Náchodě pracuje po celou noc;
Nádražní konsum v Chocni od půl 4. hod. ranní;
Konsum "Včela" v Chocni o 3. hod. ranní;
Dělnický konsum komunistický v Chocni o 2. hod. ranní;
Středočeské konsumní, úsporní a výrobní družstvo Brandýs n./Labem o půl 3. hod. ranní;
Konsumní pekárna ve Dvoře Král n./Labem o 1. hod. noční;
Konsumní spolek (dělnická pekárna) v Týništi n./Orl. o 2. hod. ranní;
Družstevní podniky v Kostelci n./Orlicí o 3. hod. ranní;
Nár. soc. pekárna konsumu "Svépomoc" v Neuberku u Ml. Boleslavě o 1. - 2. hod. ranní;
Konsumní družstvo v Německém Brodě o 3. hod. ranní;
Zásobní a úsporný spolek ve Strakonicích o 2. hod. ranní;
Konsumní družstvo čsl. socialistů v Nové Páce o 10. hod. večerní;
Konsumní pekárna nádražních zřízenců v Poděbradech o 2. hod. ranní;
Velkonákupní společnost parního mlýna v Kladně o 4. hod. ranní;
F, Žák, parní mlýn, Stehelčeves o 3. hod. ranní;
Tovární pekárna "Kosmonos" v Josefově Dole o 2. hod. ranní;
Pekárny "Suchar" fy Ing. K. Eger v Ml. Boleslavě o 3. hod. ranní;
Mlýnská pekárna fy Wagenknecht v Kutné Hoře o 3. hod. ranní;
Mlýnská pekárna fy Duspiva v Kutné Hoře od 10. hod. večer.;
Mlýnská pekárna fy Duschenes v Knovízi u Slaného pracuje celou noc;
Mlýnská pekárna fy Lederer ve Pšovce pracuje po celou noc;
Lobkovický mlýn fy Jiras a Bouma ve Pšovce o 1. - 2. hod. ranní;
Boh. Pokorný, mlýn v Budyni n./Ohří peče chléb na dvě směny po 12 hodinách, tedy i po celou noc a v neděli odpoledne též.
To jest řada případů pokud se týče Čech; na Moravě v tomto směru nejsou poměry lepší a uvádíme zde:
Výrobní družstvo Brněnské dělnické pekárny v Brně, Stará ul. 27 (komunistická) začíná s prací u válu o půl 4. hod. ranní;
Dělnická pekárna v Brně, Vranovská ul. 47 (soc. demokratická) o 2. hod. ranní a vyrábí před bílým pečivem ještě několik pecí chleba;
Společenstvo první dělnické pekárny v Brně, Nádražní ul. 3. o 2. hod. ranní;
Výrobní družstvo pekařské a cukrářské v Brně, Pražská ul. o 2. hod. ranní;
Lidová dělnická pekárna v Brně, Bratislavská 9 o 1. hod. ranní;
Pekárna potravního spolku "Svornost" v Podolí u Brna o 11. hod. večer.;
Pekárna potravního spolku "Pokrok" ve Slatině u Brna o 1. hod. ranní;
Pekárna potravního spolku "Zádruha" v Brně-Lískovci o 11. hod. večer.;
Dělnická pekárna, cukrárna a perníkárna v Jihlavě, která již likvidovala, začínala s prací u válu o půl 2. hod. ranní;
Pekárna konsumniho družstva "Budoucnost" v Doloplazích u Nezamyslic o 12. hod. noční;
Soc. dem. pekárna "Svépomoc" v Prostějově o půl 4. hod. ranní;
"Panis" výrobní a prodejní družstvo dělníků pekařských, cukrářských a perníkářských v Olomouci o 3 a půl hod. ranní;
Nakládal a Zajíček, továrna na chléb a pečivo v Olomouci od 3 a půl hod. ranní;
Pekárna konsumního družstva "Budoucnost" v Mor. Ostravě původně od 10. hod. večer., nyní, po pokutách od 4. hod. ranní;
Pekárna fy A. a F. Baťa ve Zlíně od 4. hod. ranní;
Pekárna konsumního družstva "Vzájemnosti-Včely" v Třebíči od půl 4. hod. ranní.
Dalším dokladem, že dělnické pekárenské podniky zákon o zákazu noční práce nedodržují, jsou zprávy živnostenských inspektorů, z nichž dalo by se v tom směru citovati hojně, ale uvádíme jen toto:
"Jest litovati, že noční práci vyžadují od svých zaměstnanců i družstevní podniky dělnické, jež by měly býti vzorem v dodržování zákonů, vydaných k ochraně zaměstnanců." (Ze zpráv za rok 1923.
Z toho všeho vysvítá, že na straně jedné organisátoři pekařského dělnictva prohlašují zákon ze dne 19. prosince 1918, čís. 91 Sb. z. a nař. za velikou dělnickou vymoženost, kterou nutno krajně hájiti a na kterou se nesmí sáhnouti, kdežto na straně druhé ve vlastních dělnických podnicích, jakož i v podnicích dělnickému hnutí blízkých se zákon všeobecně porušuje, čímž mistři pekařští jsou donucováni, aby k uhájení svých existencí se tomuto porušování zákona se strany dělnických podniků přizpůsobili. Tyto poměry v pekařství panují i na Slovensku a jich náprava je též palčivá. Tím dokazují předáci pekařského dělnictva samí neudržitelnost zákona toho ve dnešním znění a jejich zaujatost proti snahám novelisačním možno vysvětliti jen tím, že jejich vlastní podniky dělnické nejsou pro porušování citovaného zákona stíhány, nebo jen zřídka a nepatrně. Nepociťuji tudíž nikterak tíhu zákona na svém těle, kdežto pekařské živnostnictvo pod ním klesá.
Podepsaní táží se vlády republiky Československé:
1. Jsou vládě tyto neudržitelné poměry při pekařství známy?
2. Jest vláda ochotna vyhověti naléhavému volání živnostníků-pekařů, plně odůvodněnému, a postarati se co nejrychleji, aby zákon ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb. z. a nař. byl novelisován tak, aby práce u válu v pekařství mohla začínati již o 3. hod. ranní?
3. Nežli se tak stane, jest vláda ochotna zastaviti jakékoli persekvování mistrů pekařských?
V Praze, dne 15. června 1926.
J. Kotrba, E. Trčka, J. Sláma, B. Kianička, J. Thoř,
Donát, Sechtr, Prošek, Hrejsa, Pastyřík, Hybš, Sehnal, Stržil, Pivko, Olejník, Vraný.
Tisk 156/3.
Interpelace
senátorů J. Kotrby, J. Thoře, J. Pastyříka a druhů
na vládu republiky Československé
v příčině poškozování živností a obchodů v Praze při demonstračních projevech komunistických a socialistických v minulých dnech konaných.
Protestní tábory strany komunistické a stran socialistických proti clům, konané v těchto dnech na Havlíčkově náměstí zvrhly se ve svém zakončení v pusté projevy nenávistí, čelící proti ozbrojené moci, povolané k udržení pořádku i proti činitelům naprosto nezúčastněným, jmenovitě obchodníkům a živnostníkům. Tendence rabování obchodů byla spodním živlům, na demonstracích zúčastněných velice blízkou a proto obchodníci na náměstí Havlíčkově, Jindřišské úl., Václavském nám, i v ulicích přilehlých bylí nuceni své obchodní místností uzavříti, aby vyvarovali se jich případného demolování, k čemuž také dostalo se jim od policejní stráže vybídnutí.
Tím byli samozřejmě značně poškozeni a škodu tu, způsobenou jim zlovůlí strany protistátní, domnívající se, že proti ostatnímu občanstvu jest jí všechno dovoleno, jim nikdo nenahradí.
Podepsaní se táží tudíž vlády republiky Československé:
1. Jsou vládě tyto okolnosti známy?
2. Jest vláda ochotna zakázati pro příště podobné demonstrační projevy, ohrožující bezpečnost osobní i majetkovou ostatního občanstva, nebo alespoň vykázati je na místa mimo veřejné komunikace a obchodní střediska, tak, aby tyto neohrožovaly?
V Praze, dne 17. června 1926.
J. Kotrba, J. Thoř, J. Pastyřík,
Trčka, Križko, Donát, Hybš, Hrubý, Lukeš, Kroiher, Sláma, Hrejsa, Kianička.
Tisk 156/4.
Interpelace
senátora dr Adolfa Procházky a druhů
k panu ministru školství a národní osvěty
v záležitostech řídícího učitele Stanislava Spáčila z Bušína,
Stanislav Spáčil, řídící učitel v Bušíně, okres Zábřeh (severní Morava) jest již starším učitelem, požívajícím všeobecné vážnosti, žijícím jen pro prospěch školy, nestranným a dobře kvalifikovaným,
Asi r. 1924 byl Spáčil zvolen předsedou Odboru spolku katolických učitelů pro okresy Zábřeh a Šumperk, kterážto okolnost stala se příčinou útoků proti němu.
Připisovány mu— bezdůvodně — některé články novinářské, zač trpěl nevinně.
Místní osvětová komise v Bušíně (resp. okresní osvětový sbor v Šilperku) pořádala dne 9. ledna 1925 v hostinci v Bušíně přednášku "Osvobození národa českého" se světelnými obrázky a to ve 3 hod. (15) odpoledne pro školní děti, v 7 hod. (19) večer pro dospělé,
Jelikož přednáška pro školní dětí měla se konati v čas vyučovací, prohlásil řídící učitel Spáčil, že nemůže na přednášku povoliti přístup dětem školním, dokud nebude míti v rukou povolení okresního školního Výboru v Zábřeze, že může vyučování přerušiti resp. zkrátiti.
Toto povolení okresního školního výboru v Zábřeze (ze dne 9. I. 1925, č. 70 šk.) bylo řídícímu Spáčilovi doručeno pak dne 9. ledna 1925 v půl 12. hod. dopoledne a školní děti s učitelským sborem i s řídícím Spáčilem zúčastnili se přednášky ve 3 hod. odpoledne.
Ačkoliv řídící učitel Spáčil zachoval se dle ustanovení § 79, věta 3. řádu školního a vyučovacího, podali na něj členové místní osvětové komise bušínské Kesl a Pospíšil stížnost k okresnímu školnímu výboru v Zábřeze, v kteréžto stížnosti též napsáno bylo: "Takový klerikální správce školy brzdí činnost osvětové komise".
Spáčil oba pro tuto urážku na cti žaloval a byli pro tento čin trestním soudem pravoplatně odsouzeni: Kesl k pokutě 150 Kč a Pospíšil k pokutě 100 Kč.
Na to v okresním školním výboru v Zábřeze navrhl člen výboru J. Malý, aby řídícímu Spáčilovi udělena byla důtka a zavedeno bylo disciplinární řízení proto, že zdánlivě obraz presidenta republiky pověsil v učební síni na nevhodném místě (nad stolkem učitelovým).
Zavěšení obrazů presidenta republiky v učebních síních školy bušínské stalo se správou školy spolu s učitelským sborem, při čemž bylo nutno uvážiti okolnosti místní, posouditi, pokud nábytek kolem stěn a jiné předměty na stěnách dovolují zavěšeni obrazů, dále aby obrazy zavěšeny byly symetricky a vkusně, jakož aby nepřekážely a nehrozily možným úrazem hlavně při posunování tabulí.
Dle těchto úvah a směrodatných okolností byly obrazy presidenta republiky též zavěšeny a nebylo proti zavěšení tomu ničeho namítáno okresním školním inspektorem Františkem Mertou, ačkoliv týž prováděl inspekci školy bušínské 6. června a 12. října 1924.
Teprve po události s místní osvětovou komisí při inspekci dne 16. dubna 1925, když záležitost tuto vyšetřoval okresní školní inspektor Fr. Merta nastal obrat.
Shora již zmíněný člen místní osvětové komise Pospíšil, který není ani členem místní školní rady, pravil při vyšetřování shora uvedené věci k inspektoru Mertovi, že by si přál, aby obraz presidenta republiky visel uprostřed stěny čelní mezi 2 tabulemi, kde hodně vyvýšeně visí kříž.
Řídící Spáčil nato odůvodňoval posavadní místo tím, že obraz visí na čelní stěně nad stolkem učitelským, tedy zcela. výhodně, že obraz jest dosti rozměrný a visel-li by na místě, kde visí kříž neb vedle kříže, že by snadno mohl býti shozen při posunování tabulí, tím zničen a případně i některý žák poraněn.
Proti řídícímu učiteli Spáčilovi bylo na to zavedeno disciplinární řízení, které dosud skončeno není.
Návrh na zavedení disciplinárního řízení byl podán v okresním školním výboru v Zábřeze 1. července 1925. Zemská školní rada moravská nařídila disciplinární vyšetřování 2. října 1925, ale teprve 2. března 1926 byl řídící Spáčil poprvé volán k výslechu ku okresnímu školnímu výboru.
Vyšetřování disciplinární přirozeně každého svědomitého a své cti dbalého veřejného zaměstnance bolestně se dotýká a další trvání jeho může přinésti i újmu na zdraví.
U řídícího učitele Spáčila přistupuje k útrapám duševním ještě ta okolnost, že hlásí se z Bušína na jinou školu, v čemž mu ovšem vadí neukončení disciplinárního řízení.
Jest také jasno, že řídící učitel Spáčil trpí pro své poctivé smýšlení učitele katolického.
V záležitosti řídícího Spáčila podány senátorem Drem Adolfem Procházkou dne 30. března 1926 dva dotazy dle § 66 j. ř. k panu ministru školství.
V jednom tomto dotazu též uvedeno, že činy inspektora Merty jsou s to, aby autoritu řídícího učitele Spáčila u obyvatelstva — a žactva — snížily.
Dle § 66 j. ř. podává se takový dotaz písemně senátní kanceláři, ale netiskne se.
O takovém dotazu dostanou vědomost tudíž jen osoby úřední, které dle pravidelného způsobu úředního jednání s touto záležitostí mají se zabývati.
Každý úředník jest však povinen zachovati úředního tajemství o záležitostech, o kterých vědomostí nabyl ve výkonu své služby a jež vyžadují tajemství v zájmu stran.
Dne 4. května 1926 podali senátoři F. Časný a soudruzi na ministra školství interpelací (tisk 99) v záležitosti prazvláštních poměrů, které vyvolal svým jednáním řídící učitel A. Spáčil v Bušíně.
V interpelací této uvedeny jsou různé okolností, o nichž se jednalo v okresním školním výboru zábřezském; též mluví se v interpelaci o zavedení přípravného řízení disciplinárního proti řídícímu Spáčilovi za to, že ve své třídě pověsil obraz presidenta republiky do kouta nahoru u stropu, což všecko okresní školní inspektor F. Merta zjistil a dokázal.
Též uvádí se v interpelaci této: "Dále byla podána ministerstvu školství a národní osvěty proti inspektoru F. Mertovi stížnost, aby se mu dostalo důtky za to, že prý snižuje autoritu řídícího učitele před občany a žactvem".
Členové místní školní rady resp. okresních výborů školních jsou dle svého slibu (§ 31 žák. č. 292/ 1920, resp. § 8 nař. čís. 605 z r. 1920 a § 13 nař. čís. 608 ai 1920) povinní zachovávati zákony, tedy zachovávati i úřední tajemství.
Avšak ze slov interpelace shora uvedené viděti, že jedná se tu nejen o událostech sběhnuvších se v okresním školním výboru zábřezském, případně o čem během disciplinárního řízení školní inspektor F. Merta se dozvěděl (interpelace praví "zjistil"), nýbrž že jedná se tu i o okolnostech, které jsou uvedeny v dotazu podaném dle § 66 j. ř. senátorem drem Adolfem Procházkou.
Dle toho jedná se tu případně nejen o vyjevení věcí ze zasedání okresního školního výboru zábřezskeho, nýbrž i o vyjevení věcí z disciplinárního řízení proti řídícímu Spáčilovi zavedeného, dokonce i o vyjeveni obsahu spisu člena zákonodárného sboru veřejným činitelem osobě, již k tomu nebyl dle práva povinen, při čemž ohrožen vážný zájem soukromý.
Není pochyby, že okresní školní inspektoři jako odborní referenti, ustanovení ministrem školství dosavadním způsobem a vykonávající funkce státní jsou veřejnými úředníky (§ 5 nař. čís. 608 z r. 1920 a §§ 8, 34, 38 zák. č. 292/1920), kteří jsou vázáni zachovávati úřední tajemství.
Porušení úředního tajemství není však pouze čínem disciplinárním, nýbrž dle okolností případně i trestním činem dle § 5 zákona ze dne 3. července 1924, č. 178 Sb. z. a n. o úplatkářství a proti porušování úředního tajemství. Vše nasvědčuje tomu, že porušení úředního tajemství stalo se některým funkcionářem školským okresního školního výboru v Zábřeze, jemuž dotazy ty cestou úřední přišly k vědomosti.
Podepsaní se táží pana ministra Školství a národní osvěty:
1. Zamýšlí pan ministr opatřiti, aby disciplinární vyšetřování proti řídícímu učiteli Stanislavu Spáčilovi v Bušíně bylo co nejdříve ukončeno,
2. hodlá pan ministr dáti vyšetřiti, který funkcionář školní okresního školního výboru v Zábřeze porušil úřední tajemství se zřetelem na disciplinární vyšetřování zavedené proti řídícímu Spáčilovi a vzhledem na dotazy senátora dra Adolfa Procházky podané dle § 66 j. ř. k panu ministru školství dne 30. března 1926 a hodlá-li v tom případě, že shledán bude ve způsobu vyjevení okolností z disciplinárního řízení resp. obsahu zmíněných dotazů skutková povaha porušení úředního tajemství, toto porušení úředního tajemství dáti disciplinárně potrestati.
V Praze, dne 18. června 1926.
Dr Adolí Procházka,
dr Reyl, dr Hruban, dr Krupka, dr Mazanec, Ant. Adamovský, Pavelka, Frant. Novák, Šabata, Koukal, Kopřiva, Šachl, Jílek, dr Karas.
Tisk 156/5.
Interpelace
senátorů dra Karasa, dra Mazance a spol.
na pana ministerského předsedu
stran dalšího povolení podpor pro sirotky po hornících v Příbrami.
Od dávných dob — déle 40 let — vláda poskytovala sirotkům po hornících ve státních dolech v Příbrami, kteří byli nezpůsobilí ku obživě a neměli příbuzných, kteří by se o ně mohli starati,podpory cestou milosti, které bývaly vždy po třech letech prodlužovány. Podpory ty byly zcela. nepatrné, pravidelně 1 Kč na den, což pro člověka úplně nezpůsobilého k práci a bez vlastního jmění byla částka nedostatečná. Ale přece bylo jim zabezpečeno něco. Domovské obce, které po zákonu jsou povinny starati se o své chudé příslušníky, nemohou jim poskytnouti opatření nutného, poněvadž jsou samy chudé, obývané většinou dělnictvem a malými zemědělci, jejichž pozemky jsou vesměs v 5. a 6. bonitní třídě, bez průmyslu.
Od roku 1924 však ministerstvo financí odpírá placení takových almužen z kapitoly svého odboru a ministerstvo veřejných prací se vymlouvá, že nemá položky, z nichž by se mohla výplata díti. Proto všecky ty žádosti za další povolení těchto almužen leží nevyřízeny u vlády, a ubozí sirotci vydání jsou největší nouzi, ba hladu.
Podepsaní proto se táží:
1. Je Vám, pane ministerský předsedo, znám tento stav?
2. Chcete se přičiniti o to, aby žádosti ony v nejbližší době byly příznivě vyřízeny?
V Praze, dne 22. června 1926,
Dr Karas, dr Mazanec,
Šachl, Frant. Novák, Šabata, Adamovský, Koukal, dr A. Procházka, Kopřiva,
Pavelka, dr Hruban.
Tisk 156/6.
Překlad.
Interpelace
senátorů H. Jokla, J. Polacha a soudruhů
na pány ministry obchodu, vnitra a sociální péče
stran vydání prováděcího nařízení k zákonu o podomním obchodu.
Zákon o omezení podomního obchodu, na kterém se usneslo Národní shromáždění, znamená úplnou zkázu tisíců existencí ve Slezsku, které dnes přímo nebo nepřímo jsou poukázány na podomní obchod, poněvadž jest jim vzata jakákoli možnost nalézti výdělek dle jejich způsobu. Zákon poskytuje vládě a politickým úřadům možnost, aby pomoci prováděcího nařízení tyto hrozné účinky zákona zmírnily, aby pro obce, jejichž obyvatelé nemohou nalézti žádného jiného výdělku, zjednaly výjimečná opatření, jež jím poskytují výhody. V obvodu zemské správy politické pro Slezsko v Opavě jsou to soudní okresy Jindřichov, Osoblaha, Albrechtice, částečně Krnov, Vrbno, Horní Benešov, Hlučin, které jako takovéto nouzové okresy přicházejí v úvahu,
Okresní správa politická může dokázati, že ve zmíněných okresech jest již dnes veliký počet osob, které jsou poukázány na podomní obchod, resp. které konají po domácku práce, jejichž výrobky podomní obchodníci prodávají. Tak lze již dnes v následujících místech u jednotlivých okresních správ politických konstatovati veliký počet vydaných povolení k podomnímu obchodu. Okresní správa politická v Krnově: obce Petrovice Janov, Jindřichov, Liptaň, Třemešná, Pitárné, Fulštejn, Kutelberk, Albrechtice, Krnov s předměstími Kostelcem a Chomýží, Kronsdorf, Holčovice, Hyršperk, Hynčice, okresní správa politická v Bruntále: obce Horní Benešov, Lichnov, Bruntál, Leskovec a Rázová, Životice a Karlovice. Okresní správa politická v Opavě: Vítkov, Opava, Kateřinky, Hlučín, Kravaře a Sudice.
Následkem zastavení práce v průmyslu dřevařském a v jiných odvětvích průmyslu v soudním okrese vrbenském stává se z tohoto okresu stále více vysloveně nouzové území.
Tážeme se pánů ministrů, jsou-li ochotni:
I. jmenovaná území prohlásiti za kraje těšící se úlevám ve smyslu §u 17 zákona o podomním obchodu a pojmouti je do seznamu při jeho vydání,
II. poukázati politické úřady I. a II. stolice, aby zanechaly všeho bezúčelného šikanování uchazečů o oprávnění k podomnímu obchodu, jakož i zatěžování tohoto obchodu kolky a dávkami,
III. při provádění zákona o podomním obchodu jednati nejvýš liberálně a mírně a poklesky proti tomuto zákonu v první době trestati jen výtkou?
V Praze, dne 1. června 1926.
H. Jokl, J. Polach,
dr Heller, Beutel, Stark, Reyzl, Jarolim, Niessner, Löw, dr Houser, Chlumecký, Hampl, Fijala, dr Herz, Herlinger, Hlávka, Petor.
Původní znění.
Interpellation
der Senatoren Hans Jokl, Johann Polach und Genossen
an die Herren Minister für Handel, Inneres und soziale Fürsorge
betreuend die Herausgabe der Durchführungsverordnung zum
Hausierhandelsgesetz.
Das von der Nationalversammlung beschlossene Gesetz betreffend die Einschränkung des Hausierhandels bedeutet den vollständigen Ruin lausender Existenzen in Schlesien, welche heute direkt und indirekt auf den Hausierhandel angewiesen sind, weil ihnen jede Möglichkeit genommen ist, auf ihre Art und Weise einen Erwerb zu finden, Durch das Gesetz wird der Regierung und den politischen Behörden die Möglichkeit gegeben, mittels der Durchführungsverordnung diese furchtbaren Auswirkungen des Gesetzes zu mildern, für die Gemeinden, deren Bewohner keinerlei anderen Erwerb finden können, begünstigende Ausnahmsbestimmungen zu schaffen. Im Bereiche der politischen Landesverwaltung für Schlesien in Troppau sind es die Gerichtsbezirke Hennersdorf, Hotzenplotz, Olbersdorf, zum Teile Jägerndorf, Würbenthal, Bennisch, Hultschin, die als solche Notstandsbezirke in Betracht kommen.
Durch die politische Bezirksverwaltung kann bewiesen werden, dass es in den erwähnten Bezirken heute schon eine grosse Anzahl Personen gibt, die auf den Hausierhandel angewiesen sind, bezw. Heimarbeit verrichten, deren Produkte durch Hausierer abgesetzt werden. So ist heute schon in folgenden Orten bei den einzelnen politischen Bezirksverwaltungen eine grosse Anzahl ausgegebener Hausierbewilligungen zu konstatieren. Politische Bezirksverwaltung Jägerndorf: die Orte Petersdorf, Johannesthal, Hennersdorf, Liebenthal, Röwersdorf, Pittarn, Füllstein, Kuttelberg, Olbersdorf, Jägerndorf mit den Vororten Weiskirch und Komeise, Kronsdorf, Hillersdorf, Hirschberg, Heinzendorf, politische Bezirksverwaltung Freudenthal: die Orte Bennisch, Lichten, Freudenthal, Spa-chendorf und Raase, Seitendorf und Karlsthal. Polititsche Bezirksverwaltung Troppau: Wigstadtl, Troppau, Katharein, Hultschin, Krawarn und Zauditz.
Infolge der Stillegung der Holzindustrie und anderer Industrien im Gerichtsbezirke Würbenthal, artet dieses immer mehr zu einem ausgesprochenen Notstandsgebiet aus.
Wir fragen die Herren Minister sind sie geneigt,
I. die aufgezählten Gebiete als im Sinne des § 17 des Gesetzes über den Hausierhandel begünstigte Gebiete zu erklären und sie gelegentlich der Herausgabe des Verzeichnisses in dasselbe aufzunehmen,
II. die politischen Behörden I. und II. Instanz anzuweisen, alle zwecklosen Schikanen der Bewerber um die Berechtigung der Ausübung des Hausiergewerbes sowie diese treffenden Belastungen durch Stempel und Abgaben zu unterlassen,
III. bei der Handshabung des Hausierhandelsgesetzes äusserst liberal und milde vorzugehen und die vorkommenden Verstösse gegen dieses in der ersten Zeit nur durch Verweis zu ahnden?
Prag, am 1. Juni 1926,
Hans Jokl, Johann Polach,
Dr. Heller, Beutel, Stark, Reyzl, Jarolim, Niessner, Löw, Dr. Houser, Chlumecký, Hampl, Fijala, Dr. Herz, Herlinger, Hlávka, Petor.