Tisk 156/7.

Překlad.

Interpelace

senátora Josefa Luksche a soudr.

na pana ministerského předsedu

stran zavedení cla na mléko v Rakousku.

V noci z úterý dne 25. na středu dne 26. května t. r. bylo zavedeno rakouské clo na mléko částkou 3 zlatých korun, t. j. 21 Kč za 100 kg bruto. Poněvadž při dopravě mléka v 25 litrových dopravních konvích připadá 27% na konve, platí se těchto 21 Kč za 73 litry mléka, takže litr mléka jest zatížen 28.76 hal. více, což odpovídá asi 4 zlatým korunám za 100 litrů mléka. Doprava mléka do Vídně jest na 100 litrů beze cla zatížena. dále těmito výlohami:

dovozné za mléko z jižní Moravy do Vídně (na př.Pohořelice)	Kč	8.60
doprava konví z Vídně do Pohořelic	ť	2.80
daň z obratu	ť	6.82
celní manipulace	ť	0.35
dopravní listiny	ť	0.30
vývozní poplatky	ť	3.00
dohromady	Kč	21.87
režie mlékárny (pasteurisování, chlazení atd.)	ť	25,00
	Kč	46.87
Jest tedy dodnes každý litr mléka, který se vyváží do Vídně zatížen		47 hal.

Poněvadž cena mléka franko Vídeň činí 0.37 šilinků, t. j. Kč 1.75, dostávali by rolníci, zůstanou-li všechny tyto výlohy při započtení nově zavedeného cla 29 h za 1 litr mléka, nyní nejvýše 90 hal. až 1 korunu za 1 litr mléka,

Svaz mlékáren a mlékařských družstev Moravy v Brně vypočítal výrobní cenu při dosazení nejnižších sazeb částkou Kč 1.45. Jihomoravští producenti mléka při vývozu do Vídně tedy bezpodmínečně doplácejí. Na druhé straně jest jihomoravská výroba mléka poukázána na vývoz do Vídně.

Musí tudíž býti úlohou vlády zasaditi se o to, aby cestou vyjednávání rakouské clo na mléko bylo sníženo neb aby jihomoravským producentům mléka škrtnutím vývozních poplatků resp. snížením dovozného poskytnuty byly výhody, by jihomoravská výroba mléka zachráněna byla před zkázou.

Podepsaní táží se tudíž ministerského předsedy:

Co zamýšlí vláda zaříditi, aby v zájmu jihomoravské výroby mléka zabránila tomuto přímo katastrofálnímu poklesu ceny mléka a jeho dnes ještě nedozírným následkům?

V Praze, dne 1. června 1926.

Josef Luksch,

Tschapek, Egry, Stolberg, A. Scholz, Zuleger, Spies, Kahler, Prause, Korinek,

Lippert, Böhr.

Původní znění.

Interpellation

des Senators Josef Luksch und Genossen

an den Herrn Ministerpräsidenten

in Angelegenheit der Einführung des Milchzolles in Österreich.

In der Nacht von Dienstag den 25, auf Mittwoch den 26. Mai d. J. wurde der österreichische Milchzoll im Betrage von 3 Goldkronen, das sind Kč 21. - für 100 kg Brutto, eingeführt. Da bei einem Milchtransport in 25 Liter-Transportkannen 27 Prozent auf die Kannen entfallen, sind diese Kč 21.— für 73 Liter Milch zu bezahlen, sodass ein Liter Milch um 28.76 Heller mehr belastet ist, was rund 4 Goldkronen für 100 Liter Milch entspricht. Weiters ist der Milchtransport nach Wien pro 100 Liter ohne Zoll durch folgende Spesen belastet:

Milchfracht von Südmähren—Wien (z. B. Pohrlitz)	Kč	8.60
Kannenfracht Wien - Pohrlitz	ť	2.80
Warenumsatzsteuer	ť	6.82
Zollmanipulation	ť	0.35
Frachtdokumente	ť	0.30
Ausfuhrgebühren	ť	3.—
zusammen	Kč	21.87
Regie der Molkerei (Pasteurisieren, Kühlen usw.	Kč	25.—
	Kč	46.87

Es ist daher bis jetzt jeder Liter Milch, der nach Wien ausgeführt wird mit 47 Heller belastet,

Da der Milchpreis franko Wien 0.37 Schilling, d. s, Kč 1.75 beträgt, würden, wenn alle diese Spesen aufrecht bleiben, bei Anrechnung des neu eingeführten Zolles von 29 Heller für einen Liter Milch, die Landwirte nur höchstens 90 Heller bis 1 Krone für 1 Liter Milch erhalten.

ŤVom Verband der Molkerei- und Milchgenossenschaften Mährens in Brünn wurde der Gestehungskostenpreis unter Ansetzung der niedrigsten Sätze mit Kč 1.45 berechnet. Es zahlen demnach die südmährischen Milchproduzenten bei der Ausfuhr nach Wien unbedingt zu. Andererseits ist die südmährische Milchproduktion auf die Ausfuhr nach Wien angewiesen.

Aufgabe der Regierung muss es nun sein, dafür einzutreten, dass im Verhandlungswege der österreichische Milchzoll herabgesetzt oder den südmährischen Milchproduzenten durch Streichung der Ausfuhrgebühren, bzw. Ermässigung der Frachten Vorteile geboten werden, damit die südmährische Milchproduktion vor dem Ruin bewahrt wird.

Die Gefertigten richten daher au den Ministerpräsidenten die Aufrage:

Was gedenkt die Regierung zu veranlassen, um diesen, geradezu katastrophalen Preissturz der Milch und die heute noch nicht zu übersehenden Folgen desselben, im Interesse der südmährischen Milchproduktion hintanzuhalten?

Prag, den 1. Juni 1926.

Josef Luksch,

Tschapek, Egry, Stolberg, A. Scholz, Zuleger, Spies, Kahler, Prause, Korinek,

Lippert, Böhr.

Tisk 156/₈.

Překlad,

Interpelace

senátorů H. Jokla, J. Polacha a soudr.

na ministra vnitra

stran posledního oběžníku o výkladu jednotlivých ustanovení zákona

o vyživovacích příspěvcích.

Jak nám bylo sděleno, vydalo ministerstvo tyto pokyny zemským správám politickým: "Na dotazy jednotlivých okresních vyživovacích komisí, zda lze manželky, kterým jest pečovati o nedospělé děti, pokládati po rozumu §u 4 zákona ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb. z. a n., za nezpůsobilé k výdělku, sděluje se, že není v zákoně podkladu pro tento názor, který by ospravedlňoval takovýto výklad §u 4 citovaného zákona, a že v tomto případě takové žádosti, ježto jmenovaným podmínkám nevyhovují, dlužno zamítnouti."

"Na dotazy některých vyživovacích komisí, týkající se výkladu §u 4 zákona ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb. z. a n., sděluje ministerstvo toto:

1. Na dotaz, zdali okolnost, že osoba vyživovací příspěvek žádající byla v době povolání živitele k výdělku nezpůsobilou, jest již sama o sobě rozhodující pro nepřiznání vyživovacího příspěvku, ačkoli byla výživa její závislá na pracovním příjmu povolaného a osoba ta jest úplně nemajetná, poukazuje se k zdejšímu oběžníku ze dne 8. října 1923, č. 69080/1923 - 11, podle kterého vyživovací příspěvek může býti přiznán jen tenkráte, jsou-li splněny veškery v §u 4 zákona ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb. z. a n. stanovené podmínky, totiž nezaměstnanost, nezpůsobilost k výdělku, závislost na pracovním příjmu povolaného v době, kdy tento nastoupil činnou službu vojenskou neb ohrožení výživy pozůstalého. Schází-li jedna z těchto podmínek, nelze přiznati vyživovací příspěvek.

2. Na dotaz, zdali manželku povolaného, způsobilou k výdělku, která nemůže nalézti žádného zaměstnání, považovati dlužno za nezpůsobilou k výdělku, poukazuje se k tomu, že se v §u 4 dotyčného zákona mluví jen o tělesné nebo duševní neschopnosti k práci, a že nemožnost pracovati, vzniklou následkem hospodářských poměrů, nelze považovati za výdělečnou neschopnost,

3. Ohledně věku dětí, které bez lékařského průkazu považovati jest za nezpůsobilé k výdělku, poukazuje se k ustanovení §u 10 zákona ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb. z. a n. a k zákonu ze dne 17. července 1919, č. 420 Sb. z. a n., podle nichž nesmí se používati dětí pod 14 let k výdělečným pracem, pročež také tohoto stáří zde lze užíti.

4. Vysvědčení neúředních lékařů o nezpůsobilosti k výdělku buďtež jen tehdy předkládána úřednímu lékaři k potvrzení, pak-li se takováto vysvědčení nejeví býti věrohodnými. Zdejší oběžníky ze dne 8. října 1923 č. 69080/1923 - 11, ze dne 10. listopadu 1924, č. 75852/1924 - 11, ze dne 16. prosince 1924, č. 82977/1924 - 11 a ze dne 10. března 1925, č. 13802/1925 - 11 byly vydány hlavně z toho důvodu, poněvadž si strany stěžovaly, že vysvědčení soukromých lékařů přijdou dráže, nežli co strany dostávaly na vyživovacích příspěvcích, a mělo se tím umožniti, aby nemajetné strany obdržely lékařské vysvědčení levněji.

5. Otázka, zdali manželku povolaného, která se musí zabývati výchovou a ošetřováním svých dětí, dlužno považovati za neschopnou k výdělku, jest předmětem ministerských porad i bude výsledek jejich svého času sdělen.

6. Na dotaz, zdali vzhledem k ustanovení §u 1 a 2 zákona ze dne 1. dubna 1921, č. 155 Sb. z. a n., kterým se mění ustanovení §u 1154, lit. b) obč. zák., při vyměřování vyživovacího příspěvku má se sraziti podpora za dny, za které byla placena plná mzda, sděluje se, že ve smyslu ministerského výnosu ze dne 27. prosince 1922, čís. 95372/1922 - 11 za tyto dny podpora nepřísluší."

Pokyny ministerstva zde citované jsou v úplném rozporu s ustanoveními zákona o vyživovacích příspěvcích a s posavadním prováděním zákona o vyživovacích příspěvcích, čímž samým jest již dokázáno, že vydané pokyny odporují zákonu a úmyslu zákonodárců.

Tážeme se pana ministra:

Jest ochoten tyto pokyny ihned odvolati a obnoviti starou praxí, dle které všichni příslušníci toho, kdo byl ke konání vojenské služby povolán, mají nárok na vyživovací příspěvek, závisela-li jejich existence převážně od příjmů osoby ke konáni vojenské služby povolané?

Za druhé, jest pan ministr ochoten předložiti konečně Národnímu shromáždění osnovu zákona, ve které tato zásada nepochybným způsobem jest stanovena?

V Praze, dne 14. června 1926.

H. Jokl, J. Polach,

Herlinger, Niessner, Löw, dr Houser, Chlumecký, Bodnár, Hlávka, Fijala, dr Herz,

dr Heller, Reyzl, Beutel, Hampl.

Původní znění,

Interpellation

der Senatoren Hans Jokl, Johann Polach und Genossen

an den Minister für Inneres

betreffend die letzten Zirkulandum bezüglich der Auslegung einzelner Bestimmungen des Unterhaltsbeitragsgesetzes.

Wie uns bekannt geworden ist, hat das Ministerium folgende Weisungen an die politischen Landesverwaltungen herausgegeben: ťÜber die Anfragen der einzelnen Bezirksernährungskommissionen, ob Ehegattinnen, welche für unerwachsene Kinder zu sorgen haben, als erwerbsunfähig im Sinne des § 4 des Ges. vom 18. III. 1921, ZI. 120 Slg. d. G. u. Verdg. anzusehen sind, wird mitgeteilt, dass im Gesetze für diese Annahme keine Grundlage vorhanden ist, welche eine derartige Auslegung des § 4 des zitierten Gesetzes rechtfertigen würde und dass in diesem Falle derartige Ansuchen als den nominisierten Bedingungen nicht entsprechend anzuweisen sind.Ť

ťÜber die, seitens einiger Unterhaltskommissionen ergangene Anfragen, betreffend die Auslegung des § 4, des Ges. v. 18. III. 1921, ZI. 120 Slg. teilt das Ministerium Folgendes mit:

1. Über die Anfrage, ob jener Umstand, dass die den Ernährungsbeitrag anfordernde Person, zur Zeit des Einberufens des Ernähers erwerbsunfähig war, bereits für sich massgebend für die Nichtanerkennung des Ernährungsbeitrages ist, obwohl ihre Ernährung von dem Arbeitseinkommen des Einberufenen abhängig war und diese Person vollständig vermögenslos ist, wird auf das hiesige Zirkulandum vom 8. 10. 1923, ZI. 69080/1923 - 11 hingewiesen, demnach der Ernährungsbeitrag nur in jenen Fällen zuerkannt werden kann, wenn die im § 4 des Ges. v. 18. III. 1921, ZI. 120 Slg. festgesetzten Bedingungen restlos erfüllt sind, die Arbeitslosigkeit, Erwerbsunfähigkeit, die Abhängigkeit von dem Arbeitseinkommen des Einberufenen zur Zeit seines Präsenzdienstantrittes oder die gefährdete Ernährung des Zurückgebliebenen sich ergeben. Falls eine dieser Bedingungen fehlt, so kann der Ernährungsbeitrag nicht gewährt werden.

2. Über die Anfrage, ob die erwerbsfähige Frau des Eingerückten, die keine Beschäftigung finden kann, als erwerbsunfähig zu behandeln ist, wird darauf hingewiesen, dass der § 4 des betreffenden Gesetzes nur körperliche oder geistige Arbeitsunfähigkeiten beinhaltet und eine, infolge den Wirtschaftsverhältnisse entstandene Arbeitsunmöglichkeit nicht als Erwerbesunfähigkeit angesehen werden kann.

3. Über das Alter der Kinder, welche ohne ärztlichen Nachweis als erwerbsunfähig anzusehen sind, wird auf die Bestimmung des § 10 des Gesetzes vom 19. XII. 1918, ZI. 91 und das Gesetz vom 17. VII. 1919, ZI. 420 Slg. d. u. V. hingewiesen, deren nach Kinder unter vierzehn Jahren nicht zu Erwerbsdiensten zugezogen werden dürfen, demnach auch dieses Alter hier anwendbar ist.

4. Die nicht auch von Amtsärzten ausgestellten Zeugnisse über die Arbeitsunfähigkeit des Gesuchstellers sind nur dann einem Amtsarzte zur Bestätigung vorzulegen, falls das erstere Zeugnis nicht Vertrauens — oder glaubenswürdig erscheint. Die hiesigen Zirkulare vom 8. X. 1923, ZI. 69080/1923 - 11, vom 10. XI. 1924, ZI. 75852/1924 - 11, vom 16. XII. 1924, ZI. 82977/1924 - 11 und vom 10. III. 1925, ZI. 13802/1925 - 11 wurden hauptsächlich aus dem Grunde herausgegeben, weil sich die Parteien beschwerten, dass die von privaten Aerzten ausgestellten Zeugnisse höher stellten, als die Parteien an Ernährungsbeiträgen erhielten und sollte damit ermöglicht werden, den vermögenslosen Parteien die Möglichkeit zu geben, das ärztliche Zeugnis billiger zu erstehen.

5. Die Frage, ob die Gattin des Eingerückten, welche sich mit der Erziehung und Wartung ihrer Kinder beschäftigen muss, als erwerbsunfähig anzusehen ist, bildet den Gegenstand der ministeriellen Beratungen und wird seinerzeit das Resultat derselben bekannt gegeben werden.

6. Über die Anfrage, ob mit Rücksicht auf die Bestimmung des § 1 und 2 des Ges. v. 1. IV. 1921, ZI. 155 Slg., mit welchem die Bestimmung des § 1154 b des bürgerl. Ges. eine Aenderung erfährt, man bei der Bemessung des Ernährungsbeitrages die Unterstützung für jene Tage in Abzug bringen soll, an welchen der volle Lohnbezug bestand, wird mitgeteilt, dass im Sinne des Ministerialerlasses vom 27. Dezember 1922, ZI. 95372/1922 - 11 für diese keine Unterstützung gebührt.Ť

Die hier wiedergegebenen Weisungen des Ministeriums stehen im vollständigen Widerspruche mit den Bestimmungen des Unterhaltsbeitragsgesetzes und der bisherigen Handhabung des Unterhaltsbeitragsgesetzes, wodurch allein schon bewiesen wird, dass die herausgegebenen Weisungen dem Gesetze und dem Sinne der Gesetzgeber widersprechen.

Wir fragen den Herrn Minister: ist er geneigt, diese beiden Weisungen sofort zurückzuziehen und die alte Praxis herzustellen, wonach alle Angehörigen eines zur militärischen Dienstleistung Einberufenen, Anspruch auf den Unterhaltsbeitrag haben, wenn diese in ihrer Existenz vorwiegend von dem Einkommen des zur militärischen Dienstleistung Herangezogenen abhängig waren? Zweitens ist der Herr Minister geneigt, endlich der Nationalversammlung einen Gesetzentwurf zu unterbreiten, worin in unzweideutiger Weise dieser Grundsatz festgelegt wird?

Prag, am 14. Juni 1926.

Hans Jokl, Johann Polach,

Herlinger, Niessner, Löw, Dr. Houser, Chlumecký, Bodnár, Hlávka, Fijala, Dr. Herz,

Dr. Heller, Reyzl, Beutel, Hampl.

Tisk 156/₉.

Překlad.

Interpelace

senátorů F. Stolberga, A, Scholze a soudr.

na pana ministra vnitra

o zabrání obecní kanceláře v Krasíkově, okres Zábřeh.

Již dne 21, dubna t. r. podali podepsaní interpelaci na pana ministra o neslýchaných událostech v Krasíkově. Nyní opětovně oznamuje tisk, že obecní představenstvo pro domnělé protipolicejní jednání při naprosto neodůvodněném zabrání obecní kanceláře dokonce ještě bylo potrestáno, a to starosta 100 Kč nebo 7 dní vězení, všichni ostatní obecní radní 50 Kč anebo 5 dní vězení. Mimo to, jsou členové obecního představenstva předvolání k soudnímu výslechu, jsouce obviněni z rušení veřejného klidu a pobuřování proti státu.

Podepsaní táží se pana ministra:

1. Jest mu toto jednání známo?

2. Jest ochoten dáti ihned pokyn, aby utiskování obecního představenstva v Krasíkově bylo zastaveno a aby ti, kdož se tímto jednáním provinilí, byli vzati k zodpovědnosti?

V Praze, dne 15. června 1926.

F. Stolberg, A. Scholz,

Fritscher, Böhr, dr Franciscy, Luksch, Kahler, Zuleger, Lippert, dr Ledebur-Wicheln,

Tschapek, Richter.

Původní znění.

Interpellation

der Senatoren Friedrich Stolberg, Adolf Scholz und Genossen

an den Herrn Minister des Innern

betreffend Beschlagnahme der Gemeindekanzlei in Budigsdorf, Bezirk Hohenstadt.

Bereits unter dem 21. April l. J. haben die Gefertigten. an den Herrn Minister eine Interpellation über die unerhörten Vorfalle in Budigsdorf gerichtet, Nun wird neuerdings durch die Presse bekannt, dass der Gemeinderat wegen angeblich polizeiwidrigen Verhaltens anlässlich der völlig ungerechtfertigten Beschlagnahme der Gemeindekanzlei sogar noch bestraft worden sei, und zwar der Bürgermeister mit 100 Kč oder 7 Tagen Arrest, alle übrigen Gemeinderate mit 50 Kč oder 5 Tagen Arrest. Zudem sind die Mitglieder des Gemeinderates zur gerichtlichen Einvernahme unter der Beschuldigung der Stöhrung der öffentlichen Ruhe und Aufwiegelung gegen den Staat vorgeladen.

Die Gefertigten richten an den Herrn Minister die

Anfragen:

1. Ist ihm dieses Vorgehen bekannt?

2. Ist er gewillt, sofort Weisung zu geben, dass die Drangsalierung des Gemeinderats von Budigsdorf eingestellt wird und die Verantwortlichen für dieses Vorgehen zur Rechenschaft gezogen werden?

Prag, am 15. Juni 1926.

Friedrich Stolberg, Adolf Scholz,

Fritscher, Böhr, Dr. Franciscy, Luksch, Kahler, Zuleger, Lippert, Dr. Ledebur-Wicheln,

Tschapek, Richter.

156/₁₀.

Překlad.

Interpelace

senátorů Fritschera, Böhra a soudr.

na pana ministra školství a národní.osvěty

stran zahraničních nadací.

Opětovně bylo v německém tisku poukazováno k tomu, že se nadace, jež jiné státy daly československému ministerstvu vyučování k disposici pro studující Československé republiky, oznamují za účelem ucházení se o ně obyčejně jen na černé tabuli české university. Německé vysoké školy se o nich vůbec nedozvěděly. Opětovně upozorňuje se na následující typický případ: švédská vláda chce poskytnouti "příslušníku Československé republiky", jak se praví doslova, jenž dosáhl doktorátu nebo složil zkoušky z pedagogického oboru na některé zdejší filosofické fakultě, nadaci 2.500 švédských korun, tedy asi 22.500 Kč, pro devítiměsiční studium ve Švédsku. Přednost dá se těm, kteří se zabývají studiem švédského jazyka a literatury. Vypsání této nadace bylo s datem 10. června sděleno dne 12. t. m. české universitě. Německé universitě nedostalo se o tom do dnešního dne vědomosti.

Podepsaní táží se tudíž pana ministra vyučováni:

1. Jsou mu tyto skutečnosti známy?

2. Žádala snad v nejnovějším případě švédská vláda, aby ministerstvo vyučování zpravilo o tomto vypsání jen české fakulty a aby dalo přednost jen českým studujícím?

3. Jest pan ministr ochoten učiniti opatření, aby při vypsání a zadávání takovýchto nadací provedena byla přísná parita?

V Praze, dne 15. června 1926.

Fritscher, Böhr,

Teschner, Richter, dr Ledebur-Wicheln, A. Scholz, dr Jesser, Lippert, Spies,

dr Franciscy, dr Törköly.

Původní znění.

Interpellation

der Senatoren Fritscher, Böhr und Genossen

an den Herrn Minister für Schulwesen und Volkskultur

betreffend Auslandsstipendien.

Wiederholt wurde durch die deutsche Presse darauf hingewiesen, dass Stipendien, welche von anderen Staaten dem čechoslovakischen Unterrichtsministerium für Studierende der Čechoslovakischen Republik zur Verfügung gestellt wurden, gewöhnlich nur auf dem schwarzen Brett einer čechischen Universität zur Bewerbung bekannt gegeben werden. Die deutschen Hochschulen erhielten überhaupt keine Kenntnis davon. Neuerdings wird auf folgenden typischen Fall aufmerksam gemacht: Die schwedische Regierung will einem, so heisst es wörtlich ťAngehörigen der Čechoslovakischen RepublikŤ, der sein Doktorat oder seine Prüfungen aus einem pädagogischen Fach an einer hierländischen philosophischen Fakultät abgelegt hat, ein Stipendium von 2.500 schwedischen Kronen, also ungefähr 22.500 čechischen Kronen, für ein 9 monatiges Studium in Schweden zuwenden. Bevorzugt werden diejenigen, die sich mit dem Studium der schwedischen Sprache und Literatur befassen. Die Ausschreibung dieses Stipendiums wurde mit Datum vom 10. Juni der čechischen Universität unter dem 12. l. M. bekannt gegeben. Der deutschen Universität war bis zum heutigen davon keine Kenntnis gegeben,

Die Gefertigten stellen daher an den Herrn Unterrichtsminister die

Anfrage:

1. Sind ihm diese Tatsachen bekannt?

2. Hat im neuesten Fall die schwedische Regierung etwa das Verlangen gestellt, dass das Unterrichtsministerium nur den čechischen Fakultäten von diesem Ausschreiben Mitteilung mache und nur čechische Studenten bevorzugt?

3. Ist der Herr Minister bereit, veranlassen zu wollen, dass bei der Ausschreibung und Vergebung solcher Stipendien eine streng paritätische Behandlung durchgeführt wird?

Prag, am 15. Juni 1926.

Fritscher, Böhr,

Teschner, Richter, Dr. Ledebur-Wicheln, A. Scholz, Dr. Jesser, Lippert, Spies,

Dr. Franciscy, Dr. Törköly.