Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.
II. volební období.	3. zasedání.

Tisk 250 - 250/8.

Interpelace

senátora R. Reichstädterové a spol.

o neudržitelných poměrech národnostních na ostrůvku brodeckém u Konice.

Na ostrůvku konickém jest zůstatek obcí dříve českých, které byly poněmčeny a uhajují všemožným způsobem svůj německý ráz. Někdy děje se to i násilím a protikulturním štvaním. Klidní a chudí horalé byli zfanatisováni a poměry, zejména v Brodku u Konice po té stránce stávají se přímo neudržitelnými. Upozorňujeme zavčas na důsledky, které by mohly míti. V Brodku u Konice konána 5. září 1926 veliká kulturní slavnost, otevření státní školy měšťanské. Súčastnilo se jí české obyvatelstvo z celého dalekého okolí, promluvili zástupcové jednotlivých korporací i za ministerstvo školství správce okresní politické správy a to způsobem takovým, že nemohl býti nikdo jiné národnosti provokován. Po slavnostním otevření konána lidová slavnost a k večeru rozcházela se masa českého lidu do okolních obcí.

Po celý den Němci v Brodku nevycházeli ze svých příbytků. Demonstrativně jevili neúčast. Nyní však, když poslední opozdilí chodcové opouštěli Brodek, změnila se neúčast tato v ofensivu a jednotliví hosté byli přepadáni kamením. Stalo se tak panu Dostálovi ze Suchdola, panu Bitnerovi z Lipové, četným školním dětem, mezi nimi i 9 letému děvčátku Grulichové z Jednova, která musela utéci do školy zpět a zůstati zde na noc. Kamením poházeno také jevíčské auto. Na samém konci obce přepadeni byli 3 čeští dělníci z Nových Dvorů a Jaroměřic. Mezi útočníky nacházel se také jistý pan Fišer, který házel po dělníkách polena dříví. V sebeobraně bylí útočníci českými dělníky odraženi, při čemž Fišer, Němec, byl poraněn. Zranění tomu podlehl den na to v nemocnici prostějovské.

Němci vypravili v Brodku pohřeb, na němž němečtí řečníci štvali proti Čechům, česká škola a učitelstvo byly přímo označovány za příčinu neklidu v Brodku.

Němci snažili se překaziti i českou mší téhož dne konanou. Německá mládež obsadila vchod k varhanům, aby se nemohlo hráti. Téhož dne večer, 9. září, vyprovázel správce školy pan Hynek Smékal svého kolegu pana Jemelku i jeho paní kousek cesty obcí. Na zpáteční cestě bylo na něj směrem od zahrady německé školy vhozeno několik kamenů, z nichž jeden zranil jej značně vzadu na hlavě. Jinému členu učitelského sboru, panu Bouchalovi bylo veřejně hloučkem německých výrostků vyhrožováno slovy: "Sie werden das auch kriegen". Jinak i němečtí inteligenti se vyjadřovali: "To je za neděli". České dětí pak byly na cestě do školy ohrožovány kamením. Žák Švancara a Pinkava byl popliván a bit dělníkem, zaměstnaným při stavbě německé mateřské školky. Tímto terorem má se znemožniti pravidelný chod české školy, a čeští rodičové i děti mají býti zastrašovány. Do státní školy chodí děti z celého okolí českého. Toto okolí chováním Němců jest krajně roztrpčeno.

Pan poslanec Hodina interpeluje událostí v Brodku způsobem zarážejícím.

Upozorňujeme, že německá škola v Brodku má pro 215 dětí 7 tříd, kdežto česká měšťanská škola státní pro 181 žáků pouze 4 třídy. Pro diferenci 35 žáků jest tedy na německé škole o 3 třídy více. A mezi tím jsou děti české, i takové, liteře byly pro českou školu jíž vyreklamovány a které vzdor výslovnému nařízení ministerstva školství německá škola letos znovu protizákonně přijala. Vedoucí činitelé němečtí v tomto kraji před válkou se bránili, zejména továrnici, proti zřízení německé měšťanky. Nyní pak, když za změněných poměrů vybudována byla škola pro chudý a zapadlý kraj, obrací se jejích zášť proti českému zdroji kulturnímu, který má přinésti obrodu mravní i sociální.

Od otevření české školy v Brodku uplynulo jíž přes 5 týdnů, ale zášť proti českým dětem se dosud neuklidnila, Jak nám dnes sděleno, byl zatčen právě syn obecního posla, který českého žáka na cestě do školy udeřil motykou, Zjištěn pak dále výrok jednoho Němce, učiněný v Konici: "Pořádek v Brodku si uděláme sami. Jeden už na hlavu dostal, teď dostane ještě jeden a pan farář s nimi."

Uvádějíce toto vše jako smutnou ilustraci poměrů v místě dříve českém, avšak za doby naší národní poroby poněmčeném, žádáme, aby úřady Československé republiky konaly plnou povinnost vůči českým lidem a českým dětem.

Tážeme se tudíž.

Jsou Vám, pane ministře, tyto poměry známy, jste ochoten nechati je vyšetřiti a zjednati nápravu a jste dále ochoten odmítnouti troufalou interpelaci pana poslance Hodiny, jako nevážné zkrucování fakt?

V Praze, dne 14. října 1926.

R. Reichstädterová,

dr. Veselý, F. Šťastný, F. F. Plamínková, J. Pichl, V. Čipera, Wagner, Ant. Šolc, Klečák, Pánek, dr. Klouda.

 

Tisk 250/1.

Interpelace

senátorů Jana Filipínského, Ant. Nováka a soudruhů

na pana ministra národní obrany v příčině velmi častých neštěstí ve vojenské aviatice.

Letošní rok byl černým rokem v naší vzduchoplavbě. Mnoho pilotů poddůstojníků i důstojníků a vojínů bylo zabito a četné aeroplány úplně ztroskotaly, Československá republika těmito neštěstími přichází o drahý národní majetek na životech vojínů i na letounech. Při poslední návštěvě letců království SHS stalo se na letišti ve Kbelích velké neštěstí. V troskách zůstali mrtví důstojníci království SHS a zasloužilý důstojník naší republiky. Sotva že uschly slzy pozůstalých, byli jsme opět svědky nového neštěstí při letu v Pardubicích. I tam zůstali ve troskách mrtví a četní ranění těžce a lehce byli odneseni do Pardubické nemocnice.

Tážeme se pana ministra Národní Obrany, co hodlá podniknouti a učiniti, aby tak velmi častá neštěstí se u nás nepřiházela a nebyl utrácen život hrdinných vojínů a ničen drahocenný majetek aeroplánů.

V Praze, dne 14. října 1926.

J. Filipínský, Ant. Novák,

dr. Soukup, J. Petřík, F. Časný, Havlena, Zimák, J. Pocisk, Habrman, B. Ecksteinová, F. Modráček.

 

Tisk 250/2.

Interpelace

senátorů dr. Frant. Soukupa, G. Habrmana, Rud. Jaroše, Jana Filipínského, Boženy Ecksteinové, Jáchyma Havleny, Frant. Zimáka a soudruhů

na celou vládu

ve věci hospodářské krise.

Již několik měsíců velmi vážně projevuje se nezaměstnanost téměř ve všech průmyslových odvětvích, z nichž v některých nabyla povážlivého rozsahu. Obmezuje se pracovní doba, zaměstnanci se propouštějí, podle šetření, které provedly odborové organisace, sdružené v odborovém sdružení československém, nabývá nezaměstnanost stupně velmi nebezpečného.

V průmyslu kovovém, textilním, sklářském i jiných odborech zastavována je řada podniků, zaměstnávajících sta, ano tisíce dělníků. Jen v Praze zastaveny byly v poslední době 4 závody kovoprůmyslové, které zaměstnávaly na 1300 dělníků, Svaz kovodělníků, který má na 60.000 členů, vykazoval v celém roce 1925 nezaměstnaných 4835, od 1. ledna do 31. srpna 1926 však jíž 6576 nezaměstnaných. U kovoprůmyslové zprostředkovatelny v Plzni bylo hlášeno 1. ledna t. r. 663 nezaměstnaných, 31. srpna t. r. nezaměstnaných 1302. Poměry v textilním průmyslu jsou obecně známy. I když v poslední době v bavlnářském průmyslu pozoruje se určité, zatím nikoliv významné zlepšení, stále ještě pracuje se obmezeně a odhaduje se zaměstnanost tohoto průmyslu sotva na 50%.

V hornictví bylo zaměstnáno v roce 1924 dělníků 113.577, v roce 1925 bylo zaměstnáno 101.381 osob a v červnu 1926 už jenom 91.867 osob. Jeví se tudíž stály pokles zaměstnanců a pokud v posledních dnech se projevilo určité zlepšení, možno pouze hovořiti o tom, že zaměstnaní dělníci pracují opět více směn v týdnu a případně celý týden, kdežto před tím i při obmezeném počtu zaměstnanců pracovalo se na dolech už po měsíce tři až čtyři dny v týdnu. Katastrofální přímo je situace ve sklářském pí úmyslu. V červenci 1926 bylo ve sklářském průmyslu zaměstnáno na 114 sklářských pecích pouze 22.877 dělníků, z toho však 21 pecí pracovalo obmezeně tři až čtyři dny v týdnu.

V srpnu 1926 byl tento stav:

Závodů:	Zřízeno jest:	Z nich pracovalo:
Tabuláren	75	43
Lahváren	85	40
Dutého skla:	210	102
Litého a zrcadlového skla	30	15
úhrnem	400	200

 

Na 11 pecích se vůbec nepracuje několik let, takže celkem možno tvrditi, že výrobní činnost klesla o 50% a pohříchu stále klesá. V domáckém průmyslu sklářském nejsou poměry o nic lepší, naopak horší. A jde tu opět o tisíce dělníků.

K této situaci sklářského průmyslu ještě dodáváme: Z Kyjova na Moravě se hlásí propuštění 120 dělníků. V Utěkáči na Slovensku nepracuje 300 dělníků již 7 měsíců. V Radnicích u Rokycan zastavena v posledních dnech výroba v závodě se 250 dělníky. V Dubňanech a Jaroňovicích u Hodonína zastaveny sklárny již od r. 1923, které zaměstnávaly 430 dělníků.

Ne lepší poměry jsou také v ostatním průmyslu, zejména stavebním, dřevodělném, kožedělném i grafickém.

Přirozeně, že za tohoto stavu trpí i duševní pracovníci, úředníci a zřízenci obchodní a průmysloví. Úředníci bankovní právě tak, jako technické síly pracovní, a to tím více, čím obtížněji lze je umístiti. Podle údajů Jednotného svazu soukromých zaměstnanců jest bez zaměstnání obchodních úředníků a zřízenců na 4000, průmyslových úředníků na 3700, pojišťovacích, bankovních, advokátních a jiných 3500, technických úředníků a dílovedoucích 1500, tedy celkem 12.700.

V hlavních oborech průmyslových jako v kovoprůmyslu, textilním průmyslu, sklářství pracuje se řadu měsíců obmezeně 3 až 4 dny v týdnu. Také data státního úřadu statistického potvrzují vzrůst nezaměstnanosti, neboť v dubnu 1926 bylo vykazováno 66.098 přihlášení uchazečů. V červenci 71.548.

Při tom dlužno míti na mysli, že úřední statistice uniká stále ještě převážná část nezaměstnaných. Všude nalézáme nebezpečné stopy hospodářské kříse a nezaměstnanosti, tím nebezpečnější, že dochází současně k zdražování potravin a nezbytných životních potřeb, jak svědčí také postup srovnávacích čísel Státního statistického úřadu. Tento neblahý stav, který se projevuje v našem hospodářském životě, má různé příčiny. Tendence, která se projevila v posledním roce pro uzavření, nebo aspoň pro zvýšení našich hranic dovozu zemědělských výrobků, přinesla zhoršení našeho vývozu průmyslového a zdražila nám potraviny. Neupravené obchodní vztahy s jednotlivými státy, s nimiž scházejí nám obchodní smlouvy, nebo nebyly dosud dojednány, zhoršily značně stav našeho zahraničního obchodu, jak se projevuje také v jeho výkazech. Podle úředních dat náš vývoz v prvých 7 měsících t. r. klesl o 1144.4 mil. Kč, čili okrouhle o 11% srovnán se stejným obdobím roku minulého. Hlavní pokles připadá na vývoz dříví, uhlí, rašeliny, bavlny, cukru a vlny. Velmi významným je pokles skla a skleněného zboží, který činí 33 mil. Kč.

V důsledku těchto hospodářských poměrů a vzestupu drahoty, klesá spotřební síla širokých vrstev obyvatelstva, zejména osob, odkázaných na příjem z práce, čímž současně klesá spotřeba a zvyšuje se nezaměstnanost, Zaslouží proto pozornosti tím spíše vzestup srovnávacích čísel Státního statistického úřadu, pokud jde o ceny zboží. Od dubna do září t. r. stoupla tzv. indexní čísla z 923 bodů na 973. U potravin dokonce ze 763 na 941. Naproti tomu průmyslové výrobky klesly s 1032 bodů na 1025, Tento stav bude nyní zhoršen ještě ohlášením zdražení cukru, které má činiti 62 hal. na 1 kg.

Tyto poměry musí vyvolávati tím spíše roztrpčení, když na druhé straně možno konstatovati, že zisky velkých průmyslových podniků, zvláště však peněžních akciových společností jsou mimořádné. Živnostenská banka vykazuje čistý zisk 39 mil. Kč, Česká banka Union 33.5 mil. Kč, Česká eskomptní banka a úvěrní ústav 33.5 mil. Kč. Již několikráte bylo poukázáno na to, že vysoká úroková míra zatěžuje naši výrobu a zejména brání rozvoji stavebního ruchu, který by přinesl nejenom nové zaměstnání, ale také nové byty, kterých je zvláště zapotřebí v nynější nouzi bytové. Zisky výše uvedené dokazují, že není odůvodněna.

Jako je nutno čeliti hospodářské krisi přátelskými vztahy obchodními a podporou vzájemných vztahů s cizími státy, tak je nutno také v domácím hospodářství učiniti všechna opatření, která mohou nahraditi aspoň dočasně ztracené zaměstnání a produktivně působiti. To jsou zejména veřejné stavby a práce, které by zajistily zaměstnání v době, kdy soukromé podnikání trpí nedostatkem objednávek. Není-li však možno opatřiti prácí, musí býti postaráno o podporu. Zákonem ze dne 19. července 1921, který nyní se provádí, bylo postaráno z části o podporu, prostřednictvím odborových organisací. Odborové organisace převzaly na sebe tento úkol, ačkoliv jim ukládá veliké oběti. Ukázalo se však, což bylo již dříve předvídáno, že zákon z r. 1921 nestačí na mimořádné poměry. V nich nyní žijeme. Je nutno proto činiti mimořádná opatření. Takovým opatřením zejména musí býti, aby zaměstnanci, kteří jsou bez své viny týdny, ano měsíce bez zaměstnání a vyčerpali svůj nárok u odborové organisace a tím i nárok na státní příspěvek, nebylí ponecháni bídě v šanc a tím zoufalství, nýbrž dále byli přiměřeným způsobem podporováni.

Upozorňujíce takto na nebezpečný stav našeho hospodářství a doporučujíce požadavky odborových organisací, přímo vládě předložené, táží se podepsaní:

1. Jaké kroky hodlá vláda učiniti, aby zabránila dalšímu šíření nezaměstnanosti a jí vůbec předcházela? Je ochotna zejména urychliti státní stavby a veřejné práce?

2. Je ochotna vláda předložiti sněmovně a senátu osnovu nového celního tarifu, v němž by odstraněna byla cla na potraviny a snížena cla průmyslová? Je ochotna se zřetelem k nastalé drahotě použíti článku 5. zák. ze dne 12. června 1926?

3. Je ochotna vláda sděliti senátu, v jakém stavu nalézá se projednávání obchodních smluv a učiniti příslušné prohlášení o právním uznání Ruska, aby hospodářské styky s ním byly také touto cestou podpořeny?

4. Je ochotna vláda co nejdříve předložiti sněmovně a senátu osnovu zákona o reformě daní nepřímých, zejména snížení daně z obratu a odstranění její při potravinách, jakož i odstranění uhelné dávky?

Je ochotna působiti ke snížení úrokové míry ze zápůjček?

Je ochotna přezkoumati dopravní tarify nákladní a přiměřeně je snížiti, kde je to nezbytně nutno k podpoře domácího dovozu i vývozu za hranice?

5. Je ochotna učiniti nejdůraznější opatření proti lichvě a dalšímu zdražení životních potřeb?

6. Je ochotna k tomu účelu také podati zprávu o podpoře družstevních organisací výrobních i spotřebních a podati zprávu o dalších svých snahách v tomto ohledu?

7. Je ochotna vláda změniti osnovu zákona o podpoře stavebního ruchu, aby zajistila jeho rozvoj a podporu, aniž by ohrožena byla dosavadní ochrana nájemníků?

8. Je ochotna vláda předložiti návrh zákona, kterým by zajištěna byla ze státních prostředků další podpora nezaměstnaným, kteří vyčerpali svůj nárok podle zákona o státním příspěvku v nezaměstnání ze dne 19. července 1921, čís. 267, a odstraněny jeho nedostatky, které se objevily při provádění.

V Praze, dne 14, října 1926.

Dr. František Soukup, Gustav Habrman, Rudolf Jaroš, Jan Filipínský, Božena Ecksteinová, Jáchym Havlena, František Zimák,

J. Petřík, F. Modráček, J. Pocisk, Časný, Ant. Novák.

 

Tisk 250/3.

Interpelácia

senátora Juraja Dúrčanského a spol.

na p. ministra vnútra

a na p. ministra spravedlnosti

o znehodnotenie mojej imunity.

Dna 6. júla t. r. v Rajci (okres Žilina, Župa XVII.) napadlo z kostola pokojné na faru idúceho senátora Juraja Dúrčanského niekoľko opitých a naštvaných ľudí, ktorí potom vnikli do súkromného bytu dekana - farára a tu inzultovali a na živote ohrozovali senátora Juraja Dúrčanského.

V blízkostí umiestnená četnická stráž majúc vedomie o tomto, neprišla hneď na ochranu senátora Dúrčanského, ktorý bol demonštrantmi inzultovaný a na živote ohrozovaný a neučinila opatrenia k udržaniu verejného poriadku a ku zabezpečeniu! imunity senátora Dúrčanského.

Len na tretie volanie člena rodiny senátora až o ¹/₂11 hodine prišiel istý četnicky strážmajster menom Svoboda z Rajca, ktorý neučinil žiadne opatrenie ku odstráneniu demonštrantov z farského domu a dvoru a ku zabezpečeniu verejného poriadku.

Keďže dňa 8. augusta t. r. na verejnom shromaždení československej strany ľudovej, četnictvo pokojných poslucháčov verejného shromaždenia gumovými obuškami, bilo a použilo aj zbraň, pýtame sa pána ministra vnútra:

1. Či je ochotný četníkov k nestrannému pokračavaniu poučiť?

2. Či je ochotný četníctvom osobnú bezpečnosť a imunitu člena zákonodarného sboru, súkromný a verejný poriadok chrániť poťažné zabezpečiť?

3. Aké kroky učinil alebo učiní proti četnictvu, ktoré svoju povinnosť stranícky koná?

A pýtame sa pána ministra spravedlnosti:

V akom štadiume sa nachádza trestné pokračovanie, zavedené proti tým, ktorí v otázny deň imunitu a osobnú bezpečnosť senátora Dúrčanského porušili, jeho inzultovali a verejný poriadok narušili?

V Prahe, dňa 14. októbra 1926.

J. Dúrčanský,

dr. J. Kovalik, J. Podoba, Bobula, Kalčok, A. Činčala, dr. Krčméry, Ján Janík, M. Tomík, G. Volko, Ad. Melíšek, inž. Klimko.

 

Tisk 250/4.

Interpelácia

senátora Juraja Dúrčanského a spol.

na p. ministra vnútra

o úradnom prechmate hl. slúžneho J. Smiešku v Žiline a o brutalite četnikov.

Dna 8. augusta t. r. svolala československá ľudová strana do Rajca (okres Žilina, župa XVII.) na námestie verejné ľudové shromaždenie. Na tomto shromaždení bol úradným zástupcom Jozef Smieško hl. slúžny zo Žiliny.

Po zahájení shromaždenia účastníci zazpievali národne hymny: "Hej Slováci a Nad Tatru sa blýska..." Počas zpievania úradný zástupca Jozef Smieško - ktorý nebol ani v rovnošate oblečený - sišiol s tribúny, privolal 30 četníkov, ktorým nariadil, aby ním a poriadateľstvom označených účastníkov a pokojných poslucháčov verejného shromaždenia násilné gumovými obuškami, a použitím zbrane odstránili. Na toto četníci na verejnom shromaždení a na námestí pokojné stojacích poslucháčov gumovými obuškami bez príčiny v takej mieri bili, že tieto obušky až dolámali a bez predbežného vyzvania ku rozideniu sa, na pokojných občanov a ženy bodáky opreli. Četníci povzbudzovaní bolí aj slovami hlavného slúžneho ktorý kričal: "Len ich dobre, len ich dobre. To Vám zapríčinil senátor Dúrčanský."

Poznamenávame, že hlavný slúžny Smieško shromaždenie nedal rozpustiť, len jemu a poriadateľstvu nevhodných občanov iného politického presvedčenia dal bez príčiny brachiálnou mocou z verejného shromaždenia odstrániť.

Četníci v ich brutálnosti na toľko išli, že ženy povalené na zem a bezmocných občanov obuškami na zemi ďalej bili, ba na námestí od shromaždenia ďaleko vzdialených a pokojné prechádzajúcich sa občanov zauškovali a inzultovali. Poriadatelia tohoto shromaždenia na vidom oči četníkov hrubé nakladali s prívržencami iných strán.

Pýtame sa pána ministra:

1. Ako mieni zakročiť proti stranícky postupujúcemu a svoje úradné povinnosti neznajúcemu hl, slúžnemu J. Smieškovi zo Žiliny, ktorý zákony nepozná, lebo nikdy juristom nebol?

2. Ako mieni potrestať brutálnu četnícku asistenciu, ktorá v jej neľudskom pokračovaní ďaleko prevýšila tak mnoho spomínaných maďarských žandárov?

3. Ako mieni zaistiť v ústavnom zákone zabezpečenú osobnú slobodu od podobných brutálnych spôsobov četnictva.

V Prahe, dňa 14. októbra 1926.

Juraj Dúrčanský,

J. Podoba, Kalčok, Tomík, inž. Klimko, dr. J. Kovalik, A. Činčala, dr. Krčméry, J. Janík, E. Bobula, Ad. Melíšek, G. Volko.