Tisk 282/2.

Překlad.

Interpelace

senátora Hartla a soudruhů

na pana ministra železnic

stran nedostatečných zařízení na osobním nádraží v České Lípě.

Dne 23. října 1926 stál, přípraven k odjezdu, ve stanici České Lípě osobní nádraží, osobní vlak č. 1406, který ve 12 h. 35 m. odjíždí do Podmokel. Byl vysunut až za nástupiště, takže nejdolejší stu-patka vozů byla asi 70 cm nad zemí, na které nad to byly hluboké kaluže. Bylo-li za takových okolností nastupovaní i pro muže nejvýš nepříjemným a obtížným, bylo dětem a ženám umocněno vůbec jen tím, že jim cestující a průvodčí při tom pomáhali. Přes tuto pomoc bylo však umístění žen velmi obtížno, obzvláště tam, kde se právě pod stupátky nalézaly vydatné kaluže. Jak mně bylo ubezpečováno, nejde při vylíčené události, kterou by i v nejmenším vesnickém nádraží považovali za ostudnou, naprosto o případ ojedinělý. Jako příčina bylo mi sděleno, že v železničním uzlu Česká Lípa osobní nádraží nástupiště není tak daleko vybudováno, aby osobní vozy za všech okolností stály před nástupištěm.

Podepsaní táží se tudíž pana ministra železnic:

Jest ochoten naříditi stran vylíčených zahanbujících závad na osobním nádraží v České Lípě potřebná šetření, aby tyto závady co nejdříve byly odstraněny?

V Praze, dne 26. října 1926.

Hartl,

Teschner, Oberleithner, Löw, Fahrner, dr Heller, Hütter, K. Friedrich, Reyzl, Beutel, Stark.

Původní znění.

Interpellation

des Senators Hartl und Genossen

an den Herrn Eisenbahnminister

betreffend mangelhafte Einrichtungen auf dem Personenbahnhof Böhmisch Leipa.

Am 23. Oktober 1026 stand in der Station Böhm. Leipa Personenbahnhof der um 12-35 Uhr nach Bodcnbach abgehende Personenzug 1406 zur Abfahrt bereit. Er war über die bestehenden Bahnsteige hinausgeschoben, sodass sich die untersten Trittbretter der Wagen in ungef. 70 cm Höhe über dem Erdboden befanden, der ausserdem tiefe Pfützen aufwies. War unter solchen Umständen das Einsteigen selbst für Männer höchst unangenehm und beschwerlich, so wurde es für Kinder und Frauen überhaupt nur dadurch ermöglicht, dass ihnen Fahrgäste und Schaffner dabei behilflich waren. Trotz dieser Hilfe gestaltete sich jedoch das Unterbringen der Frauen sehr schwierig, besonders dort, wo sich gerade unter den Trittbrettern recht ausgiebige Pfützen befanden. Wie mir versichert wurde, handelt es sich bei dem geschilderten Vorkommnis, das selbst in dem kleinsten Dorfbahnhofe als skandalös empfunden werden müsste, durchaus nicht um einen Einzelfall. Als Ursache wurde mir angegeben, dass in dem Eisenbahnknotenpunkte Böhmisch Leipa Personenbahnhof die Bahnsteige nicht so weit ausgebaut sind, dass die Personenwagen der Züge unter allen Umständen vor einen Bahnsteig zu stehen kommen.

Die Unterzeichneten stellen daher an den Herrn Eisenbahnminister die Anfrage:

Ist er bereit, betreffs der geschilderten beschämenden Uebelstände auf dem Personenbahnhof in Böhmisch Leipa die nötigen Erhebungen anzuordnen, damit diese Uebelstände ehestens behoben werden?

Prag am 26. Oktober 1926.

Hartl,

Teschner, Oberleithner, Löw, Fahrner, Dr. Heller, Hütter, K. Friedrich, Reyzl, Beutel, Stark.

Tisk 282/3. Interpelace

senátora Rudolfa Pánka a spol.

na ministra financí ve věci zavedení nové výzbroje pro pohraniční finanční stráž.

Vlád. nař. 530 ze dne 7. září 1926, článek V. zavedena byla do služby jako výzbroj pro pohraniční finanční stráž pro úředníky revolver aneb pistole, pro podúřednictvo (dříve zřízenectvo) puška. Tato výzbroj byla zhotovena z vojenské pušky Manlichera tím způsobem, že byla uřezávána hlaveň a tím její délka přizpůsobena tvaru karabiny. Několikaleté zkušenosti s používáním této karabiny ve službě pohraniční ukázaly, že zbraň tato je velmi nepraktická a pro druh této služby jen ve velmi řídkých případech potřebná. Již okolnost, že sousední státy Německo a Rakousko vybavily finanční stráž řádnou opakovači pistolí ačkoliv služební podmínky obou sborů sousedních jsou stejné s našimi - kvalifikují tuto výzbroj za nepraktickou.

Finanční správa má na jedné straně snahu vybavit sbor technicky tak, aby se stal snadno pohyblivým a aby mohl snadno zdolávati překážky různého terénu v našem pohraničí jakož i vlivy přírody. Tak pro zimní období, kdy téměř celá hranice, zejména výše položená místa jsou pokryta spoustami sněhu a tato místa jsou přístupna pouze na lyžích, byly lyže dodány na každé oddělení finanční stráže pro služební potřebu. Z dosavadní praxe možno tvrditi, že jsou skutečně prostředkem nepostradatelným, neboť bez nich by se pohr. fin. stráž na stanovená místa někdy vůbec nedostala. Tuto praktickou upotřebitelnost ve službě velmi snižuje nepraktická dnešní výzbroj (karabina). Karabina musí býti při jízdě pevně připjata na zádech a při pádu na zem může snadno způsobiti zraněni. Nastane-li potřeba použití zbraně, nemůže býti ihned uvolněna jak je nutno, neboť musí bytí nejdříve odloženy hole, aby se uvolnily obě ruce, pak teprve - není-li již pozdě - může se uvolniti a použíti zbraň, To může přivoditi životu nebezpečnou situaci, zejména při útoku na pohraniční finanční stráž, nebo při pronásledování podloudníků.

Nepraktičnost této výzbroje možno demonstrovati na celé řadě příkladů.

V lesnatých krajinách i v krajinách porostlých nižším porostem, kterážto místa musí býti velmi pečlivě střežena, poněvadž skýtají nejlepší úkryty pro přechody podloudníkům, karabina více překáží, neboť znemožňuje rychlý a volný pohyb. Překáží vůbec při tělesných prohlídkách a při prohlídkách zavazadel. Odložiti ji nelze, zaměstnává jednu ruku, druhá musí býti volná k prohlídce. Jednou rukou však se tato zbraň nenechá dostatečně ovládati, takže je nebezpečí zranění, at již stráže či strany.

Je mnoho případů, kdy bylo orgány finanční stráže pozastaveno najednou několik podloudníků aneb celá organisovaná tlupa, vyzbrojená moderními pistolemi. Přehlížení zavazadel v těchto případech je velmi nebezpečné. O jejich odzbrojení nemůže býti řečí. Dosti podobných prohlídek skončilo pro orgány velmi tragicky. Podloudníky byla u-chopena hlaveň karabiny, orgán finanční stráže odzbrojen, ubit svojí vlastní zbraní, která naposled nalezena pohozena za hranicemi.

Při revisích zavazadel mezistátní dopravy v autobusech karabina překáží a zbytečně zaměstnává jednu ruku. U nádražních celních úřadů musí býti opětně služba konána beze zbraně. Dalekonosné karabiny (jejich dalekonosnost je ale velmi problematická tím, že byla vyrobena z dlouhé opakovači pušky) nesmí býti použito v blízkosti míst obydlených, aby nebyl někdo zraněn; v takových okamžicích napadený orgán finanční stráže nemá pro svoji obranu ničeho, zatím co proti němu útočník použije revolveru neb opakovači pistole. Karabina, nejsouc při každodenní potřebě služební dostatečně ukryta, velmi trpí deštěm i mrazem. Každodenní čištění jí rovněž neprospívá a tak se stává předčasné nepotřebnou.

Tyto velmi vážné důvody mluví pro zavedení zbraně vhodnější ať již revolveru či opakovači pistole. Její zavedení by značně prospělo službě a uchránily by se snadněji životy orgánů finanční stráže. Výzbroj sboru pohr. fin. stráže by odpovídala alespoň výzbroji podloudníků a jiných individuí, se kterými má finanční stráž denně co činiti. Zaměstnanci finanční stráže, zejména v krajích horských i lesnatých by potom mnoho získali na své hybnosti. Karabina by mohla býti ponechána u jednotlivých oddělení k úkonům pro které se lépe hodí.

Podepsaný se proto táže:

1. Je Vám pane ministře známo, že nynější zbraň pohraniční finanční stráže nemá valné ceny již tím, že to jsou pouze dlouhé uříznuté pušky, které nemají tudíž vlastností ani dlouhé pušky ani karabiny. Důsledky toho jsou velmi patrné při cílení.

2. Jste pane ministře ochoten uznati, že dnešní výzbroj pohraniční finanční stráže je nepraktická a že neskýtá zaměstnanci sboru žádoucí bezpečnost ve službě?

3. Jste ochoten, pane ministře, opatřiti pohraniční finanční stráž novou řádnou výzbrojí, aby netrpěla její bezpečnost a i zájmy služby a podati mi zprávu o tom, co v této věci bylo podniknuto?

V Praze, dne 9. listopadu 1926.

R. Pánek,

dr Klouda, F. F. Plamínková, Wagner, Čipera, Pichl, dr Krouský, Klečák, Reichstadterová, Ant. Šolc, dr Veselý.

Tisk 282/4.

Interpelace

senátora Rudolfa Wagnera a společníků

k panu ministrovi vnitra

v příčině oddalovaného jmenování okresní správní komise pro samosprávný okres kutnohorský.

Před více jak půldruhým rokem byla rozpuštěna okresní správní komise pro samosprávný okres kutnohorský jmenovaná a to následkem odchodu socialistických přísedících z této komise, kterým osobní vlastnosti, povaha a jednání tehdejšího předsedy okresní správní komise p. Josefa Švejka ze Sv. Kateřiny činily jakoukoli spolupráci v okresní správní komisi nemožnou.

V písemném prohlášení, které přísedící socialistických stran před svým odchodem k protokolu připojili, výslovně bylo zdůrazněno, že odchod jích z komise není zahrocen proti žádné politické straně, s nimiž vždy v souladu ku prospěchu okresu pracovali.

Ač od rozpuštění okresní správní komise více jak půldruhého roku uplynulo a politické strany v okresní správní komisi zastoupené znovu jmenování téže se souhlasně domáhají nepřikročila dosud zemská politická správa k opětnému jmenování okresní správní komise a ponechává vedení okresních záležitostí vládou jmenovanému vládnímu komisaři.

Podepsaní mají za to, že instituce vládního komisaře může býti toliko přechodnou a nikoli trvalou a že vzhledem k tomu, co shora bylo uvedeno, nastaly poměry, které klidnou spolupráci v okresní správní komisi zaručují.

Táží se proto podepsaní, jsou-li tyto poměry panu ministru vnitra známy a je-li ochoten zemské politické správě naříditi, aby s urychlením okresní správní komisi pro samosprávný okres kutnohorský jmenovala.

V Praze, dne 16. listopadu 1926.

R. Wagner,

dr Klouda, dr Veselý, Čipera, Plamínková, dr Macků, Reichstädterová, Pichl, Pánek, Ant. Šolc, dr Krouský.

Tisk 282/5.

Překlad.

Interpelace

senátorů M. Jokla, dr K. Hellera a soudruhů

na pana ministra sociální péče stran četných případů otravy plynem ve Vítkovických železárnách.

Před rokem počaly Vítkovické železárny zachycovati a zužitkovati přebytečné plyny ve vysokých pecích. Obzvláště používá se plynu k vytápění martinských pecí.

Tento plyn má vlastnost, že proniká veškerým materiálem, ani plynové masky neposkytují ochrany, a lze jej zjistiti teprve tehdy, když lidé v jeho dosahu pracující pozbudou vědomí, Pro nesmírnou jedovatost plynu lze bezvědomému zachrániti život jen tehdy, poskytne-li se ihned pomoc. Od doby používání tohoto plynu nemine skoro ani týdne, ve kterém by se neudal jeden anebo více případů otravy plynem.

V týdnu od 8. do 10. listopadu udaly se hned tři takovéto nehody. V úterý, dne 9. t. m. jeden případ. Dělníku dostalo se včas pomocí a mohl býti zachráněn.

Ve středu, dne 10. t. m. dva případy, jeden z nich smrtelný. Smrtelný případ udal se tím, že dělník unikajícími plyny pozbyl vědomí a spadl. Padl na železo a roztříštil si lebku.

Ve čtvrtek, dne 11. t. m. byla však továrna na lítou ocel v závodě, kde se všechny nehody udaly, jevištěm hromadné otravy následkem unikajících plynů.

Dva dělníci prováděli opravy poblíž plynovodu. Následkem unikajícího plynu pozbyli oba vědomí. Byl zavolán člen záchranného sboru, ale, ačkoli měl přístroj s kyslíkem, pozbyl také vědomí a již ho nenabyl, zemřel následkem otravy plynem. Mimo to ještě 5 dělníků, kteří přispěchali k záchraně, pozbylo vědomí a museli býti dopraveni do nemocnice. Dva prve zmíněné dělníky nebylo již lze přivésti k životu.

Příčinou tohoto hromadného neštěstí jest zločinná hra s lidským životem z kapitalistické ziskuchtivosti.

Práce na přívodu plynu prováděla stále ještě továrna na kotle. Následkem středeční nehody žádala správa továrny na kotle uzavření přívodu plynu, dokud se na něm bude pracovati. Odpovědí na tento požadavek bylo, že se to nesmí státi, načež továrna na kotle odepřela práce provésti. Na to prohlásil jistý inženýr závodu, že provede práce sám se svými lidmi. To se stalo a strašlivá zmíněná. katastrofa nastala. Při tom mohlo neštěstí býti ještě mnohem strašlivějším, na místě nehody hrozil každým okamžikem výbuch, pro který v závodě není učiněno nejmenších opatření. Že zodpovědní orgánové věděli, jak nebezpečné jsou tyto práce dokazuje, že při zahájení prací přípraven byl záchranný vůz. Práce na přívodu bylo by bývalo možno provésti také některou nedělí, kdy přívod plynu jest uzavřen. To se nestalo, poněvadž by se byla musela dělníkům při tom zaměstnaným zaplatiti vyšší mzda. Tážeme se pana ministra:

1. Jest ochoten podati přesnou zprávu o tom, kolik případů otravy plynem ve Vítkovických železárnách se již udalo, zdali živnostenský inspektor ihned, když první případy vešly ve známost, zakročil, a jaká opatření byla učiněna na ochranu života a zdraví dělníků?

2. Jest pan ministr ochoten v daném případě s veškerou přísností zakročiti proti všem osobám, které těchto opatření a předpisů nezachovaly?

3. Jest pan ministr ochoten ihned cestou nařizovací doplniti platné zákony a nařízení, aby opětování takovýchto neštěstí nebylo možno, naříditi, že práce na přívodech plynu prováděti se smějí jen tehdy, když plynovody jsou uzavřeny?

V Praze, dne 16. listopadu 1926.

H. Jokl, dr K. Heller,

Jaroš, Havlena, dr Soukup, Habrman, Niessner, Löw, Jarolim, Stark, Reyzl, Polach, Beutel.

Původní znění.

Interpellation

der Senatoren H. Jokl, Dr. K. Heller und Genossen

an den Herrn Minister für soziale Fürsorge

betreffend die zahlreichen Fälle von Gasvergiftungen im Witkowitzer Eisenwerk

Vor Jahresfrist gingen die Witkowitzer Eisenwerke daran, die Abzugsgase der Hochöfen aufzufangen und zu verwerten. Insbesondere wird das Gas zum Heizen der Martinsöfen verwendet.

Dieses Gas hat die Eigenschaft alles Material zu durchdringen, auch Gasmasken bilden keinen Schutz, und ist erst feststellbar, wenn die in seinem Bereiche arbeitenden Menschen bewusstlos werden. In Folge der ungeheuren Giftigkeit des Gases kann eine Rettung des Lebens der Bewusstlosen nur erfolgen, wenn sofort Hilfe geleistet wird. Seit der Verwendung dieses Gases vergeht fast keine Woche, in der sich nicht ein - oder mehrere Gasvergiftungsfälle ereignen würden.

In der Woche vom 8. bis 13. November ereigneten sich gleich drei solche Unfälle. Dienstag, den 9. lf. Mts. ein Fall. Der Arbeiter erhielt rechtzeitig Hilfe und konnte gerettet werden.

Mittwoch, den 10. lf. Mts. zwei Unfälle, einer davon tödlich. Der tödliche Unfall ereignete sich dadurch, dass der Arbeiter durch die ausströmenden Gase bewusstlos wurde und abstürzte. Er fiel auf Eisen auf und zertrümmerte sich die Schädeldecke.

Donnerstag, den 11. lf. Mts. war aber die Gusstahlfabrik des Werkes, wo sich alle die Unfälle ereigneten, der Schauplatz von Massenvergiftungen in Folge des ausströmenden Gases.

Zwei Arbeiter machten Reparaturen in der Nähe der Gasleitung. Durch Ausströmen des Gases wurden beide bewussllos. Es wurde der Rettungsmann gerufen, aber, obwohl er einen Sauerstoffapparat hatte, wurde auch er bewusstlos und kam nicht mehr zum Bewusstsein, starb an der erlittenen Gasvergiftung. Ausserdem verloren noch fünf zur Rettung herbeigeeilte Arbeiter das Bewusstsein und mussten in das Spital geführt werden. Die zwei ersterwähnten Arbeiter konnten nicht mehr ins Leben zurückgerufen werden.

Dieser Massenunfall ist auf das verbrecherische Spiel mit Menschenleben aus kapitalistischer Profitsucht zurückzuführen.

Die Arbeiten an der Gaszuleitung wurden noch immer von der Kesselfabrik besorgt. Infolge des Unfalles am Mittwoch verlangte die Leitung der Kesselfabrik die Absperrung der Gasleitung, insolange an dieser gearbeitet werde. Die Antwort auf diese Forderung war, dass dies nicht geschehen dürfe, worauf die Kesselfabrik die Durchführung der Arbeiten verweigerte. Hierauf erklärte ein Ingenieur des Werkes, die Arbeiten selbst mit seinen Leuten durchzuführen. Das geschah und die furchtbare erwähnte Katastrophe trat ein. Dabei hätte können das Unglück noch viel furchtbarer ausfallen, es drohte auf der Unfallstelle jeden Augenblick eine Explosion, für welche im Werk nicht die geringsten Vorkehrungen getroffen sind. Dass die verantwortlichen Organe wussten, wie gefährlich diese Arbeiten sind, beweist die Bereitstellung eines Rettungswagen bei Beginn der Arbeiten. Die Arbeiten an der Leitung hätten auch an einem Sonntag durchgeführt werden können, wo die Zuleitung von Gas eingestellt ist. Man tat es nicht, weil man den dabei beschäftigten Arbeitern einen höheren Lohn hätte bezahlen müssen.

Wir fragen den Herrn Minister:

1. Ist er geneigt genauen Bericht zu erstatten, wieviel Gasvergiftungsfälle sich im Witkowitzer Eisenwerke bereits ereignet haben, ob der Gewerbe-Inspektor sofort nach dem Bekanntwerden der ersten Fälle eingeschritten ist und welche Vorkehrungen zum Schütze des Lebfens und der Gesundheit der Arbeiter getroffen wurden?

2. Ist der Herr Minister geneigt, allenfalls gegen alle Personen, welche diese Vorkehrungen und Vorschriften nicht eingehalten haben mit aller Strenge vorzugehen?

3. Ist der Herr Minister geneigt, sofort im Verordnungswege die bestehenden Gesetze und Verordnungen zu vervollständigen, damit eine Wiederholung solcher Unfälle nicht möglich ist, zu verfügen, dass bei Zuleitungen von Gas Arbeiten nur dann verrichtet werden dürfen, wenn die Gasleitungen abgesperrt sind?

Prag, am 16. November 1926.

H. Jokl, Dr. K. Heller,

Jaroš, Havlena, Dr. Soukup, Habrman, Niessner, Löw, Jarolim, Stark, Reyzl, Polach, Beutel.