K pol. 47. U cestovních kanceláří a zámořských dopravních společností je oprávnění obchodovati cizozemskými platidly omezeno na určitý způsob provozováni obchodu (nesmí totiž prodávati valuty). Pro cestovní kanceláře stanovena je za povolení k obchodu cizozemskými platidly právě tak jako pro zámořské dopravní společnosti vzhledem k obdobným poměrům u těchto společností a vzhledem k téměř stejnému významu oprávnění jednotná sazba Kč 200.-.

K pol. 48. Propůjčením prodejny dostává se straně oprávněni ku prodeji losu čsl. třídní loterie a s určitým ziskem pro prodejnu (t. č. 45 Kč za celý los a loterii, tedy 90 Kč za celý los za jeden rok). Proto byla odstupňována dávka dle počtu přidělených losů a vzhledem k tomu, že se přiděluji nejméně skupiny po 25 losech. Maximum stanovena 24.400 Kč přes to, že losů bývá i přes 10.000 a zisk by činil 90.000 Kč.

K pol. 49. Každým zvýšením počtu losů zvyšuje se i zisk prodejny a oprávnění téže doznává v tomto směru většího rozsahu. Jest tudíž nutno, aby i za tento zákon dávka byla vybíránu. Odstupňování sile počtu losů odůvodněno jest týmiž okolnostmi jako u pol. 48.

K pol. 50. Povolení zástupce prodejně třídní loterie uděluje se výhradně k žádosti majitele prodejny, zvláště bankéřům, jímž se tímto povolením dostává osvobození od osobního velení prodejny, tudíž i výhod oproti prodejnám ostatním. Pro stanovení výše dávky bude rozhodným, zda povolení toto jeví se nutným (na př. pro nemoc majitele), nebo děje-li se z jiných, snad méně naléhavých důvodů, majících svůj původ v osobě majitelově; proto volena sazba klouzavá.

K pol. 51. Povolením společníka; jež uděluje se taktéž tolika k žádosti, a v zájmu prodejny poskytuje se tíže výhoda, resp. novému společníku oprávnění ku prodeji losů. Pro stanovení výše této dávky bude rozhodným jednak rozsah závodu jakož i majetkový vklad nového společníka, jelikož tato okolnost má na výši poskytované výhody přímý vliv.

K pol. 52. Prodejně se poskytuje oprávnění, resp. výhoda, jed spočívá v tona, že část režie, jež by jinak zcela na loterní agenda připadla, ponese nový obchod s prodejnou spojený. Odstupňovati dlužno tuto dávku sile rozsahu závadu a zejména dle odhadu výnosu povolených vedlejších obchodů.

K pol. 53. Úkonem tímto dostává se straně oprávnění ku prodeji losů třídní loterie i mimo hlavní prodejnu, a to v pobočných závodech nebo v podprodejnách. Výhoda z oprávnění tohoto plynoucí spočívá v možnosti snazšího umístění losů prodejná přidělených. Odstupňování dávky řídí se zde rozsahem prodejny, tedy v prvé řadě počtem přidělených losů, jelikož touto okolností jest výše výhody z tohoto opatření plynoucí určována.

K pol. 54. Zaúčtování výher na ztracené skladní losy děje se výhradně na popud a ku prospěchu majitele prodejny, jenž lasy, na které výhry připadly, nemůže předložiti. Kyne mu z tohoto zaúčtování mimořádná výhoda, t. j. výplata výher na výherní losy i bez jich předložení loternímu ředitelství, což jest jinak nezbytnou podmínkou realisace výhry. Dávka ta má vedle toho ráz prohibiční. Odstupňováni dávky jest nutné, neboť dle výše výhry na ztracený los připadlé řídí se i výše výhody, které se prodejné tímto opatřením dostává.

K pol. 48-54 se poznamenává, že tyto úřední úkony dějí se na základů výsostného práva a ne u vykoná vání loterního podniku.

K pol. 55. Odklad slosování učené loterie soukromé, jenž se povoluje toliko na žádost strany, je vždy kal prospěchu instituce loterií pořádající, neboť oprávněním ku pozdějšímu slosováni umožněn jest další prodej losů a tím i zvýšení výnosu loterie. lávka má též význam prohibiční, aby se zabránilo opětným odkladům slosováni. Odstupňování dávky řídí se výší herního kapitálu; t. j. počtem losů násobeným jich cenou, jenž určuje i výši výhody z tohoto opatření plynoucí.

K pol. 56. Záměna záruční listiny za jiné hodnoty a opačně děje se taktéž toliko na výslovnou žádost pořadatelů loterie a slouží tudíž rovněž soukromé instituci věcnou loterii pořádající ku prospěchu. Úřad výměnu tuto provádějící (t. č. loterní ředitelství) jest tímto opatřením zatěžován. Sazba jest pevná, protože úkony působí stejné výlohy.

K pol. 57. Povolení uděluje se k žádosti strany (novinám, konfekčním závodům), které se zde dostává oprávnění ku pořádání reklamního slosování, z něhož plyne získáním většího počtu odběratelů materielní výhoda. Odstupňování dávky řídí se rozsahem, resp. výší výher reklamního slosování.

K pol. 58. Jde o intervenci loterního orgánu při zkoumání peněžních automatů, kteréž vyvolává vždy strana sama, jelikož bez znaleckého posudku herní automat ve veřejných místnostech postaven býti nesmí. Jde zde tudíž o akt v zájmu strany konaný, z něhož jí plyne oprávnění používati ve veřejnosti automatu. Dávka je stanovena dle doby trvání intervence loterního orgánu.

K pol. 59. V některých případech průvozu nebo přepravy, kde se povoluje v zájmu strany, aby mohla převážeti zboží po vedlejší cestě, jest nutno zajistiti celní důchodek zvláštním finančním dozorem, který odnímá orgány dozorem pověřené jiné službě a působí tak nepřímo na udržování vyššího stavu státních zaměstnanců. Výše dávky jest odůvodněna skutečnými náklady finanční správy a zřetelem na dávky podle pol. 27 až 29.

K pol. 60. Výhoda strany spočívá v tom, že zásilky chmele nejsou na základě vydaného osvědčení cizozemskými úřady otvírány. Tato výhoda se přirozeně násobí, jde-li o více cylindrů nebo beden. Natržená jednotka sazby jest této výhodě úměrnou.

K pol. 1. Úřední úkony zpoplatněné touto položkou jsou hlavní činností ministerstva zahraničních věci. Pokud při tom jde podstatně o soukromý zájem, jest zajisté spravedlivo tyto úřední úkony zpoplatniti. Sazba jest klouzavá, o sice od 20 do 5000 Kč podle majetkového významu pro stranu a podle obtížnosti případu. Minimální poplatek je nízký z toho důvodu, že jde často o úřední úkony méně složité nebo o stranu méně majetnou, nikoli však zcela nemajetnou, takže nelze od vyměření dávky zcela upustiti. Jako maximum se navrhuje dávka 5000 Kč vzhledem k tomu, že může při tomto úředním úkonu jíti o případy velmi složité a majetkový zájem velmi značný.

K pol. 2. Důvod ku zpoplatnění je stejný jako při saz. pol. 1. Maximální sazba jest navržena nižší nežli při saz. pol. 1, poněvadž jde obyčejně o úřední úkony méně složité.

K pol. 3. Superlegalisace přichází v oboru ministerstva zahraničních věci velmi často, pokud jde o právní jednáni, mající vztah k cizině a pokud tato povinnost není odstraněna ve styku s některým státem mezinárodní smlouvou. Poplatek jest stanoven pevnou částkou 50 Kč jako jest tomu u stejného úředního úkonu zastupitelských úřadů ČSR v zemích evropských podle saz. pol. 21 zákona č. 225/25 Sb. z. a n. Položka jest reciproční jako právě citovaná položka.

K pol. 4. Úředních úkonů, zpoplatněných touto saz. položkou, t. j. remitencí ubývá se zavedením normálních mezinárodních bankovních styků. Stejný úřední úkon zastupitelských úřadů ČSR jest zpoplatněn saz. pol. 4 zákona č. 225/25 Sb. z. a n. Dávka je stanovena od 10 do 1000 Kč, a vyměřuje se podle hodnoty doručovaného předmětu.

K pol. 1. Pro schvalování staveb v t. zv. požárním obvodu drah platí zvláštní předpisy. Jsou to: dekret dvorní kanceláře ze dne 28. listopadu 1843, č. 40.114 P. G. S. B. d. 71; č. 137, jimž jest určeni rozsah t. zv. požárního obvodu a ustanoveno, jak moji býti veškeré stavby v tomto ochranném pásu zřizovány, aby se zamezilo nebezpečí požáru, po příp. aby byl požár omezen na míru pokud možno nejmenší a tím chráněna bezpečnost stavu a provozu dráhy, sloužící veřejným zájmům, dále § 99 železničního provozního řádu (cís. nař. ze dne 16. listopadu 1851, č. 1 ex 1852), jenž k ochraně zájmů železničních váže přípustnost provádění staveb uvnitř požárního obvodu na zvláštní formelní povolení železničních úřadů, jež musí sobě stavebník vymoci vedle stavebního konsensu dle stavebního řádu. V řízení, jímž má býti o přípustnosti stavby rozhodnuto, není železniční úřad interesentem, nýbrž činitelem rovnocenným s úřadem stavebnin (srovnej rozhodnutí nejvyššího správního soudu ze dne 7. června 1922, č. 8115).

Udělení souhlasu ke stavbám ve smyslu cit. ustanoveni, ať se děje zvláštním řízením na výslovnou žádost stavebníkovu, neb řízením spojeným s řízením vykonávaným podle stavebního řádu, jest rázu výsostného, čímž je odůvodněno jeho pojmutí dodávkového řádu.

Ve vládním nařízení ze dne 4. září 1925; č. 185 Sb. z. a n.; rozdělena byla tato funkce na dvě položky a dávka, pohybovala se pouze v určitých mezích 500-20.000 Kč, vznikne-li stavebníku z udělení souhlasu majetková výhoda, aneb 50-5000 Kč pro ostatní případy.

Při praktickém provádění nebyla však možno nalézti vždy správnou cestu pro odhad jednotlivé dávky, takže povstávaly značná nesrovnalosti ve věci, které byly příčinou k hromadným stížnostem.

Aby tedy praxe podle nového zákona nenarazila na stejné překážky a nesrovnalosti, navrhuje se rozčleněni položky M 1 na 12. podřadí, podle druhu jednotlivých staveb a stanoví se pro ně pokud možno pevné sazby ve výši přijatelné pro stavebníka, při čemž byl vzat zřetel na svéstojné výlohy dráhy a na to, aby většími dávkami nebyla brzděna stavební činnost.

Maximum 10.000 Kč je odůvodněno tím, že se jedná třeba ve výjimečných případech o stavby velkého rozsahu, vyžadujících zvlášť obtížného jednání vzhledem ku bezpečnosti železničního provozu.

K pol. 2. Tato položka je odůvodněna tím, že železniční správa (ministerstvo železnic) na podkladě různých mezinárodních smluv (na př. mírové smlouvy, portorosské dohody o vrácení soukromých vozidel) vstupuje ve styk s jinými státy nebo železničními správami a podniká kroky za tím účelem, aby byly hájeny zájmy čsl. příslušníků (na př. jednání s cizími správami o vrácení zadržených soukromých vozů).

Výše sazby je odůvodněna nákladnosti prací, jichž jest třeba k úspěšné intervenci; rozdílnost sazeb se řídí zejména nákladnosti předběžných prací a zákroků, spojených s intervencí (na př. vyslání zástupců ministerstva železnic k jednáni v cizině a pod.).

K pol. 3. Podle organisačního statutu ze dne 19. ledna 1896, č. 16 ř. z., § 5, bod 17., spadá železniční statistika do výsostného práva státní železniční správy.

Výše dávky je stanovena částkou pohyblivou, protože stranami požadovaná statistická data jsou buď rozsahu menšího, nebo jsou i pracemi obtížnými, vyžadujícími delší doby zpracováni, tudíž i nákladnějšími. Vyjímají se vědecké korporace, ježto hodnoty vědeckého bodání jsou všeužitečné, zahraniční interesenti z důvodů vzájemnosti výměny a členové železničních rad, jimž je nutno poskytnouti materiál potřebný pro jejich povolání.

K pol. 4. Povolení k přípravným pracím technickým uděluje na podkladě § 1-4 železničního koncesního zákona, č. 238/1854 ř. z., ministerstvo železnic ve smyslu § 5, odst. 7., organisačního statutu.

Povolení k technickým průpravám pro dráhy neveřejné může se uděliti - je-li toho třeba - v Čechách, Moravě a Slezsku analogií k § 1 žel. kont. zákona ze 14. září 1854, č. 238 ř. z., v souvislosti s § 1 a § 42 zákona z 18. února 1878, č. 30 ř. z., jakou drah veřejných; na Slovensku a Podkarpatské Rusi plyne ze zák. čl. III:1908, resp. zák. čl. III:1916.

Povolením získává oprávněnec možnost vypracovati projekt dráhy sloužiti jeho zájmům, tím odůvodněna výška dávky a její lineární progrese podle délky dráhy. Sazba byla stanovena s ohledem na spoluúčast ministerstev vnitra, veřejných prací a národní obrany.

K pol. 5. Povoleni k průpravným pracem jest udělováno na omezenou dobu (6 měs. nebo 12 měs.) a bývá nutno je prodloužiti (podle § 1 zákona č. 19/1879 ř. z.). Pro prodloužení povolení stanoví se poloviční dávka vzhledem na menší rozsah administrativní práce, při čemž je brán i ohled na spouúčast ministerstva vnitra.

K pol. 6. Generální projekty jest předkládati ve smyslu § 6 žel. kont, zákona ze dne 14. září 1854; čís. 238 ř. z. (Čechy, Morava a Slezsko), resp. VI. žel. koncesního řádu (Slovensko a Podkarpatská Rus) z 8. srpna 1868, čís. 4973, a příslušných předpisů min. nař. z 25. ledna 1879; čís. 19 ř. z. a min. nař. z 29. května 1880; čís. 57 ř. z., resp. nař. býv. uh. ministra veřejných prací a dopravy z 11. března 1886, č. 40.003/1885; přezkoušení projektu, vykonání event. povolené revise trasy a staniční komise i rozhodnutí o jejich výsledku vyžadují značné úřední práce zhruba úměrné délce trati.

Vzhledem na význam úkonu jsou Navrženy dvě položky 6a a 6b a výška sazeb jest vyměřena též se zřetelem na okolnost, že projednáním generálního projektu získává stavebník řádný podklad pro pozdější projekt detailní.

K pol. 7. Detailní projekty drah projednávají se na podkladě norem uvedených u položky 6. Z obdobných důvodů navrhuji se sazby rostoucí s kilometrickou délkou železničního projektu. Výška jest odůvodněna též skutečnosti, že stavebník získává přezkoušením projektu, vykonáním politické, resp. veřejnoprávní pochůzky bezpečný podklad pro příští stavbu dráhy, resp. pro vypracováni podrobných stavebních plánů železniční stavby a výstroje.

K pol. 8a. Převodem stavebního povolení uděleného pro dráhu neveřejnou z majitele dráhy na jeho nástupce získává tento právo dráhu po dobu platnosti převedeného povoleni provozovati. Dávka jest stanovena vzhledem k rozsahu úředních úkonů a progresivně dle kilometrické délky dráhy.

K pol. 8b. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi jest nař. býv. ministra veřejných prací a dopravy z 22. srpna 1888, čís. 37.553, umožněno povolení t. zv. omezené veřejné dopravy na drahách neveřejných (lesních, průmyslových, hospodářských), t. j. majitel (provozovatel) dráhy nabývá oprávněni dopravovati buď osoby nebo zboží nebo obojí na své Neveřejné dráze za úředně schválený tarif Výměra dávky je stanovena podle délky dráhy.

K pol. 8c. Výjimečně projednávají se projekty požárních opatření v sousedství nových drah; předepsané jednak generelně oběma koncesními zákony, specielně pak min. nař. z 25. ledna 1879, čís. 19 ř. z., resp. uh. zák. čl. XLI ex 1381, zvláštní komisí, oddělenou od komise pochozí. Dávka zatěžuje majitele železnice, jemuž se řízením dostává oprávnění vykonati potřebné změny na cizím majetku v sousedství dráhy a stanovena je od` 50 Kč do 2400 Kč.

K pol. 8d. V rámci projednávání železničních projektů stává se, že dodatečně jsou majitelem železnice požadovány rázné úlevy (na př. určení mírnějších požárních opatřeni dle norem citovaných v předcházející položce 8c, nebo povoleni podmínek nočního provozu na drahách nižšího řádu a drahách neveřejných atd.), jichž poskytnuti vyžaduje rozmanité úřední úkony v jiných položkách nezajištěné. Ustanovuje se proto zvláštní dávka pohyblivá v mezích od 50 do 2000 Kč, ovšem s podmínkou, že příslušný úkor není spojen s úkony souvisícími s politickou (veřejnosprávní) pochůzkou nebo technicko-policejní zkouškou (pochůzkou).

K pol. 9a. Před zahájením provozu na dostavěné dráze jest vykonati dle provozního řádu ze 16. listopadu 1851, č. 1. ex 1852 ř. z. a dle min. nař. z 25. ledna 1879, č. 19 ř. z. (platných pro Čechy, Moravu a Slezsko), resp. dle provozního řádu z 31. prosince 1907, č. 6125 min. předs. (platného na Slovensku a Podkarpatské Rusi) technicko-policejní zkoušku (pochůzku) dráhy; na jejímž podkladě uděluje se povolen zahájiti provoz dráhy. Vzhledem k rozsahu úředních úkonů účastných úřadů a významu jich pro skutečné provozováni dráhy jest stanovena dávka odstupňovaná dle délky dráhy.

K pol. 9b. Během stavby Nové železnice, ještě před zahájením řádného provozu bývá žádáno majitelem dráhy povolení k zatímnému provozu za účelem dopravy stavebních vlaků. Vyhovující stav stavěné dráhy a jejího vystrojeni a event. bezpečnostní podmínky, též v zájmu veřejné bezpečnosti, jest stanoviti event. zvláštním šetřením dle min. nař. z 25. ledna 1879, ř. z. č. 19, § 28. Dávka vyměřena jest polovinou hodnoty dle předchozí položky, vzhledem na podobnost obou úkonů.

K pol. 9c a d. Povolením strojního pohonu na železnici dosud provozované ručně nebo animálně nabývá její majitel (provozovatel) možnosti lepšího využitkování železnice. V poměru k těmto výhodám a rozsáhlosti úkonů stanovena jest pevná dávka odstupňovaná dle kilometrické délky. Jde-li o změnu dosavadního strojního pohonu na jiný strojní pohon (na př. místo parně-lokomotivního, motorový pohan a pod.), jest dávka určena poloviční hodnotou. V obou případech jde jednak o dozorčí úkony železniční správy stanovené oběma provozními řády a případně o přezkoušeni příslušných projektů a jejich schváleni obdobou k min. nař. z 25. ledna 1879, č. 19 ř. z. a výnosu býv. uh. min. veřejných prací a dopravy z 11. března 1886, č. 40.003/1885.

K pol. 10. Udělování stavebního povoleni pro stavbu nových vlečných drah, jakož i pro doplňovací stavby na vlečkách náleží podle nařízeni býv. min. obchodu ze dne 25. ledna 1879, ř. z.; čís. 19, příp. podle nařízeni býv. uh. min. obchodu ze dne 13. února 1892, čís. 3500, do pravomoci úřadů železničních. Povolením stavby vlečky udělována jest stavebníku výhoda materielní, kterou prosperita závodu, k niž vlečka náleží, jest podporována (zlepšeni dopravy surovin i hotových výrobků do závodu i ze závodu).

Sazby rozděleny jsou podle rozsahu celkového potřebného stavebního řízeni, a to v mezích od 200 do 5000 KČ tak, že v nejjednodušším případě činí dávka 200 Kč, nejvýše pak 10.000 Kč (součet dávek 10b nebo 10c a 10d. Tyto meze jsou dostatečné volné aby při výměře dávky mohlo býti náležité přihlíženo k rozsahu a významu projektu a prospěchu, který stavebníku z toho vzejde, jakož i k jiným závažným okolnostem.

Totéž platí i pro určenou dávku 10e za udělení povoleni k provozu vlečky.

K pol. 11. Za udělení stavebního povoleni pro stavby doplňovací na provozovaných již soukromých drahách i provozovaných již vlečkách stanoveny byly sazby zvláštní, odlišné od sazeb pro stavby nové, a to v mezích, kde spodní hranice dávky jest značně snížena (na 50 Kč), aby dávka mohla býti přiměřena stavebnímu nákladu. Kromě toho jest v této dávce zahrnuto již i povoleni k provozu, takže není zde vedle této dávky ještě jiné.

K pol. 12. Dávky zde, stanovené týkají se stavebního a povolovacího řízení pro stavby soukromé na železnicích (na př. skladiště, stánky pro trafiky, buffety, restaurace, výčepy, prodejny, výklady; reklamy a pod.). Povolovací řízení zakládá se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku na ministerském nařízení z 25. ledna 1879, č. 19 ř. z., na Slovensku a v Podkarpatské Rusi na nařízeni býv. uh. ministerstva obchodu z 10. února 1892; č. 3500, č. 50 uh. Sb. nař. z r. 1892.

Se zřetelem k mnohotvářnosti povahy věci a mnohdy ke značné výnosnosti uvedených staveb stanoví se dávka od 50 do 20.000 Kč, takže rozhodujícímu úřadu ponechána jest značná volnost uváženi směrodatných okolností.

K pol. 13. Z povšechné působnosti státní železniční správy schvalovati stavby železniční (viz pol. 6) vyplývá i schvalováni a předcházející přezkoušeni předložených vzorových a typových plánů železniční stavby, vedlejších zařízeni a veškeré výstroje. Dávka jest určena hodnotou od 50 Kč do 5000 Kč dle rozsahu úředních prací.

K pol. 14. V případech vyjmenovaných v položkách 6 až 13 stává se, že původně předložené projekty, plány v různém ohledu nevyhovuji anebo nejsou nejvhodnějším řešením ať po stránce meritorní nebo hospodářské, takže dlužno vyžadovati jejich přepracováni, zpravidla dle směrnic, jež úřad označí stavebníkovi, jemuž při tom plyne výhoda, že stavba jím zamýšlená bude realisována lépe, než bylo původním plánem (projektem) navrženo, ovšem právě přezkoušeni a měněni plánů a projektů nevyhovujících vyžaduje stupňovanou, ano i svízelnou úřední činnost, a jest spravedlivo, aby opětná projednání znovu předložených změněných doplněných lánů bylo zatíženo zvláštní dávkou, která jest navržena polovicí -příslušných dávek v položkách 6 až 13.

K pol. 15. Za prodloužení stavebního povoleni již dříve uděleného, ale omezeného stanovenou lhůtou, budou vyměřovány dávky sice znovu, ale se zřetelem k tomu, že není zapotřebí nového stavebního řízeni, jen polovinou sazeb stanovených v položce 7, 10; 11 a 12.

K pol. 16. Koncesní jednání se děje podle předpisů železničního koncesního zákona č. 238/1854 ř. z., zejména v §u 5 a 6 obsažených a provádí je ministerstvo železnic podle § 5 organisačního statutu ze dne 19. ledna 1896 č. 16. ř. z. Rozsah jeho je různý a provádění naráží na menší či větší obtíže. Dávka je odstupňovatelná podle právě řečených kriterií.

K pol. 17. Koncesi pro tavbu a provoz veřejných železnic uděluje vláda ve smyslu § 5 zákona čís. 373/1919 Sb. z. a podle koncesního zákona č. 238/1854 a zákona o drahách nižšího řádu č. 149/1910 ř. z. Návrh činí ministerstvo železnic ve smyslu § 6 organisačního statutu ze dne 19. ledna 1896, č. 16 ř. z. Dávka se vyměřuje podle rozsahu podniku, t. j. podle zařizovacího kapitálu.

K pol. 18. Prodloužení lhůty stanovené pro dostavění koncesované železnice má význam pro zachování koncese, která by jinak zanikla podle § 11 bodu b) železničního koncesního zákona č. 238/1854 ř. z., kdyby lhůta v koncesi předepsaná nebyla dodržena. Omluvným důvodem pro nedodržení lhůty mohou býti jen neodvratné nebo nepředvídané události, které musí ovšem býti uznány ministerstvem železnic za důvody hodné zřetele. Ježto jde o prodloužení lhůty, stanoví se dávka podle doby prodlouženi a výše její stanovena byla s ohledem na to, že prodloužení podléhá schválení vlády.

K pol. 19. Ujednáni o připojeni a o vedení provozu na soukromých drahách drahami státními provádí ministerstvo železnic podle § 6. bodu 20. organisačního statutu ze dne 19. ledna 1896, č. 16 ř. z. Jednáni o tom jsou podrobena dávce jen tehdy, dějí-li se na podnět anebo ku přímému prospěchu soukromé dráhy. Podle tohoto prospěchu řídí se výměra dávky.

K pol. 20. Schvalování změny společenských stanov místních drah na Slovensku provádí ministerstvo železnic na podkladě příslušných ustanovení koncesních listin. Výměra dávky byla určena vzhledem k významu schválení pro společnosti.

K pol. 21. Rozhodování o povolení posečkání úhrady provozních výdajů, resp. schodků ve smyslu čl. XVIII. odst. 5. zákona č. 149/1910 ř. z., jest vypraženo ministerstvu železnic v dohodě s ministerstvem financí. Výměra byla stanovena s ohledem na účast dvou resortů.

K pol. 22. Převzetí soukromých drah do vlastnictví anebo do provozu státu projednává ministerstvo železnic podle § 5. bodu 6. organisačního statutu. Dávka je pohyblivá, aby bylo lze přihlédnouti k obtížnosti jednáni a jeho významu pro žadatele. Úkon tento předpokládá žádost - strany. Maximální dávka je odůvodněna rozsáhlosti akce.

K pol. 23. Podle § 2. zákona č. 373 ze dne 27. června 1919 mohou se zřizovati místní dráhy jako trati státní s příspěvky nájemníků jen tehdy, prokáže-li se úředně předběžným výpočtem výnosnosti, že příjmy provozu uhradí aspoň náklad provozní.

Výsostní právo zkoumati tuto výnosnost přináleží ministerstvu železnic podle bodu 4. organisačního statutu č. 16 ze dne 19. ledna 1896 a dávka 100 Kč za každý započatý kilometr dráhy je přiměřena práci spojené s vyšetřováním atrakčního obvodu budoucí dráhy, pravděpodobného rozvoje hospodářského a průmyslového atd.

Nejnižší sazba 500 Kč není stanovena vysoko ani pro místní dráhy kratší 5 km, jež byly by ovšem řídkou výjimkou.

K pol. 24. Železničním koncesním zákonem z r. 1854 uložena je železničním podnikům v §u 10 lit. e) povinnost předkládati k schválení ministerstvu obchodu (přešlo na ministerstvo železnic) tarify pro přepravu osob a zboží a pro vedlejší poplatky. Vyhradil si tedy stát ze své moci výsostné právo zasáhnouti do svobodného stanovení tarifů podnikatelstvy železničními a úkon orgánů státních schvalujících tarify je nesporně úkonem výsostné pravomoci. Výše dávky je stanovena, je-li se schválením tarifů a, jich změn spojena majetková výhoda, se zřetelem na prospěch, který straně vznikne; nelze-li očekávati pro stranu majetkový prospěch; je stanovena nejnižší sazbou 50 Kč, odpovídající nákladům úředního jednáni, které bude vyžadovati prostudování a schválení jednoduchých případů. Pro prostudování a schválení obšírnějších a obšírných tarifů pamatováno je potřebným odstupňováním dávky až do 20.000, resp. 5.000 Kč.

K pol. 25. Dopravní řád pro železnice v československé republice byl vydán vládním nařízením č. 203 z 13. května 1921 Sb. z. a n. Povolení a schválení odchylek od dopravního řádu náleží jen do pravomoci ministerské rady, jest proto úkonem výsostní pravomoci.

Předběžná šetření, vypracování a odůvodnění návrhů ministerstvem železnic ministerské radě; vyžaduji ve všech případech značně času a práce, jest proto v sazebníku stanovený výměr dávky za tyto úkony přiměřený.

K pol. 26 a 27. Schvalováni typů vozidel jakož i provádění technicko-policejní zkoušky odůvodněno jest ustanovením § 2. lit. b), resp. § 21. "Provozního řádu", zavedeným císařským nař. ze dne 16. listopadu 1851, ř. z., č. 2 z r. 1852 a jest tedy úkonem výsostné pravomoci železniční správy. Podle nich jest podmínkou udělení povoleni provozu, aby dráha byla opatřena náležitými vozidly a lokomotivy mimo to musí býti dříve, než mohou býti dány do provozu, podrobeny technicko-policejní zkoušce. Pod uvedením "lokomotiv" v provozním řádu dlužno vyrozumívati všechna vozidla dodávající hybnou silu.

Výlohy, rozsah a obtížnost úředního jednáni jest u každého vozidla přibližně konstantní, poněvadž zpravidla jde o schválení stejných nebo podobných typ pro drobné nebo vlečné dráhy a dávka stanoví se tudíž přiměřenou pevnou sazbou oproti dřívějším u vyměřování dávky podle počtu os.

K pol. 28. Podle železničního provozního řádu (cís. nař. ze dne 16. listopadu 1851, ř. z. č. 2 z r. 1852, § 66) jsou správy soukromých drah povinny, svůj jízdní řád před jeho uveřejněním i před každou jeho změnou předkládati ministerstvu železnic ke schválení.

Jest tudíž schvalováni jízdních řádů soukromých drah úkonem výsostné pravomoci ministerstva železnic.

K pol. 1. Podle zákona o telegrafech ze dne 23. března 1928, č. 60 Sb. z. a n. jest výhradným právem státu zřizovati, udržovati a provozovati telegrafy na území československé republiky (§ 1). Výkon tohoto práva může tát propůjčiti koncesí. Podmínky urči vládni nařízeni (§ 3, odst. 1.). Tyto podmínky určilo vládní nařízení ze dne 16. dubna 1925, č. 82 Sb. z. a n., jež také v § 7 stanovilo, že koncesionář telegrafu jest povinen platiti poštovní a telegrafní správě roční poplatky, případně i zvláštní ekvivalent za ušlé telegrafní a telefonní poplatky.

Soukromý drátový telegraf (v užším slova smyslu) jest pra soukromé účely žádán v řídkých případech a ta jen soukromníky nebo korporacemi a institucemi hospodářsky dobře situovanými; veřejnost se zpravidla spokojuje s telegrafním zařízením přístupným a sloužícím všem občanům. Jest tedy odůvodněno aby ve výjimečných těchto případech, které vyžaduji zevrubného úředního šetření a jsou spojeny s poměrně četnými úkony správními, byla uložena dávka ve prospěch státních financi. Odstupňováni dávky od 100 do 500 Kč se řídí podle délky vedení a podle složitosti úkonů.

K pol. 2. Zřizováni vysílacích stanic radiotelegrafních jest spojeno s velkým nákladem, o koncesi mohou tedy žádati osoby nebo korporace (instituce) hospodářsky dobře situované. Uděleni koncese jest spojeno s rozsáhlým úředním šetřením. Dávky jsou odstupňovány podle okolností případu a podle vysílací energie od 50 do 3000 Kč.

Podle § 22 statutu Státního úřadu statistického (vládni nařízení ze dne 19. listopadu 1919, čís. 635 Sb. z. a n.), může Státní úřad statistický soukromým žadatelům podávati odborné posudky nebo údaje statistické, pokud tomu nebrání hlavně ochrana individuelních dat § 7 a 8 zákona o organisaci statistické služby ze dne 28. ledna 1919, čís. 48 Sb. z. a n., a pokud nejsou ohrožovány, zdržovány nebo ztěžovány vlastni práce Státního úřadu statistického.

Jde tudíž vesměs o případy, kdy se strany pouze ve vlastním soukromém zájmu dožadují služeb úřadu. Vzhledem k tomu, že často vyřízeni podobných-dožádání vyžaduji značné práce, je spravedlivo, aby byl za příslušný úkon vybrán ekvivalent ve formě dávky za úřední úkony. Při stanovení sazby za informace i za dobrozdání nelze se nijak omezovati na pevné částky, ježto jsou požadované práce velmi rozmanitého rozsahu i obsahu a dlužno tudíž vymeziti výkonnému orgánu nejširší hranice, v jichž mezích by určil dávku dle povahy jednotlivého případu.