K pol. 1-5, 7 a 8. Dávky z úředních úkonů v oboru vystěhovaleckém týkají se dopravních společnosti, zabývajících se dopravou vystěhovalců; jde tu vesměs o úřední úkony, z nichž plynou společnostem značné výhody a prospěch peněžitý. Stanoveny byly vesměs sazby pohyblivé, aby bylo možno postihnouti jednak výši prospěchu z úředního úkonu společnostem plynoucího, jednak složitost a obtížnost úředního jednáni samotného.

Při rozšíření koncese (pol. 1), sníženi kauce podnikatelské (pol. 2) a povoleni k dopravě pro jiného podnikatele (pol. 8) přichází v prvé řadě v úvahu prospěch společnosti z úředního úkonu plynoucí, který se dostaví vždy, má však různý rozsah podle obsahu poskytnuté výhody, při ostatních úkonech přichází v úvahu krosně prospěchu strany také rozsah a obtížnost úředního jednání, event. i výlohy s úředním úkonem spojené, ježto při schvalováni vedoucího kanceláře (pol. 3), při povolení používání zaměstnanců mimo obchodní místnosti k přijímání a dalšímu dopravování vystěhovalců (pol. 4), jakož i při schvalováni nového zmocněnce při změně osoby (pol. 7) jsou nutno různá šetření ohledně zachovalosti a způsobilosti dotyčných osob; při schvalování tiskopisů a inserátů dopravních podniků (pol. 5) přichází pak v úvahu obsah, rozsah a jazyk schvalovaných tiskopisů a inserátů.

K pol. 6. Stále stoupající nezaměstnanost v Československu, jakož i opatření sousedních států, jimiž bylo takřka znemožněno našim příslušníkům hledati obživu v cizině, nutí k tomu, aby domácí pracovní trh byl chráněn před nežádoucím novým přílivem pracovních sil z ciziny. Regulace spočívá v uděleni či odepřeni visa československým zahraničním úřadem. Visum může uděliti cizinci, hledajícímu v československé republice místo (službu), zastupitelský úřad jen tehdy, vykáže-li se uchazeč vyjádřením ministerstva sociální péče, případně úřadů práce jeho dohledu podléhajících o tom, že není námitek s hlediska situace na pracovním trhu aby cizinec byl zde zaměstnán. Zaměstnavatelé dožadují se takových povoleni zhusta buď z důvodů příbuzenství s cizincem neb se zřetelem na jeho vyšší kvalifikaci, na jeho obchodní styky v cizině nebo pro zvyklost na jeho osobu, takže udělení povolení přináší jim určitý prospěch. Jest tedy úřední úkon jich žádostmi vyvolaný předsevzat podstatně v zájmu soukromém.

Sazba od 20-1000 Kč byla stanovena proto, aby mohl býti vzat zřetel k majetkovým poměrům stran k prospěchu, který straně vznikne (se zřetelem na druh a kvalifikaci cizince), jakož i k výši nákladů; které projednání věci způsobilo (šetření; zda hledaná sila nemohla by býti opatřena z nezaměstnaných příslušníků domácích).

K pol. 1. Zkoušky advokátní v Čechách, na Moravě a ve Slezsku konají se podle nařízeni z 11. října 1854 u vrchních zemských soudů; komise skládá se z presidenta vrchního zemského soudu, dvou radů vrchního zemského soudu a jednoho advokáta. Zkoušky notářské v těchže zemích konají se podle téhož nařízení před zkušební komisi vrchního zemského soudu podobné sestavenou; místo advokáta zasedá v komisi notář. Zkouška jest písemná a ústní; zkouška ústní trvá zpravidla dvě hodiny. Jde podle toho o správní úkon, který se provádí v zájmu zkoušeného kandidáta advokatury nebo notářství. Výše dávky je přiměřená.

K pol. 2. Osvědčení o právu tuzemském se vydává podle § 282 pat. z 9, srpna 1864, č. 208 ř. z., a § 101 zák. čl. XLV/1912 v zájmu stran, jež za ně žádají. Podotýká se, že informace o tuzemském právu, které podle smluv ujednaných s cizími státy jest ministerstvo spravedlnosti povinno dáti na dotaz cizí justiční správy, sem nenáležejí, byt snad k dotazu cizí justiční správy byl dán podnět stranou soukromou.

Dávku za osvědčení nelze stanoviti sazbou jednotnou; nýbrž třeba odstupňovati, aby při její výměře mohlo býti účelně přihlíženo jednak k obtížnosti a důležitosti správního úkonu, jednak k významu, který úkon má pro zúčastněnou stranu.

K pol. 3. Osvědčeni o právu platném v cizině se vydává podle § 271 c. ř. s., § 268 zák. čl. 1/1911, na žádost stran v jejich výhradném zájmu nebo na žádost soudu taktéž ve výhradném zájmu stran. Z důvodu uvedeného k pol. 2 nebylo ani zde lze přijati sazbu jednotnou; u porovnání s dávkou podle pol. 2, byla zvolena vyšší sazba, poněvadž osvědčování práva cizozemského vyžaduje obtížného studia cizích právních pramenů a namnoze třeba prováděti šetřeni i v cizině, aby cizí právní prameny mohly bezpečně býti zjištěny.

K pol. 4. Pokud není vzájemnost v oboru obchodního podnikáni a s ním souvisejících zápisů do soudnho rejstříku obchodního (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi do rejstříku obchodních firem) zaručena platnými úmluvami mezinárodními, náleží cizincům a Cizím společnostem obchodním, chtějí-li dosíci zápisu v tuzemsku, prokázati stvrzením ministerstva spravedlnosti, kterak vlastni jejich stát nakládá s příslušníky československými. Ministerstvo spravedlnosti musí zpravidla dotazovati se ministerstva zahraničních věcí a ministerstva obchodu, po případě ještě jiných zúčastněných ministerstev a tázaná ministerstva musí ve většině případů prostřednictvím našich zastupitelských úřadů v cizině zjišťovati, kterak státy cizí se zachovávají k našim státním příslušníkům ve směru, o nějž jde. Nákladností a povahou tohoto šetření, jež dle toho se koná podstatně v zájmu stran, jest odůvodněno požadovati zvláštní dávku za tyto správní úkony. Ani tato dávka nemůže býti jednotnou, nýbrž třeba ji odstupňovati v mezích 25 Kč do 500 Kč, aby při její výměře mohlo býti přihlíženo k rozsahu konaného šetření a po případě i k rozsahu a důležitosti cizího podnikáni, jež v území republiky Československé má býti připuštěno.

K pol. 5. Vyjádřeni k žádosti stran nebo k žádosti soudu v zájmu stran o zaručené vzájemnosti moji pro soud účinek závazný; vydávají se příkladno podle §§ 67 a 63 c. ř. s., §§ 112, 124 zák. čl. 1/1911, § 33 zák. čl. LIV/1912, § 23 pat. z 9. srpna 1854, č. 208 ř. z., § 8 zák. čl. XVI/1894, §§ 58 a 67 konk. ř., § 28 vyrovnávacího řádu, §§ 71 a 75 zák. čl. XVII/1881 a § 67 nařízení býv. uherského ministerstva čís. 4070/1915 M. E. Jde o správní úkony prováděné v zájmu stran.

Ani zde nelze přijati sazbu jednotnou, nýbrž třeba ji z důvodů uvedeného k pol. 2, 3 a 4 poměrně odstupňovati.

K pol. 6. Vyjádření o exteritorialitě a jejím rozsahu se činí podle čl. IX, odst. 3., uvozovacího zákona k jur. normě a § 9 zák. čl. I/1911 v podstatném zájmu zúčastněných stran; z důvodů shora vylíčených třeba dávku odstupňovati.

K pol. 7. O kompetenčních konfliktech mezi soudy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku rozhoduje ministerstvo spravedlnosti podle § 48 jur. normy; ježto rozhodováni to děje se v podstatném, namnoze ve výhradném zájmu stran na dotyčných záležitostech zúčastněných, je odůvodněno požadovati zvláštní dávku za zmíněný správní úkon, kterou bylo z důvodu již shora několikráte vytčeného třeba odstupňovati.

K pol. 8. Příjmy stálých soudních znalců a tlumočníků jsou nestejně vysoké. V některých oborech a místech dosahuji poplatky - zejména znalecké - výše i velmi značné, jinde zase jsou nepatrné. Za ustanovení stálým znalcem nebo tlumočníkem, jež jest správním úkonem provedeným dle toho, co předem řečeno, v podstatném zájmu jmenované osoby, nelze proto požadovati dávku jednotnou. Nutno naopak ponechati vyměřujícímu úřadu, aby v mezích sazby 50 až 1000 Kč dávku stanovil, přihlížeje k tomu, jaký majetkový prospěch vzhledem k poměrům místním a k oboru, o nějž jde, bude ustanovený znalce nebo tlumočník z úředního úkolu míti.

K pol. 9. Podniky většího rozsahu, jež jsou zvykly dožadovati se co nejčastěji zákroku a jednání soudního, oznamuji plné moci udělené svým stálým právním zástupcům jednou pro vždy soudu, čímž jsou ušetřeny povinnosti předkládati plné moci v konkrétních soudních záležitostech. Soudy pak, jichž dochází takové oznámení povšechné plné moci, jsou nuceny oznámení podrobiti úřednímu jednání a je chovati v patrnosti; jest na snadě, že příslušný správní úkon soudu jest v podstatném zájmu podniku, který povšechnou plnou moc soudu ohlásil. Aby mohlo při výměře dávky býti dbáno významu věci a rozsahu podniku plnou moc ohlašujícího, třeba dávku odstupniti, jak shora navrženo. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi podléhá zmíněný správní úkon poplatku, pročež netřeba ještě dávky.

K pol. 1. Při aprobaci knih a učebných pomůcek přichází vedle zájmu veřejného v úvahu též zájem soukromý, poněvadž nakladatel učebnice resp. učebné pomůcky má z jejího prodeje prospěch zaručený i tím, že schválená učebnice bývá povinnou knihou, kterou musí každý žák k vyučování si opatřiti.

Pokud jde o odstupňováni dávky ze schvalováni učebnic a učebných pomůcek provedené v jednotlivých pododděleních čísla 1. (a-f), bylo přihlíženo k počtu tiskových archů (a), ku přílohám (b), rozlišeným podle formátu a druhu (aa, bb, cc) a ke druhům učebnic resp. učebné pomůcky [c), d), e) a f)].

Výše sazby jest odůvodněna zodpovědným úkolem úřadu, učebnici resp. učebnou pomůcku schvalujícího, dále prací a nákladem s tím spojeným. Dávka jest limitována v pododděleních a, b, c částkou 1.000 KČ a v pododdělení d) částkou 2000 Kč.

K pol. 2. Výše dávky - 1000 Kč - jest přiměřená vzhledem k tomu, že dávka jest tu potřebným regulativem, aby za povolení ke zřízeni školy žádali jen ti činitelé, kteří jsou finančně schopni školu uvésti v život a zajistiti jí zdárný chod.

K pol. 3. Při dávce za povolení soukromé školy hudební platí obdobou totéž, co v případě sub 2. Odstupňováni dávky od 50 až do 1000 Kč jest provedeno se zřetelem k tomu, že na hmotný prospěch z hudební školy má podle získaných zkušeností vliv stanoviště školy, počet obyvatelstva v obci; v niž škola má býti povolena, a rozsah školy, který musí žadatel vykázati. Výše dávky nesmí překročiti 1000 Kč.

K pol. 4. Právo veřejnosti lze uděliti jen školám, o kterých se prokázalo podrobnými inspekcemi po stránce odborné i administrativní, že jde o ústavy s uspokojujícími výsledky vyučovacími a finančně zcela zabezpečené. Výše dávky jest přiměřena důležitosti povolené výhody a jest odstupňována podle jejího osového trváni, t. j. 500 Kč při udělení časově omezené a 1000 Kč při uděleni trvalém.

K pol. 5. Přicházejí tu hlavně v úvahu profesorské tituly udělené rva lékařských fakultách. Zřetelem k hmotnému prospěchu straně, z toho plynoucímu jest vybírání dávky odůvodněno.

K pol. 6. Sazby původní (vládní nařízení čís. 185/25 Sb. z. a n. "J") i sazby nyní osnované týkají se výhod udělovaných žadatelům vesměs výlučně v zájmu soukromém; rozdíl mezi sazbami stanovenými pro dávku za nostrifikaci diplomu lékařského a pro dávku za nostrifikaci diplomů ostatních [pol, a) a b) - 1500 Kč a 500 Kč] spočívá v tom, že nositel diplomu lékařského již tím samým jest pro své zaměstnání, nečítáme-li státní službu Nebo službu lékařů obvodních, plně kvalifikován. Další sazby [pol. c)-f)] za uznáni jednotlivé přísné zkoušky vykonané na cizozemské vysoké škole, za uznání vědeckého pojednání (disertace) předloženého a přijatého na cizozemské vysoké škole, za uznání cizozemské závěrečné (diplomové, hlavní, poslední, druhé, pokud se týče třetí státní nebo podobné zkoušky) a pod., - kteréžto všechny výhody udělují se v soukromém zájmu žádající strany - pohybují se mezi 200 Kč a 300 Kč, ježto tato výše jest přiměřená i zřetelem ku platným předpisům o taxách a poplatcích za zkoušky tuzemské i vzhledem k okolnosti, že jde tu o uznáni studia cizozemského a o případy, kterým se lze při normálním postupu studia vyhnouti.

Pokud jde specielně o položku n), zahrnují se pod sazbu 100 Kč všechna povoleni jakýchkoliv výjimek z ustanoveni příslušných studijních, zkušebních nebo rigorosních řádů, pokud takové výjimky jsou přípustny a pokud se jich netýká některé ustanovení předcházejících položek nebo pododdělení. Při tom hledí se k tomu, že platí se tolikrát dávka vyměřená částkou 100 Kč, kolik semestrů jest povolenou výjimkou dotčeno.

K pol. 7. V položkách této rubriky [a)-m)] jsou vypočteny případy, kdy na školách středních a odborných jsou úřady školské nejčastěji dožadovány o poskytnutí výhody, jako jsou na př.: přijetí žáka-cizozemce, znovupřijetí žáka na ústav, připuštěni k mimořádným zkouškám a pod. úlevy. Proti stavu nyní platnému (vl. nař. 185/25 Sb. z. a n.) se připojuje za účelem vyplnění citelné mezery v dosavadním sazebníku "J" položka 7 b) "za připuštěni cizozemce ke zkoušce učitelské způsobilosti" se stejnou dávkou jako v pododdělení 7 a), t. j. 50 Kč s omezením na ty případy, kdy mezinárodními smlouvami není zaručena reciprocita co do osvobozeni od takové dávky.

K pol. 1. Za povolení k daněprostému odběru lihu stanovena jest pohyblivá dávka ve značném rozpětí od 10 do 10.000 Kč vzhledem k různé povaze jednotlivých povolení, jež spadají pod tuto položku. Dle interních výnosů se postupuje při stanovení dávky v rámci této sazby takto: Na straně jedné náležejí sem povoleni, z nichž má strana jen nepatrný majetkový prospěch, jako na př. povoleni k odběru daněprostého lihu ku všeobecné denaturaci, jejíž výslední tovar, všeobecně denaturovaný líh, jest lihem "sociálním", užívaným z největší části venkovským obyvatelstvem k vyvozování tepla a který je tudíž prodáván za cenu nedosahující namnoze ani nákladů nabývacích. V důsledku toho se vybírá z povolení k odběru lihu ku všeobecné denaturaci dávka zcela nepatrná (10 h za 1 hl lihu), nejméně ovšem 10 Kč. Na straně druhé náležejí však do této položky též povolení k odběru lihu, odebíraného k výnosným účelům průmyslovým, jako k výrobě drahých laků, politur, barviv, různých chemikalií, jako chloroformu, jodoformu, chlorhydrátu, kollodia, taninu, kyseliny salicylové, různých éterů atd., kteréžto výroby jsou namnoze velice rentabilitní, a požadovaná množství dosahují výše sta hektolitrů, takže taková povolení možno pak zatížiti dávkou v podstatě vyšší. V takovýchto rentabilních případech požadována jest nanejvýš dávka rovnající se 1 majetkové výhody, jíž žadatel v důsledku povolení bezprostředně docílí. Obvyklý výpočet majetkové výhody patrným jest z rozdílu ceny, jakou by žadatel musil platiti za líh zdaněny oproti ceně, jakou platí za líh nezdaněný odebraný na základě uděleného povolení. Cena zdaněného lihu obnáší nyní podle vládního nařízení 101/26 Sb. z. a n. průměrně 3690 Kč, cena nezdaněného lihu k účelům průmyslovým podle vyhlášky ministra financí č. 101/26 Sb. z. a n. 400 Kč, takže majetková výhoda obnáší při 1 hl 3290 Kč a požadovaná dávka 32.90 Kč, což není neúměrným ani rozsahu a obtížnosti úředního jednání, jež povoleni předchází, aby byla chráněna finanční správa před podvodným vylákáním povoleni nebo před případným jeho zneužitím. V praxi jest ovšem dále ještě dbáno na celkový odbytový stav průmyslového odvětvi, jež dávkou jest zatěžováno, a dle tohoto stavu stanoví se pak dávka pro některá odvětvi průmyslu částkou, jež ani nedosahuje 1% docíleného majetkového prospěchu, tak jak tomu jest u octáren, kde požaduje se dávka toliko 12 Kč za 1 hl alkoholu. Rovněž i za daněprostý líh, sloužící k účelům exportním, požadována jest dávka nepoměrně nižší, obvykle 10 Kč za 1 hl, za tím účelem, aby byla umožněna vývozním tovarům konkurence na trhu zahraničním. V nižádném případě není dávka předepisována částkou 1% majetkové výhody převyšující; ve značné části případů požaduje se dávka daleko nižší.

Pokud se týče povolováni daněprostého cukru, požaduje se dávka 3 Kč za 1 q, jde-li o cukr odebraný k účelům vývozním, částkou 5 Kč, jde-li o výrobu kulérů. Při výrobě mýdel požaduje se z 1 q cukru dávka 15 Kč, což jest úměrno majetkovému prospěchu, vznikajícímu straně z povolení, i odbytovým poměrům na trhu mýdlem, a konečně i nákladům, spojeným s nezbytnou úřední kontrolou při této výrobě.

Za povolení k odběru daněprostých minerálních olejů požadována jest v praxi částka nejvýše 2.50 Kč za 1 q min. olejů, což je velmi nepatrné vůči rentabilním průmyslovým účelům, k nimž daněprostých olejů jest používáno (hlavně chemické čištění, extrakce, rozpouštěni a pod.) i vůči nutnému úřednímu dozoru a výlohám úředního šetřeni, jež povoleni musí předcházeti.

K pol. 2. Za přiznání hospodářské povahy lihovaru je stanovena dávka 50 Kč, což je nepatrnou náhradou za přezkoušeni nutných dokladů žádosti, jež vyžaduje průměrně 4-5 hodin pilné práce konceptního úředníka. Přiznáním povahy hospodářské dociluje žadatel znamenité majetkové výhody, neboť jest mu placen líh o 25% výše, nežli týž výrobek, získaný v lihovarech průmyslových.

K pol. 3. Za povoleni k prodeji výpalků je stanovena dávka 10-100 Kč podle množství výpalků a podle doby, na niž povolení zní. Částka ta jeví se odůvodněnou jak náklady periodického dozoru nad tím, aby výpalků bylo vskutku použito jen jako krmiva, tak i cenou,jíž podnikatel výpalky docílí, neboť jinak nastalo by zcela neproduktivní použití výpalků. Výhoda spočívá v tom; že žadatel je zbaven povinnosti skrmiti přebytečné výpalky vlastním dobytkem, což je pro něho někdy nerentabilním.

K pol. 4. Dávka 10-200 Kč, stanovená za povoleni přestoupeni denní výkonnosti v hospodářských lihovarech, jest úměrná nákladům úředního šetření, nutného; aby byla zjištěna nutnost zvýšeni výroby, kteráž - ježto se jí zkracuje celková roční výrobní doba v hospodářských lihovarech - odporuje vlastně národohospodářskému účelu hospodářských lihovarů, t. j. zásobováni dobytka krmivem po celou zimní dobu, ve které není k disposici píce zelená. Dávka jest úměrná též majetkové výhodě, jíž podnikatel docílí snížením režie (pracuje se kratší dobu) i nákladům dozoru nutného za tím účelem, aby bylo zabráněno neproduktivnímu a nedovolenému zničeni výpalků, jichž dociluje se v důsledku povolení ve zvýšené míře.

K pol. 5. Za přidělení uvolněného výrobního oprávněni anebo za převod téhož z jednoho lihovaru na jiný je stanovena dávka 5 Kč za každý přidělený nebo převedený hektolitr alkoholu. Dávka dosavadní 1 Kč jest zcela neúměrnou zisku, který oprávněnému z tohoto povolení vyplývá (občanský zisk z ceny takto získaného lihu). V důsledku toho stanovena dávka 6 Kč 2a 1 hl alkoholu.

K pol. 6. Za povolení ke zřízení nového lihovaru nebo rafinerie lihu je stanovena dávka od 200 do 20.000 Kč podle rozsahu podniku, o který jde, a podle různých kontrolních opatřeni, která nutno v důsledku založení nového kontrolního objektu učiniti. Mimo to nelze popírati, že při státně omezené výrobě lihu a v důsledku toho vyloučené konkurenci mezi jednotlivými podniky obsahuje v sobě povoleni značnou majetkovou výhodu pro oprávněného.

K pol. 7. Za povoleni k provozováni svobodného skladiště lihu nebo cukru je stanovena dávka od 500 do 20.000 Kč; což jest zcela úměrné zaneprázdnění finančních orgánů, spojenému s úředním dozorem nad podnikem i majetkové výhodě, která, žadateli vyhověním jeho žádosti vznikne. Ta spočívá v tom, že strana ukládá líh nezdaněný a platí jej teprve, až líh prodá a odesílá. Protože to mohou býti velké podniky (na př. rafinerie spojené se svobodným skladištěm); je maximum dávky 20.000 Kč odůvodněno.

K pol. 8. Za povoleni k používáni lihovarského zařízeni k jiným účelům než ohlášeným činí dávka 50-100 Kč vzhledem k tomu; že v důsledku povoleni nutno zvýšiti důchodkový dozor nad závodem a ježto podnikateli vzniká - namnoze značný - majetkový prospěch tím, že se mu povolí používati lihovarského zařízeni k účelům hospodářským, k nimž by si jinak musil opatřiti zařízení zvláštní.

K pol. 9. Dávka ve výši 20-1000 Kč, která je stanovena za udělení přípustných výjimek od kontrolních opatřeni zákonů o spotřebních daních, jest úměrná jednak zvýšenému úřednímu dozoru nad dotyčnými závody, podmíněnému povolením, jednak majetkovým výhodám, které pro oprávněného z povoleni vznikají vždy v úspoře, výloh, které by stranu stíhaly při splnění norem. Proto se navrhuje klouzavá sazba s maximem 1000 Kč. Jedná se ku př. 1. o povoleni stavby budovy ve vzdálenosti menši než předepsaných 5 m od cukrovarského ohražení, čím je podnikatel zproštěn povinnosti přikoupiti pozemek nebo 2. o povoleni k dalšímu užíváni kontrolního líhového měřidla, vnikla-li do něho pára. Strana je zbavena povinnosti koupit nové měřidlo (výlohy ca 25.000 Kč), zjisti-li se po úředním šetřeni, že měřidlo není porušeno.

K pol. 10. Dávka 10-100 Kč, stanovená za povolení daněprosté rektifikace lihu v produkčních lihovarech, jest úměrná zvýšenému úřednímu dozoru, nutnému, aby při povolené rektifikaci zabráněno bylo neohlášené výrobě lihu, a aby předem stanoveny byly podmínky uděleného povolení, a jest též přiměřena majetkovému prospěchu, který straně z povoleni vzniká, neboť jinak bylo by nutno rektifikaci provésti v době poplatné výroby, tedy po úplném zaplaceni výrobní daně z lihu, na rektifikované množství alkoholu připadající.

K pol. 11. Dávka navrhovaná 2a povolení ku přechováváni látek způsobilých k výrobě lihu v bezprostřední blízkostí destilačního zařízení; postaveného mimo lihovar (výměra 10-500 Kč), jest úměrná zvýšenému dozoru, nutnému, aby bylo zabráněno neohlášenému zpracováni zmíněných látek na líh i majetkové výhodě strany, kterážto výhoda spočívá v tom, že povolením stává se postradatelným nákladné přestavováni závodních místnosti, jež by jinak bylo nutným, aby byly destilační přístroje místně úplně odděleny od místnosti; v nichž jsou uskladněny suroviny, hoditi se k výrobě lihu.

K pol. 12. Dávka navrhovaná za povoleni k vyskladňováni čisté přiboudliny z rafinerie lihu nad přípustnou mez 0.25% rafinovaného lihu ve výši 50-100 Kč jest úměrná zvýšenému úřednímu dozoru, nutnému, aby bylo zabráněno vývozu lihu pod ohláškou vývozu přiboudliny a mimo to jest dávka přiměřenou majetkové výhodě, která spočívá v tom, že by bez povolení mohla strana vyvézti přiboudliny jen do množství 0.25%, množství rektifikaci podrobeného lihu, kdežto přiboudlinu tuto přípustnou mez převyšující bylo by lze vyvážeti jen po náležitém zdaněni jako líh.

K pol. 13. Za povolení maloprodeje nebo velkoprodeje denaturovaného lihu navrhuje se dávka 10-100 Kč, ježto z uděleného povolení vzniká straně nepopiratelně majetková výhoda a finančním úřadům ukládá se dozor, aby bylo zabráněno zneužívání tohoto prodeje k nedovoleným manipulacím tímto lihem.

K pol. 14. Obdobně totéž, co bylo řečeno v odstavci předchozím, platí též o dávce od 100 do 1000 Kč, která je stanovena za povoleni k provozováni mísírny denaturačního prostředku.

K pol. 15. Dávka 10 Kč, která je stanovena za prodloužení dostavovací lhůty poukázaných zásilek nezdaněného lihu, cukru, minerálních olejů, anebo zásilek vývozních tovarů, obsahujících nezdaněný líh nebo cukr, jest jen nepatrnou náhradou za výlohy finanční správy s prodlužováním lhůt spojené. Za nynějších spořádaných dopravních poměrů vyskytuje se tato dávka v praxi jen velice zřídka: Výhoda spočívá v tom, že strana nemusí zdaniti zásilku v době zákonem nařízené.

K pol. 16. Za úřední dozor, podmíněný výdělečnou činnosti strany, je stanovena částka 8 Kč za každou hodinu intervence; neboť jest spravedlivé, aby strana, svojí výdělečnou činností nutnost intervence podmiňující, nahradila státu dobu, po niž intervencí zaměstnaný orgán jest oddalován od vlastni práce pro stát. částka 8 Kč jest přibližný plat, který dostává za 1 hodinu výkonný orgán od státu.

K pol. 17. Dávku 8 Kč za každou hodinu intervence úřední při denaturaci a charakterisaci daněprostého cukru navrhuje finanční správa v důsledku těchže úvah, jež obsaženy jsou v odstavci předchozím. V praxi dochází k použití této položky jen v případech velice řídkých.

K pol. 18. Zde jde o úřední úkony, které jsou podstatně v zájmu strany. Zakládá-li se podnik, v němž mají býti zkvašovány lihovarské suroviny, aniž by však z nich měl býti líh vyráběn, nutno vykonati předem nákladné a rozsáhlé úřední šetřeni, aby byla znemožněna neohlášená výroba lihu a nutno pak stanoviti přesný postup výroby, který v takových podnicích musí býti zachováván. Vzhledem k rozsáhlosti a nákladnosti nutného úředního šetření a později nutného úředního dozoru jest Navrhovaná částka 1000 Kč dosti nízkou. V praxi dochází k tomuto předpisu jenom velice zřídka.

K pol. 19. Za povolení úvěru spotřebních dani a dávek z lihu, cukru a minerálních olejů vyměřuje se v praxi dávka 50 Kč za každých 100.00E Kč, což činí pouze 005% uvěřené částky, takže ani tuto dávku nelze pokládati za vysokou. Výhoda majetková spočívá v tom, že netřeba platiti při vývozu daň hned, nýbrž teprve až prodá zboží.

K pol. 20. Za povolení úvěrním ústavům, aby mohly zaručovati spotřební daně a dávky z lihu, cukru a minerálních olejů, požaduje se v ' praxi dávka ve výši 500 Kč za každý k zaručování povolený 1,000.000 Kč. Úřad musí zkoušeti solidnost ústavu a dostatečnost složené jistoty. Béře-li se v úvahu, že banky požadují od klientů, jimž úvěr zaručují, 1 1/2% převzaté záruky, tedy z 1,000.000 Kč provisi 15.000 Kč, nelze zajisté pokládati požadovaných 500 Kč za neúměrné majetkové výhodě, která bance z povoleni vzniká, jmenovitě, když uvážíme, že tu jde pouze o banky největší a finančně nejsilnější.

K pol. 21. Celními poplatky se rozumí vedle cla i ostatní dávky se clem vybírané, které současně se zajišťují.

Straně poskytuje se tu výhoda, že k zajištění celních poplatků nemusí použíti hotových peněz - jichž opatřeni, nemá-li potřebný kapitál sama k disposici, způsobilo by jí podstatně větší nesnáze a výlohy, nežli získání pouhé bankovní záruky - nebo jichž může pak použíti výhodněji pro vlastni provozní nebo investiční účely. Naproti tomu je stát zkoumáním podmínek, za kterých se zajištěni povoluje, zatížen a je proto požadování dávky odůvodněno.

K pol. 22. Udělením dovolovacího listu nebo zvláštního povolení nabývá strana práva dovážeti určité, clu podléhající druhy zboží buď vůbec beze cla nebo za clo značně snížené.

Vzhledem ku prospěchu; jehož strana nabývá, a se zřetelem na mimořádné úkony celní správy s tím spojené, jest dávka odůvodněna.

K pol. 23. Touto dávkou mají býci státu hrazeny výdaje spojené s činností celní rady (cestovné členů jejích; vydržování kancelářských místností, náklad na tiskopisy a publikace). Celní posudek děje se; jak při zodpověděni celního dotazu, tak při celních sporech, nebylo-li straně vyhověno, v zájmu strany.

K pol. 24. Udělení právně závazného výkladu o sazební příslušnosti zboží poskytuje straně prospěch plynoucí z možnosti bezpečné kalkulace. Dávkou tou mají býti hrazeny výlohy vzniklé celní správě mimořádnou činnosti, jež je spojena s vyřízením celního dotazu a vyvolána stranou.

K pol. 25. Povolení soukromého celního skladiště jest oprávněním, jež má pro stranu veliký význam a z něhož jí vzniká vždy značný prospěch, ježto majitel skladiště získává možnost, zásobiti se větším množstvím cizozemského zboží, podle konjunktury na světovém trhu, aniž by byl nucen platiti hned při dovozu příslušné celní poplatky a zpravidla též opatřovati si dovozní povolení. Tím jest mu umožněno vrhnouti zboží v nejpříhodnější dobu buď na tuzemský trh, nebo je dirigovati do ciziny. Cennou je rovněž výhoda, že zboží určené pro tuzemský trh, může se ze skladiště vyclívati po částech. Provozování soukromého celního skladiště skýtá dále výhodu, že strana může zboží uskladňovati ve vlastni režii.

Generální celní jistota za zboží uložené ve skladišti nedosahuje zpravidla výše cla vzhledem k věcnému ručení uvedeného zboží. Jistota tato není pro stranu v poměru k získaným výhodám a vzhledem k možnosti složení jejího ve státních papírech nebo částečným bankovním ručením příliš tíživou.

Zvýšení horní hranice sazby s 10.000 Kč na 20.000 Kč odůvodňuje se tím, že se vyskytla zvláště rozsáhlá skladiště, kde horní hranice 10.000 Kč se jeví příliš nízkou a vyvolává nutnost stanoviti dávku při, jiných skladištích níže, než by vzhledem k jich rozsahu a významu pro stranu bylo spravedlivo. Dolní hranici 400 Kč dlužna považovati za minimum vzhledem k výše odůvodněnému významy celních skladišť.

K pol. 26. Prospěch straně z tohoto povoleni plynoucí jest obdobný jako u soukromého celního skladiště, jenže v menším měřítku.

Sazba stanovena je od 50 Kč do 500 Kč, poněvadž jde o povolení pro ojedinělé případy. Výše sazby jeví se úměrnou k sazbě u pol. 25.

k pol. 27. a 28. Jde o případy, kde by strana bez zvláštního povoleni byla nucena použíti celní cesty vzhledem k § 21 celního a monopolního řádu. Strana se dožaduje povoleni dopravy po cestě vedlejší jen tehdy, když v tom vidí svůj prospěch.

V případech jednotlivého vstupu nebo výstupu nebylo by povolení vůbec uděleno, kdyby prospěch strany nebyl aspoň takový, aby se částka 10 Kč jevila přiměřenou. Tím jest též odůvodněna sazba 50-400 Kč u pol. 27.

K pol. 29. Jde o případy, kdy strana bez zvláštního povoleni celní správy nemůže dotyčnou dopravu zboží uskutečniti jinak než po cestách, jež nepřetínají celní čáru, což však mnohdy jest spojeno s velkou oklikou nebo jinými obtížemi.

Jako minimální sazba navržena částka 20 Kč místo dosavadní 50 Kč vzhledem k tomu, že se vyskytují případy ojedinělého, neopětovaného průvozu, resp. přepravy na zcela krátkou vzdálenost se zbožím méněcenným, které finanční dozor jinak zvláště nezatěžují. Horní hranice 2000 Kč jeví se podle úředních zkušenosti o hodnotě výhody zplna odůvodněnou.

K pol. 30. Výhoda pro stranu spočívá v tom, že nemusí o každou domácí celní prohlídku zvláště žádací, čímž jednak urychli výkon prohlídky, jednak ušetří na kolcích a dopisováni s úřady.

Prospěch strany lze odhadnouti dle toho, o jakou prohlídku jde a jak často mají býti prohlídky konány. Sazba 100-3000 Kč jeví se přiměřenou, poněvadž povolení se dává až na 3 roky.

K pol. 31. Povolením této výhody vychází se vstříc dovozci zboží cizozemského, aby mohl zásilku takovou dle své potřeby pro opětný vývoz do ciziny vhodně upraviti (rozděliti na menší balíčky, opatřiti obaly svou firmou a pod.) a po případě i své výrobky k zásilce přibaliti, aniž ji musil dříve vyclíti. tím uspoří výlohy spojené s vyclením. Sazba nejnižší snížena se zřetelem k menším zásilkám na 100 Kč. Některé přibalovací řízení je velice obsáhlé a kromě toho se povoluje často na delší dobu, je tedy maximum dávky 3000 Kč odůvodněno.

K pol. 32. Povolením záznamního styku poskytuje se straně výhoda záležející v tom, že se jí zajišťuje možnost průkazu totožnosti dovezeného zboží při jeho opětném vývozu a tedy také vráceni částky složené při záznamu jako celní jistota. Při vývozu zboží do celní ciziny usnadňuje se pak průkaz totožnosti jeho při opětném dovozu do tuzemska a zajišťuje se straně tedy předem bezcelnost takového zboží z ciziny se vracejícího.

Se zřetelem k četným žádostem za záznam zboží vyváženého do ciziny k dočasnému použiti a žádostem za prodloužení povolených záznamních styků, kterážto prodloužení jsou v podstatě opětným povolením na další dobu, rozšířena dávka i na tyto případy.

Maximum sazby odůvodňuje se tím, že se jedná často o veliké dovozní transporty; na př. celého zařízení továrny, při čemž se musí stotožňovati každý jednotlivý kus.

K pol. 33. Výhoda záleží v tom, že strana nepozbývá nároku na vrácení složené jistoty, po případě na opětný bezcenný dovoz zboží, ačkoliv je nevyvezla, resp. nedovezla ve lhůtě stanovené.

Poněvadž úřední úkon je při prodloužení záznamní lhůty v podstatě týž jako při povoleni záznamu celního a manipulace úřední je pro celní úřad dosti často komplikovaná, je maximum dávky 500 Kč odůvodněno.

K pol. 34. Použití poradního sboru dle § 3 zákona čís. 58 z r. 1925 jest fakultativní, ale zaručuje straně důkladně odborné a objektivní prozkoumáni jejího nároku. Dávka odůvodněna jest značnou výhodou, jaká straně vzniká z povolené slevy, která ve většině připadá dosahuje téměř tří čtvrtin cla připadajícího jinak ze strojů, u nichž zákon slevu připouští. Tím je hranice maximální 5000 Kč při velkých dovozních položkách odůvodněna.

K pol. 35. Straně zajišťuje a umožňuje se průkaz totožnosti pro všechny případy event. budoucího opětného vývozu nebo dovozu zásilky. Základní sazba snížena na 10 Kč - se zřetelem k menším zásilkám.

K pol. 36. V případech, pro něž je tato dávka navržena, dostává se straně celní výhody, která není předmětem zvláštní dávky a která vyžaduje nutně kontrolu použití zboží. Výhodou, již strana v těchto případech má, jest tato dávka odůvodněna, přispívajíc k úhradě osobních nákladů finanční správy.

K pol. 37. Povolení nebo rozšíření povolení k obchodování s akciemi na burse poskytuje žadateli značnou majetkovou výhodu, protože neobyčejně umožňuje umístění akcií na trhu. Kromě toho snižuje režii žadatele, která by byla značná, kdyby žadatel musil pomoci zprostředkovatelů akcie umísťovati. Vzhledem k tomu je maximum dávky 5000 Kč přiměřeno.

K pol. 38. Povolení ku zprostředkování obchodů devisových poskytuje oprávněni zprostředkovati obchody devisami mezi oprávněnými ústavy za placeni provise jak kupujícím, tak prodávajícím; tento obchod je dosti výnosný a proto je stanovena dávka Kč 500 - 1000 - a 1200 - podle rozsahu činnosti.

K pol. 39. Navržená sazba je součtem sazeb 40 a 41. Viz odůvodnění při těchto položkách.

K pol. 40. Povolení k obchodu devisami uděluje se jen zvláště důvěryhodným ústavům a tím okruh oprávněných je dosti zúžen a výnosnost poměrně větší. Proto se navrhuje dávka 1200 Kč.

K pol. 41. Povoleni k obchodu valutami znamená pro oprávněného poměrně menši výhodu, a to vzhledem k četnému počtu oprávněných a vzhledem k menši výnosnosti tohoto odvětví. Proto navržena dávka 500 Kč.

K pol. 42. Při povoleni k nákupu devis není oprávněn majitel licence devisy prodávati. Oprávněný je povinen devisy na určité místo odváděti. Vzhledem k tomu má provisi pouze od prodávajícího a vedle toho ještě event. kursovou diferenci ve svůj prospěch. Proto je zisk jeho pouze poloviční a sazba snížena vzhledem k pol. 41 na polovinu.

K pol. 43. Totéž platí pro povoleni k nákupu valut.

K pol. 44. a 45. Vedle toho je povoleni k obchodu pouze jednotlivými druhy devis aneb valut. Vzhledem k tomu, že se obchoduje u nás asi 11 valutami, byla stanovena dávka přibližně 1/11 sazeb pod pol. 40 a 41 na b0 Kč.

K pol. 46. Podobně stanovena dávka u povolení k nákupu jednotlivých valut (1/11 ze sazby u pol. 43 per 250 Kč).