(Překlad.)

o závazcích vzešlých z hospodaření poštovní správy uherské a císařské a královské poštovní správy vojenské a správy polních pošt, jakož i z hospodaření poštovních správ států, jimž připadla bývalá území uherská, sjednaná mezi Maďarskem se strany jedné, Rakouskem, Rumunskem, královstvím Srbů, Chorvátův a Slovinců a Československem se strany druhé.

Aby bylo zjednodušeno súčtování, byl stanoven den, jímž se končí hospodaření poštovní správy uherské v územích oddělených, a jímž v těchže územích se počíná hospodaření poštovních správ států, jimž připadla bývalá území uherská, společnou dohodou takto:

Den, kdy byly úřady na území západních Uher (Burgenland) skutečně převzaty (viz seznam čís. 1.).

Za úřady, které byly před tímto dnem již přechodně v držení rakouském, přejímá rakouská správa odpovědnost po dobu, vyznačenou v seznamu čís. 1.

a) Pro úřady na území bývalého uherského okresního ředitelství poštovního v Kolozsváru (Cluj), jakož i pro úřady na území bývalé uherské župy marmarošské (Máramaros), vypočtené v připojeném seznamu čís. 2, a konečně pro úřady v městech Nagybánya (Baia Mare) a Zilah (Zalau) 31. leden 1919;

b) pro úřady na území bývalé župy ugočské (Ugocsa) a úřady na území bývalého uherského okresního ředitelství v Nagyváradu (Oradea Mare) 19. duben 1919;

c) o úřadech za řekou Tisou, nyní maďarských, obsazených přechodně vojskem rumunským, pokládá se za to, že byly podrobeny od 19. dubna 1919 až do 20. března 1920 správě rumunské;

d) pro úřady na území bývalého uherského okresního ředitelství poštovního v Temešváru (Timisoara), podřízené nyní poštovní správě rumunské 31. březen 1919.

a) pro území Charvátska a Slavonie 31. říjen 1918;

b) pro úřady na území mezi řekami Murou a Drávou a na sever od řeky Mury (Medjumurje a Prekomurje) dni, vyznačené v připojeném seznamu č. 3;

c) pro úřady v trojúhelníku baraňském, vypočtené v připojeném seznamu č. 4, 26, květen 1921;

d) pro úřady na území bývalého uherského okresního ředitelství poštovního v Temešváru, podřízené nyní poštovní správě království Srbů, Charvátů a Slovinců, 31. březen 1919, vyjímajíc úřady v trojúhelnících bajském a szegedském, vypočtené v připojeném seznamu č. 5, o kterých se pokládá za to, že byly podřízeny od 1. dubna 1919 až do 20. srpna 1921 poštovní správě srbo-charvatsko-slovinské.

a) pro úřady na území bývalých uherských žup bratislavské (Pozsony), trenčínské (Trencsén), nitranské (Nyitra), zvoleňské (Zólyom), turiecké (Turócz), liptovské (Liptó), oravské (Árva), spišské (Szepes), abaujské (Abauj), šáryšské (Sáros), 31. prosinec 1918;

b) pro úřady na území bývalých uherských žup komárenské (Komárom), tekovské (Bars), hontské (Hont), ostřihomské (Esztergom), novohradské (Nógrád), gemerské (Gömör), zemplinské (Zemplén), užské (Ung), 31. leden 1919;

c) pro úřady na území bývalých uherských žup berežské (Bereg). a ugočské (Ugocsa), podřízené nyní správě československé, jakož i pro úřady župy marmarošské (Máramaros), jež jsou vypočteny v připojeném seznamu č. 6, a konečně pro úřad v Eseni (Eszény), v bývalé uherské župě sabolčské (Szabolcs), 30. duben 1919;

d) konečně pro úřad v Petržalce (Pozsony-Ligetfalu), 14. srpen 1919.

Pokud běží o odpovědnost súčastněných správ poštovních, nebude ovšem navzájem hleděno k vojenským operacím rudé armády uherské na území československém a k operacím armády československé na území uherském, aniž se tím předbíhá otázkám reparačním, o nichž se jedná nebo bude ještě jednati.

Všechny tyto dni se rozumějí, pokud běží o odpovědnost uherskou, vždy včetně.

Tím není nijak dotčeno stanovisko, jež po této stránce k jakémukoli jinému účelu zaujaly smluvní státy v jiných úmluvách o skutečném dni rozpadu bývalého mocnářství rakousko-uherského.

Smluvní strany si vymění všechny měsíční účty s příslušnými doklady podle směrných dnů, stanovených článkem 1.

Nebylo-li by již účtů nebo jejich dokladů, zavazují se poštovní správy smluvních států, že si poskytnou navzájem veškeré možné podpory, aby ztracené účty a jejich přílohy mohly, pokud možná přesně, býti znova pořízeny.

Peněžní odvody, které nedošly poštovní správy, příslušné podle článku 1., musí býti připsány ve prospěch této správy, a peněžní příděly, poskytnuté správou nepříslušnou, budou této správě nahrazeny.

Hotovosti, jsoucí v poštovních pokladnách při převzetí jich jiným státem, budou počítány ve prospěch správy, již úřady, o něž jde, byly podřízeny před převzetím. Hotovosti v národní měně správy dřívější se nepojmou do súčtování, nýbrž nahradí se v téže měně.

Vklady do poštovní spořitelny, jakož i její výplaty provedené poštovními úřady, budou súčtovány mezi poštovní spořitelnou maďarskou a poštovní správou, které náleží podle ustanovení článku prvního úřad, jenž vklad přijal nebo výplatu učinil.

Každá správa zašle nevyplacené poštovní poukázky, které jsou u ní, správě, jíž náleží, aby vydala výplatní zmocnění neb obnovila na poukázce datum. Tato správa zašle řádně vyhotovené výplatní listiny poštovní správě, jíž je nyní podřízen poštovní úřad podací, aby je vyplatila zpět odesílateli podle předpisů, platných pro poštovní poukázky.

Poštovní poukázky, které nemohou býti zpět vyplaceny odesílateli do tří měsíců ode dne, kdy bylo vydáno výplatní zmocnění neb obnoveno datum, pokládají se za propadlé.

Nevyplacené poštovní poukázky dobírkové vyplatí adresátům poukázek poštovní správa, již nutno pokládati podle článku 1. za podací správu zásilky, zatížené dobírkou.

Téhož postupu nutno dbáti také při poukázkách příkazových.

Byly-li by zadrženy dobírkové nebo příkazové částky některými smluvními státy, učiní jejich poštovní správy potřebná opatření, aby byly vyplaceny odesílatelům zásilek, zatížených dobírkou (příkazem).

K tomu cíli zmocní správy příslušné podle článku 1., aby provedly výplatu na súčtování.

Propadná lhůta stanovená v druhém odstavci tohoto článku platí také pro poštovní poukázky dobírkové (příkazové).

O poštovních poukázkách již vyplacených a o poukázkách, jež nutno podle článku 4. ještě vyplatiti, odevzdá každá vyplácející správa správě, kterou nutno pokládati podle článku 1. za správu podací, zvláštní seznamy pohledávek, vyjádřených v rakousko-uherských korunách.

O ručení za ztrátu, vyloupení nebo poškození poštovních zásilek se stanoví toto:

Zásadně má poštovní správa, která se pokládá podle článku 1. za správu podací, provésti potřebné náhradové řízení a stanoviti podle poštovních předpisů, tehdy platných, právo na náhradu a její výši.

Náhradové řízení za poštovní správu uherskou provede poštovní správa, příslušná nyní. Za náhradové závazky, vzniklé ztrátou, vyloupením nebo poškozením poštovních zásilek, pokud vyplývají z tohoto řízení, odpovídá zásadně poštovní správa, příslušná podle dne podacího, ačli nebylo prokázáno, že škoda jde na vrub jiné poštovní správy. V tomto případě je vyhrazen poštovní správě podací postih proti správě odpovědné.

Tyto částky postihové se neplatí hotově, nýbrž nutno je zapsati do zvláštního účtu v korunách rakousko-uherských. Částky ty, uznány příslušnou správou poštovní, budou pojaty do všeobecného súčtování, o němž se zmiňuje článek 13.

Pokud jde o náhradové závazky správy uherské přede dny, stanovenými v článku prvním, jest ostatním správám poštovním ponecháno na vůli, aby je buď splnily nebo jejich splnění ponechaly až pro všeobecnou úpravu dluhů správy uherské, vzniklých před dobou, stanovenou v článku 1. Všecky náhrady vyplacené na účet poštovní správy uherské zapíše správa, která je vyplatila, do účtu znějícího na koruny rakousko-uherské, jenž pak bude pojat do všeobecného súčtování zmíněného v článku 13.

Náhradové nároky uznané za oprávněné, ale nezaplacené, nutno sepsati, aby mohly býti pojaty do všeobecné úpravy dluhů správy uherské.

Doklady (spisy), týkající se náhradových závazků poštovní správy uherské, vzniklých před dobou stanovenou v článku 1., nutno míti pohotově k případnému přezkoušení nejdéle po dvě léta, počítajíc ode dne, kdy byl odeslán účet nebo seznam.

O poštovních zásilkách z bývalé ciziny koná potřebné postihové řízení proti bývalé cizině poštovní správa, jíž náleží vstupní úřad vyměňovací.

Tato správa bude také povinna zaplatiti postihovou částku příslušnému státu cizímu, bez újmy práva požadovati náhrady vyplacené částky od správy, na jejímž území, jak se prokázalo, škoda se stala.

Výplaty postihových částek, jdoucích na vrub poštovní správy uherské, budou provedeny na její účet nebo budou ponechány až pro úpravu dluhů uherské správy proti bývalé cizině.

Postihové částky, které by byly snad vyplaceny, nesmějí býti pojímány do všeobecného súčtování zmíněného v článku 13.

Postihové částky, jdoucí na vrub nástupnických států, nutno vypořádati případ od případu.

Ustanovení tohoto článku se užije ve věcech náhradových jen dotud, pokud těchto otázek neupraví úmluva zvláštní.

Poštovní správy smluvních států vyberou od bývalých zaměstnanců uherských, jež převzaly do svých služeb, náhrady škod nebo jakékoli jiné náhrady, pocházející z jejich dřívější služby a odůvodněné všeobecnými předpisy nebo předpisy, platnými pro tyto závazky náhradové. Částky, vybrané z tohoto důvodu. se zaúčtují ve prospěch správy věřitelské.

Naopak zase pohledávky této kategorie zaměstnanců, jež se zjistí při zkoušce účtů, budou sepsány poštovní správou, která provádí zkoušku tak, aby přišly ve prospěch poštovní správy, v jejíž službách je nyní zmíněný zaměstnanec.

Každá správa sepíše své vlastní pohledávky v korunách rakousko-uherských a oznámí je správě, povinné platiti. Tato správa může podati námitky proti vyúčtování do čtyř měsíců po té, kdy bylo odesláno, jinak bude pokládáno za uznané.

31. říjen 1918 se stanoví jako konečný den hospodaření pro bývalou poštovní správu bosensko-hercegovskou.

O všech poštovních úřadech bosensko-hercegovských se pokládá, tudíž za to, že počínajíc 1. listopadem 1918 jsou podřízeny království Srbů, Charvátův a Slovinců.

Ustanovení, zahrnutá v první části této úmluvy, platí obdobně o závazcích, vyplývajících z hospodaření vojenské správy poštovní v Bosně-Hercegovině.

O polních a etapních poštovních úřadech nutno míti za to, že náležejí až do konce své činnosti k císařské a královské správě polních pošt.

Polní poštovní poukázky, nevyplacené ještě, zašlou se poštovní správě, příslušné podle bydliště (sídla) reklamantova, aby s nimi dále naložila.

Polní poštovní poukázky, které jsou již vyplaceny nebo jež mají vyplatiti podle 1. odstavce poštovní správy smluvních států, budou pojaty do zvláštního účtu.

Tento účet bude zaslán úřadu, pověřenému likvidací císařských a královských polních pošt, aby jej uznal a bude pojat do všeobecného súčtování podle článku 13.

Náhradové a postihové závazky bývalé císařské a královské správy polních pošt vypořádá úřad, pověřený likvidací, podle obdoby článku 6.

Poštovní správa maďarská je ochotna, působiti jako společný úřad pro všeobecné súčtování podle této úmluvy. Nutno jí tudíž zaslati všechny uznané účty. Podle nich bude zjištěno konečné saldo pro každou poštovní správu i pro c. a k. poštovní správu vojenskou a správu polních pošt. Každá z poštovních správ bude zpravena o výsledku konečného súčtování.

Do tohoto všeobecného účtu lze pojmouti také vzájemné pohledávky poštovních správ smluvních států, vyjádřené v korunách rakousko-uherských.

Tento všeobecný účet bude zaslán poštovní správě rakouské, která se zavazuje, že sloučí tento všeobecný účet se všeobecným účtem, jejž sestaví na základě úmluvy, sjednané v Římě 6. dubna 1922.

Poštovní správa maďarská poskytne na žádost všech potřebných vysvětlení a dohodne se přímo s vyslanými orgány smluvních států.

Otázka zapravení konečného salda je ponechána všeobecné úpravě, jak bude splniti závazky sprav súčastněných států.

Tato úmluva se nedotýká jednotlivých článků mírové smlouvy trianonské a nepředbíhá provádění této mírové smlouvy.

Vyskytla-li by se různost mínění mezi smluvními státy, až se bude prováděti tato úmluva a nebyl-li by ještě zřízen všeobecný stálý soud, aby řešil sporné otázky mezi jednotlivými státy, bude lze se dovolati ke zvláštnímu soudu rozhodčímu.

Tento soud rozhodčí bude se skládati ze člena, vyslaného Mad'arskem nebo po případě úřadem, pověřeným likvidací císařské a královské pošty vojenské a polních pošt a ze člena, jmenovaného společnou dohodou ostatních smluvních států; tito dva členové zvolí předsedu, jenž náleží státu, který není mezi státy smluvními.

Kdyby se nepodařilo oběma rozhodčím, aby se dohodli o volbě svého předsedy, bude předseda zvolen všemi smluvními státy většinou hlasů.

Sídlem rozhodčího soudu bude Budapešť.

Smluvní státy se zavazují, že poskytnou rozhodčímu soudu veškeré potřebné podpory, aby mohl vykonávati své úkoly.

Náklady rozhodčího soudu ponesou súčastněné státy podle poměru případů, v nichž jest mu rozhodnouti.

Část nákladů, jež jde na vrub každého ze súčastněných států, ustanoví rozhodčí soud případ od případu, Rozhodčí soud bude svolán k žádosti kteréhokoli súčastněného smluvního státu a bude rozhodovati většinou hlasů. Předseda hlasuje naposled.

Rozhodnutí rozhodčího soudu jsou závazná pro všechny státy smluvní a z rozhodnutí jeho není odvolání.

Tato úmluva ratifikována Maďarskem, nabude účinnosti pro každý súčastněný stát dnem ratifikace tímto státem. Ale všeobecné súčtování bude lze provésti teprve po ratifikaci této úmluvy všemi smluvními státy.

Vyhotoveno v pěti prvopisech a podepsáno.

V Budapešti, 15. prosince 1922.

Za

L. S. Cnobloch v. r.

L. S. Alexandr de Nuber v. r.

L. S. Trajan Stircea v. r.

L. S. Danilo Danitch v. r.

L. S. Vavrečka v. r.

Hodlajíce podepsati úmluvu sjednanou dnešního dne, dohodli se podepsaní zástupci takto:

Pokud jde o poštovní úřady na území bývalých uherských žup berežské, marmarošské, ugočské a sabolčské, již byly přechodně ve vojenské okupaci rumunské a přešly později do poštovní správy československé, přejímá poštovní správa rumunská za jejich hospodaření odpovědnost, počínajíc směrným dnem, který je stanoven proti Československu v úmluvě, až do dne, kdy tyto poštovní úřady byly skutečně převzaty poštovní správou československou.

Tatáž zásada platí co do odpovědnosti za poštovní úřady, které přešly později ze správy československé do správy rumunské a naopak.

Jména těchto úřadů oznámí později správa československá ve shodě se správou rumunskou správám smluvních států.

Změní-li se opět hranice po podpisu úmluvy, budou se poštovní úřady odevzdávati a přejímati komisionelně; v této komisi budou obě súčastněné správy zastoupeny každá jedním členem. Hotovosti (hotové peníze) a poštovní ceniny, nacházející se v pokladně, připadnou bývalé správě, která jimi disponuje. Částky peněžní, vyplývající ze služby před odevzdáním, jež má zaplatiti nová správa na účet správy bývalé, budou vyúčtovány vždy ve měně státu správy bývalé.

Odstavec 2. článku 3. úmluvy byl sjednán se zřením k rozhodnutí ředitelů spojených správ ve Strasburku z 1. dubna 1922 (článek IX.) a vzhledem k tomu, že pokladní hotovosti se skládají v podstatě z peněz soukromých, neb alespoň jsou jen zcela nepatrnou částí statků státních. Byla-li by však přece reparační komise mínění, že nutno ve smyslu článku 191 smlouvy trianonské nějakou jejich část pokládati za majetek státní, vyloučila by se tato část peněz ze súčtování, o němž jedná tato úmluva.

Úmluva a závěrečný protokol zůstávají otevřeny ve prospěch Polska a města Rjeky, aby se jim umožnilo přistoupiti k nim později.

Aby se zamezilo nedorozumění, nutno poznamenati, že o poštovních poukázkách, pocházejících z některé ze smluvních zemí a určených do některé země, jež není účastna úmluvy zaúčtovaných omylem zemí touto na vrub některé ze zemí smluvních, platí také ustanovení článku 5. úmluvy.

Vyhotoveno v pěti prvopisech a podepsáno:

V Budapešti, 15. prosince 1922.

Za

L. S. Cnobloch v. r.

L. S. Alexandr de Nuber v. r.

L. S. Trajan Stircea v. r.

L. S. Danile Danitch v. r.

L. S. Vavrečka v. r.RELEVÉ N^O 1.