Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927.

II. volební období.

3. zasedání.

Tisk 332 - 332 | 19.

Původní znění.

Odpověď

ministra obchodu

na interpelaci senátorů Harfla, Hüttera a soudruhů

stran opětovného přehmatu okresní správy politické ve Varnsdorfu ve věcech jazykového práva (tisk čís. 29/3).

Výměrem okresní správy politické ve Varnsdorfu ze dne 9./IX. 1924, č. 850/10 L byla živnostensko-policejní úprava hostinských a výčepních živností po stránce jazykové v tamním okrese provedena.

Hostinskému Františku Hamplovi v Horním Gruntu, Sofienhain č. 1. byl výměr ten doručen 1. října 1924, strana však se proti němu vůbec neodvolala.

Z toho důvodu nemůže se strana odvolati též na rozhodnutí nejvyššího správního soudu, které se týkalo sice stejného předmětu, avšak v jiných případech, ježto rozhodnutí takové platí jen pro ony určité konkrétní případy.

Okresní správa politická ve Varnsdorfu byla tedy dle stavu věci oprávněna k zakročení zastavením podniku dle § 152 ž. ř.

V Praze, dne 30. října 1926.

 

Dr Peroutka v. r.,
ministr obchodu.

Překlad.

Antwort

des Handelsminister

auf die Interpellation der Senatoren Hartl, Hütter und Genossen betreffend einen neuerlichen sprachrechtlichen Uebergriff der politischen Verwaltung in Warnsdorf (Druck Nr. 29/3).

Mit dem Erlasse der politischen Bezirksverwaltung in Warnsdorf vom 9. September 1924, Z. 850/ 10 L wurde die gewerbepolizeiliche Regelung der Gast- und Schankgewerbe in sprachlicher Hinsicht im dortigen Bezirke durchgeführt:

Dem Gastwirte Franz Hampel in Obergrund, Sophienhain Nr. 1, wurde dieser Erlass am 1. Oktober 1924 zugestellt, doch hat die Partei dagegen überhaupt keine Berufung eingebracht.

Aus diesem Grunde kann sich die Partei auch nicht auf die Entscheidung des Obersten Verwaltungsgerichtes berufen, welche zwar den gleichen Gegenstand, jedoch in anderen Fällen, betraf, da eine solche Entscheidung nur für jene bestimmten konkreten Fälle gilt.

Die politische Bezirksverwaltung in Warnsdorf war daher nach der gegebenen Sachlage berechtigt durch Einstellung des Betriebes gemäss § 152 Gew. Ordg. vorzugehen.

Prag, am 30. Oktober 1926.

Dr. Peroutka m. p.
Handelsminister.

Tisk 332|1.

Odpověď

ministra pověřeného vedením ministerstva pro zásobování lidu

na interpelaci senátorů Václava Donáta, dra Reyla a společníků

ohledně nepoměru mezi cenami, které dostává zemědělec za své výrobky a kolik musí platiti konsument za potraviny (tisk čís. 58).

Jest pravdou, že ceny zemědělských plodin od února do konce r. 1925 značně klesly. Počátku

r. 2926 počal však vzestup cen těchto plodin, jak patrno z tohoto přehledu:

Ceny na pražské plodinové burse:

Druh:

VIII.

XI.

II.

V.

VIII.

XI

II.

V.

VIII.

XI

 

1924

1925

1926

Pšenice

203

210

275

239

203

183

195

214

233

236

žito

161

213

233

217

166

136

127

129

160

203

ječmen

219

247

262

215

186

160

149

155

166

163

 

Také ceny masa živé váhy vykazují po poklesu nastalém počátkem tohoto roku opět vzestupnou tendenci.

 Ceny vykrmených volů domácího původu (za kg živé váhy) na pražském ústředním trhu:

1924

1925

1926

VII.

XI.

II.

V.

VIII.

XI.

II.

V.

VIII.

XI.

9,50

7,75

4,- až 8,35

6,-

4,50-8,50

7,-

4,25

5,50

6,-

4,60

9,75

10,50

 

8,25

 

9,30

7,50

7,75

8,50

8,-

 

Ceny výrobků průmyslových k zemědělství potřebných utvářily se během této doby takto:

Cena:

Druh:

VIII.

XI.

II.

V.

VIII..

XI.

III.

VIII.

 

1924

1925

1926

Chilský ledek

 

 

216,-

210,-

210,-

210,-

220,-

205,-

superfosfát (za 1 % kyseliny fosforeč.)

 

 

3,75

3,75

3,75

3,75

3,70

3,70

Kainit

 

 

11,95

11,95

11,95

11,95

11,95

12,95

 

 

 

15,25

15,25

15,25

15,25

15,25

16,25

drasel. sůl 20-22 %

 

 

23,50

23,50

23,50

23,50

24,50

27,50

 

 

 

26,-

26,-

26,-

26,-

27,-

30,-

drasel. sůl 40-42 %

 

 

56,-

56,-

56,-

56,-

58,50

64,50

 

 

 

58,50

58,50

58,50

58,50

61,30

67,30

Maloobchodní ceny v Praze:

Dříví palivové:

dříví tvrdé s dov. 1 m3

150,-

150,-

150,-

150,-

150,-

150,-

150,-

150,-

dříví měkké s dov. 1 m3

120,-

120,-

120,-

120,-

120,-

120,-

120,-

120,-

dříví tvrdé rozštíp. 1 kg

-,50

-,50

-,50

-,50

-,50

-,50

-,50

-,50

dříví měkké rozštíp. 1 kg

-,40

-,40

-,40

-,40

-,40

-,40

-,40

-,40

Velkoobchodní ceny

za 100 kg:

Tyčové železo

145,-

145,-

145,-

145,-

145,-

145,-

145,-

145,-

Z těchto přehledů jest patrno, že ceny výroky zemědělské a živočišné jsou spíše podrobeny výkyvům než ceny výrobků průmyslových.

Nepoměr cen výrobků zemědělských a průmyslových byl částečně odstraněn vzestupem cen zemědělské výroby.

Všeobecné snížení cen v průmyslu souvisí těsně a úpravou cel. Tato vyžaduje však dlouhých příprav. Ministerstvo pro zásobování lidu podrží při úpravě tohoto oboru zájem prvotní výroby na paměti, již proto, že zlevnění přijde k dobru i konsumentu.

Pokud již nyní bylo lze působiti na snížení cen výrobků průmyslových, pro zemědělství potřebných, stalo se tak v nejednom směru. Prostřednictvím zemských politických správ bylo dosaženo velmi uspokojivých. výsledků pokud jde o ceny prací kolářských, kovářských a sedlářských, s nimiž i zástupci organisací zemědělských, kteří ku součinnosti byli pozváni, projevili svůj souhlas. Mimo to dalo ministerstvo pro zásobování lidu podnět k četným poradám o snížení cen železa, hospodářských strojů, dobytčí soli, krmiv a umělých hnojiv, jednáno dále i o snížení dopravních sazeb s ministerstvem železnic a docíleno v celé řadě případů úspěchu.

Ministerstvo snažilo se umožniti hladký odbyt zemědělských výrobků jednáním o zřízení tržnice na ovoce a zeleninu, o zřízení transitního skladiště a o úpravě tržnictví ve Velké Praze.

Nelze také bez výhrady tvrditi, že zlevnění zemědělských produktů spotřebiteli neprospělo.

Sledujeme-li ceny pšeničné mouky a chleba, seznáváme, že pokles, jenž započal u obilí v únoru 1925 nastal takřka v téže době též, u mouky, třeba ne v tomtéž rozsahu (mouka pšeničná: Dne 13. II. 1925 Kč 4,15 - 4,25, v listopadu 1925 Kč 3,20 - 3,25). Chléb udržel se sice do června na hladině únorové (Kč 3,29), pak klesala cena jeho až do prosince, tedy přibližně s cenou žita. Se zvýšením cen obilí stouply také ceny mouky a chleba. ale jen v přiměřeném poměru; u chleba jest spíše pozorovati, že se jeho ceny dosud nepřizpůsobily zvýšeným cenám žita.

U cen masa jeví se následující obraz: Dlužno konstatovati, že dle výkazů o detailních cenách masa jeví se oproti cenám v měsíci lednu 1925 až do měsíce srpna 1926 pokles průměrně o více než 1 Kč. V měsíci září a říjnu stoupla přechodně o tento obnos cena hovězího masa, ale stalo se tak v důsledku stoupnutí cen našeho dobytka. Ostatně jak ceny dobytka, tak i v menší míře ceny masa, podléhají občasným menším výkyvům cenovým, což řídí se v prvé řadě obesláním toho kterého dobytčího trhu.

Že zlevnění v drobném prodeji nejevilo se v témže rozsahu jako u pěstitele, lze vysvětliti tím, že meziobchod jest zatížen četnými složkami, na něž zlevnění cen u producenta nemá vlivu (mzdy, nájemné, osvětlování a jiná režie).

Rozpětí mezi cenami výrobce a drobného obchodu vysvětluje se celým namnoze nákladným postupem při zpracování, daní výdělkovou, daní z obratu a různými dávkami a ne v poslední řadě ovšem ziskem podnikatelským.

Pakli by tento zisk podnikatelský se objevil jako nepřiměřený, pak neopomene ministerstvo pro zásobováni lidu proti tomu zakročiti represivními opatřeními v rámci zákonných předpisů. Ku pronikavým opatřením (na př. maximální ceny) lze však sáhnouti teprve v případech všeobecného ohrožení hospodářské rovnováhy.

V Praze, dne 17. listopadu 1926.

Černý v. r.,
ministr vnitra,
pověřený vedením ministerstva pro zásobování lidu.

Tisk 332 | 2.

Původní znění.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci senátorů Löwa, dra Hellera a soudruhů

o vyhlášení mimořádných opatření v obci Nových a Starých Rybářích (tisk čís. 64/3).

Právní podklad pro vyhlášku, kterou vydalo policejní komisařství v Karlových Varech vzhledem k výtržnostem, k nimž došlo dne 2. března 1926 v Karlových Varech po protestním projevu německé soc. dem. strany dělnické, a která je v interpelaci doslovně uvedena, spatřovati dlužno v ustanovení §u 22 a 35 přílohy A k ministerskému nařízení ze dne 19. ledna 1853, číslo 10 ř. z. Dle tohoto ustanovení náleží do působnosti politických úřadů prvé stolice, k nimž patří i státní úřady policejní, péče o bezpečnost a veřejný pořádek a klid, a jmenovaným úřadům se ukládá aby v tomto oboru své působnosti činily všechna opatření, potřebná k zachování veřejného klidu a pořádku. Tento předpis, který byl zákonem ze dne 28. října 1918, číslo 11 Sb. z. a n. zachován prozatím v platnosti, není pouhým předpisem kompetenčním, nýbrž obsahuje materielně - právní normu, která úřad zmocňuje, aby v zájmu udržení veřejné bezpečnosti, klidu a pořádku bezprostředně zakročoval i tam, kde není pro to zvláštního zákonného podkladu.

Okolnost, že policejní komisařství v Karlových Varech neuvedlo ve své vyhlášce výslovně právní podklad pro své opatření a poukázalo pouze na svoji kompetenci, vytčenou v § 3. odst. 1. vyhlášky ministra vnitra ze dne 24. dubna 1923, číslo 83 Sb. z. a n., nemá na pravoplatnost vyhlášky vlivu.

V daném případě jednalo se pouze o administrativní opatření místní povahy, které učinil bezpečnostní úřad v rámci platných předpisů a v mezích své kompetence. Opatření toto nelze nijak zaměňovati s mimořádnými opatřeními a výjimečnými předpisy, k nimž zmocňuje vládu zákon ze dne 14. dubna 1920, číslo 300 Sb. z. a n. a které záležejí v částečné dočasné suspensi platných zákonů. Nelze tudíž také tvrditi, že policejní komisařství v Karlových Varech vydáním zmíněné vyhlášky porušilo platný právní řád, zejména ústavou zaručená práva státních občanů.

Ohledně otázky, zda zmíněné opatření policejního komisařství v Karlových Varech bylo odůvodněno skutečnostmi, připomínám, že události, k nimž došlo dne 2. března 1926 v Karlových Varech po protestním projevu německé sociálně-demokratické strany dělnické, byly zevrubně vylíčeny ve schůzi senátu Národního shromáždění dne 10. března 1926 v odpovědi na naléhavou interpelaci pánů senátorů dra Hellera a druhů ohledně jednání státní policie v Karlových Varech. Z odpovědi té bylo patrno. že zmíněná demonstrace byla skutečně vážným porušením veřejného klidu a pořádku. Okolnost, že bezprostředně několik hodin po demonstraci byl v noci za služební obchůzky v Nových Rybářích přepaden a zraněn policejní strážník, svědčila o tom, že rozčílení vyvolané demonstracemi se neuklidnilo, a odůvodňovala obavu, že výtržnosti se budou snad ještě ve zvýšené míře opakovati. Shledalo-li policejní komisařství v Karlových Varech za tohoto stavu, že rychlé obnovení veřejného klidu a pořádku, zejména vzhledem k blížící se lázeňské sezoně, lze docíliti jedině obmezením každé příležitosti k demonstracím a násilným činům, a vydalo-li vytýkaná dočasná obmezující policejní opatřeni, učinilo pouze to, k čemu dle uvedených platných předpisů bylo ve svém oboru působnosti oprávněno i povinno. Vyhlášku vydalo policejní komisařství dle svého vlastního uvážení nevyžádavši si předem souhlasu nadřízených úřadů, zejména ministerstva vnitra; souhlasu takového k vydání vyhlášky nebylo také dle platných předpisů zapotřebí.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP