Národní banka Československá nebude až na další činiti námitek ani proti tomu, aby ukládány byly dočasné přebytky z běžného hospodářství státní správy a státních podniků i u jiných peněžních ústavů, ani proti sazbám úrokovým při tom sjednaným.

Pokud pak z platů, které banka za stát ve smyslu § 129, odst. 3 zákona č. 347/1920 Sb. z. a n. bude konati, vyplynul dlužný zůstatek, nahradí státní správa ode dne vzniku dlužného zůstatku (pasivního salda) do jeho splacení dlužný úrok ve výši dočasné eskontní sazby.

Čl. XII.

Zlatý poklad státní jako zvláštní jmění účelové ke zlepšení měny věnované účtovati bude banka na zvláštním účtu jako vklad státu.

Čl. XIII.

Všechny položky účetní závěrky Bankovního úřadu ministerstva financí k 31. prosinci 1925, o kterých v této úmluvě neděje se výslovně zmínka, přejímá banka beze změny, jak se jeví ve vyúčtování svrchu zmíněném.

Čl. XIV.

Národní banka Československá bude poskytovati zemědělství krátkodobý obchodní a výrobní úvěr a bude podporovati využití jeho.

Bude zejména povolovati s výhradou, že to připustí likvidita banky a měnový zájem státu, úvěr na podkladě zemědělských směnek i delších než 92 dny, nepřesahujících však splatností svou 182 dny.

Směnky takové bude za předepsaných formálních předpokladů a za normální censury nejprve lombardovati za sazbu v dobách normálních ne vyšší než 1/2 % nad sazbu eskontní. Až dospějí tak tyto směnky ke splatnosti 92denní, bude je eskontovati za obvyklých podmínek § 122 zákona č. 347/1920 Sb. z. a n. Dále bude banka samozřejmě připouštěti k eskontu za normálních podmínek také směnky této povahy, mající dobu splatnosti již ne delší než 92 dny.

Banka převezme těchto směnek nejméně do 10 % obnosu celé své zásoby směnečné. Za zemědělskou směnku považovati jest směnku vydanou pro účely zemědělské výroby, z jejíž podpisů jest nejméně jeden podpisem zemědělce nebo zemědělského družstva.

Čl. XV.

Listiny, spisy, účetní doklady a obchodní knihy Bankovního úřadu ministerstva financí jako úřadu státního jsou vlastnictvím státu, ať týkají se příprav zakládacích nebo samého provozování tohoto ústavu; státní správa jest proto oprávněna použíti těchto všech spisů podle svého uznání, avšak vždy tak, aby tím nebylo rušeno provozování Národní banky Československé, která přejímá všechny tyto spisy pro svou potřebu do úschovy od Bankovního úřadu ministerstva financí a zavazuje se při tom, že zodpovídati bude všechny dotazy správy státní, jež by se týkaly obsahu těchto spisů, co nejpřesněji a nejspěšněji.

Čl. XVI.

Banka se zavazuje, že všechny převzaté povinnosti bude plniti co nejsvědomitěji, zvláště však že veškeré své snažení soustředí k tomu, aby podle nejlepších svých sil plnila po rozumu čl. III. novely č. 102/1925 Sb. z. a n. svou nejhlavnější povinnost pečovati o udržení poměru koruny československé ku plnohodnotným měnám cizím na úrovni posledních 3 let vyjádřené poměrem 100 Kč = 2,90 až 3,03 zlatého dolaru Spojených států Amerických.

Tato úmluva nabývá pro stát závaznosti teprve schválením Národního shromáždění podle posledního odstavce článku XII. nov. č. 102/1925 Sb. z. a n.

Dáno v Praze dne 2. února 1927

ve dvou prvopisech, z nichž podrží jeden ministerstvo financí a druhý Národní banka Československá.

Za vládu republiky Československé:

Předseda vlády:
Švehla, v. r.

Ministr financí:
Dr. Engliš, v. r.

Národní banka Československá:

Guvernér:
Dr. V. Pospíšil, v. r.

Bankovní rada:
Dr. V. Brdlík, v. r.

Vrchní ředitel:
Novák, v. r.

 

DLUŽNÍ ÚPIS

vlády vydaný Národní bance Československé podle odst. 3. čl. XII. zákona ze dne 23. dubna 1925, č. 102 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové.

Ze vzájemného vyúčtování, které obě jmenované strany provádějí současně zvláštní úmluvou, vyplývá na vrub státu podle účetní závěrky k 31. prosinci 1925:

a) jednak původní dluh státovkový . . . . . . . . . . . .

Kč 5 085.269 145,83,

b) jednak dlužný zbytek (pasivní saldo) z obchodů Bankovního úřadu ministerstva financí převzatých pro stát do správy Národní bankou Československou, a to

z lombardu . . . . . . . . . . . . .

Kč 403.994 342,68,

z eskontu . . . . . . . . . . . .

" 403.953 032,75,

tedy likvidační dluh úhrnem . . . . . . . . . . . . .

807.947 375,43

a celý právě vykázaný dluh . . . . . . . . . . . . .

Kč 5 893.216 521,26,

který 1. dubna 1926, kdy banka počala působiti (vyhláška ministra financí z téhož dne č. 43 Sb. z. a n.), klesl a to:

a) na . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kč 4 965.467 268,14,

b) na . . . . . . . . . . . . . .

Kč 348.650 262,93

" 403.953 032,75 " 752.603 295,68,

celkem tedy na . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kč 5 718.070 563,82.

Tímto penízem 5 718.070 563,82 Kč k 1. dubnu 1926 vykázaný: a) původní dluh státovkový jakož i b) likvidační dluh státní uznává vláda a zavazuje se jej zúrokovati a umořovati, dbajíc při tom stejně povinností svých ve čl. XII. odst. 3-5 zák. č. 102/1925 Sb. z. a n. zvláště vytknutých jako základních povinností Národní banky Československé v § 5. zák. č. 347/1920 Sb. z. a n. a čl. III. novely č. 102/1925 Sb. z. a n. stanovených.

Bude tedy vláda:

A. úrokovati celý zde vykázaný dluh, jak se podle dnešního stavu jeví, rok od roku, pokud by toho Národní banka Československá nezbytně potřebovala, aby mohla vypláceti 6%ní dividendu z celého čistého zisku (§ 132 odst. 1. zák. č. 347; 1920 Sb. z. a n., čl. III. odst. 2. nov. č. 102/1925 Sb. z. a n.) za provozovací rok, o nějž jde, takže bude lze otázku zúrokování vůbec i míru jeho řešiti konečně vždy teprve, až budou přibližně známy výsledky dotyčného roku provozovacího. Za tím účelem předloží banka, činí-li na zúročení nárok, do 15. prosince předběžný účet ztráty a zisku, na jehož podkladě ministerstvo financí nejdéle do 14 dní potom stanoví potřebnou míru zúročení a poukáže hodnotu k výplatě.

B. Umořovati tento dluh až do úplného zániku jeho, a to trojím směrem:

I. z platů, které docházeti budou na dávku z majetku a dávku z přírůstku na majetku, a to nejméně 1/3 těchto platů nebo i podílem větším potud, pokud, jako právě nyní, z rozhodnutí ministra financí ze dne 13. února 1926, čís. 17935/1926-II B/4 b, které bylo upraveno rozhodnutím z 10. března 1926, čís. 27555/26-II B/4 b, a na to podle této úmluvy rozhodnutím ze dne 24. ledna 1927, čís. 7040/27-II B/4 b (odst. 5. čl. XII. nov. čís.102/1925 Sb. ž. a n.), nepoužije se celých dvou třetin této dávky, t. j. v největší míře zákonem přípustné, nýbrž jen 40% z ní jako bezúročné zálohy k umoření státních bonů vydaných podle zákona, z 12. srpna 1921, č. 333 Sb. z. a n.

Tuto dočasnou zálohu poskytovanou státu z dávky z majetku a dávky z přírůstku na majetku vrátí stát celou původnímu jejímu účelu, t. j. na umoření původního státovkového dluhu ve splátkách tak velikých, jaké jsou úspory dotyčného roku na úrocích z proplacených a proto již nezúrokovaných bonů.

Tak časem použije stát celé dávky z majetku a dávky z přírůstku na majetku, jejíž čistý výnos dosud ještě nevybraný odhaduje se penízem Kč 1 500.000 000, na umoření dluhu státovkového, a to jednak přímo, jednak nepřímo jako vrácené zálohy prozatímně na splacení bonů věnované.

Při tom jest účetnicky postupovati takto:

Národní banka Československá bude připisovati docházející platy na dávku z majetku a dávku z přírůstku na majetku podílem výše stanoveným k dobru na zvláštním žírovém účtu státním, nadepsaném "Záloha z výnosu dávky z majetku ke splacení státních pokladničních bonů" a upraví podle toho i své bankovní výkazy. Při tom bude zároveň likvidatura ředitelství státního dluhu při každé splátce bonů vypočítávati rozdíl mezi úroky z bonů, které byly v oběhu 1. ledna 1926, a z bonů prolongovaných a bude takto vyšetřenou úsporu na úrocích ihned poukazovati bance jako splátku dlužné zálohy na zvláštní podružný účet dávky z majetku a dávky z přírůstku na majetku, nadepsaný "Vrácené zálohy účtu dávky z majetku z úspor na státních bonech". Tento způsob umořování jakož i zúčtování potrvá nejdéle až do vyčerpání dávky z majetku a dávky z přírůstku na majetku a proplacení záloh na bony.

II. volnými (srov. č. III.), pravidelnými splátkami na tento dluh po dobu 15letého privilegia Národní banky Československé (odst. 3. čl. III. nov.: č. 102/1925 Sb. z. a n.), t. j. zásadně od r. 1927 do 1. dubna 1941 ročně po Kč 77.000 000,-, které tedy narostou celkem okrouhle na Kč 1 000.000 000,-.

Tyto roční splátky, při nichž na rozdíl od splátek pod č. III. banka nepřejímá jiného obmezení než použíti jich k úmoru, sestávají:

1. z příjmů z banky plynoucích státu jako takovému (§ 132 zák. čís. 347/1920 Sb. z. a n. a čl. XXIV. -odst. 2. nov. č. 102/1925 Sb. z. a n.) ;

2. z výnosu daně bankovkové (čl. VIII. nov. č. 102/1925 Sb. z. a n.) ;

3. z dividend třetiny akcií Národní banky Československé (§ 59 zák. čís. 347/1920 Sb. z. a n., čl. XV. nov. č. 102/1925 Sb. z. a n.), zde však výjimečně teprve od roku 1928, neboť dividenda za rok 1926 jest již příjmem rozpočtovým (kap. 22, tit. 5, § 10) ;

4. ze státovek neb bankovek, které v zákonné lhůtě propadné nebyly předloženy (§ 10 vlád. nař. č. 246/1919 Sb. z. a n. o organisaci Bankovního úřadu ministerstva financí, § 24 zák. č. 347/1920 Sb. z. a n.);

5. z mincovních zisků, zákony ze dne 1. března 1921, č. 94 Sb. z. a n., o ražbě drobných mincí, a ze dne 22. června 1922, č. 195 Sb. z. a n., o ražbě dalších drobných mincí, dosud nijak nevázaných;

6. z doplatku přímo ze státní pokladny potřebného k úhradě schodku, který pokaždé objeví se ze součtu právě pod čísly 1-5 vytčených pěti pramenů proti celkové splátce. Tyto splátky spolu s očekávanými ještě platy na dávku z majetku a dávku z přírůstku na majetku stlačí jednak dosavadní původní dluh státovkový okrouhle z Kč 4 800.000 000,- na Kč 2 300.000 000,-, jednak zúží dosavadní obchodně nekryté oběživo dosahující průměrně Kč 8 500.000 000,- přibližně o jednu třetinu jeho.

III. vázanými pravidelnými splátkami přímo ze státní pokladny rovněž po dobu privilegia ročně penízem 33.000 000 Kč, při čemž povinna jest Národní banka Československá používati nejméně stejných obnosů ku posílení kovové úhrady nákupem zlata.

Bude tedy Národní banka Československá jednak snižováním státního dluhu státovkového a zúžováním objemu obchodně nekrytého oběživa, jednak posilováním kovové úhrady míti lepší možnost, aby nahrazujíc sama úbytek nekrytého oběživa bankovkami krytými ovládla oběh jejich a pečovala při tom co nejúčinněji o dosavadní stálost koruny československé proti plnohodnotným zlatým měnám cizím.

Umořovací příspěvky ze státních pokladen pod číslem II.-6 a číslem III. jmenované hraditi jest vůbec teprve od roku 1927, a to v prvních letech jako splátky na jeden z nejtísnivějších

druhů přechodného státního dluhu, z přeplatkového fondu daňového (čl. XVII. fin. zák. ze dne 15. prosince 1926, čís. 221 Sb. z. a n.) a později, jakmile klesne samočinně úroková služba státního dluhu, v rámci rozpočtu.

Tento umořovací rozvrh zůstane do 31. března 1931 bezpodmínečně nezměněn. Kdyby však do této doby se objevilo z výkazu, jejž ministerstvo financí podá, že předpoklady tohoto rozvrhu co do výše očekávaných ještě platů na dávku z majetku a dávku z přírůstku na majetku (čl. I.) ve skutečnosti podstatně buď byly předstiženy nebo nebyly dosaženy, zmenší se v prvém případě roční příplatky státu o 1/10 zjištěného přebytku, kdežto ve druhém případě zvýší se příplatky státu o 1/20 zjištěného schodku.

Tímto rozvrhem zůstává nedotčeno ustanovení čl. IV. smlouvy, dle něhož případný přebytek reservy zůstává vlastnictvím státu a bude použit ke zmenšení státního dluhu státovkového, vyjímajíc případný zbytek položek uvedených pod písmeny b1 a c1.

Kdyby však se později dle mínění ministra financí nebo Národní banky Československé v zájmu stability měnové nebo zvláště při projednávání měnového zákona (§ 15 zák. č. 347/1920 Sb. z. a n.; čl. III. nov. č. 102/1925 Sb. z. a n.) objevil účelným rychlejší postup umořování státovkového dluhu, jest oběma stranám vyhrazeno zahájiti o tom jednání v rámci článku XII. novely č. 102/1925 Sb. z. a n., při čemž by byly předmětem úvahy zvláště mincovní zisky, které by se při ražbě mincí objevily a které podle mínění obou stran svou povahou jsou k tomu předurčeny.

Naproti tomu zavazuje se Národní banka Československá; že jako dobrý hospodář přičiní se co nejúčelněji o skoncování obchodů pro stát od Bankovního úřadu ministerstva financí do správy převzatých, kromě toho, že co nejpečlivěji dbáti bude rozmnožování své kovové úhrady také z prostředků vlastních a konečně, majíc zvláště podle svrchu určeného umořovacího rozvrhu zlepšenou možnost ovládati objem oběživa, ze všech svých sil snažiti se bude vždy o to, aby co nejlépe plnila nejprvnější zákonnou svou povinnost jí uloženou článkem III. nov. č. 102/1925 Sb. z. a n. udržovati dosavadní stálost koruny československé proti plnohodnotným zlatým měnám cizím.

Tento dlužní úpis tvoří se svrchu zmíněnou úmluvou jeden celek a nabývá pro stát závaznosti teprve schválením Národního shromáždění podle posledního odstavce článku XII. nov. č. 102/1925 Sb. z. a n.

Dáno v Praze dne 2. února 1927

ve dvou prvopisech, z nichž podrží jeden ministerstvo financí a druhý Národní banka Československá.

Za vládu republiky Československé:

Předseda vlády:
Švehla, v. r.

Ministr financí:
Dr. Engliš, v. r.

Národní banka Československá:

Guvernér:
Dr. V. Pospíšil, v. r.

Bankovní rada:
Dr. V. Brdlík, v. r.

Vrchní ředitel:
Novák, v. r.

Doklad 1a.

Aktiva

Rozvaha

dne 31. prosince 1925

Nákup a prodej drahých kovů . . . . . . . . .

. . .

.

1 069.802 877

17

Cizozemské bankovky, stříbrné a drobné mince . . . .

. . .

.

5.968 845

84

Pohledávky v cizině. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . .

.

1 016.137 976

12

Zapůjčené devisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . .

.

168.774 575

-

Eskontované devisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . .

.

12.435 998

22

Cizozemské šeky k inkasu zaslané . . . . . . . . . . . .

. . .

.

2.054 167

73

Drobné mince československé . . . . . . . . . . . . . .

. . .

.

7.195 436

96

Místní směnky (zásoba) . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . .

.

703.862 756

82

Ritnesy (zásoba) . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . .

.

43.735 477

91

Eskontované cenné papíry (zásoba) . . . . . . . . . . . . .

. . .

.

355.455 000

-

Zápůjčky na cenné papíry . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . .

.

495.186 457

68

Po Rakousko-uherské bance převzaté:

bankovky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . .

.

8 015.119 793

40

zůstatky žírové . . . . . . . . . . . . .. . . .

. . .

.

1 616.884 521

82

pokladniční poukázky . . . . . . . . . . .

. . .

.

467.534 000

-

Investice devisové reservy . . . . . . . . . . . . . . . .

. . .

.

25.000 000

-

Investice pensijního fondu . . . . . . . .

. . .

.

27.186 369

49

Investice podpůrného nemocenského fondu Dra Al. Rašína

. . .

.

1.000 000

-

Vlastní reality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . .

.

36.416 963

30

Jiná aktiva . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . .

. . .

.

769.517 466

64

Přechodná aktiva:
(Výtěžky náležející do r. 1925, jež budou inkasovány teprve v r. 1926, resp. předem zaplacené úroky z vázaných pokladničních poukázek splatných v r. 1926.)
Výtěžek ze zápůjček na cenné papíry . . . . . 2.155 751

12

Úroky, provise, výlohy a kursové rozdíly z pohledávek v cizině . . . . . . . 8.808 541

36

Úroky z vypůjčených a zapůjčených devis . . . . . 331 191

80

Správní výlohy . . . . . . . . 6 166

67

4%ní úroky z vázaných pokladničních poukázek 13 060

48

11.314 711

43

14 850.582 595,53

Ztráta

Účet ztráty

ke dni 31. prosince 1925

Správní výlohy .. . . .

20.520 683

82

Tisk státovek . . . . .

6.565 092

55

Zařizovací výlohy cedulové banky, které povahově dlužno nésti státní finanční správou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1.180 493

16

Odpis na inventáři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

272 583

51

Odpis na zařízení tiskárny . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . .

163 945

75

Odpis nedobytných pohledávek lombardních . . . . . . . . .

16.783 432

67

Rozvaha, zisk za rok 1925 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

74.323 486

04

119.809 717,50


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP