Tisk 358|7.

Odpověď

ministra veřejných prací

na interpelaci senátora J. Sechtra a spol.

v záležitosti nevhodného provedení regulačních prací na Labi u obce Borku, okres Brandýs n. Labem (tisk č. 298/5).

Na výše uvedenou interpelaci sděluji toto: Provedené regulační práce na středním Labi u obce Borku záležejí v tom, že bylo zřízeno nové řečiště průkopem, čímž velmi ostrá zátočina labská u jmenované obce byla odříznuta. V této zátočině vznikaly téměř při každém odchodu ledů nebezpečné zácpy ledové a obec Borek byla vystavena přímému nárazu hlavních přívalových velkých vod. Provedením této úpravy pominuly pak úplně v těchto místech zácpy ledové. Hlavní proud vody byl usměrněn a odveden od blízkosti obce Borku, čímž této obci vznikly zajisté značně výhody.

V místech, kde odbočuje nové řečiště, od odříznuté zátočiny labské, jsou zřízeny na březích 1 m vysoké hrázky, jdoucí rovnoběžně s řečištěm a připojující se na vyšší přilehlé území. Hrázka zřízená na pravém břehu má chrániti nejen provedené práce před škodami vzniklými velkými vodami, ale též obec Borek; kdežto hrázka na levém břehu má zameziti přelévání vody přes sousední nízké pozemky a tím též jich znehodnocování.

Účel těchto hrázek je usměrniti jednak proud velkých labských vod a jednak hájiti přiléhající území ku prospěchu zemědělské produkce.

Jelikož šířka mezi hrázkami činí téměř 100 m, nemohou míti vlivu na zaplavování nějakým škodlivým vzedmutím hladiny.

Avšak jiná stará hrázka u obce Borku má nepříznivý vliv na odtok velkých vod. Hráz tato existovala již dříve než práce na středním Labi se zahájily, je umístěna napříč zátokového území a to nad úpravami, které ředitelství pro stavbu vod. cest u obce Borku provedlo a byla několikráte již protržena. Ředitelství pro stavbu vod. cest přispělo na výslovnou žádost obce na její znovuzřízení a též letošního roku souhlasilo ministerstvo veřejných prací po protržení hrázky s přispěvkem na opravu, a to za předpokladu, že zájemníci jistou část nákladu uhradí sami. Zájemníci však dosud ničeho nesplatili a nyní žádají naopak, aby celý náklad byl hrazen státem.

Jak z uvedeného lze posouditi, postupovalo se při úpravních pracích, projektovaných a provedených vodocestným ředitelstvím ku prospěchu obce Borku a dbalo se zemědělských zájmů, takže účinek regulace na přilehlé pozemky je příznivý a to nejen pokud jde o jich ochranu před velkými zátopami, nýbrž též v ohledu na jich bonitu.

Z uvedeného jest zjevno, že výtky činěné v interpelaci ředitelství pro stavbu vod. cest zakládají se na mylných informacích.

V Praze, dne 11. února 1927

Dr Spina v. r.,
ministr veřejných prací

Tisk 358|8.

Odpověď

ministra obchodu

na interpelaci senátora Zimáka a soudruhů

v záležitosti zastavenie tovární v Slavošovciach a na Horké (tisk č. 304).

Papírna ve Slavošovcích, jež jest předmětem interpelace, náleží k oněm podnikům na Slovensku, které byly založeny za zcela jiných podmínek politických a hospodářských a za zcela jiných předpokladů ohledně jich dalšího vývoje. Tato továrna náležela před převratem společnosti >Ungarische Papierindustrie A. G.< a od roku 1919 přešla v zájmovou skupinu >Moravskéagrární a průmyslové banky<, jež poskytnutím úvěru umožnila po převratu další vedení podniku. Továrna pracovala po převratu za velkých obtíží, neboť její výrobní náklady byly vyšší u srovnání s ostatními papírnami, její dřívější odbytiště (Maďarsko, částečně Jugoslavie a Rumunsko) bylo z největší části ztraceno, odbyt do ciziny následkem valutárních poměrů znesnadněn a prodej v tuzemsku nemohI se při konkurenci ostatních papíren a při velké vzdálenosti od středisek konsumu nikdy náležitě vyvinouti. Další zhoršení situace nastalo, když v dubnu 1922 nastala čtyřnedělní stávka a když financující banka prohlásila, že dalších úvěrů nemůže povoliti. Podáním z 19. června 1922 oznámila papírna ve Slavošovcích služnovskému úřadu v Rožnavě, že je vzhledem k panující krisi nucena provoz dnem 1. července 1922 zastaviti, rovněž tak i provoz v továrně na celulosu v Horké. Továrna stála tehdy více než rok. Provoz byl znovu zahájen v druhé polovici roku 1923, když slovenské papírny přistoupily k cenové konvenci ostatních papíren.

Ministerstvo obchodu jakož i ostatní súčastněná ministerstva jsouce si vědoma obzvláštní důležitosti Slavošovské továrny pro zaměstnanost tamního dělnictva a pro materielní zájem celého kraje hleděla v rámci daných možností vyjíti podniku po tomto obnovení provozu co nejvíce vstříc. Zejména ministerstvo železnic povolilo v roce 1925 papírně ve Slavošovcích a sdružené s ní celulosce v Horké značné tarifní úlevy pro dopravu surovin a hotových výrobků, jakož i pro vývoz.

Dále dostalo se papírně v Slavošovcích tarifární úpravou, provedenou s platností od 1. IV. 1926, zejména propočítáním dovozného při přepravě se stanicemi Košicko-bohuminské dráhy, jakož i při přepravě přes tuto dráhu, značného snížení sazeb, a to především pro přepravu uhlí, kaolínu, pyritu a papíru. Snížení dovozného, jehož se papírně ve Slavošovcích dostalo tarifní úpravou, platnou od 1. dubna 1926, znamená dle předběžného odhadu ministerstva železnic pro továrnu úsporu na dovozném asi 500.000 Kč ročně.

Ministerstvo obchodu byvši před krátkou dobou upozorněno na nebezpečí nového zastavení provozu v papírně ve Slavošovcích a případně i v celulosce v Horké, vyvolané odprodejem strojů továrny slavošovické na několik sdružených továren papíru, zahájilo ihned jednání jak se zástupci kupující strany, tak i s Moravskou agrární a průmyslovou bankou. Konečná prohlášení obou těchto činitelů dosud nedošla.

V Praze, dne 16. prosince 1926.

Dr Peroutka v. r.,
ministr obchodu.

Tisk 358|9.

Původní znění.

Odpověď

ministra vnitra a ministra školství a národní osvěty

na interpelací senátorů F. Scholze, F. Stolberga a soudr.

stran neoprávněného nadhánění pro českou menšinovou školu v Javorníku, Slezsko (tisk č. 84/3).

Na žádost, aby v Javorníku zřízena byla obecná škola pro děti československé národnosti z Javorníka a okolí, které jinak neměly příležitosti a možnosti docházeti do některé ze škol s československým jazykem vyučovacím, jichž jest v celém dalekém kraji naprostý nedostatek, zahájeno bylo o věci úřední řízení. Aby bezpečně zjištěny byly podmínky pro zřízení školy a zejména pak počet dětí československé národnosti, byl úřadem nařízen soupis dětí a provedením jeho byla příslušnou okresní politickou správou pověřena četnická stanice v Javorníku.

Když po té podána byla nová žádost o zřízení školy v jmenované obci, bylo příslušným školním inspektorem vykonáno na místě samém nové šetření, podle jehož výsledku ministerstvo školství a národní osvěty v srpnu 1926 rozhodlo, aby škola v Javorníku byla podle § 5 zákona čís. 189/19 Sb. z. a n. zřízena a počátkem školního roku 1926/27 otevřena. Za podklad pro rozhodování o zřízení školy použito bylo výsledků šetření, provedeného školním inspektorem.

Šetřením, provedeným z podnětu interpelace, bylo zjištěno, že při provádění soupisu četnickým strážmistrem postupováno bylo bezvadně a zejména také nebylo výslechem rodičů prokázáno, že by komukoliv byly činěny nějaké sliby.

V Praze, dne 2. února 1927.

Černý v. r.,
ministr vnitra.

Dr M. Hodža v. r.,
ministr školství a národní osvěty.

Překlad.

Antwort

des Ministers des Innern und des Ministers für Schulwesen u. Volkskultur auf die Interpellation der Senatoren F. Scholz, F. Stolberg und Genossen

betreffend unbefugte Werbung für eine čechische Minderheitsschule in Jauernig, Schlesien (Druck Nr. 84/3).

Ueber ein Gesuch um Errichtung einer Volksschule in Jauernig für Kinder čechoslovakischer Nationalität aus Jauernig und Umgebung, welche sonst keine Gelegenheit und Möglichkeit zum Besuche einer Schule mit čechoslovakischer Unterrichtssprache hatten, an welchen Schulen im ganzen weiten Umkreise absoluter Mangel herrscht, wurde über diese Angelegenheit die Amtshandlung eingeleitet. Um die Bedingungen für die Errichtung der Schule und insbesondere die Anzahl der Kinder čechoslovakischer Nationalität verlässlich sicherzustellen, wurde von der Behörde die Zählung der Kinder angeordnet und mit deren Durchführung von der zuständigen politischen Bezirksverwaltung der Gendarmerieposten in Jauernig betraut.

Als später ein neues Gesuch um Errichtung der Schule in der genannten Gemeinde eingebracht wurde, wurde vom zuständigen Schulinspektor an Ort und Stelle eine neuerliche Erhebung durchgeführt, nach deren Ergebnisse das Ministerium für Schulwesen und Volkskultur im August 1926 entschied, dass die Schule in Jauernig gemäss § 5 des Gesetzes Nr. 189/19 S. d. G. u. V. zu errichten und mit Beginn des Schuljahres 1926/27 zu eröffnen sei. Als Grundlage für die Entscheidung über die Errichtung der Schule wurden die Ergebnisse der vom Schulinspektor vorgenommenen Erhebungen angewendet.

Durch die aus Anlass der Interpellation vorgenommenen Erhebungen wurde sichergestellt, dass der Gendarmeriewachtmeister anlässlich der Vornahme der Zählung korrekt vorging und wurde namentlich auch durch Einvernahme der Eltern nicht erwiesen, dass irgendwem welche Versprechungen gemacht wurden.

Prag, am 2. Feber 1927.

Černý m. p.,
Minister des Innern.

Dr. M. Hodža m. p.,
Minister für Schutwesen nnd Volkskultur.

Tisk 358|10.

Původní znění.

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci senátorů E. Teschnera, dr F. Jessera, A. Fahrnera a soudruhů

stran opětovného otevření německých školních tříd bez povolení potřebných německých učitelských sil, resp. substitutů (tisk č. 250/8).

Presidiu zemské školní rady v Praze bylo známo, že na začátku školního roku 1926/27 byly v některých školních okresech přespočetné definitivní učitelské síly, které bylo třeba v prvé řadě zaměstnati na místech nově vzniklých. Proto byly do výnosů presidia zemské školní rady o rozlučování tříd dočasně spojených vkládány doložky, že taková opatření smějí býti uvedena ve skutek jen tehdy, má-li příslušný okresní školní výbor po ruce potřebnou učitelskou sílu, a že nové síly z této příčiny nesmějí býti přijaty. Jakmile byly přespočetné síly učitelské umístěny, byl jmenovaným presidiem po příslušném návrhu okresního školního výboru odvolán zákaz o přijímání nových učitelských sil.

Pro obecnou školu chlapeckou v Dalovicích a občanskou školu v Ostrově nebylo takového odvolání zapotřebí, poněvadž na dotčených místech byly již učitelské síly ustanoveny od 1. listopadu 1926. Jiných podobných změn v okresu karlovarském v tomto školním roce nebylo.

Do dalších výnosů presidia zemské školní rady se zmíněné doložky již nevkládají.

V případech, kde jest možno prozatímně ustanoviti nové zatímní nebo zastupující síly, může tak podle platných předpisů učiniti okresní školní výbor.

K zastupování onemocnělých učitelských sil povoluje zemská školní rada přijetí výpomocné síly na dobu nemoci v případech, kde podle zprávy okresního školního výboru nelze přechodné vyučování bez jeho podstatné újmy jinak opatřiti učitelskými silami v okresu zaměstnanými nebo silami reservními.

V Praze, dne 17. ledna 1927.

Dr M. Hodža v. r.,
ministr školství a národní osvěty.

Překlad.

Antwort

des Ministers für Schulwesen und Volkskultur

auf die Interpellation der Senatoren E, Teschner, Dr. F. Jesser, A. Fahrner und Genossen wegen Wiedereröffnung deutscher Schulklassen ohne Bewilligung der nötigen deutschen Lehrkräfte bzw. Substituten. (Druck Nr. 250/8).

Dem Präsidium des Landesschulrates in Prag war bekannt, dass zum Beginne des Schuljahres 1925/27 in einigen Schulbezirken überzählige definitive Lehrkräfte vorhanden waren, welche in erster Reihe in den neu errichteten Stellen zu beschäftigen waren. Aus diesem Grunde wurden in die Erlässe des Präsidiums des Landesschulrates über die Trennung vorübergehend vereinigter Klassen Zusätze aufgenommen, dass derartige Verfügungen nur dann verwirklicht werden dürfen, wenn dem betreffenden Bezirksschulausschusse die erforderliche Lehrkraft zur Verfügung steht, und dass neue Kräfte aus diesem Anlasse nicht aufgenommen werden dürfen. Sobald die überzähligen Lehrkräfte angestellt waren, wurde vom genann. ten Präsidium über den diesbezüglichen Antrag des Bezirksschulausschusses das Verbot der Aufnahme neuer Lehrkräfte widerrufen.

Für die Knabenvolksschule in Dallwitz und für die Bürgerschule in Schlackenwerth war ein derartiger Widerruf nicht erforderlich, weil an den betreffenden Stellen die Lehrkräfte schon vom 1. November 1926 angestellt waren. Andere derartige Aenderungen hat es im Karlsbader Bezirke in diesem Schuljahre nicht gegeben.

In die weiteren Erlässe des Präsidiums des Landesschulrates werden die erwähnten Zusätze nicht mehr aufgenommen.

In solchen Fällen, wo die vorläufige Anstellung neuer provisorischer oder substituierender Kräfte möglich ist, kann dies nach den geltenden Vorschriften der Bezirksschulausschuss veranlassen. Zum Zwecke der Vertretung erkrankter Lehrkräfte bewilligt der Landesschulrat die Aufnahme von Aushilfskräften für die Dauer der Erkrankung in solchen Fällen, in welchen nach dem Berichte des Bezirksschulausschusses der vorübergehende Unterricht ohne dessen wesentliche Beeinträchtigung nicht sonst durch die im Bezirke beschäftigten Lehrkräfte oder durch Reservekräfte erteilt wrden kann.

Prag, am 17. Jänner 1927.

Dr. M. Hodža m. p.,
Minister für Schulwesen und Volkskultur.

Tisk 358|11.

Původní znění.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci senátora Teschnera a soudr.

stran rozpuštění schůze válečných poškozenců dne 28. listopadu 1926 v Rybářích u Karlových Varů komisařem státní policie dr Dunovským v Karlových Varech (tisk č. 298/6).

Při veřejné schůzi lidu, uspořádané dne 28. listopadu 1925 v Rybářích karlovarskou místní odbočhou spolku >Bund der Kriegsverletzten, Witwen und Waisen<, došlo za řeči stoupence německé křesťansko-sociální strany opětovně k bouřlivým projevům přítomných, které přes námahu předsedy, zjednati ve schůzi klid a pořádek, stupňovaly se tak, že hrozilo dojíti ku srážce mezi účastníky protivných směrů a shromáždění nabylo rázu nebezpečného veřejnému pořádku. Intervenující policejní úředník shromáždění proto rozpustil a setrval pak před místností schůze, dokud shromáždění se nerozešli.

K vytýkanému zákroku byl zástupce úřadu vzhledem k ustanovení druhého odstavce §u 13 zákona o právu shromažďovacím povinen a nemám proto důvodu k opatření v interpelaci žádanému.

V Praze, dne 7. února 1927.

Černý v. r.,
ministr vnitra.

Překlad.

Antwort

des Ministers des Innern

auf die Interpellation des Senators Teschner und Genossen

in Angelegenheit der Auflösung der Tagung der Kriegsverletzten am 28. 11. 1926 in Fischern bei Karlsbad durch den Kommissär der Staatspolizei Dr. Dunovský in Karlsbad (Druck Nr. 298/6).

Bei der am 28. November 1926 in Fischern von der Karlsbader Ortsgruppe des Vereines >Bund der Kriegsverletzten, Witwen und Waisen< veranstalteten öffentlichen Volksversammlung kam es während der Rede des Anhängers der deutschen christlich-sozialen Partei wiederholt zu stürmischen Kundgebung der Anwesenden, welche sich ungeachtet der Bemühungen des Vorsitzenden, in der Versammlung Ruhe und Ordnung zu verschaffen, derart steigerten, dass die Gefahr eines Zusammenstosses zwischen den Teilnehmern gegnerischer Richtungen drohte und die Versammlung einen der öffentlichen Ordnung gefährlichen Charakter annahm. Der intervenierende Polizeibeamte löste daher die Versammlung auf und verblieb sodann vor dem Versammlungslokale, bis die Versammelten auseinander gegangen waren.

Zu dem beanständeten Einschreiten war der Vertreter der Behörde mit Rücksicht auf die Bestimmung des zweiten Absatzes des § 13 des Gesetzes über das Versammlungsrecht verpflichtet und finde ich daher keine Veranlassung zu der in der Interpellation verlangten Verfügung.

Prag, am 7. Feber 1927.

Černý m. p.,
Minister des Innern.

Tisk 358|12.

Původní znění.

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci senátora Teschnera a soudr.

o skandálních dopravních poměrech na trati Praha-Cheb (tisk č. 298/8).

Vyskytnuvší se nedodržování jízdního řádu, o kterém se v interpelaci mluví, bylo železničním úřadům známo. Byly pak podniknuty též ihned veškeré potřebné kroky, aby byla sjednána náprava.

Nepokládám za důležité opravovati některé ne zcela přesné údaje interpelace, zejména pokud jde o doby vytýkaných zpoždění, nesprávný výklad dopravní manipulace, musím však za to na jisto postaviti, že informace o tom, že byly u množství železničních vozů, stojících ve stanici Lužná-Lišany, maznice vesměs suché, byla naprosto nesprávnou, poněvadž vozů v takovém stavu nebylo by možno vůbec ani pro nejkratší jízdu použíti, nehledě ani k tomu, že způsob udržování vozů v provozu používaných možnost takového nedopatření vůbec vylučuje.

Páni interpelanti sami správně uvádějí, že příčinou nedodržování jízdního řádu byly některé poruchy na stroji a to povahy konstruktivní, o jejichž odstranění státní správa železniční již ve svém vlastním zájmu ihned se starala. Usiluje pak i nadále o všechna možná věcná zlepšení, pokud to jen v mezích finančních prostředků lze. Od zestátnění Buštěhradské dráhy byla s velikým nákladem provedena již mnohá zlepšení ve stavbě a zařízení této dráhy a četná vozidla, zejména stroje, nahrazena způsobilejšími. Není tedy správným tvrzení, že by se na železničních tratích, které většinou probíhají německým územím, používalo nejstaršího železničního materiálu.

Zajištění života a bezpečnosti cestujících není zajisté v žádném poměru k železničním tarifům, poněvadž tarify nemohou sloužiti v tomto směru nikdy za měřítko a dozorčí úřad vždy a v prvé řadě nad přísným zachováním bezpečnosti provozu bdí.

V žádném případě nelze přičítati zpoždění vlaku >nespolehlivosti aneschopnosti protěžovaného českého živlu, který prý vytlačil ze služby natisíce spolehlivých a schopných železničářů německých<, poněvadž jednak nemůže býti národnostní příslušnost měřítkem odborné schopnosti, jednak hlavně proto, že personál národností německé s trati Praha-Cheb odstraněn nebyl a používá se ho k týmž výkonům, jako u býv. dráhy Buštěhradské. Všeobecnou restrikcí personálu, při níž národnostní příslušnost nerozhodovala, byla právě kategorie strojvůdců, o které v interpelaci nejspíše asi jde, nejméně dotčena.

Musím kromě toho podotknouti, že k výkonu služby dopravní pověřuje se personál vůbec až po úspěšném složení přísných zkoušek odborných a nemám proto důvodů od tohoto personálu nové zkoušky, mimo ty, jež jsou předepsány, požadovati.

V Praze, dne 29. ledna 1927.

Najman v. r.,
ministr železnic.

Překlad.

Antwort

des Eisenbahnministers

auf die Interpellation des Senators Teschner nad Genossen

betreffend die skasdalösen Verkehrszustände auf der Strecke Prag Eger (Druck Nr. 298/8).

Die vorgekommene Nichteinhalung des Fahrplanes, von welcher in der Interpellation die Rede ist, war den Eisenbahnbehörden bekannt. Es wurden dann such sofort alle erforderlichen Schritte unternommen, um. Abhilfe zu verschaffen.

Ich erachte es nicht für wichtig, einige nicht ganz genaue Angaben der Interpellation richtig zu stehen, insbesondere sofern es sich um das Zeitausmass der beanständeten Verspätungen, und um die unrichtige Auslegung der Verkehrsmanipulation handelt, ich muss jedoch an Stelle dessen sicherstellen, dass die Information, es wären bei einer Menge der in der Station Lužná-Lišany stehenden Eisenbahnwagen die Schmierkapseln alle trocken gewesen, absolut unrichtig war, weil die Benützung von Waggons in einem derartigen Zustande selbst für die kürzeste Fahrt überhaupt nicht möglich wäre, ganz abgesehen davon, dass die Art der Erhaltung der im Verkehre benützten Waggons die Möglichkeit eines derartigen Versehens überhaupt ausschliesst.

Die Heiren Interpellanten selbst führen richtig an, dass die Ursache der Nichteinhaltung des Fahrplanes einige Maschinendefekte und zwar konstruktiver Natur waren, um deren Beseitigung die staatliche Eisenbahnverwaltung schon in ihrem eigenen Interesse sofort Sorge trug. Sie ist auch ferner um alle möglichen sachlichen Verbesserungen bemüht, soferne dies im Rahmen der finanzielten Mittel nur möglich ist. Seit der Verstaatlichung der Buštěhrader Eisenbahn wurden mit grossem Kostenaufwande bereits viele bauliche Verbesserungen durchgeführt und die Einrichtungen dieser Bahn sowie zahlreiche Fahrzeuge, namentlich Maschinen, durch geeignetere ersetzt. Unrichtig ist daher die Behauptung, dass auf den zum Grossteil durch deutsches Gebiet laufenden Eisenbahnstrecken das älteste Eisenbahnmaterial Verwendung finde.

Die Sicherung des Lebens und der Sicherheit der Reisenden steht gewiss in keinem Verhältnisse zu den Eisenbahntarifen, weil die Tärife in dieser Richtung nie als Masstab dienen können und die Aufsicht-behörde stets und in erster Linie die strenge Aufrechterhaltung der Betriebssicherheit überwacht.

In keinen Falle können die Zugsverspätungen >der Unverlässlichkeit und Unfähigkeitdes protegierten böhmischen Elementes, welches angeblich tausende verlässliche undfähige deutsche Eisenbahner aus dem Dienste verdrängt hat<, zugeschrieben werden, weil einerseits die nationale Zuge. hörigkeit keinen Masstab für die fachliche Befähigung h bilden kann, andererseits hauptsächlich deshalb, weil das Personal deutscher Nationalität von der Strecke Prag-Eger nicht beseitigt wurde und dieses zu den gleichen Verrichtungen wie bei der ehemaligen Buštěhrader Eisenbahn verwendet wird. Durch den allgemeinen Abbau des Personales, wobei die nationale Zugehörigkeit nicht massgebend war, wurde eben die Kategorie des Maschinenführer, um welche es sich in der Interpellation wohl am wahrscheinlichsten handelt, am wenigsten betroffen.

Ausserdem muss ich bemerken, dass mit der Ausübung des Verkehrsdienstes das Personal überhaupt erst nach erfolgreicher Ablegung strenger Fachprüfungen betraut wird und ich habe sonach keinen Grund von diesem Personale neue Prüfungen als die bereits vorgeschriebenen zu verlangen.

Prag, am 29. Jänner 1927.

Najman m. p.,
Eisenbahnminister.


Související odkazy